Merino - mokrá vlna nehřeje (hřeje 8min a pak hodiny studí)

[mike]

se vám v pátek proběhnu v devoltu i s membránovkou a zvážím to, před a po.

Super Dej ho predtim poradne vysusit.

[booze]

d

[ONDRA]

Důležité při měření je, nechat nasat maximální mnozstvi vody, tu pak zvážit a při dalsim měření použít jen množství navazene vody. Pokud to dáš do většího množství vody a je latka potopena, tak to nehreje. Asi to potřebuje vzduch. 10% hřeje hodne 20% porad dost 30% min. Jak budu mít papír napisu přesně.

Vzduch ne, ale pokud té vody je moc, v extrémním případě viz ten navrhovaný pokus s tričkem ponořeným do kýble s vodou, tak se nic dít nebude. Ta trocha uvolněného tepla musí ohřát i tu nadbytečnou vodu, která působí jako tlumič. Prostě a jednoduše, málo tepla na hodně hmoty, takže teplotní nárůst skoro žádný.

[mike]

Na cisla jsem zvedav. Hlavne na to, jestli zmena teploty odpovida mnozstvi vody, ktere je potreba ohrat.

Pokud to dáš do většího množství vody a je latka potopena, tak to nehreje.

Nezmeris vubec zadnou zmenu? Mozne to je, jak pise Ondra. Jestli je tepla malo a vody moc. Uvidime, z cisel pro mensi mnozstvi by melo jit dopocitat, kolik maximalne muzes pouzit vody, aby se to dalo zmerit.

[DAV]

Tak, triko devolt bylo před tréningem hoďku na radiátoru, uběhl jsem svůj základní okruh tedy 6 km z toho 1 km s dvěma litry hruškovice ročník 2009 53% v ruce. Váha před a po 245/257g a ještě membránovka před a po 229/236g

[mike]

Diky

Ty se moc nepotis, co? Jak ses pri tom citil? Predpokladam, ze merino spis hralo a nemels pocit, ze je mokre. Pribralo 5% vahy, to by nemelo byt citit.

Muzes napsat sve telesne parametry a za jak dlouho jsi to ubehl?

[DAV]

nejpropocenější se mi zdála pvs čepice, nepříjemný pocit pocení kolem krku, ale to je dáno tou membránovkou (HP road runner) , čas nevím, navíc jsem se zdržel s tou hruškovicí, ale dejme tomu kolem půl hodiny pohybu na hranici aerobního pohybu. Výška i váha je 168/67

[mike]

Takze dalsi kensky vytrvalec Fajn, v takovem pripade je na tebe merino jak delane.

[Quido]

Vážení, jelikož mi některé domněnky a teorie zde připadají, mírně řečeno, přitažené za vlasy, a podobně jako dudy jsem v těchto věcech poněkud skeptický, nedalo mi to a inspirován tímto tématem, udělal jsem o víkendu následující pokusy:
1. pokus měl simulovat nasáknutí vody do materiálů z merino vlny tak, jak se to děje při pocení, čili ne najednou mokré, ale postupně, nicméně bez vlivu lidského těla…
2. měl simulovat spíše případ, kdy merino materiál najednou zmokne a tím ověřit onu velmi diskutovanou reakci, zda merino v interakci s vodou opravdu vyvine teplo. (Zda tento jev má vůbec praktický význam, je věc druhá, na to mám svůj názor)
Mám k dispozici několik výrobků z merino vlny a použil jsem 3 z nich jako vzorky pro srovnání – použil jsem funkční triko Devold Active DN, což je směs polyamidu s merinem, pak hrubé ponožky z čisté merino vlny a košili Icebreaker z čisté tenké merino příze.
Postupoval jsem u všech třech vzorků takto:
Zajistil jsem uzavřenou místnost bez průvanu o rozloze 38m2, kde jsem nechal otevřenu mikro-ventilaci (jednak, aby nedocházelo k většímu ovlivňování podmínek mnou a aby se během pokusu zásadně nezvyšovala relativní vlhkost. K dispozici jsem měl vlhkoměr a digitální teploměr s dvojím čidlem – jedno čidlo stále měřilo teplotu v místnosti, druhé teplotu vzorku. V místnosti byla zajištěna stálá teplota a vlhkost vzduchu byla na ustálené hodnotě Stejnou teplotu, jako v místnosti jsem zajistil dlouhodobým odstátím vody v 10ti litrovém vědru.
1. pokus probíhal v dopoledních hodinách takto: zabalil jsem vždy jedním ze vzorků externí čidlo a rozprašovačem jsem jej postupně zvlhčoval, pravidelně jsem přidával vodu postřikem na vzorek, 5x po sobě co 3 minuty a každé 3 minuty také vždy zapsal teplotu.
2. pokus probíhal ve večerních hodinách (vzorky po 1. pokus jsem nechal nejprve vysušit na plochém roštu a pak temperovat na teplotu místnosti) tak, že jsem celý vzorek najednou namočil do vody, nechal vodu nasát, pak jemně vymačkal přebytečnou vodu a měřil teplotu vzorku, kterým opět bylo zabaleno čidlo.
U obou pokusů jsem se snažil pracovat tak, abych co nejméně ovlivnil teplotu vzorku svou tělesnou teplotu, (například vymačkání přebytečné vody u 2. pokusu jsem zajistil uložením vzorku mezi dvě polyamidová prkénka a na ně jsem jemně zatlačil atp.)
Po celou dobu jsem sledoval i teplotu v místnosti a relativní vlhkost - během obou pokusů se teplota v místnosti nezměnila - u 1. pokusu po celou dobu setrvala na 20,5°C a vlhkost byla 56%, u 2. pokusu byla teplota vzduchu trvale na 21°C a relativní vlhkost na 55%. Čidla ani vlhkoměr nejsou kalibrovány ani certifikovány pro laboratorní účely, tím pádem není zcela jasné, zda nepatrné rozdíly hodnot u obou pokusů jsou zapříčiněny nepřesností přístrojů, či změnou podmínek, a tak se ale domnívám, že nepatrné rozdíly 0,5°C můžeme zanedbat a ostatní brát v potaz.

Zde naměřené hodnoty (bohužel po náhledu na vložený text jsem zjistil, že tab. zde nefunguje, proto jsem nakonec přidal za jednotlivé položky lomítka)

1. pokus (postupné zvlhčování)

vzorek start / 3/ 6/ 9/ 12/ 15/ 18/ 21/ 24/ 27/ 30/ min.

1 (Devolt) 20,5/ 20,5/ 20,5/ 20,7/ 20,5/ 20,6/ 20,8/ 20,5/ 20,2/ 20,2/ 20,1/ °C
2 (ponožky) 20,5/ 20,5/ 20,5/ 21,3/ 22,1/ 22,9/ 20,5/ 21,0/ 20,8/ 20,4/ 20,4/ °C
3 (košile) 20,4/ 20,6/ 20,6/ 21,4/ 22,3/ 22,1/ 22,0/ 21,5/ 21,1/ 20,3/ 20,2/ °C

U tohoto pokusu není zcela jisté, zda rozdíly teplot jsou způsobené efektem zvlhčování a odparu, či nepřesností čidla nebo manipulací se vzorky. I pokud budeme předpokládat, že změny jsou výsledkem zvlhčení materiálu, jsou to změny nevýznamné a z praktického hlediska zcela zanedbatelné – spíše se kloním k názoru, že významnější může být pozorování a měření efektu při odparu vodu na lidském těle, zda odpar zapříčiňuje pocit ochlazení, či nikoliv.

2. pokus (jednorázové namočení)

vzorek start/ 3/ 6/ 9/ 12/ 15/ 18/ 21/ 24/ 27/ 30/ min.

1 (Devolt) 21,0/ 21,0/ 21,2/ 21,1/ 21,5/ 21,0/ 21,0/ 20,6/ 20,4/ 20,6/ 20,7/ °C
2 (ponožky) 21,0/ 20,9/ 21,6/ 22,7/ 24,2/ 23,7/ 22,5/ 21,2/ 20,7/ 20,3/ 20,8/ °C
3 (košile) 20,9/ 21,0/ 21,8/ 23,2/ 22,0/ 21,6/ 21,1/ 20,5/ 20,6/ 20,7/ 20,7/ °C

Zdá se, že při náhlém nasátím merina vodou se opravdu vyvíjí teplo a ačkoli k vysvětlení nemám důkaz, domnívám se, že se jedná o teplo vzniklé třením molekul vody při vzlínání a následném uvolnění energie vlivem změny povrchového napětí vody, která se ocitne ve velmi malém prostoru mezi vlákny. Považuji to za výhradně fyzikální jev a jednoznačně odmítám jakákoli tvrzení, že by mohlo docházet k jisté chemické reakci, či podobnému jevu, jako při ředění kyseliny vodou, jak mi tu někdo tvrdil.
A také opakuji svůj závěr z předchozího pokusu, že jsou to změny nevýznamné a z praktického hlediska zcela zanedbatelné. A když, tak efekt odparu vody z materiálu je poněkud výraznější.

Závěr mých pokusů tedy do jisté míry podporuje opravený název vlákna.

Pokusy s merinem na těle, běhání v merino materiálu a sledování pocitů či měření atp. považuji z praktického hlediska za užitečnější, avšak nevýhodou takového počínání, jak zde již bylo přede mnou řečeno, jsou velmi individuální závěry, které zase nelze zobecňovat.

Očekávám dotazy, připomínky a bouřlivou diskuzi
Děkuji

[ONDRA]

Považuji to za výhradně fyzikální jev a jednoznačně odmítám jakákoli tvrzení, že by mohlo docházet k jisté chemické reakci, či podobnému jevu, jako při ředění kyseliny vodou, jak mi tu někdo tvrdil.

1) Že se jedná o fyzikální jev, na tom se shodneme. To jsem celou dobu tvrdil a snažil jsem se to mikovi osvětlit.
2) To přirovnání k podobnému efektu jako ředění jsem použil já. Nemělo to znamenat, že je to ten samý děj. Jenom se tady někdo pozastavil (možná jsi to byl Ty) nad tím, že by vznikalo teplo z 'ničeho' a že by došlo k porušení termodyn. zákonů. To ředění byl jako příklad toho, že se taky může zdát, že při ředění se teplo vyvíjí z nčeho. A tohle jsem se tady snažil vysvětlit. BTW: ředění kyselin taky není chemická reakce;)
3) To že ta sorpce nebo cokoliv to je, nemá zásadní vliv na zvyšování teploty, jsem tady taky zdůrazňoval a že v praxi se projeví to výparné teplo.

Snažil jsem se víceméně jenom vyvracet a trochu napravovat některé úvahy.

[Quido]

OK, ONDRO,
ale při ředění kyselin, jsem přesvdčen, dochází k chemické reakci... pokud se pletu, můžeš mi to nějak podložit?

např.:
http://www.dejvikovy.estranky.cz/clanky ... eakce.html

[ONDRA]

Aaaha, tak teď už trochu rozumím proč se to tady plete. Definice chem. reakce. na wiki je vhodnější.

''Chemická reakce je proces vedoucí za vhodných podmínek ke změně chemické struktury chemických látek. Látky, které do reakce vstupují nazýváme reaktanty, látky z reakce vystupující jsou produkty. Při tomto procesu dochází ke změnám v rozmístění elektronové hustoty v molekule, zjednodušeně řečeno, dochází k zániku a vzniku chemických vazeb.''

Tady je zavádějící to slovo reakce. Používá se totiž i pro popis dějů s tepelným efektem. Pokud někdo napíše ''exo/endotermní reakce'' tak to ještě neznamená, že je splněna podmínka, že se jedná o chem. reakci (viz. citace z wiki).

Příklad exotermní chem. reakce je třeba hoření. Slučování kyslíku s uhlíkem za vzniku oxidů uhličitého/uhelnatého a uvolnění tepla.

Příklad exotermní reakce je to ředění kyselin. Je to fyzikální děj, při kterém se uvoňuje teplo.

Nevím jestli jsem to osvětlil dostatečně, od pc mě to pravda moc nejde. Když tak to můžeme probrat u piva na Lysé;)

[Quido]

nejsem chemik a ani jsem chemii neměl nikdy v oblibě, nicméně k tvrzení, že se jedná o chemickou reakci mne vedou tyto důvody:

a) ředění kyselin jsme probírali jak na střední, tak na základní škole, v předmětu zvaném chemie
c) nedochází zde k chemickému procesu? Ano, přeměna a přenos tepla je jev zařazován do fyzikálních jevů, ale ta příčina uvolnění tepla je způsobena podle mého reakcí z oboru chemie - jinak kam potom zařadit tento postulát(?):

Kyseliny - jsou látky, které ve vodě uvolňují kationty vodíku H+.

kyselina H+ + anion kyseliny
HCl H+ + Cl-
H2SO4 2 H+ + SO42-

Vodíkové kationty nejsou schopny existovat samostatně, a proto se ve vodném prostředí ihned spojují s molekulami vody a vznikají oxoniové kationty H3O+:
H+ + H2O H3O+


d) mnou dříve uvedený odkaz je na stránky, kde je jasně napsáno "Chemické reakce" - je to tedy blábol?

[Aldo]

Dobře se zvrhla tahle diskuse na půl až čtvrť celsiova stupně, chemické reakce molekul a vlivu vlny na celosvětový mír

Tvrzení, že vlna hřeje i když je mokrá obnovili s velkou parádou prodejci merina, protože museli ospravedlnit vysokou cenu výrobků. Tvrzení pochází z chladných, vlhkých míst ( že by Norsko?) kde námořníci a polárníci využívali vlastnosti vlny, protože krom bavlny ( a ta je v těchto případech úplně na chuja ) nic jiného neměli. Bylo to z místních zdrojů a bylo to levné. Žádnému z námořníků a polárních badatelů by ale nikdy nepřišlo na rozum aby si kupovali co nejtenší vrstvy o gramáží 150 a v tom svém oblečeni vyvíjeli aerobní činnost. Jejich prioritou bylo mít několik hrubších vrstev aby nezmrzli a aby to alespoń trochu hřálo ( rozuměj izolovalo ), když je to vlhké od stříkající vody na lodi nebo od velmi vlhkého vzduchu. U polárníků od potu který vznikl usilovnou, leč v žádném případě ne zrovna k totálnímu propocení intenzívní činností. ( Ti si to zatraceně hlídali ) Pokud takto přistoupíte k oblečení z jakékoliv vlny, tak máte jeden z nejlepších přírodních materiálů.

Používat merino vlnu v čistém stavu pro aerobní činnost, která se provádí s přestávkami, kdy se nelze převléknout do suchého a tělo má šanci prochladnout, je čiré zoufalství a naprosta ztráta soudnosti, páč ten zázrak velmi dlouho schne. Co je mokré, to je dříve nebo později studené.

Stejná pi..vina je koupit si jakoukoliv část oblečení ( taky určenou na aerobní pohyb ) vyrobenou s PAD, tedy polyamidu. Na omak velmi příjemný materiál ale.... všichni znáte poučku u vlhkém laně. všude se píše, že mokré lano schne velmi dlouho a není to jenom tím, že se voda musí dostat z útrob lana ale protože PAD má vlastnost natáhnout vodu do mezimolekulárních prostor ( nejsem chemik, tak sory za nepřesnou interpretaci )a velmi nerado ji vypouští zpět. Takový, byť na oko pohledný kousek ve vašem běžecko/outdoorovém šatníku je taky celkem nanic.

Na závěr poučka mého staršího kamaráda: "Nejlepší GORE-TEX je suché tričko z batohu"

[Quido]

Aldo, s tím se nedá než souhlasit - jenže my se tu nepřeme o praktičnosti merino vlny, ale o daleko zásadnější věci: jestli jev při ředění kyseliny sírové je, nebo není chemická reakce... tak nám do našeho tmářství netahej světlo!

[Aldo]

Ops ....

[apuka]

Používat merino vlnu v čistém stavu pro aerobní činnost, která se provádí s přestávkami, kdy se nelze převléknout do suchého a tělo má šanci prochladnout, je čiré zoufalství a naprosta ztráta soudnosti, páč ten zázrak velmi dlouho schne. Co je mokré, to je dříve nebo později studené.

Ehm, nechtel jsem jako laik zasahnout do teto diskuse, ale posledni dva prispevky me k tomu prinicuji.
Aldo, pouzivat jakekoliv obleceni pro aerobni cinnost, kde obleceni provlhne a "telo ma sanci prochladnout" a "nelze se prevleknout do sucheho" je "cire zoufalstvi". At mas na sobe cokoliv mokreho, bude to odvadet telesne teplo a privadet chladno zvnejsku (voda=dobry vodic tepla). A to jak mokra vlna, tak i jakakoliv umelina, ktera od tela (nebo zvnejsku) nasakne vic vlhkosti jak dokaze do sebe vstrebat (to je oxymoron, ale snad se to pochopi dobre). Koneckoncu to same se stane i nahaty, kdyz je clovek mokry.
Mas pravdu - vlna se pouzivala, protoze ze vsech (tehdy davno) znamych latek nejlepe izolovala a to i za vlhka (ne z "aerobni aktivity", ale z atmosfericke vlhkosti - napr. snih, ale i voda). A ano, ona castecne izolovala i kdyz byla nasakla vodou. Jeste lepe receno - ona umoznovala prezit v chladnejsich a vhsich podminkach nez cokoliv jineho znameho. Proto se nosily tezke zimni kabaty z vlny. At si nekdo zkusi porovnat oblect si za rovnakych podminek namocene a vymackane tricko z vlny a to same z bavlny (nebo at zustaneme u starych casu, tak napr. ze lnu, bo bavlna se u nas ani na severu moc nepouzivala). Rozhodne bude mensi zima ve vlne jako v bavlne/lnu protoze struktura vlaken vlny umoznuje castecnou izolaci i tak. V soucasnosti mozna bude mensi zimam muzete nalevat vody kolik chcete, a v nejake jine umele latce, to nevim. A na toto se rikalo, ze vlna "hreje" i mokra, nemyslelo se to doslovne a uz vubec ne "vedecky". Tj. ty pokusy jsou zajimave, ale z hlediska "potvrzeni" nebo "vyvraceni" argumentu vyrobcu a prodejcu ponekud smesne.
Podobnym zpusobem se muze "merit" i dalsi podobne tvrzeni - spacaky s dutym vlaknem "hreji" i kdyz jsou mokre, na rozdil od peri. Tam muzete nalivat vody, kolik chcete, teplota se nezvysi - ale kdyz si do mokreho spacaku vlezete, v mokrem dutem vlakne se budete citit "tepleji" jak v mokrem peri. Protoze dute vlakno zachovava cast izolacnich schopnosti.

@Quido: promin, taky nejsem chemik, ale zda se mi, ze hodne pletes pojmy. Priklad: mas HCl, pridas H2O - co Ti z toho vznikne? Podle mne HCl a H2O... Tj. to same, co bylo predtim. A chemicka reakce opravdu znamena, ze z nejakych n chemickych latek vznikne m jinych (za jistych podminek mozno cast i stejnych) chemickych latek. Redeni chemickym procesem je, stejne tak kazda chemicka reakce je chemickym procesem, ale ne kazdy chemicky proces je chemickou reakci.
My jsme se na chemii o zadnych kationech H+ pri redeni HCl neucili... Ale mozna pred skoro 40-ti lety se ucila jina anorganicka chemie...

[apuka]

Jeste doplnim definici chemicke reakce z VS prednasek na TU Liberec, abychom nebyli vazani na neurcite a nepresne definice Wikipedie:

"Chemická reakce je děj, při kterém se výchozí látky mění na jiné látky zánikem původních a vznikem nových vazeb."

[Quido]

jenom aby....

to, že samotná termodynamika je obecně zařazována do oboru fyziky, ještě nic neznamená, neboť např.
toto
http://fikus.omska.cz/~bojkovsm/termody ... teplo.html
i toto
http://fikus.omska.cz/~bojkovsm/termody ... hemie.html
a potažmo i toto
http://fikus.omska.cz/~bojkovsm/termody ... vazba.html

jsou definice, procesy a důkazy popisované a zařazované jednoznačně do oboru chemie, přestože se zde využívá teké fyzikálních definic a rovnic...

BTW: http://www.gvmyto.cz/sablony/05.sadapub ... HS5MZ2.pdf

Nadále tedy tvrdím, že kromě přenosu tepla, je(jsou) příčinou uvolnění tepla při ředění kyseliny sírové chemická(é) reakce...

Pokud se pletu, žádám pádný a nezvratný důkaz

[apuka]

Nezvratitelny dukaz muzes chtit od pana Boha nebo alespon nejakeho chemika

Podle mne je problem v tom, ze se termin "chemicka reakce" pouziva na neco jineho, jak je obvykle, tj. s malymi obmenami jak jsem napsal. Coz neni vubec nic neobvykleho mezi ruznyma vedeckyma oborama.
V Tebou puvodne uvadenem pripade HCl+H2O (ale i u H2SO4) podle jedne teorie sice vznika H3O+ a Cl- (a pri tom uvolnuje teplo), jenze taky z toho potom vznikne znovu H2O a HCl, jen to teplo se zase neochladi .

Edit: jeste bych rekl, ze uvedena "chemicka reakce" pri redeni opravdu muze byt skutecnou chemickou reakci, ale jen pri jistych podminkach, ne pri beznych. Pri davneji beznem cisteni van od vodniho kamene se pouzivala redena HCl do vany a nechala chvili ucinkovat. Delalo se to tak, ze se napustila voda a do te vylila koncentrovana (33%) HCl. Obcas nektera hospodine se zapomela a chtela to udelat naopak - nejdrive HCl a potom voda. Pri nastani uvedene reakce by se spise udusila chlorem, ale ve skutecnosti se vzdy poleptala kyselinou strikajici okamzite po vyliti vody do kyseliny, pripadne se jeste nadechla kyselinova "pary". Chlor tam nebyval, ani jeji slouceniny.

[mike]

to je zas diskuse...

Nezvratny dukaz jsi prece podal tady

a) ředění kyselin jsme probírali jak na střední, tak na základní škole, v předmětu zvaném chemie

Jelikoz za tu chemickou reakci muzu puvodne ja, protoze jsem to kdesi vycetl a bohuzel sem napsal, tak bych to chtel i ukoncit. Pro nase ucely je to prece uplne jedno. Co se tam deje uz priblizne chapeme a do ktereho oboru to patri nas nemusi trapit. Jestli toho nenechate, tak vas odseparuju do jineho vlakna

[mike]

Používat merino vlnu v čistém stavu pro aerobní činnost, která se provádí s přestávkami, kdy se nelze převléknout do suchého a tělo má šanci prochladnout, je čiré zoufalství a naprosta ztráta soudnosti, páč ten zázrak velmi dlouho schne. Co je mokré, to je dříve nebo později studené.

Ano. Jenze jsou mezi nami jedinci, kteri se poti malo, a tak merino nepropoti, prevlekat se nemusi a merino jim funguje. Nepatrim mezi ne, naopak, takze je pro mne merino na zatezove aktivity jako prvni vrstva nepouzitelne, ale jednoho znam a je schopen jit do kopce tempem, ze ktereho by mne do pul hodiny kleplo a merino nepropoti. Obleka se tak, ze bych v tom umrel a naopak nejspis taky. Jinymi slovy, takhle zobecnovat nelze a kazdy si musi najit svuj spravny zpusob.

Stejná pi..vina je koupit si jakoukoliv část oblečení ( taky určenou na aerobní pohyb ) vyrobenou s PAD, tedy polyamidu. Na omak velmi příjemný materiál ale.... všichni znáte poučku u vlhkém laně. všude se píše, že mokré lano schne velmi dlouho a není to jenom tím, že se voda musí dostat z útrob lana ale protože PAD má vlastnost natáhnout vodu do mezimolekulárních prostor ( nejsem chemik, tak sory za nepřesnou interpretaci )a velmi nerado ji vypouští zpět. Takový, byť na oko pohledný kousek ve vašem běžecko/outdoorovém šatníku je taky celkem nanic.

Hmm. PAD je Nylon. S tim mam pri zatezovych aktivitach ty nejlepsi zkusenosti a ze se potim hodne. Kalhoty z nej nosim porad mimo zimu (nesnasim softshelly) a s vlhkem nemam problem. Naopak, velmi rychle schnou. Nemohlo by to byt treba tim, ze sice mas pravdu, ale PAD je pevny, takze se muze pouzivat tenky a v tenke latce se moc vody neudrzi? Obleceni neni lano.

Na závěr poučka mého staršího kamaráda: "Nejlepší GORE-TEX je suché tričko z batohu"

No vidis, a ja si prvni vrstvu skoro nikdy neprevlekam. S vyjimkou pripadu, kdyz si na sebe rano vezmu teple triko a pres den se otepli tak, ze potrebuju tenci. Jinak to neni potreba, oblekam se tak, aby na mne propocene tricko uschlo. Tuhle zimu jsem celou chodil v jednom triku (silnejsi PoweDry s dlouhym rukavem) a primaloftce. Jelikoz jsem chodil na sneznicich, propotil jsem triko mnohokrat a s usychanim nebyl problem. Ani jednou jsem se neprevlekal, nejsem zenska Pisu o tom v jinem vlakne.

[mike]

Zpet k puvodnimu tematu.

@Quido: libi se mi, jak takhle diskuse probouzi v lidech vyzkumnicke pudy Pekne, diky za mereni. Skoda, ze jsi taky nevazil mnozstvi absorbovane vody, pak by se dalo spocitat vyvinute teplo. Teplota sama o sobe toho moc nerika.

Zdá se, že při náhlém nasátím merina vodou se opravdu vyvíjí teplo...

Ano, tohle uz muzeme povazovat za potvrzene.

A také opakuji svůj závěr z předchozího pokusu, že jsou to změny nevýznamné a z praktického hlediska zcela zanedbatelné. A když, tak efekt odparu vody z materiálu je poněkud výraznější.

To ale z tveho pokusu bohuzel nijak nevyplyva. Protoze nezname mnozstvi vyvinuteho tepla. Nicmene, porad je rozdil, jestli teplota trika na tele vzroste o nekolik stupnu nebo o nekolik stupnu klesne. Rekl bych, ze to poznas.

Pokusy s merinem na těle, běhání v merino materiálu a sledování pocitů či měření atp. považuji z praktického hlediska za užitečnější, avšak nevýhodou takového počínání, jak zde již bylo přede mnou řečeno, jsou velmi individuální závěry, které zase nelze zobecňovat.

Rozhodne, ale krome pocitu to chce i vazit. Myslim, ze se da dopracovat k peknemu grafu, ze ktereho by bylo videt, pro koho resp. pri jake zatezi merino funguje a kde uz ne. Tipuju to na nejakych 35 - 40% vstrebane vlhkosti, ale mereni by bylo mnohem lepsi.

[Aldo]

To Mike.... a jsi si jistý, že je to čistý PAD? Já měl jednou z toho kalhoty a bylo to dost opruz než jsem si všimnul z čeho jsou. PES kalhoty schnou daleko rychleji, ale jak říkáš, je to hodně individuální podle toho jak se kdo potí a hlavně kde se potí.

[mike]

Pro jistotu jsem se kouknul. 100% PAD. Velice rychle usychaji i po zmoknuti, zvlast kdyz fouka, a navic jsou celke slusne vetruodolne. Lepsi jsem nemel (Ternua), bohuzel uz je nedelaji a presli na softshelly...

Mel jsem z PAD i zimni, zateplene a bez membrany. Taky spokojenost.

[apuka]

Ad ruzne zkusenosti s Nylonem/PAD:

.. a jsi si jistý, že je to čistý PAD?...

Asi to bude dano timto:
"Protože označení nylon není chráněné, používají je výrobci v obchodním styku nejen pro původní skupinu polyamidů 6.6, ale pro všechny druhy polyamidových vláken "

[scinkk]

@quido: diky ze sis s tim dal praci. Mozna to chtelo zaradit jeste jeden material, cisty plast, jako slepy vzorek
Ten devold neni smeska ale dvouvrstvy material pokud se nepletu.

jen tak obecne a za me, jako uzivatel merino obleceni je mi celkem jedno zda mokre merino hreje, nosim ho z jinych duvodu

Jinymi slovy, takhle zobecnovat nelze a kazdy si musi najit svuj spravny zpusob.

ano, souhlasim. Poridit si jedno triko plastove, bavlnene, merino a kdovi co dalsiho si muze snadno kazdy, takze tady je to opravdu jen o tom nalezeni vlastni cesty

PAD je Nylon. Kalhoty z nej nosim porad mimo zimu (nesnasim softshelly) a s vlhkem nemam problem. Naopak, velmi rychle schnou.

Nosim krom zimy tenke kalhoty od Salewa a mam u nich uz nekolikrat vyzkouseno, ze kdyz jen drobne poprchava, schnou stejne rychle jak moknou je to 95% PAD a 5% elastan

---

Tuhle soboty jsem mel merino triko s kratkym rukavam a na tom PWSku. Cestou do kopce jsem trochu provlhcil triko v podpazi a na zadech. Na kopci jsem PWS sundal a samozrejme jsem hned citil jak to vhke misto na zadech studi, ostatne se teplota nad trikem snizila o dobrych 20 stupnu a taky slabonky vetricek. Teplota vzduchu nakych 10-15°C. Pak jsem nahodil na zada batoh a po kilaku a vlezu do lesa zpet pwsku ale vetsinu dne jsem pak uz odchodil jen v tom triku a zadny pocit chladu na zada jsem nemel a jelikoz to bylo na hranici ci spise pod hranici teplotniho komfortu, tak jsem se moc uz nepotil a casem to triko uschlo. Kazdopadne slunicka jsem si uzil dosyta
Ne ze by to bylo podstatne v ramci tematu, to jen ze ta merino trika opravdu nosim

[Quido]

pred 14 dny jsem z mladistve nerozvaznosti a vicemene i z casoveho stresu v Decathlonu (normalne ji mi ten obchod nesympaticky) zakoupil dve trika s dl. rukavem oznacene jako Techfresh z materialu "equarea control" ( polyester ) kazde cca za 250 Kc, a minuly tyden otestoval v Alpach - a svete div se, jsou to jedny z nejprijemnejsich veci v ramci 1. vrstev, co mam... a funguji jako coolmax, a to tak, ze skvele ...

dnes jsem tam byl, ze si koupim jeste po dvou, ale uz je nemaji v me velikosti

[mike]

Hodil jsem Quidovy vysledky cvicne do Excelu a udelal z nich grafy. Myslim, ze davaji lepsi predstavu a nerekl bych, ze zmeny teploty jsou nevyznamne. S vyjimkou smesoveho Devoldu.

[Quido]

krása - ještě by to chtělo ty křívky vyhladit a jedno měření je zjevně zatíženo nějakou chybkou (ten propad u ponožek v prvním grafu)

jo jo - ponožky jsou základ - ty jak nehřejí, pak je něco špatně

OK, ale taky záleží na poměrném měřítku grafu - tady to vypadá náramně - rozdíly v rámci 2-3 °C a v tak krátkém časovém úseku jsou IMHO z praktického hlediska opravdu nevýznamné... i když z vědeckého jsou možná zásadní