Výběr nepromokavé bundy

[Quido]

tady ale jde snad o to, jak se orientovat pri vyberu nove bundy... citi se mohu, az si ji poridim, ale to je pak pozde, nejake orientacni prametry k vyberu potrebujeme...

[oodoow]

To se orientuju podle recenzí a zkušeností lidí, kterým věřím. Za nic nevyzkoušeného bych prachy nedal.

[ntz]

Mnohem líp se při fyzické aktivitě cítím ve větrovce než v membránovce ....

ja predpokladam, ze membranovku beres, kdyz je to potreba, treba za deste .. takze predpokladam, ze za deste se i pri fyzicke aktivite budes citit v membranovce lip nez (prochcanej) ve vetrovce

vsechny tyhle RET Vs MVTR diskuse jsou pitomy, kdyz se furt resi cisla a ptakoviny, neresi se ale bunda samotna .. myslim, ze jsem to vyse (nebo nekde jinde?) shrnul ja zcela presne (vezmu-li naprikad konkretni rozhodovani mezi Tilak Stinger Pro a HP Cliff), budu se opakovat

Tilak Stinger PRO / gtx-pro - 28k HH / RET > 5 == pevna odolna bunda, co tak skvele nedejcha, vydrzi ale v extremnich podminkach lepe a dele, jak stran mechanickeho optrebeni , tak dyl udrzi cloveka sucheho

HP Cliff (pertex-shield air) - 15k HH / 59k MVTR (+ uvadej RET > 3.7) == lehka (ackoliv vahou zas tak ne), dobre sbalitelna prodysna (?prdysnejsi) bunda do baglu pro pripad potreby (+ vyrobce uvadi explicitne na strankach ze neni vhodna pro dlouhodobe noseni s tezkym baglem) ..

Celej tenhle battle vyse naprosto zbytecnej a fakt uz otravnej, protoze vy skrze stromy nevidite les a to dulezite vam unika .

[Quido]

no jo, ale na svete nejsou jen ty dve bundy, ktere uvadis... a taky s ohledem na to, ze se dnes pres 50% nakupou deje pres internet, je dobre mit neco, podle ceho se muze zakaznik orientovat a co je srovnatelne...

mimo to, zrovna srovnani Stinger a Cliff je srovnavani 2 bund, kdy kazda je zamyslena do ponekud jinach podminek a k trochu jinemu pouziti (sam jsi to popsal)... cili rozhodovani mezi temito bundami mi projde zvlastni...
Mam pocit, ze puvodne se Eiffeltom ptal: Hledám nepromokavou bundu na turistiku, rád bych něco více prodyšnějšího.
a pak se ukazalo, ze Tilak Stinger vytahl proto, ze byl/je ve sleve... ae o co puvodne slo, v tom se uz taky trochu ztracim

BTW: jak mam treba rozumnet tomuto? "= lehka (ackoliv vahou zas tak ne)"

[ntz]

na zacatku diskuse se ptal na dva konrektni modely a sice "Tilak Stinger" a "HP Cliff" .. pak tady nasledovala tahle priserna debata o MVTR Vs Ret ..

BTW: jak mam treba rozumnet tomuto? "= lehka (ackoliv vahou zas tak ne)"

Vaha (udavana) 410g Vs 332g mi zas takovej rozdil nepripada, beru ale zpet .. asi by bylo nerealisticke cekat, ze HP bude mit treba polovinu ... moje velikost XL ma 460g (zvazeno)

[oodoow]

takze predpokladam, ze za deste se i pri fyzicke aktivite budes citit v membranovce lip nez (prochcanej) ve vetrovce

Leda za deště a zimy a pomalého pohybu. Při běhu nebo intenzivním šlapání do kopce a když prší a není úplná kosa, tak si radši nechám tu větrovku.

Sice jsi to shrnul ale teoreticky, protože obě bundy nemáš. Bych chtěl slyšet nějaké zkušenosti od někoho kdo má tu Cliff osobně. Jak se v ní při intezivnější aktivitě cítí.

[ntz]

@oodoow - nemam tu HP (mam Stingera), jj, ale na zakladde meho obrovskeho teoretickeho vyzkumu lze s jistotou rict, ze HP Cliff o dost lepe dejcha .. to uz tady ale padlo 100x .. tedka na podzim jsem byl na poslednim vylete v krkonosich (v listopadu) .. vylezt z pece na lisci horu (dobre, tlacil jsem kocarek, nebo nesl bagl s fotakem / pripadne oboje) pokazdy znamenalo, ze jsem byl zpocenej jako mys i bez membranovky .. takze kdyby bylo hnusne a ji mel na sobe, tak napisu, ze jsem byl jako mys a zase se nic nedozvime protoze jsem byl jako mys i bez ni ..

[apuka]

vsechny tyhle RET Vs MVTR diskuse jsou pitomy, kdyz se furt resi cisla a ptakoviny, neresi se ale bunda samotna

Resi se to pro to, co Quido psal - aby ses mel podle ceho udelat nejakou zakladni orientaci.

Je to naprosto stejne jako napr. i spacaku - taky se kouknes nejdrive na ty teplotni hodnoty, podle nich si udelas zakladni vyber a az potom budes resit recenze a zkusenost s konkretnimi spacaky. Proste kdyz potrebujes spacak na teploty od nuly do 10 stupnu, tak vyloucis vsechny s komfortem nad 10 a vyrazne pod nulou, nebo jinymi slovy pro jarno-podzimni spacak se nebudes koukat ani po expedicnim zimnim ani po superlehkem letnim.

No a tady je to taky tak - pokud vis, jak moc se asi potis, tak si podle toho budes vybirat bundu, takze potrebujes nejdrive nejake omezeni vyberu. Kdyz si superpotivec, tak se budes koukat na co nejprodysnejsi, ale kdyz se nepotis ani v saune, tak nebudes chtit dat 2-3-krat tolik penez za jinak stejne dobrou bundu, "jen" 3x prodysnejsi. Konecnou bundu si budes vybirat pouze z "dane kategorie", ne z uplne vsech.

Jak vidis i z te mnou linkovane diplomky (i kdyz ja bych mel k ni mene ale i hodne zavazne pripominky, je tam dost nepresnosti), MVTR uvadene vyrobcem/prodejcem opravdu neni na to srovnani vhodna velicina. Staci zvolit jinou metodu vypoctu, "mirne" zmenit podminky a mam nasobne vyssi hodnoty. Proto je na vzajemne srovnavani lepsi Ret, ktereho vypocet je vice hlidany. Ale ani to neni uplne presne, protoze kazda metoda z(ne)vyhodnuje nektere typy materialu, tudiz naprosto objektivni obraz nedostanes nikdy.

Jeste jednou - ty hodnoty by mely slouzie pouze na vzajemne srovnavani. Navic konkretnich bund/kalhot, ne jednotlivych membran, protoze svrchni latka (ale i spatna vnitrni) laminatu ovlivnuji prodysnost! Tebe nemusi zajimat, jestli konkretni bunda je malo prodysna kvuli blbe membrane nebo blbemu nalaminovanemu materialu, zajima Te prodysnost konkretniho laminatu.

[mike]

Podle mě je důležitý hlavně jak se v té bundě při fyzické aktivitě cítíš. Pokud s tím to RET a MVTR nekoresponduje, tak to je celkem zbytečný měření, ne?

Presne tak.

tady ale jde snad o to, jak se orientovat pri vyberu nove bundy... citi se mohu, az si ji poridim, ale to je pak pozde, nejake orientacni prametry k vyberu potrebujeme...

Ano. Jenze se ukazuje, ze RET takova hodnota neni, takze k cemu je dobra? Mas bundy z GTX Active s RET okolo 2 a z NeoShellu a Pertex Shield Air, co maji okolo 4, tj. dvojnasobek. Presto jsou ty druhe dve prakticky vyrazne lepsi, coz mam osobne odzkousene. Zrovna vcera jsem vyslapal v NeoShellu za deste svuj treninkovy kopec, co ma asi 120 m prevyseni, za 8 minut (v pohorkach a s batohem). Nebylo to uplne komfortni, ale dalo se. V bunde z GTX Active, co jsem mel predtim, bych zdechnul, nejspis bych ji musel shodit uz v pulce kopce.

A kdybych nezdechnul, tak bych byl zbylych 15 km v silnem diskomfortu, protoze bych byl vevnitr silne navlhky a neuschnul bych. Coz se mi realne stalo. Zato v NeoShellu jsem postupne uschnul, ac prselo celou dobu a nezastavili jsme se.

To se orientuju podle recenzí a zkušeností lidí, kterým věřím.

Vyse mas recenzi HP Cliff na SO Teda spis "recenzi". Kdyby takhle fungovali vsichni, tak si nikdo nic nevyzkouseneho nekoupi Pricemz ja mam svedomi ciste, koupil jsem jako prvni tady NeoShell od Jottnaru a stale ho jeste pouzivam.

Je to naprosto stejne jako napr. i spacaku

To bohuzel neni, jelikoz hodnoty podle EN u spacaku se ke srovnani pouzit daji, RET ne.

[mike]

@mike: kdyz tak pekne se snazis naznacit, ze na strankach Faramunga pisou blbosti

Nesnazim se nic naznacit, pisu to na rovinu. Mohl bys konecne prestat pouzivat slovo, jehoz vyznam nejsi schopen pochopit? A je to Faramugo, ne Faramungo, jak furt pises. Mungo jsou fazole.

precetl jsi i to, co tam upozornovali, ze prodysnost neni paropropustnost?

Tohle je naprosto umele rozdeleni, ktere z hlediska uzivatele nema zadny vyznam. Kdyz se parim v membranovce, je mi uplne uprdele, jestli para neodchazi proto, ze ma bunda malou parapropustnost nebo prodysnost. A naopak. Proste mne zajima, jak moc (ne)navlhnu a jak rychle nebo pomalu uschnu.

Cim by se Tve "vytky" ukazali hned jako naproste nepochopeni skutecnosti - protoze tam nepisou zadne blbosti, jen to co a jak je.

Psal jsem, ze to, co pisou o prodysnosti, jsou kraviny a cervene ti je zvyraznil. Nikdo pricetny nechce nosit bundu, ktera je neprodysna. A jelikoz pisou naproste kraviny o prodysnosti, usuzuju z toho, ze nema smysl se zabyvat cimkoliv, co pisou o necem jinem, tedy i o paropropustnosti. Chapes to nebo ti to mam nakreslit?

[Quido]

@mike:"Tohle je naprosto umele rozdeleni, ktere z hlediska uzivatele nema zadny vyznam. Kdyz se parim v membranovce, je mi uplne uprdele, jestli para neodchazi proto, ze ma bunda malou parapropustnost nebo prodysnost. A naopak. Proste mne zajima, jak moc (ne)navlhnu a jak rychle nebo pomalu uschnu." Mám silný dojem blíýžící se jistotě, že se velmi mýlíš - umele rozdeleni to neni, jsou dve ruzne vlastnosti a je to o velikosti molekul...
U zadele ti to muze byt, ale kdyz tady u jinaych argumenatci pozadujes exaktnost a sam ji pouzivas - coz neni spatne - pak bys timhle zpusobem nemel bagatelizovat dve ruzne vlastnsti materialu...

[mike]

Velikosti molekul? Jakoze se velikost molekul vody nejak lisi?

Jedna vec je resit, co presne meri testy a druha uzivatelske hledisko, ktere jsem napsal. Pojem paropropustnost pouzivaji vyrobci neporeznich membran, aby nejak popsali, ze para prochazi pres jejich mizernou membranu. Jenze pres porezni, tj. opravdu prodysne, membrany, prochazi lip. Ano, jinym mechanismem, ale to muze byt laickemu uzivateli ukradene, toho zajima jen vysledek. Takze trvat na tomhle rozdeleni sice muze byt zajimave v technicke diskusi, ale nam by se spis hodil nejaky parametr, ktery odpovida realnemu chovani materialu v praxi.

[Quido]

Jisteze, velikost kysliku i dusiku je cca 1/3 nanometru, kdezto molekula vodni pary je nasobne vetsi...

O tom, ze by se hodil nejaky, a hlavne jednoznacny parametr, neni sporu - spor je tady o to, ze bagatelizuješ dva pojmy, ktere nejsou totez... rozdil je rict, ze to zakaznika nazjima, ale nelze tvrdit, ze je to totez...
Zajima lidi bezne, jestli je Zeme kulata nebo placata, jestli se toci kolem slunce, nebo se slunce toci kolem ni...? nezajima, akorat se o tom uci ve skole... pro bezny zivot to taky nepotrebuju

[oodoow]

@mike: Já si tu jako první zas koupil Shakedry a taky to používám do teď, co je na tom? Prostě jsem si přečetl recenze, kterým věřím, a pak se rozhodl to koupit. Pak jsem koupil přítelkyni tu samou, takže si je teď pletem.
Průkopník bys byl, kdyby sis koupil Neoshell hned jak přišel na trh, když o tom nikdo nic nevěděl.

Jinak na SO nejsou recenze, ale placené PR články, které jsou ještě ke všemu tak divně napsané, že tomu snad nemůže nikdo přikládat sebemenší váhu.

A to s těma molekulama je častý omyl.

[mike]

@Quido: coze? Rec je ciste o odvodu vody. Co s tim ma kyslik a dusik?

A to s těma molekulama je častý omyl.

Jj, sveho casu to s oblibou psali marketoidi Nez jim nekdo vysvetlil, ze si pletou velikost molekuly s velikosti vodni kapky.

[Quido]

A to s těma molekulama je častý omyl.

Muzes vysvetlit?

[Quido]

@mike:
Vzduch je, jak jiste vis, smes prevazne dusiku a kysliku...

Hm, kdyz se ti to hodi, je exaktnost ve vyjadrovani zasadni, kdyz ne, tak to nikoho nezajima...

ja vim, ze je rec o prodysnosti nepromokavych bund, ale to neznamena, ze budes zamenoat pojmy ani to neni duvod to pak obhajovat tim, ze o tom neni rec...

[Semo]

Ja fakt neviem, o com sa tu fakt hadate. Ret nie je "RETention" (zadrziavanie (vody)), ale "Resistance to Evaporative heat Transfer" (odpor k prenosu tepla). Aj taky Tilak ma na strankach blbosti ako "Měření Ret je doposud nejobjektivnější a nejpřesnější způsob, jak měřit paropropustnost materiálů."

Ale Ret nemeria priedusnost (ako mnozstvo vzduchu cez latku), ani priepustnost vodnej pary ani nicoho hmotneho, ale mnozstvo odvedeneho tepla. Merane prevratene, ako odpor k tomu prenosu "resistance to heat transfer" (v elektre tiez kvalitu kablov obecne vyjadrujeme ich odporom a nie ich vodivostou, hoci aj to by slo). Pricom sa k tomu odvodu tepla moze pouzit vodna para (to "evaporative), ale nemusi. Staci sa pozrie sa na jednotky, v ktorych sa to meria: m2.Pa.W-1. Nie su tam ziadne gramy ani objemy, ale waty. Alobal by asi nameral celkom slusne hodnoty, pretoze vyborne vedie teplo, a chodi v tom niekto?

Je OK to merat, pretoze cielom by nemalo byt nahanat priepustnost potu, priepustnost vzduchu a neviem este coho, to je az hasenie problemu. Idealne by bolo vobec sa neprehrievat a nie riesit az ako odstranit nasledky, ked k prehrievaniu predsa len dojde. Keby mala bunda aktivne chladenie automaticky nastavovane tak, aby ma akuratne ochladzovala podla aktualnej namahy, tak moze byt aj uplne vodotesna a nebude mi to vadit.

Klasicky fleece Polartec nameria vysoke hodnoty Ret, pretoze pri vykone sa v nom skutocne uvaris. A pritom cez neho prenesies vodnej pary kolko chces - v realnom veternom pocasi akoby si ho ani nemal (ak ho pouzivas ako vonkajsiu vrstvu).
Naopak: potapacsky neopren je robeny maximalne vodotesne (suche obleky doslovne vodotesne) a najdes len minimum ludi, ktori sa v nich potia a musia riesit co s tym. Pretoze pod vodou si typicky ochladzovany aj cez dokonale nepriepustny neopren tak velmi, ze vacsinou riesis opacny problem - zimu.

Takze problem je v tom, ze ludom je firmami ako Gore podstrkovane, ze Ret suvisi s odvodom vody, pricom v skutocnosti vyjadruje odvod tepla. Lenze odvod tepla je bezne nedostatocny aj pre hocijako male Ret. Napriklad pri stupani do kopca s batohom, kde sa spotis kludne aj ked ides uplne na holaka. Nasledne nastupuje problem odvodu vlhkosti zo spodnych vrstiev, kde merat Ret je uz uplne k hovnu, pretoze s tym vobec nesuvisi. Nahodou sa moze stat, ze v tom bude dobra bunda s nizkym Ret, ale spominany fleece Polartec je v tom este lepsi a ten ma pritom velmi vysoke Ret.

Jediny si to tu poriadne uvedomuje asi Mike:

meri to, jak material izoluje a jako medium slouzi vodni para. Takze to zaroven meri tepelnou izolaci a odpor pruchodu vodnich par.

(a v dalsich prispevkoch taktiez)

Takze ano, Ret je exaktne meratelna hodnota (na rozdiel od inych), ale vyjadruje nieco ine, nez Gore tvrdi a nez vacsina ludia caka. A sice meria spravnu vec (odvod tepla), ale aj tak su bezne situacie, kde aj Ret = 0 (na holaka) nestaci na neprehrivanie, a teda ani na osobnu suchost. Takze tocit sa na hodnote Ret a je k nicomu. Mozno keby sa uvadzalo jak Ret, tak aj skutocna priedusnost (a la CFM), tak dohromady by to uz celkom vystihovalo vlastnosti latky a dalo by sa z toho mozno odvodit, co by sa s clovekom dialo za roznych podmienok.

Pri spacakoch sa uvadza vlastne len ten odpor k prenosu tepla, ale tam to staci, pretoze s potenim sa tam velmi nepocita.

[mike]

@Quido: ptam se, co tim chces rict. Ja ti proste nerozumim (a neni to poprve). Prodysne veci maji otvory nebo pory tak velke, ze velikost molekul nehraje roli.

Na kontextu zalezi vzdycky. Tady to vypada, ze pro stromy nevidite les.

[mike]

@Semo: dekuji. Tohle se jim tu marne snazim vysvetlit...

(jsem rad, zes to napsal slovensky, aspon nebudu v podezreni, ze jsem to psal sam )

[Quido]

@Semo:
oba se mýlíte v závěrech... vysvětleno výše... RET neměří tepelnou izolaci ani tepelný odpor

"Klasicky fleece Polartec nameria vysoke hodnoty Ret,"... Ano? A kde je to uvedené? Já jsem si jistý, že má Ret <2

[mike]

A kde je to uvedené? Já jsem si jistý, že má Ret <2

Driv jsem sem nekde daval link, primo od Gore, kde merili zateplenou bundu s membranou, ktera mela Ret 2 a zbytek bundy tj. izolace tusim 46. A ano, fleece ma taky desitky, to jsem taky nekde videl, ale sorry, hledat to nebudu. Zkus to sam.

[oodoow]

@quido: No, hodně lidí je si myslí, že je molekula vody větší než otvory v membráně a tak neprojde, ale molekula vodní páry menší a tak projde. Přitom je to to samé, ne? Prostě H20. Takže jedno nemůže být jedno větší než druhé.

Jj, sveho casu to s oblibou psali marketoidi Nez jim nekdo vysvetlil, ze si pletou velikost molekuly s velikosti vodni kapky.

No, tobě to zas musel vysvětlit Ondrej. Protože jsi psal to samé.

Mel jsem zato, ze teflonova membrana funguje tak, ze pory v ni jsou mnohem mensi nez molekuly vody, ale vetsi, nez molekuly vodni pary. Takze para projde, ale voda ne.

Takže bych se moc nesmál ostatním.
Jinak Ondrej byl snad jedinej, kdo přesně věděl, jak to funguje a proto nosil Furtech.

[mike]

ano, pred 15 lety jsem byl obcas jeste naivni a nechal se marketoidama zmast. Od toho jsou mj. diskuse, ne? Aby si clovek uvedomil chybu a zmenil nazor. Vyvoj se tomu rika (a ty jsi horsi, nez manzelka )

BTW, Ondrej mel s Furtechem pravdu, sice jsem ho nikdy nemel, ale stejne uspesne obcas v desti pouzivam primaloftky. Myslim, ze princip je stejny, akorat to neni univerzalni, jelikoz pri vyssich teplotach by v tom bylo moc horko.

[Quido]

Psal jsem, ze to, co pisou o prodysnosti, jsou kraviny a cervene ti je zvyraznil. Nikdo pricetny nechce nosit bundu, ktera je neprodysna. A jelikoz pisou naproste kraviny o prodysnosti, usuzuju z toho, ze nema smysl se zabyvat cimkoliv, co pisou o necem jinem, tedy i o paropropustnosti. Chapes to nebo ti to mam nakreslit?

@mike: prosim te, uklidni se - stejne tak, kdokoli jiny muzeme oznacit tve michani pojmu za kraviny... jsi moderator a mas to tady mirnit, namisto toho pouzivas uz dost expresivni vyrazivo...

Proč tedy 2/3 turistů nosí bundy zcela neprodyšné, anebo s Ret >12 / MVTR pod 10 000

[Quido]

@oodoow:
ted jsi si dost nabehl... ano, vzorec je stejny H2O, tady to, o cem pisies je vazbach mezi molekulami... ja psal o molekulach kysliku a dusiku, jakozto "predstaviteli" vzduchu vs. molekula vody... tim jsem obhajoval to, ze paropropustnost a prodysnost neni zcela totez...

uz to tu zacina byt jak v zakladni skole, vysvetlovat elementarni fyzikalni/chmicke pojmy

Jinak, zakladni problem membrany je to, ze nema pustit vodu (molekuly vody) dovnitr, ale ma ji pustit ven - no to je kamen urazu, cos nakousl ty, protoze velikosti molekul vody jsou priblizne stejne porad... Takze jak to udelat?
(a vubec nejde o velikost kapky, jak se tu nekdo snazi podsouvat...)

[mike]

Na expresivnim vyrazivu v tomhle pripade trvam, tady je IMO zcela na miste. A ty zkus rozlisovat roli diskutujiciho a moderatora. Kdyz moderuju a snazim se uklidnit konflikt mezi diskutujicimi, tak je to doufam znat. Tady komentuju obsah ciziho webu.

Proč tedy 2/3 turistů nosí bundy zcela neprodyšné

Protoze jsou levne a nekdo jim nakecal, ze to tak ma byt? Pricemz netusim, kde jsi k tomu cislu prisel. Cimz nerikam, ze je spatne, takovych zmetku je plne Sportisimo apod.

[mike]

uz to tu zacina byt jak v zakladni skole, vysvetlovat elementarni fyzikalni/chmicke pojmy

Problem je s tvym nejasnym vyjadrovanim a to nejen tady. Nikdo ti do hlavy nevidi a netusime, co myslis. Vidime jen to, co napises a kvalita tvych textu je bohuzel docela nevalna. Zkus na tom zapracovat.

Jinak, zakladni problem membrany je to, ze nema pustit vodu (molekuly vody) dovnitr, ale ma ji pustit ven - no to je kamen urazu, cos nakousl ty, protoze velikosti molekul vody jsou priblizne stejne porad... Takze jak to udelat?
(a vubec nejde o velikost kapky, jak se tu nekdo snazi podsouvat...)

To samozrejme jde (nebo aspon Gore to tvrdi ). Povrchove napeti. Na tom jsou zalozeny teflonove porezni membrany. Pory jsou dostatecne velke na to, aby prosly molekuly vody ve forme pary, ale tekuta voda tvori kapky a ty neprojdou.

[mike]

"Klasicky fleece Polartec nameria vysoke hodnoty Ret,"... Ano? A kde je to uvedené? Já jsem si jistý, že má Ret <2

Zkusil jsem chvili hledat a narazil jsem na svuj 3 roky stary prispevek, kde mi apuka dava za pravdu, co se RET a izolacnich schopnosti tyce. Coz je docela v kontrastu s tim, co pise ted Podstatne ale je, ze tam ma link na clanek, kde merili RET pro kombinace membran s ruznymi materialy a mimo jine i s fleece podsivkou.

Tabulka 2, posledni radek. Nejvetsi RET maji vzorky WMF-3 a WMF-4 (11.64 a 12.76), ktere maji fleece podsivku. Pricemz to neni nijak silna podsivka, 1.2 a 1.27 mm, klasicke flisky jsou podstatne silnejsi. Presto pridala proti vzorku bez podsivky a s tenkou podsivkou na RET pres 6. Takze kde mas svuj RET pod 2?

Taky to cele ukazuje, jak tehdy apuka spravne pise, na zavislost RET na tloustce a hustote latky, tedy jejich izolacnich schopnostech.

[Semo]

Nasiel som peknu studiu z 2014 Measurements of Clothing Evaporative Resistance Using a Sweating Thermal Manikin: An overview Nie je zadarmo, ale staci preklikat tych 5 zpristupnenych obrazkov a uz to je dost zaujimave.

A tu je k tomu text, bez obrazkov, ale s tabulkami (ma to teda len 8 stran, mozno niekde existuje aj cela studia, ale to sa mi uz nechce ani citat ani hladat): https://lucris.lub.lu.se/ws/portalfiles/portal/5729092/4647063.pdf

Pokusy opakovali v 8 roznych laboratoriach, sponzor Gore a EU.

Obr.2 je popis 6 roznych merani - co mala figurina na sebe. Od nahatej, cez kratke cyklooblecenie (EN 1), cez kratke oblecenie (EN 2), celotelove tenke oblecenie s lahkou PES bundu a lahkymi nohavicami (EN 3), celotelovy Polartec fleece (EN 4), celotelove tazke pracovne oblecenie (EN 5) az po celotelovy Goretex (EN 6)

Obr.3 ukazuje, ze potenie viac ako 800g/m2/h uz nezvysuje odvod tepla (v ich pripade = vietor 0.4m/s, vlhkost 40%, teplote figuriny aj okoliteho vzduchu 34C), pravdepodobne sa to uz nestiha odparovat. "Permeable" oblecenie (tricko a kratasy) maju vykon skoro ako nahata figurina, "impermeable" oblecenie (celotelovy Goretex?) ma 1/3-1/2 vykonu.

Obr.4 ukazuje MVTR meranie (3 rozne standardy) a ukazuje, ze nahata figurina odpari 200-300 g/m2/h (takze 4800-7200g/m2/24h). "Permeable" je podobne ako minule, ale "impermeable" je len cca 1/5 vykonu odparovania. Takze vidno, ze cast tepla odchadza aj bez odparovania (rozdiel medzi 1/5 a 1/3 z Obr.3)

Obr.5 je najzaujimavejsi a je to priamo meranie Ret. P(pozeram a Ret.part, co je pocitane z typicky obleceneho tela, tak bez hlavy, ruk (hands, takze len od zapastia dole) a noh (feet, takze od kotnikov dole).
Nahata figurina ma cca Ret 15, cyklooblecenie Ret 18, kratke oblecenie Ret 21, tenke celotelove obleceni rovnako ako Polartec flece Ret 38, tazke pracovne oblecenie Ret 124, celotelovy Goretex Ret 54.

Pekne vidno, ze aj nahaty clovek ma limity v odvadzani tepla, preto, ked niekto slubuje ze s jeho oblecenim budete vzdy v pohode, tak proste klame. Polartec fleece tu vychadza, ze ma odpor o 1/3 lepsi ako Goretex, ale pokus robili pri vetre 0.4m/s.

Update: tak tu je studia komplet.