Jak nestrhnout lavinu (sněhový profil atd).

[pavproch]

Jo, stará škola (ca devadesátá léta 20.stol).

[Morty]

Tak jsem asi taky stará škola . Dokážu připustit, že batoh může i pomoct, zvlášť menší batoh třeba s páteřákem. To ale není můj případ (30l, mačky, cepín, sonda, lopata... Na ten objem je těžký až dost).

Za tím nedávat mobil do batohu si ale stojím. Mobil by stejně měl být vypnutý a čekat na příležitost kdy bude potřeba, pak by rušil, resp. stínil jen přímo na pípaku. Ty doporučené vzdálenosti (i 50cm někde) platí pro zapnutý mobil a pipak v režimu vyhledávání.

[mike]

S mobilem nemas pravdu, viz tady nebo tuto diplomku. Navic neni to jen otazka mobilu. A pri vyhledavani bys mel mit mobil alespon 1,5 m daleko...
No a nosit vypnuty mobil v batohu...viz castecne odpoved od Korizka, uvedeny i v te diplomce a navic je to proti doporuceni Horske sluzby, teda alespon slovenske - na ture mas vyrazit s plne zaplym mobilem. Kdyz se totiz ztratis "beze s edku", jen je nahlasene Tvoje zmizeni, jedna z prvnich veci je kontrola, kde byl naposled registrovany k siti Tvuj mobil - a pokud byl vcase "ztraceni", tak se nasazuje mobilni vyhledavac aktivniho signalu, napr. z vrtulniku. Ten dokaze urcit vyrazne mensi okruh hledani.

Proste to je vec, ktera nema idealni reseni - s vyjimkou pristroju, ktere jsou vuci ruseni "imunni" pri obou moznstech vyuziti.

[mike]

Morty: Mobil by stejně měl být vypnutý

apukuv odkaz: Vypnout a basta! Nechat se rušit na túře telefonáty je nepříjemné hlavně pro parťáky volajících. Vypnutá elektronika totiž neruší!

apuka: S mobilem nemas pravdu viz <odkaz vyse>

naprosto typicke.

Zaujalo mne ovsem toto: nejvyšší rušivost vykázal při pokusech německého Alpenvereinu iPod. Ze Apple produkuje sracky vim uz davno, ale ze se cloveka pokouseji zabit je i pro mne nove

na ture mas vyrazit s plne zaplym mobilem. Kdyz se totiz ztratis "beze s edku", jen je nahlasene Tvoje zmizeni, jedna z prvnich veci je kontrola, kde byl naposled registrovany k siti Tvuj mobil

V horach byva signal spatny, mobil se ho neustale pokousi vyhledavat, coz nadstandardne zere baterku. Ktera pak v pripade nouze nemusi byt k dispozici. No a posledni prihlaseni k siti pak muze byt klidne kilometry od mista nehody nebo i na zacatku tury.

[Morty]

@apuka

Tu diplomku, nebo aspoň závěr jsi četl? Vždyť v mnoha bodech potvrzuje, co píšu já. A ten první odkaz samozřejmě znám, taky nevyvrací, co píšu já.

1,5 m při vyhledávání jsem teda nikde neviděl.

Praktická situace podle Apuky:

Kamarád odjede s lavinou. Má telefon v batohu, já taky. Přepínám pipak na hledání a hledám v baglu a zahazuji mobil, protože vzdálenost 1,5 m nedokážu jinak dodržet. Celého batohu se zbavit nemůžu, protože v něm mám přece sondu a lopatu. Kámoše stejně asi nenajdu, protože má přece v baglu ten mobil, který je blíž než 1,5m. Proto chci volat horskou, ale mobil jsem zahodil, jdu pro něj do kopce xy desítek, stovek metrů. Možná volám, spíš ne, protože mobil, co byl v batohu má v -15 baterku K.O. Nic moc teda.

Praktická situace:
Kamarád odjede s lavinou. Má u sebe vypnutý mobil. Přepínám do režimu vyhledávání. Dohledávám, pozitivní sonda, kopu. Evidentní zranění. Zapínám mobil, do minuty volám horskou, protože mám pořád 100% baterie. Šťastný příběh.

Takže znovu a za mě naposled. Telefon vypnutý, nabitý, v kapse pod bundou, na opačné straně těla než pipak. V batohu a zapnutý ne.

Teoretizovat nesmyslně nad membránama mi přijde v pohodě, ale tady mě to přijde, apuko, nevhodné.

[apuka]

@Mike: Klasicky... Ja jsem napsal, ze Morty nema s mobilem pravdu - a bylo to na (ne)ruseni. Jo nenapsal jsem explicitne, z odkazu by to mohlo byt jasne - i z toho, ze jsem se potom primo vyjadril zvlast k odkladani mobilu. No ale Ty jsi profik ve vytrhavani slov z kontextu a dat je do uplne jineho.

Tu diplomku, nebo aspoň závěr jsi četl?

Ja ano a nejenom zaver. Spise vypada, ze Ty zase tak moc ne . Zkus si taky precist, minimalne cast "Diskuse". Tam najdes docela zavazne veci ohledne ruseni signalu. Jo - ze pise, ze nedoslo k "vyruseni" nebo "preruseni sugnalu" se tyka toho, ze nektere starsi pipaky mobily dokazaly vypnout, resp. prepnout rezimy vysilami/vyhledani. Ne o ovlivneni signalu (bez vypnuti/prepnuti rezimu).
Vybiram to nejdulezitejsi, vcetne casti doporucene sirky hrubeho vyhledani, kdy by ruseni nemelo mit jeste velky vliv. Proto je citat trochu delsi.

Test ovlivnění vysílání signálu při hrubém vyhledávání na 10 m ukázal, že všechny testované přístroje jsou ovlivněny mobilním telefonem. Konkrétně dojde k zvýšení zobrazené vzdálenosti o 1–27 m. U většiny přístrojů nedošlo k vychýlení většímu než 5 m.
...
je patrné, že vzájemná poloha antén má na odchylku od skutečné vzdálenosti větší vliv než mobilní telefon, proto můžeme konstatovat, že mobilní telefon výrazně neovlivňuje funkci lavinového vysílače při hrubém vyhledávání při šířce vyhledávacího pásu 20 m. Pouze u přístrojů DSP Tour a DSP Sport od firmy Pieps docházelo v určitých situacích ke kolísání zobrazené vzdálenosti od 18 po 27 m u DSP Sport a od 13 do 41 m u DSP Tour. Toto kolísání hodnot může být zmatečné pro zachránce, kdy nebude vědět, zda se nevzdaluje od zasypaného. Celkově ale nedojde ke zdržení většímu než několik vteřin v závislosti na zkušenosti zachránce.
Dle výsledků testů můžeme prohlásit, že dojde k zachycení signálu při šířce vyhledávacího pásu 20 m. Tato šířka vyhledávacího pásu je všeobecně doporučovaná pro všechny lavinové vyhledávače. Nemůžeme potvrdit, že lavinové vyhledávače jsou schopny při kontaktu s mobilní telefonem bezproblémově vysílat i na vzdálenost větší než 10 m
...
Kromě zachycení prvního signálu je pro efektivní záchranu velmi důležitá přesnost
přístroje ve fázi dohledávání. ... je důležité co nejpřesnější určení polohy zasypaného. ...Pouze jednoanténový analogový přístroj Ortovox F1 nebyl přítomností mobilního telefonu ovlivněn. U všech ostatních zařízení byla hodnota na displeji zvýšena o 0,1 až 1 m.
Středisko lavinové prevence slovenské Horské záchranné služby (2016) na základě svého testování upozorňuje na fakt, že téměř všechny lavinové vyhledávače zobrazují na displeji vzdálenost menší oproti skutečnosti o 10 %, proto doporučují hlubší sondování s rozestupy od jednotlivých vpichů maximálně 25 cm.
Oproti tomu naše testy ukazují, že pod vlivem přítomnosti mobilního telefonu u vysílajícího lavinového vyhledávače zobrazuje vyhledávající přístroj větší vzdálenost než bez rušení mobilním telefonem. Kromě již zmíněného Ortovox F1 byla u všech zařízení změřena odchylka až 0,4 m. Tento efekt může být pro záchranou akci velmi rizikový. Může totiž dojít k vychýlení prostoru vyznačenému k sondování a výraznému prodloužení pozitivního nálezu sondou.

Jeste poznamka z diplomky, ze se venovali pouze ruseni pri vysilani, tj. z pozice zasypaneho:

V této studii nebylo ověřováno, jaký vliv má přítomnost mobilního telefonu na lavinový vyhledávač ve funkci vyhledávání. Tento stav zkoumali již například Miller (2015) a Barkhausen (2012). Byla také zaznamenána tragická nehoda z roku 2001, kdy profesionální zachránce nebyl schopen nalézt oběť pod lavinou, protože jeho přístroj byl rušen mobilním telefonem

1,5 m při vyhledávání jsem teda nikde neviděl.

Jak si myslim o Korizkovi jako horskem vudci svoje, tak v lavinove oblasti je nejspis nejvetsi odbornik v CR - a toto pise na zaklade vysledku testu lavinovych pristroju u HZS.

Strana 23:
Dále doporučují dodržovat minimální vzdálenost vyhledávače od elektronických, magnetických či kovových předmětů, mezi něž může patřit například i svazek klíčů. Tato vzdálenost se uvádí 15 cm v režimu vysílání a 1,5 m v režimu vyhledávání (Kořízek, 2011).
Strana 40:
Výrobci zařízení v manuálech doporučují minimální vzdálenost rušivých předmětů od lavinového vyhledávač na 15 cm v režimu vysílání a na 1,5 m v režimu hledání. Zde je dobré doplnit tento údaj poznámkou, že tato vzdálenost musí být dodržena i po zasypání lavinou. Během sesunu dochází uvnitř laviny k velkým silám, které mohou snadno posunout špatně připevněný lavinový vyhledávač (Kořízek, 2011).

Takova mala perlicka na zaver, co mi (znovu) pripomenula vcera manzelka pri slapani smerem ke Zbojnicke chate - dvakrat na ruznych mistech v Alpach se ji stalo, ze kdyz se v aute nachystala na skialpy, vybrala veci, zamkla auto dalkovym ovladacem a ten strcila do kapsy u bundy, potom si hned vybrala pipak, zapla ho a dala si na sebe, tak se najednou z niceho nic odemklo auto. Protoze pipak byl hned u te kapsy s dalkovym ovladacem. Nebylo to zadnym nahodnym zmacknutim odemykaciho tlacitka. Kdyz se to stalo druhykrat na skoro prazdnem parkovisti, tak si to schvalne se synem zkusili nasimulovat - a stalo se to znovu.

Takze pipak dokaze vysilanim ovlivnit i jen obycejny dalkovy ovladac auta - je potom potesile si myslet, ze tam neni zadne ovlivneni opacnym smerem.

[apuka]

Takže znovu a za mě naposled. Telefon vypnutý, nabitý, v kapse pod bundou, na opačné straně těla než pipak. V batohu a zapnutý ne. /Plus ty situace/

Ja Ti nevim. Pises, ze "bylo by fajn, kdyby každý radil v tématech, ve kterých má reálné zkušenosti"

Jake mas realni zkusenost s nejakou zachranou (jakoukoliv), s vyhledavanim a vyhrabavanim zasypaneho v lavine (i jen simulovaneho na lavinovem kurzu)? Protoze mi prijde, ze Tve usudky s praxe moc nevychazi. Mel bys to vyhedavani nekdy zkusit, idealne v poradne ztvrdlem snehu/firnu. Mozna bys potom myslel trochu jinak. (Vcera po ceste ze ZBojnicke chaty to asi dva lide zkouseli. Byly tam dve vyhrabane a znovu zhazene diry ve svahu vedle stezky. Vsude z toho popadaly podobne snehove koule jako pri lavinach. Jen tak ze zvedavosti jsem na jednu v prumeru cca 20 cm kouli stoupil v mackach - hroty macek se skoro vubez nezapichly, koule se ani nehla, zustala cela i po dupnuti s mackami. To by se TI v takove situaci, ktera je ale jen slabsi simulaci lavinoveho nanosu opravdu dobre vyhrabavalo, ale uz i jen v tom pohybovalo.)

Ze se vedle Tebe zasype Tvuj kamarad, Ty hned nabehnes, vyhledas ho a vyhrabes, zavolas Horskou v pripade zraneni a vsichni jste happy - takto se muzes (zodpovedne) chovat pouze kdyz to bude malinka lavina, rekneme 20x20m, vyska odtrhu 20 cm a delka drahy asi 20-30 metru. Tam mozna sam najdes kamose, mozna se Ti ho i povede vyhrabat.
Az to ale udelas, kdyz budete v horni casti svahu nebo i uprostred, odtrhne se 100m siroka lavina s metrovou vrstvou snehu, zriti se v delce 500 m do udoli, tak i kdybys mel to stesti, ze Tebe nezasahne, tak mas sam minimalni sanci v rozumne dobe kamose najit.
Nezapomen - viz napr. i ta diplomka - ze realni a rozumna sirka vyhledavani je 20 m, nemas verit udajum vyrobce, Ty optimalni podminky mit nebudes. Stejne tak, po lavinisti, alespon po nanosu se nebudes pohybovat rychle.

Proto by se prvni vec, co pri lavine mela udelat je zkusit zavolat na Horskou a dat jim vedet GPS mista, idealni mit v mobilu aplikaci HZS, to muzes odeslat jednym tlacitkem a casto to odejde i kdyz zdanlive nemas signal, pripadne odejde okamzite, kdyz se pri pohybu neco naleze. Pokud mas zapnuty mobil, toto cele Ti zabere pul minuty a muzes jit vyhledavat. Ale pritom uz se chystaji na pomoc zachranari, k tomu uvedomuji "sve" lidi, co jsou nejblize k Tobe (treba v Tatrach a Fatrach se v bezne chozenych oblastech prakticky vzdy nekolik zachranaru v terenu), chatare, atd.. Pokud musis jeste cekat na nabeh mobilu, spustis GPS, aplikaci, ztratis dalsi minutu, GPS dalsi (v idealnim pripade).

Tak, jak pises, s vyplym mobilem je rozumne delat v mistech, kde mas jistotu, ze dlouhou dobu nemas sanci ani na "zbytkovy" signal. Tj. napr. v Alpach v odlehlych oblastech mimo civilizace. Ale u nas v CR i na Slovensku v MF/VF/Tatrach toho zbytkoveho signalu je prekvapive hodne. Tj. pomoc Ti muze prijit pomerne rychle.

V te diplomce pisou i doporuceni ohledne noseni telefonu:

Jako správné by se tedy mohlo zdát řešení uváděné Kořízkem (2011), který doporučuje nosit mobilní telefon vypnutý v batohu. My však toto řešení doporučit nemůžeme hned z několika důvodů. Sám Kořízek (2006) v metodické publikaci uvádí, že je důležité během túry kontrolovat dostupnost signálu, abychom v případě potřeby věděli, kdy bylo poslední místo s mobilním signálem a zbytečně tak neztráceli čas s jeho hledáním. Tato činnost by s vypnutým mobilním telefonem v batohu byla značně zdlouhavá. Vypnutý mobilní telefon v batohu také nemůžeme doporučit z důvodu ztráty času jeho zapínáním v případě nehody. V neposlední řadě jde také o náchylnost mobilních telefonů na chlad. Moderní telefony jsou vybaveny Li-ion bateriemi, kterým výrazně klesá napětí při jejich vystavení chladu. Mobilní telefon používaný v této práci má provozní teplotu od 0°C. Proto musí být v blízkosti těla, aby nedocházelo k jeho podchlazení. Mobilní telefon umístěný v batohu by po chvíli nešel zapnout.
Naše doporučení je tedy mobilní telefon umístit do nejvzdálenější kapsy od lavinového vyhledávače. Tedy alespoň na druhý bok, než je umístěn lavinový vyhledávač. Vhodné jsou kapsy na kalhotách, protože ostatní části oblečení můžeme během túry vysvlékat. Ideálně se proto jeví kapsa u protějšího kolena od lavinového vyhledávače.

BTW, je zajimave, ze jak ja, tak manzelka i syn (ten obzvlaste) se v horach casto pohybujeme v mistech, kde signalu teda opravdu moc neni (v Alpach). Ale jeste se nikdy nestalo, ze by rano plne nabity a cely den zaply mobil nekomu z nas mel pri prichodu na ubytovani aktualni kapacitu baterie pod 30%. Ani pri turach az 15 hod dlouhych, ani pri celodennich teplotach pod -10 (i -15, v pulce dne pod -20). A to ja a manzelka mame mobil stary cca 4 roky, manzelce tam bezi Wifi, BT, cely den ma pripojene hodinky, spustene aplikace. No a mobily jsou v batohu.
Samozrejme mluvim o beznych skialpovych (nebo predtim pesich "sneznych") akcich, tj. jednodennich. V pripade vicedennich zimnich akci se spanim v prirode je to neco jineho.

[Morty]

@apuka: Ale jo, však já nepopírám, že zapnutý telefon může být problém. Dokonce i vypnutý telefon může být problém, když odstíní pípák. Nemusíš mě o tom přesvědčovat.

Tady se bavíme o tom, kde má být ten mobil. A ten prostě v batohu v zimě nemá co dělat, to si ho ani nemusíš brát, nebude prostě fungovat, když bude zmrzlej na kost.

Když už se oháníš horskou službou, tak se podívej, kde nosí vysílačku a mobil oni. V batohu teda ne. A přece u záchranných složek je zásadní zajistit jejich vlastní bezpečnost, takže to asi nedělají blbě.

Zkušeností (vlastních!) mám si myslím ze zimních hor celkem dost. A nefunkční mobil po vytažení z batohu k nim patří.

Já se sám sobě divím, že se té diskuse účastním.

[EjdouuRotacak]

Off-Topic

v horách trochu pomůže, když člověk na smartphonu manuálně nastaví, aby telefon vyhledával jen 2G síť. Úbytek baterie je nižší než v případě, že telefon neustále hledá 4G/5G. Volání a sms normálně funguje dál.

[apuka]

Když už se oháníš horskou službou, tak se podívej, kde nosí vysílačku a mobil oni. V batohu teda ne.

To je ponekud hloupy primer... Zachranari vysilacku nepouzivaji jako my mobil - museji byt, abych tak rekl, neustale na prijmu.
Ale prave kvuli vysledkum testu pipaku HZS zmenily vyrobci umistneni, kde se ted nosi pipaky. Predtim se nosily cca na hrudi - hodne blizko mist, kde zachranari nosi vysilacky. Ted jsou pipaky "presunute" na noseni na boku a nize, aby byly dostatecne vzdalene od vysilacek. Opakuji - bylo to hlavne na zaklade vysledku toho testovani.

Kde ktery zachranar nosi mobil, to opravdu nevim. V batohu nejspise ne - protoze obsah batohu je docela presne dany, vi se, kde co je. Jenze je taky otazkou, jestli zachranar ve sluzbe ma vubec u sebe mobil.

Zkušeností (vlastních!) mám si myslím ze zimních hor celkem dost. A nefunkční mobil po vytažení z batohu k nim patří.

Nejde o obecne zkusenosti ze zimnich hor - ja jsem se ptal o zkusenostech s konkretnimi cinnostmi. Proto, ze vsechno ostatne by mohlo plynout z tech zkusenosti.

Stale si myslim, ze pokud mas zkusenosti s nefuncknim mobilem po vytazeni z batohu v zime, tak bud ten mobil nemel plnou baterku na zacatku, baterka uz byla spatna, na hranici zivotnosti nebo mobil mel nejaky problem. Nebo jednoduse ten typ mobilu nebyl vhodny na zimni pouzivani. Takovy mobil mela i manzelka - mel obycejny LCD display, ktery pod nulou zamrzal (doslova - voda v "LED pixelech" zmrzla na led) a nedal se ovladat. Takovy mobil se nedal ani zapnout - ne kvuli spatne nebo slabe baterce ale kvuli tomu, ze system cekal na odezvu z displeje, jenze ten nedelal nic, pres led nefungoval a system cekal a cekal... S OLED/AMOLED displeji takove problemy nejsou - to je ale zalezitost konstrukcni, je podobnych docela dost a vyrobci u nich uvadeji provozni teplotu se spodni hranici nad nulou. A ano - tam pomaha mit - i vyply - mobil pod oblecenim. Kym teplota displeje neklesne pod 0, tak funguje.

Cela tato diskuse ale spise ukazuje na to, ze ruzni lide maji trochu jiny pohled na bezpecnost - presneji, kdo, co povazuje za pro nej nejdulezitejsi. No a to, ze nekteri berou "svoji" verzi za jedinou spravnou a nic jineho nepripousti

[pavproch]

In(g)pirován zdejší rozsáhlou diskusí sem to před chvíli v garáži zkoušel: Můj blbý mobil (Hammer Bow+, který je ale trvale na 2G datové síti) ve stand-by režimu (= "on", ale nikdo mi nevolá) NERUŠÍ můj (obstarožní) pípák (Arva, vyhledávací mod) ani ve vzdálenosti 0 cm. Takže asitak.

[apuka]

@PP: Jestli Ti jej rusi bys zjistil pomoci dalsiho pipaku. By ses mohl v te diplomce (nebo i jinde) docist, ze ruseni se ponejvice projevuje ukazovanim od skutecnosti odlisne vzdalenosti.
O Arve (nevim jaky jejich model mas) tam ohledne pripadneho ruseni mobilem pisou napr.

V testu například nebyl zařazen lavinový vyhledávač Pieps DSP, který je předcházejícím modelem DSP Tour ani přístroj Arva Evo 3. U obou těchto přístrojů bylo dříve prokázáno, že může dojít k jejich vypnutí mobilním telefonem nebo vysílačkou. Tento problém byl způsoben magnetickým přepínačem mezi jednotlivými módy, kterým byla tato zařízení vybavena

[pavproch]

Mám Arvu2, ty pípaky sem měl zapnuté dva - jeden na vyhledávání (a k němu sem přikládal mobil) a druhý - ca 2metry daleko jako vysílač. Žádné rušení, pípal furt stejně.

[Kuba Turek]

Ani prachová lavina Ti nedovolí dělat cokoliv, co ona nechce. Potvrzuji na vlastní kůži a z vlastní blbosti.

[Morty]

Cela tato diskuse ale spise ukazuje na to, ze ruzni lide maji trochu jiny pohled na bezpecnost - presneji, kdo, co povazuje za pro nej nejdulezitejsi. No a to, ze nekteri berou "svoji" verzi za jedinou spravnou a nic jineho nepripousti

To, že se Ti nepodařilo mě přesvědčit neznamená, že apriori nepřipouštím jiné "pravdy". Jen jsi, alespoň pro mně, neměl dost silné argumenty. Ostatní to můžou mít jinak a jsem s tím naprosto OK.

Pokud jde o moje zkušenosti, které nevím na základě čeho zpochybňuješ, tak v lavině jsem naštěstí ještě nejel ani nikoho nemusel hledat. Dovedu si však představit, že lavina udělá všechno za Tebe a že situace není nijak jednoduchá jako když jsme si to trénovali nanečisto, což samozřejmě proběhlo opakovaně. Toto je moje šestá nebo sedmá sezona na skialpech, se skialpama jsem začal laviny řešit přirozeně víc než dokud jsem chodil hřebenovky na sněžnicích.


Z trochu jiného soudku, ale stále na téma:
Co řemínky? Používám brzdičky, protože se mi nepodařilo věrohodně dohledat, zda se opravdu v lavině řemínek urve jak se občas někde píše, nebo ne. A pokud ano, bude naopak dost pevný, aby se to neurvalo při pádu? Kde je ta hranice?

Po zkušenosti, kdy mi lyže s brzdou po pádu odjela z Baraního sedla, bych ty řemínky i bral

[pavproch]

Dyž sem ešče skialpoval (nejen ta3) taxem vždy používal brzdičky TLT, nikdy řemínky (a jednou sem taky šel pro spadlou/odjetou lyži skoro celý centrál žleb z Vysoké).

[irem]

S lavinou (nastesti) zkusenost nemam. Pri zadnem padu se mi reminky nikdy neurvaly (pozn. pokud s reminky nemas zkusenost - lyze muzou cloveka pri padu poradne pomlatit; parkrat jsem si nebyla jista, jestli bych radsi nehledala kazdou lyzi na jine strane udoli nez je mit 'bezpecne' u sebe)

[apuka]

To, že se Ti nepodařilo mě přesvědčit neznamená, že apriori nepřipouštím jiné "pravdy". Jen jsi, alespoň pro mně, neměl dost silné argumenty.

No... Ja jsem nikde nepsal, ze muj pohled je jediny "a nikdy jinak" - to Ty jsi popisoval, kde a jak ma byt mobil zpusobem, ktery namitky nepripousti . To me prinutilo napsat, co jsem psal.

Pokud jde o moje zkušenosti, které nevím na základě čeho zpochybňuješ

Tak pozor - ja jsem zadne Tvoje zkusenosti nezpochybnoval, jen jsem psal, ze "mi prijde, ze Tve usudky s praxe moc nevychazi". Coz ale ani v nejmensim nevylucuje, ze Tvoje praxe ukazuje neco jineho jako "moje", navic to, ze mi neco nejak prijde na zaklade par slov tady jeste neznamena, ze pokud bychom si sedli nekde na pet minut a podebatovali, tak budeme mit vzajemne uplne jiny pohled na to, o cem mluvi ten druhy. Mne taky prislo, ze na lavinovych kurzech nebo "nanecisto" svoje zkusenosti mas - jen je to stale, jak sam pripoustis, neco jineho nez kdyz se octnes ve "skutecne" kriticke situaci. Je ale hodne chvalihodne, ze si toto pripoustis - podle mych zkusenosti mnoho lidi ne. a obcas to i kvuli tomu spatne dopadne.

Co řemínky? Používám brzdičky, protože se mi nepodařilo věrohodně dohledat, zda se opravdu v lavině řemínek urve jak se občas někde píše, nebo ne.

Viz pripominka irem - uz i pri padu jsou sice reminky fajn na udrzeni lyze u sebe, zato hodne nebezpecne, pokud padas vice jako jen na zadek na miste. No a v lavine je to smrtici nastroj - budes se ve snehu prevalovat s lyzema u nohou, ty Te budou ohrozovat jednak jako kyj a jednak jako maceta. Nevim, ktera moznost je "lepsi". S brzdickami se Ti lyze odepnou a lavina je vetsinou odnese nekam uplne jinak nez Tebe. Reminky tomu zabrani - a s lyzemi kolem sebe je pravdepodobne, ze s Tebou bude lavina smykat vice a hur.
Ono se v soucasnosti, pokud vim, reminky nejvice vyuzivaji hlavne na ledovcove tury (kvuli padu lyze do trhliny), na ne moc strme vyslapy - nebo naopak, na sjizdeni opravdu problematickych hodne strmych zlebu, kde jsi bez lyzi( nebo lyze) docela v ...(nekde).

Na druhe strane velice dobre chapu Tvoji otazku. Zrovna v nedeli byla manzelka na Svistovem stite a nekde pod vrcholem upadla. Nepadala daleko, ale jedna lyze ji vypla a s brzdickou zustala asi 5 metru nad ni. Jenze snih byl ledovy, hodne tvrdy, nedaly se v nem jen tak delat stopy, svah pomerne strmy, kde bys sklouznout dole nechtel. Takze nakonec jak tam sedela, si musela sundat batoh, vytahnout macky (pro jistotu i cepin do ruky), obout macky na lyzaky - pricemz si musela sundat i tu druhou lyzu, ktera ji hranou dost drzela -, vsechno hodne opatrne a zadne prudke a nepromyslene pohyby... No a pro jistotu si vzala z domu plnohodnotne macky, Grivel G12, ktere mela nastavene na pohorky, ne na lyzaky (na bezny skialp nosi lehke polohlinikove Blue Icy, jenze ted pocitala s chuzi po skalach a mixu, tam se ty lehke nehodi), takze si jeste musela velikost macek prestavit. Az potom vsem mohla jakz-takz bezpecne vyslapat s jednou lyzi v rukou tech 5 metru ke druhe lyzi.
Mit reminky misto hrazdicky by mela lyze lehce pristupne - ale taky by mohla byt od ni dobre poranena.

Ja jsem slpaal pesky na Zbojnicku - no a cestou zpet me nad Rainerkou predbihal kluk s jednou lyzi na noze, druha nikde, ani nikdo jiny ji nemel. Predpokladam, ze mu nekde taky vyplo vazani a lyza je ted nekde pekne zapadla... Uplne happy ten kluk nevypadal (ale zadne zraneni, jen se mu nejelo dobre) a docela mel problemy s tim jet po siroke magistrale (zrovna tam, az na Hrebienok, bych si ja osobne tu lyzu vzal do ruky, stejne dal se uz na lyzich moc nedalo a bylo by to mnohem bezpecnejsi).

[apuka]

Jeste jedna (presneji dve) prihoda z minuleho vikendu. Hlavne pro lidi-skialpinisty i ostatni, co ziji (a vesele lyzuji) na svazich strmsich nez by meli, kdyz je lavinova trojka - ze pry je jen 3., stredni stupen lavinoveho nebezpeci z petistupnove skaly. Zo to je "jeste dobre, to se da vsude" (nekolikrat tyto slova jsem slysel na vlastni usi od ceskych skialpinistu na Ziarske chate.

Syn byl s kamaradem na skialpech na Hochkonigu. To je hodne dlouhy vystup i sesup, navic oni jeli prvnim vlakem rano z Vidne plus dale autobusem, takze mirne pozdejsi byl nastup, takze skoncili az hodne potme a zpet se dostali az poslednim vlakem smerem do Vidne. Pocasi bylo krasne, teplota rozumna (z hlediska lavinozity, samozrejme to je skoro 2000m prevyseni, takze rozsah celkem znacny). Lavinovka na cely Hochkonig byla cely den dvojka nad nejakou hranici, pod ni jednicka.

Jak sli po bezne zimni ceste, po stopach lyzaru, tak se synem ujela mala lavina - jelo to podle neho asi 10 metru delkovych, podle jeho kamarada tak do 30 (ale ten videl neco podobneho prvnikrat a docela mel z toho bobky), sirka i vyska snehu opravdu mala. Ale bylo to na lavinove dvojce, na pouzivane stezce - a na kratkem svahu s pomerne malym sklonem (jen 20+ stupnu) prechazejicim do rovinky.
Jak sli dal dolu, tak kousek pod tim uvolnila taky malou lavinu jina skupinka pred nimi - a to bylo na cca stejnem sklonu a taky kratkem svahu. Jenze to bylo uz na lavinove jednicce, uz pod hranici lesa.

Nikomu se samozrejme nic nestalo, nebyly v tech podminkach ty mista nebezpecna. Ale ukazuje to, ze stupne lavinoveho nebezpeci jsou jen pomucka - lavina ale muze spadnout kdykoliv a kdekoliv, i na mensich svazich nez je u daneho stupne nedoporucene byt a je treba obezretny vsude. Navic obe laviny uvolnil sam jeden pomerne lehky lyzar pri bezne rovne jizde, tj. nejmensi zatizeni, ktere muze byt. U techto dvou byt to na delsim svahu uz by to bylo nebezpecne uz i u tohoto sklonu, u vetsiho jeste vice.
Jo - nebyly to zadne splazy, ale regulerni laviny - jen mensi.