Prodysnost nemembranovych veci, dychaci test, mereni CFM

[mike]

Jo, o tom uz jsem uvazoval. Mozna jeste lip, mam ted doma hromadu kamer kvuli aktualnimu projektu. Akorat ze tohle by se hodilo na vlastni mereni, na pokusy je to trochu neprakticke, ty mechanicke stopky by byly podstatne operativnejsi.

[apuka]

Protoze to, co se tobe bez premysleni jevi jako jednoduche, prakticky nefunguje. Na coz bys prisel, kdyby ses trochu zamyslel nad tim videem. Proc myslis, ze "some of my failed ideas" je hromada ruznych vetracku? Proc myslis, ze tam zene vzduch rychlosti 170 km/h? A proc myslis, ze anemometr mu ukazuje to, co ukazuje? Tj. o dva rady nizsi cisla?

Ale jo, prakticky to funguje docela dobre .

Ted jsem si vzal merak vetru, normalne (beze vseho) pres nej dokazu foukanim "vygenerovat" proudeni rychlosti max. do 30 km/h, kdyz to dam primo k ustum. Zkusil jsem dat pres nej (presneji obalit z jedne strany do) latku a fouknout silne, jak to jen dokazu primo do te latky na druhe strane, "naproti" vetracku. A vis, jak to dopadlo, co ukazuje meric vetru (upozornuji, je to neobjektivni mereni, nemam kalibrovanou hubu)?
- Rab Vapour Rise (Pe EQ+hodne lehky flis, foukano ze strany flisu) cca 16+ km/h, pouze dvojita vrstva P EQ 10,4 km/h
- Marmot Alpha 120 (Pe Microlight+Po Alpha 120g, foukano ze strany Alphy) 0,6 - 1,1 km/h ve spodni zadni casti bundy, ale 0 v nekterych jinych (rukav, predek)! Coz me vede k domnence (ale jen k tomu), ze ta prodysnejsi cast je uz asi zbavena DWR od bederaku nebo nevim, proc to tak je. Jeste teoreticky na zadni spodni dil se muze pouzit jiny Microlight, o tom ale vyrobce nic nepise. Nebo jen do ostatnych casti se mi hur fouka.Bohuzel, proti Microlightu dlouho foukat nedokazu, praskl by mi bubinek. Dvojita vrstva Microlightu i v te "prodysnejsi casti" 0 km/h.
- fliska Mammut Aconcagua (Po PWS Pro) cca 23+ km/h

Ventus jsem ted nemel k dispozici, az bude, zkusim taky.

U flisovych materialu jde trocha vzduchu "mym zpusobem" mimo na strane, kde foukam, takze skutecne by mohlo projit jeste trochu vice.

Feny maji v prumeru max. proudeni vzduchu kolem 70 km/h (domaci feny), ty lepsi ("profesionalni") i 120 km/h (podle udaju vyrobcu i testu, pred cca rokem jsem se na to dival, kdyz jsme kupovali novy). Kdyz se prida jeste nasada na tvarovani vlasu, tak pres tu uzsi sterbinu to bude velice zretelne vice.

Kdyz vezmu, ze ses stezoval, ze Microlight je uz prilis prodysny, tak tos musel mit na rukach urcite vetsi proudeni vzduchu jako 2-3 km/h, to bys ani necitil. A to nepredpokladam, zes chodil v orkanu, kdyz Ti to vadilo. Tech 2-3 km/h odpovida memu mereni a cca 70 km/h, za predpokladu, ze ucinek bude stale linearni (coz nutne nemusi byt). Muj Anemometer mmeri na desetiny km/h (jo, presnost nemusi byt stejna, ale kdyz udelas prumer nekolika behu, tak Ti vyjde docela verohodna hodnota). To znamena, ze pri 90 km/h (ten fen) by ten anemometer mel docela dobre odmerit proudeni i pro desetkrat mene prodysnou latku jako je (ten muj) Microlight. A to uz by melo byt asi i podle Tebe na vetrovku malo prodysne.

[mike]

Fajn a ted to zkus s tim fenem. Nezajima mne teorie, ale praxe. Pochybuju, ze z toho dostanes konzistentni a reprodukovatelne vysledky. Na to jsou rychlosti pro latky, ktere chceme merit, moc male. Neverim, ze by pri rychlosti okolo 1 km/h byl merak dostatecne presny a navic bude zalezet na tom, jak presne ho prilozis tj. aby byl pro kazde mereni stejne. Zajimaji nas vetrovky, ne flisky, ty maji radove vyssi prodysnost (pres 200 CFM).

Ja to nevyzkousim, jelikoz doma nemam ani fen, ani anemometr. Rozumne mereni by nemelo mit vetsi rozptyl, nez +/- 10 %, radej 5. Navic chceme neco, co by si mohli doma vyrobit i ostatni tak, aby vysledky byly porovnatelne a to s fenem ani jinym fukarem neudelas. S vodou by to jit mohlo, ale uznavam, ze je to trochu maximalisticky pozadavek, osobne mi bude stacit, kdyz dostanu konzistentni vysledky u sebe a budu z nich schopen dopocitat CFM.

[Semo]

Myslim, ze nie je nutne, aby si kazdy zostavil meraci pristroj s identickych komponentov. Staci ak bude existovat nejaky referencni priedusny material(y) a kazdy potom podla toho uz bude vediet svoje cisla prepocitat.

Proste ked sa bude vediet, ze klasicka silonova pionierska satka ma CFM 20 a mne z mojho aparatu vychadza 10, tak viem, ze moje cisla mam nasobit 2 a mam pouzitelne merania. (Za predpokladu, ze slabsi fen (prip. mensi vypustaci otvor) je jednoducho linearne prepocitatelny, co je rozhodne NETRIVIALNY predpoklad a budem si musiet k tomu nieco precitat a zamysliet sa.)

[Semo]

Este ma napadlo pouzit lepsi PC vetrak postaveny na dosiahnutie vysokeho statickeho tlaku (nie objemu), napr. https://noctua.at/en/nf-p12-redux-1700-pwm. Zapojit vetrak, zmerat volnobezne otacky, prekryt na vystupe latkou a zase zmerat otacky. Cim nepriedusnejsia latka, tym viac sa vetrak bude dusit a tym viac mu klesnu otacky. Nakalibrovat na nejakych znamych materialoch.

Meranie otacok sa da spravit niekolkymi sposobmi:

1. Kto ma klasicke PC s nie uplne najviac najlacnejsou zakladnou doskou, tak si to pichne do volneho 4-pinoveho konektoru a ma vyriesene napajanie aj meranie otacok.
2. Kto sa hra s Arduinom (ale taky ma urcite aj skladane PC), tak si moze na to rovno postavit gagdet https://www.instructables.com/Reading-DC-Fan-RPM-With-Arduino/
3. Zapoji vetrak na 12V adapter, nalepi na lopatku vetraku lesklu pasku a kupi u cinana za $8-$15 laserovy tachometer https://www.aliexpress.com/w/wholesale-digital-laser-tachometer.html. Otazka ako potom bude ten vetrak vibrovat, ale pre taketo pouzitie nejaky kratkodoby hluk asi nie je dolezity. A mozno bude treba 3 ruky pri merani, ale to sa nejak bude dat vyriesit.
4. Podobne ako 3, ale namiesto tachometru od cinana bude merat zvuk mikrofonom na mobile a potom z krivky zvuku precita frekvenciu. K nahliadnutiu 2m videjko na https://www.youtube.com/watch?v=PZby_Y3iuuk. Urcite bude existovat aj nejaka appka priamo na mobil, takze sa clovek zaobide bez PC s Audacity.

Toto riesenie by malo vyhodu, ze kazdy by nameral rovnake cisla a prepocet na CFM by stacil jeden globalny.

[mike]

Staci ak bude existovat nejaky referencni priedusny material(y) a kazdy potom podla toho uz bude vediet svoje cisla prepocitat.

Najit vhodny referecni material, ktery budou mit vsichni stejny, myslim bude problem. Voda by mela vyhodu v tom, ze by se dala kalibrovat proti prutoku bez latky. Neni dulezity presny cas, ale pomer k casu bez niceho.

Za predpokladu, ze slabsi fen (prip. mensi vypustaci otvor) je jednoducho linearne prepocitatelny, co je rozhodne NETRIVIALNY predpoklad

Presne tak. Vsadim boty, ze to linearni nebude.

Este ma napadlo pouzit lepsi PC vetrak postaveny na dosiahnutie vysokeho statickeho tlaku (nie objemu)

Vsiml sis, ze prave takove vetraky mel v "my failed ideas"? OK, ty to mas naopak, v podstate je to podobne, co jsem delal s vysavacem. Mohlo by to fungovat, ale prijde mi to moc komplikovane. Uz jen provedeni mereni, aby se ti latka nenamotala do vetraku, to bylo u vysavace jednodussi. Plus si nejsem jisty, jak se meri otacky. Jestli se doopravdy meri otacky nebo se odvozuji z nejakeho pomocneho parametru, treba spotreby (coz by vlastne mozna ani nevadilo).

Dneska se snad dostanu k dalsim pokusum s vodou. Jestli se mi to podari rozchodit, tak si myslim, ze by to bylo nejjednodussi. Zadne pohyblive casti, bezne a zdarma dostupne komponenty, staci jen stopky. S vetrakama a fenama se mi hrat nechce, po pokusech s vysavacem jsem k tomu skepticky. Necham to na tobe A pripadne apukovi.

[apuka]

Fajn a ted to zkus s tim fenem. ... Neverim, ze by pri rychlosti okolo 1 km/h byl merak dostatecne presny a navic bude zalezet na tom, jak presne ho prilozis tj. aby byl pro kazde mereni stejne.

Ja to s nasim fenem moc nevyzkousim, protoze bych mel malo rukou - nas fen ma studeny vzduch pouze pri zmacknuti a drzeni tlacitka. A horkym vzduchem zase nechci nicit bundy.

Ale i ten nas nedokonaly a nijak drahy anemometer meri (garantovano vyrobcem) rychlost od 0,2m/s (ale odmeril i 0,1 km/h) do 30 m/s a s presnosti 5%. Myslim si, ze Tvoje vymysleni s ryskou na siroke PETce takovou presnost mit nema sanci. A kdyz chces, muzes si koupit anemometer s tycovym mericem, ktery meri i primo cfn (presneji meri prutok vzduchu v kubickych palcich za minutu)

NTB, Rab Ventus mi vysel s hodnotou neco nad 16 km/h a jednovrstvy Microlight na kapse bunde DA Block na 1,1.

[mike]

Manzelka nema ruce? Hele, mne zajima prakticky pouzitelne reseni a vysledky. Az nejake dodas, tak se muzeme bavit, cobykdyby nema smysl. Dulezita je predevsim opakovatelnost tj. rozptyl vysledku u opakovanych mereni.

Kdyz pouziju kameru, muzu se u vody dostat s presnosti na nejakych 30 ms, coz je pri 30 sec mereni jedno promile. Presnost na sirce lahve vubec nezalezi, jde o presnost odecitani v pomeru k celkovemu casu. Okem zvladnu jednotky procent (reakcni doba ve stovkach ms). Prave proto je potreba nastavit parametry tak, aby mereni nebylo moc rychle.

[mike]

Udelal jsem dalsi pokusy. Dobra zprava je, ze princip je spravne a mereni muze fungovat. Spatna je, ze strasne zalezi na provedeni a ze se to bude tykat vsech metod.

Zvetsil jsem vytok z flasky na 6 mm, cimz se zrychlil z 35 na 15 sec bez niceho. Zmensil jsem prumer vstupu z asi 21 mm na 8 mm, provrtal jsem vicko a to na flasku nasrouboval. Nepresne testovaci mereni na stejnych ryskach jako posledne:
- bez niceho: 15 sec
- DA Tornado: 22.5 sec
- Rab Borealis: 22.5 sec
- Pertex Classic: 26 sec

Pricemz posledni je ze stare velmi osoupane vetrovky, ktera muze mit klidne dvojnasobnou prodysnost proti nove. Tohle uz jsou meritelne rozdily i kdyz by nebylo spatne je jeste zvetsit, tedy jeste zvetsit pomer mezi vstupem a vystupem.

V cem je teda hacek? Dabel je jako obvykle v detailu. Utesneni latky. Vysledek je velmi zavisly na tom, jestli jde vzduch jen pres merenou plochu latky nebo i nepatrnou sterbinou okolo. Rukama se to neda udrzet, to jsem pro Tornado a Borealis nameril casy mezi 17 - 19 sec, tedy chyba az 75 % a to jsem mel pocit, ze to tesni dobre. Ze netesni jsem zjistil, kdyz jsem zkusil 4 mm otvor a casy se nezmenily. Pak jsem na vicko nalepil oboustrannou lepici pasku s vystrihlym otvorem, na ni prilepil latku a dosahl casu vyse. Blbe je, ze provrtat se ta paska neda (namota se na vrtak) a strihani je nepresne. Pravda, neni nutne, aby otvor byl kulaty (zalezi jen na plose) a ctverhranny se da vyriznout presneji.

Bude to problem i fenu, vetracku apod. On je i u dychaciho testu, strasne zalezi na dobrem utesneni okolo ust. Njn, tohle maji na pristroji vyresene necim jako prirubou, mezi kterou se latka zasroubuje a pak je zaruceno, ze vsechen vzduch jde jen pres merenou a presnou plochu. Napady, jak to vyresit? Lepit vterinakem jsem tam ochoten jen ten stary Pertex, pouzivane vetrovky ne Chtelo by to latku uchytit mezi dve plochy, ve kterych bude otvor presneho prumeru a jeste budou presne pasovat na sebe...

[mike]

Jeste mne napadlo zkusit 7D ballistic nylon od Montbellu, co z nej mam perovku. Mam k ni totiz i pytlicek ze stejneho materialu. Je velmi vetruodolny a temer neprodysny, pri dychacim testu se dusim.

Vysledek pri stejnem nastaveni tomu odpovida: 55 sekund.

Hmm, je mozne, ze ta oboustranna lepici paska nakonec bude stacit. Akorat mereni nebude moc reprodukovatelne a vydrzi jich mozna 10, nez prestane lepit

edit: myslim, ze odpoved na mou otazku se jmenuje vysecnik Tim se da udelat do oboustranne lepici pasky presny otvor a pokazde stejny. Snad. Akorat ze doma zadny nemam.

[mike]

Ha, jeste jsem si vzpomnel na jeden pytlicek. K Montbell zdaraku z 2L GTX, o kterem jsem si puvodne myslel, ze je neporezni a az vysavac mne presvedcil o opaku. Ovsem i vodni test funguje: 138 sec, tedy 3x horsi, nez neprodysna perovka vyse (a 16x nez vetrovky). Jestli spravne pocitam, o cemz nejsem presvedcen, ale doopravdy pocitat zacnu, az to bude vypadat jako opravdove mereni.

[apuka]

Kdyz pouziju kameru, muzu se u vody dostat s presnosti na nejakych 30 ms, coz je pri 30 sec mereni jedno promile. Presnost na sirce lahve vubec nezalezi, jde o presnost odecitani v pomeru k celkovemu casu.

Pokud jsem dobre pochopil, tak cas meris tak, ze sledujes, kdy stav vody dosahne rysky. A pri veskere ucte toto budes vzdy odecitavat ruzne - mereni hladiny kapaliny podle rysky bylo i na skole u vsech merenich jenom orientacni. Ani na obrazu z kamery to uplne presne neudelas. Alespon ne pro petku.
Mel bys taky dodrzovat zasadu, ze Tvuj "pristroj" bude vzdy v naprosto stejnem uhlu k zemi, ze bude lahev zevnitr vzdy stejne kontaminovana (uspinena jakoukoliv latkou, napr. tukem, vodnim kamenem ze vzduchu/pouzite vody, ...), mel bys pouzit destilovanou vodu, idealne presne stejne teplou, ze bude vzdy stejny tlak vzduchu, atd, atd. To vsechno Ti ovlivnuje vysledek. Sice do male miry, ale nakonec nebudes mit opakovane prakticky stejne vysledky. Ale hlavne Ti to pri te rysce hodne zalezi na sirce lahve, protoze mas nejaky tvar, to si "nadefinujes", cca kde budes merit "dotek" hranice, ale cim bude vetsi prumer "trukby", tim mas horsi odhad toho okamihu.

Jinak ale tady si muzes precist par veci pro inspiraci. Hledej pristroj AIRUN. Mas tam schemu i popis, dokonce najdes i vzorecky, podle kterych se daji vypocitat zajimave veliciny. Mozna Te napadne, jak to prizpusobit sobe.

A kdyz hledas neco, kam pripevnit material, hledej lahve s patentnim (nebo pakovym) uzaverem, napriklad tady. A na nektere sezenes i nahradni tesneni, kde vypada, ze neni nijak zavratne velka dira, napr. tady. No a material si muzes strcit mezi tesneni a vrsek a zavrit - chces merit tenke matrose, tak by to jit melo. Kdyby ne, tak musis sehnat zavarovaci lahve s patentnim uzaverem, jen musis dat pot material jeste neco s dirou uprostred, kde to muzes utesnit. Jen budes muset delat diry do skla nebo zkusit sehnat flase z umele hmoty (taky existuji).

No a jeste Ti dpoporucuji si kouknout graf c. 7 na str. 36, kde mas pekny priklad toho, ze prodysnost a paropropustnost je neco uplne jineho a nijak to spolu nemusi souviset. Sice je to o membranovych materialech, ale i tak to neco ukazuje.

[mike]

Pokud jsem dobre pochopil, tak cas meris tak, ze sledujes, kdy stav vody dosahne rysky.

Ano. Hura, konecne

A pri veskere ucte toto budes vzdy odecitavat ruzne - mereni hladiny kapaliny podle rysky bylo i na skole u vsech merenich jenom orientacni. Ani na obrazu z kamery to uplne presne neudelas. Alespon ne pro petku.

Kamera ma 30 FPS (kdybych chtel, tak i 90), takze jeden frame za 33 ms. Muzu brat frame po framu a najit ten, kde voda bude na rysce velmi presne. Pro jednotliva mereni si muzu zobrazit framy vedle sebe, aby to bylo u vsech stejne. Nebo bych si dokonce mohl napsat program, ktery mi to najde sam. Bylo by to ale zbytecne, zatim to vypada, ze by mohlo stacit i normalni odecitani by voko. Jde o to, aby chyba odecitani byla dostatecne mala vzhledem k celkovemu casu mereni a jeho pozadovane presnosti a to bude.

Jak to souvisi s PETkou netusim. Mereni se samozrejme dela porad na te same.

Mel bys taky dodrzovat zasadu, ze Tvuj "pristroj" bude vzdy v naprosto stejnem uhlu k zemi, ze bude lahev zevnitr vzdy stejne kontaminovana (uspinena jakoukoliv latkou, napr. tukem, vodnim kamenem ze vzduchu/pouzite vody, ...), mel bys pouzit destilovanou vodu, idealne presne stejne teplou, ze bude vzdy stejny tlak vzduchu, atd, atd.

Moc pekna demonstrace tveho nuloveho smyslu pro primerenost. Mozna jsi prvni clovek na svete, ktery ho ma zaporny

TVL, uvedomujes si, ze tohle mereni ma limity uplne jinde a tohle jsou naprosto nepodstatne marginalie? Vy jste na VS nemeli mereni? Za tohle by ti u nas zkousejici vyhodil index z okna. Neprehanim, opravdu se stalo.

Sice do male miry, ale nakonec nebudes mit opakovane prakticky stejne vysledky.

To samozrejme nebudu, ale z uplne jinych duvodu. Chybu a rozptyl zjistim pomoci opakovanych mereni. Kdyz se vejde do +/- 5 %, tak budu spokojen, kdyz do +/- 10 %, tak to furt bude pouzitelne.

Ale hlavne Ti to pri te rysce hodne zalezi na sirce lahve, protoze mas nejaky tvar, to si "nadefinujes", cca kde budes merit "dotek" hranice, ale cim bude vetsi prumer "trukby", tim mas horsi odhad toho okamihu.

To nedava zadny smysl, ale na to uz jsem u tebe zvykly.

Hledej pristroj AIRUN. Mas tam schemu i popis, dokonce najdes i vzorecky, podle kterych se daji vypocitat zajimave veliciny. Mozna Te napadne, jak to prizpusobit sobe.

To skoro vypada, ze pristroj ARUN funguje velmi pododne jako moje flaska

A kdyz hledas neco, kam pripevnit material, hledej lahve s patentnim (nebo pakovym) uzaverem, napriklad tady. A na nektere sezenes i nahradni tesneni, kde vypada, ze neni nijak zavratne velka dira, napr. tady. No a material si muzes strcit mezi tesneni a vrsek a zavrit - chces merit tenke matrose, tak by to jit melo.

To mne napadlo, ale patentni uzavery jsou jednak spatne tvarovane a jednak jsou z porcelanu a ten neprovrtam. Viz tady. Navic maji moc velky prumer, aspon u tech, co jsem mel v ruce. Potrebuju tak 6 - 8 mm a tohle ma dvoj az trojnasobek.

Sice je to o membranovych materialech, ale i tak to neco ukazuje.

S tim uz jsem se vyrovnal na zacatku vlakna, nebudu opakovat, jen si znovu precti scinkkovu reakci na tve mimozni poznamky, stale plati: viewtopic.php?p=483208#p483208

[Semo]

Ha, som dobry. Nezavisle za 5 minut som vymyslel riesenie ako textilne specializovana univerzita. Raz to este niekam dotiahnem.

K veci:
Keby nevadila vacsia testovana plocha, tak najjednoduchsie by bolo odrezat "dekel" z PET viecka, tak aby ostala iba valcova plocha s vnutornym zavitom. Potom na PETku prilozit latku a zasrubovat. V podstate rovnake riesenie ako tie akademicke pristroje. Ale to ta predpokladam napadlo. Problem, je ze na taku velku plochu by ti nepomohlo, ani keby si pouzival 2L PETky. Takze to asi bude treba spravit rovnako, ale zohnat nieco mensie (zavit zo zubnej pasty?), odrezat to, vlepit do hrdla PETky s utesnit.
Polartec do toho nezasrubujes, ale rozne Pertexy a ich analogie by asi sli bez poskodenia.

Este ma napad merat 2 (3,4,...) vrstvy latky. Vyzadovalo by to nejaky zaverecny prepocet, kalibraciu, ale zvacsilo by to casove rozdiely aj pri pouziti velkej testovanej plochy latky.

[mike]

No prave, plocha. Teda, mam doma nekolik provrtanych kanystru na zavlazovani, tam by se dala i vetsi plocha, ale spotrebovat na jedno mereni 10 a vic litru vody, to by si pro mne zitra neprisel cert, ale Greta

Sroubovani do zavitu by se myslim nepovedlo ani u Borealis, material uz je silnejsi. Zatim se mi ale zda, ze slusne funguje ta oboustranna lepici paska. Jeste musim sehnat ten vysecnik a pak bych snad mohl byt schopen v ni vysekavat docela presne otvory. Tohle je ovsem slabina teto metody, plocha musi byt docela mala a cim mensi plocha, tim je vetsi relativni nepresnost. No, treba to nebude tak spatne, ale bude to chtit hodne pokusu. Vyladit pomer a pak merit chybu.

I ten univerzitni pristroj pouzivaji na membrany, ktere maji radove nizsi prodysnost. Tam by nebyl problem, hrdlo lahve by v pohode stacilo, jenze my holt chceme merit prodysne vetrovky.

U vic vrstvev je jeste vetsi problem s utesnenim a navic mi prijde, ze zavislost neni linearni a jaka je netusim. Udelam par pokusu, ale moc se mi to nelibi, uz to neodpovida realne situaci. Mozna by se to dalo pouzit na zjisteni pomeru prodysnosti mezi jednotlivymi latkami, ale nemas jistotu, ze ta zavislost je u vsech stejna a dovedu si predstavit, ze neni.

[apuka]

Sroubovani do zavitu by se myslim nepovedlo ani u Borealis, material uz je silnejsi.

Ale povedlo, dokonce pri trose namahy i pri tencim Polartecu (100g), Otazkou zustava, co by na to rekla ta latka, jestli by bunda byla dale pouzitelna

[booze]

@mike nemas tu tvoji petkovou metodu nekde vyfocenou?

[mike]

Nemam, ja uz si to ani moc nepamatuju, bohuzel jsem to nedotahnul. Podle popisu vyse by to ale mohlo jit zopakovat a vylepsit, ne?

[booze]

Plan mam, ted bych zrealizoval maly test a necham si pak usit obleceni.

Vodovodni spojka, ktera ma dole zatku a nahore pridelam pres hadicovou svorku latku. Z boku bude ventilek, kterym budu do trubky poustet 2 bar. Z boku bude manometr, ktery bude ukazovat pokles tlaku v trubce.

Blbost?

[mike]

Za pokus to urcite stoji. Myslim, ze tlak budes muset ladit, aby to neco ukazovalo a v rozumnem rozsahu.

[booze]

Jo, ten tlak jsem placl.

[mike]

Co pouzijes za zdroj tlaku? Bude zalezet i na jeho "tvrdosti". V podstate nejde o tlak, ale jakym tempem tam bude schopen foukat vzduch.

[booze]

Kompresor

[pavproch]

Resiscutace tohodle historického vlákna mě neska odpo (zase fprci) in(g)spirovala k (subjektivnímu, já vím) dýchacímu testu mých dvou aktuálně nejčastěji nošených nemebránových SS bund (Arc Epsilon LT a LaS Chill), a to dvouúrovňovému: dýchání skrz hubou překrytou tou látkou fklidu a "in(g)tenzivním" cvičením rozdýchaný: Chill to v obou případech udýchal, Epsilon fklidu fpoho a rozdýchaný taktak (už sem se skoro i dusil). Což odpovídá tomu jak to v těhle dvou bundách cítím dyž sem venku: Chill = sebemenší vánek jde skrz, Epsilon = musí fučet výrazněji aby to šlo skrz.

Vysavač/kompresor (obojí doma mám) zkoušet ale nebudu.

[pavproch]

Jo, a neska dopo jaxem yezdil na místě v garáži na bajku, taxem rozdýchaný zkusil dýchnout skrz GTX Active bundu co mi tam visí a .... ani ťuk, nula,

[mike]

Jasne, ze nula, kdyz je tam neprodysna PU vrstvicka.

[booze]

Me spis zajima rozdil propustnosti z vnitrni a vnejsi strany.

[mike]

Prijde mi, ze pro beznou vetrovkovou tkaninu by zadny byt nemel, ale mereni muze ukazat opak. Jdi to toho