Jak nestrhnout lavinu (sněhový profil atd).

[Bruca]

Jak vlastně poznám, že bych mohl strhnout někde lavinu? Ptám se jako totální trotl, na lyže nejezdím, "jen" chodím pěšky a toho sněhu zas v okolí zlína a kroměříže tolik v posledních letech nebylo...

[pavproch]

Obecně: laviny padají na svazích (ne na rovině), obvykle se uvádí že sklon nad 25st.

Když v takovém (zasněženém) svahu pod člověkem sníh ujíždí/padá do doliny, tak už je to nachystané na spadnutí. Občas to ale spadne i když sníh zdánlivě drží a neujíždí. Odhaduje se to na základě sněhového profilu. Víc tu.

[pavproch]

Kopíruju:

Bruca:
To je trochu rozsáhlejší samostudium, začít můžeš tady
https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/8816 ... 4%8CHS.pdf

[apuka]

Stale je tam vyhlasena len lavinova dvojka. Je zvlastne, ze pri lavinovej dvojke 2 ludia strhnu tak velku lavinu.

Ja nevim, co by melo na tom byt zvlastniho. Ze vyhlasi nejaky stupen znamena, ze v pohori je, rekneme "v prumeru" ten stupen. To neni nejvyssi mozne nebezpeci.
Lokalne muze byt stupen klidne i o 2 stupne vyssi, v extremu nekde muze dojit i k petce. Vys mas pospane, jak to tam bylo s pocasim. Nekde se vytvori velke preveje "za hrebenem", to je dost velke zatizeni, ta krusta to "nejak jeste" drzi pokope, ale kdyz mas "stesti", jakmile na to stoupnes, tak to "drzeni zrisis" a to roztrzeni se rozsiri do velke dalky. Takze ve vysledku klidne odtrhnes pul km po cele delce hrebenu, vsechen navaty snih.

To byl jen priklad. Vem, ze toto muze hrozit na nekolika mistech, vsude jinde muze byt nebezpeci radove mensi. Hraje tam roli vyska, teren, pocasi a vitr (i lokalni), predchozi stav, a tisic dalsich veci. Taky se klidne muze stat, ze na jednom miste z toho jde hruza a o dveste metru dal je to docela bezpecne, i kdyz je to zdanlive podobny teren. Uplne staci, ze tam kvuli necemu zvykne foukat vitr jinym smerem.

Jak vlastně poznám, že bych mohl strhnout někde lavinu?

Kdybych chtel byt sarkasticky, rekl bych, ze tak, ze se tam prejdes. Spadne - urcite jsi mohl , nespadne - mozna bys mohl, ale musis dupat vice anebo cekat na lepsi podminky.

V praxi se takto nemuzes ptat, protoze "bys mohl strhout" skoro kdykoliv a kdekoliv, kde je dostatecny svah a dostatek snehu. Otazkou je jenom vyse pravdepodobnosti.
Na to abys to mohl vedet lepe bys potreboval mnoho zkusenosti a jeste k tomu si udelat lavinovy profil, prozkoumat snih, zmerit teplotu v jeho jednotlivych vrstvach, atd. Toto se naucit je nejlepsi na nejakem dobrem lavinovem kurzu.

Jinak se drzet par pravidel, napr. kdyz je tycove znaceni, drzet se striktne jej a ne znacek, stejne tak se drzet hrebene jak to jen jde, na hrebeni se drzet co nejdal od okraju, kdyz je navaty snih, tak za zadnych okolnosti nevstupovat za hranu hrebene (pokud to tam znas a vis, kde to je), minimalizovat traverzy i sestupy v strmych svazich a zasnezenych zlabech a chodit tam zasadne jednotlive s dostatecnou vzdalenosti za sebou (min. - 10-15m za sebou, spise vice, idealne, byt ve svahu vzdy jen po jednom), pokud to jde, radeji takove mista obejit. Atd, atd.

Pokud uz neni nazbyt a do lavinoveho terenu jdes, je fajn aby kazdy mel lavinovou vybavu - a hlavne s ni umel pracovat. Ale u pesaku je to tak malokdy.

Je toho vice, to se muzes naucit na tech kurzech.

No a v neposledni rade nabity mobil se zapnutou GPS - a hlavne vedet, jak dostat aktualni polohu a vedet cislo na Horskou, idealne mit aplikaci "Zachranka" nebo "Horska Zachranna Sluzba" (funguje min. v CR, SK, A).

[apuka]

Jo, co dal FrantaB je dobry zaklad. Ale stejne je nektere veci lepsi si vyzkouset v praxi se zkusenym clovekem.
Jak pisu jinde, docela dobre dokaze promenit cloveka, kdyz se necha jako obet zasypat aby jej ostatni mohli hledat . Ty pocity pod snehem se z knizek nenaucis .

[pavproch]

Sem to přešiboval, to si zaslouží samostatné vlkno.

[apuka]

JJ.

Jeste jedno voditko - kdyz ve svahu to po kazdem kroku (na snehu) zacne vydavat dunive zvuky, taky je velka pravdepodobnost, ze "se neco chysta", to je lepsi z mista vypadnout.

[FrantaB]

A nehulákat u toho a vůbec se chovat lehce a něžně jak vůně lučního kvítí. Protože to už je situace ve stylu "ve chvíli, kdy odjištěný ruční granát začne nabývat na objemu a v plášti se objeví první trhlinky, zahodíme ho co nejdál"

Každý, kdo na horách chodil nebo jezdil s koňmi, když slyšel při došlapu už první "huf" s tou "ozvěnou" okolo (ne jen "chřup" zpod nohy), tak zastavil a práskl bičem. Vypadá to jako blbost, ale docela to funguje. Co má ujet, obvykle ujede a klidně napoprvé

[apuka]

Ano, hlavne nedupat - ono jeden pesi turista, hlavne pekne dupajici ma znatelne vetsi "sanci" spustit lavinu nez normalni lyzar. Ta sila pusobici na snih je u nej vetsi.
Samozrejme, zalezi na podminkach (lyzar muze hranou "rozriznout") vrstvu ledu/snehu ktera drzi vse pokope, zato pesec muze mit stesti a udela jen "mistni perforaci", ktera jeste nezrusi soudrznost.

Ja jeste doporucuji se nespolehat na to, ze laviny se tykaji jen vysokych hor, u nas max, Krkonose a Jeseniky ve vysokych polohach. Vse zavisi na okolnostech. Je lepsi si vzdy, kdyz jdu v strmejsi m terenu, i v lese u nas si vsimat, co se kolem mne deje.

Lavina zabijela i na Smrku v Beskydech, pricemz to neni nijak holy kopec.
Lavina zabijela u Kuhtaie, i kdyz byla uzka a kratka a bylo to jen nejakych 20 cm odtrzeneho snehu.
Lavina se utrhla napr. ve Vihorlatskych vrsich uprostred bukoveho lesa, nastesti nikoho nezabila.
Atd. atd., zkratka, nahoda je blbec. Kdyz napadne 2m snehu, klidne muze neco spadnout ve stmem 3-4m vysokem "svahu" vedle polni cesty a zasypat cloveka na kraji cesty, kdyz se utrhne v sirce 3m, tak je to uz tak 15+ m3 snehu, kdyz se padem "zpevni", tak 5-8m3 - videl jsem sam pod Smrkem, jen hromadu, co tam zustala, nikoho nezasypala, ale byt tam na kraji, tak je tezke se z toho vyhrabat. A i zasypani po bricho tim "zpevnenym snehem" muze byt problem, kdyz nekdo nemuze pomoci.

Ono i takoveto pozorovani v rel. bezpecnem terenu, pripadne "bezpecne" zkouseni muze hodne pomahat potom i v tom "opravdovem" terenu.

[Vectrix]

Obecně poznat v terénu, že někde může lavina spadnout může být dosti obtížné. Zejména proto, že slabá vrstva je třeba 40 cm pod povrchem. O to důležitější je příprava.
Je dobré číst lavinové zpravodajství a sněhové profily. Výsledky testů stability (nebo si nějaký sám udělat). Mít povědomí o vývoji počasí v dané lokalitě, ideálně sledovat po celou sezónu, popřípadě se doptat místních, horských vůdců apod. Z vlastní zkušenosti vím, že rádi poradí...
Existují ale i dobře zřetelné znaky. Například problémy spojené s větrem bývají dobře rozpoznatelné. Člověk vidí větrem erodovaný sníh (typické mapy) a je jasné, že je třeba si dávat pozor v závětrných svazích na navátý sníh. Problémy mohou pak nastat také v místech, kde přechází slabá vrstva sněhu v silnou. Některé problémy jsou ale špatně rozpoznatelné. Typicky, pokud se vytvoří kulatozrnný sníh v pokrývce. Deska pak v podstatě jede jak po kuličkovém ložisku. Je toho spousta a ne nadarmo jsou o tom napsány celé knížky a pořádají se několikadenní kurzy a nakonec si stejně musí člověk pozorováním získat zkušenosti. A to trvá roky.
Odkazy Pavprocha a FrantyB jsou super a měl by si je pročíst každý, kdo chce skialpy/sněžnice/pohyb ve sněhu v horách provozovat.
V každém případě by mělo platit, že když si svahem nejsem jistý, tak do něj nelezu. Kam nevlezeš, tam lavinu nestrhneš.
Plánování túry je další nezbytný krok, jak nestrhnout lavinu.
Jo a ještě mě napadá takový tip, jak se dají použít hůlky stejné délky, když si nejsme jisti sklonem terénu a nechce se nám vztahovat mobil...beztak to tady všichni znají, ale třeba to někomu někdy pomůže
Jednu hůlku zapíchneme svisle do terénu a druhou hůlku k ní přiložíme vodorovně tak, aby se hrotem dotýkala svahu. Hůlky tedy svírají pravý úhel a svah tvoří přeponu pravoúhlého trojúhelníka. Stýkají-li se hůlky na konci rukojetí, pak tvoří rovnoramenný pravoúhlý trojúhelník a sklon terénu je 45°. Pokud rukojeť vodorovné hůlky je zhruba v polovině délky hůlky svislé, svah má nějakých 27°. Ve 30° svahu bude rukojeť vodorovné hole v 57% délky hole svislé. Takže ve zkratce...do 1/2 OK, svah do 30°, pravděpodobnost laviny obecně nízká; 1/2 - 70% značí svah do 35°, celá délka: 45°...jenom takový malý tip...ikdyž dneska to vyřeší appka v mobilu...ale já si takto občas rychle svah proměřím...nechce se mi sundávat palčáky, vytahovat mobil...

[apuka]

K tem svahu jeste neco, co si casto lidi neuvedomuji - jedna vec, jaky svah je vedle mne ale minimalne stejne dulezite je co je nade mnou! Kdyz 200 metru vys je 45-stupnovy svah, ktery potom konci 20 stupnovym az ke mne, tak je dulezitych tech 45 stupnu, ne tech 20. Protoze tam nahore kdyz se to spusti, tak tech 20 stupnu je stale jeste zrychlujici plocha.
Blbe je v terene, kdyz je nad nama zlom a neni videt, co je nad nim.

[FrantaB]

No a právě toho "kulatého" sněhu je aktuálně za hřebeny fůra, protože ho hnal vítr po úplně ubité ledové pláni na hraničním hřebenu. Profil z 5. 2. z Modrého dolu (pod Studniční) už zveřejněný není, protože je dost neaktuální a do toho místa teď nikdo soudný nepoleze. Mám ho uložený a je to samá kulatá věc (Rundkorning, popř. v mixu s odměklou Schmetzform), plus Schmeltzkruste. Reálně v obdobné expozici o víkendu 6.7. 2, kde bylo méně větru, to byla krusta na střídačku s kulatými zrny, 2-4x do hloubky 40-60 cm podle vystavení slunku, ve stínu lehce nafouknuto tolik, že jsem v těch kuličkách zapadl do půl stehen na lyžích 178/87 pod patou.
Nedělní profil z 13. 2. z Kozích hřbetů (podobná expozice jako místo neštěstí, pod hřbetem s V-Z orientací) je tady, kulatých zrn/krystalů bude za hraničním hřebenem ještě citelně víc:
https://www.horskasluzba.cz/data/web/la ... 210213.png

vrchních 60-80 cm uletí dost snadno a pokud by se někdo/něco prokoplo tím skoro ledem v metru, tak taky. A k zemi to není zavázané kdovíjak (prvních 10 cm nad zemí). Odtrhová rovina 30°, přitom svah v místě neštěstí má tuším 40°-50°...

[apuka]

Neni to primo odpoved na puvodni otazku, ale jedna ukazka, jak a co vsechno nedelat, abych se ocitl v lavine.
Zo spravy HZS SK:

Dvaja turisti (žena vo veku 24 a muž 34 rokov) oznámili, že sa nachádzajú približne 150 metrov severne od modro značeného turistického chodníka nad Šútovským vodopádom. Z tohto miesta sa podľa slov oznamovateľky nedalo pokračovať, nadol bol strmý zráz a pri pohybe v hlbokom snehu smerom hore sa sneh s nimi zosúval. Turisti poskytli záchranárom GPS súradnice, na základe ktorých ich odišli hľadať do terénu. ... V tme a sťažených podmienkach vzhľadom na vysoké lavínové nebezpečenstvo prišli na miesto podľa zadaných GPS, no dvojicu nenašli. ... Napokon sa im na základe svetelnej signalizácie podarilo zablúdenú a uviaznutú dvojicu nájsť, a to v lokalite Tesnô. Turisti išli z Poludňového grúňa do Stohového sedla, odkiaľ po stopách, ktoré pred sebou videli pokračovali do Šútovskej doliny mimo značeného chodníka. Stopy sa však po čase stratili, no aj tak pokračovali.

[mike]

Hmm, a co meli delat? Vratit se? Zalezi na tom, jak daleko byli. Kdyz uz tam tamhle blbe nalezli, tak navrat by byl dost narocny. Zvlast jestli byli jen 150 m od znacene stezky, coz znamena skoro dole. To uz je pak volba mezi spatnym a jeste horsim. Nejvetsi blbost byla tam vlezt, zvlast jestli to tam neznali, ale zas je potreba uznat, ze si vybrali asi lavinove nejbezpecnejsi sestup (ja bych na to ani tak koule nemel...). Samozrejme to meli vzit pres vrchol Stohu a Zobrak, ale ani sestup ze Stohu nic moc...

Kde je lokalita Tesnô? Nemuzu to na mape najit.

[apuka]

Zcasti jsi odpovedel sam.

V prvni rade, neznaji to tam, je to lavinovy teren, je tam hodne snehu - tak tam nelezu, i kdyz vidim nejake stopy.
- Stopy konci, ja to neznam, furt je lavinovy teren a hodne snehu - radeji se otocim a vratim.
- Kdyz uz zavolam HZS, ze jsem se zasekl a nemohu dal, poskytnu jim GPS mista, kde jsem, oni reknou, ze pro mne prijdou, tak tam pockam a nejdu v lavinovem terenu a hodne snehu nekam jinam, kde me nevidi z mista, ktere jsem jim udal.

[mike]

Zalezi na tom, kde stopy koncily. Jestli az tam dole, tak zpatky to bude hodinu i v lete, ve snehu klidne nekolikanasobek. Byla tma, uz mohli byt unaveni. nemuseli byt to dat. Jasne, ze tam nemeli vubec nalezt, ale kdyz uz se to stalo, tak uz je rozhodovani jine.

Podle popisu to nejspis nebyl lavinovy teren, jen to tam bylo strme a nemohli se z toho vyhrabat. Nakonec se jim to asi nejak povedlo. Jo, bud nemeli zachranare volat nebo na ne meli pockat, ale je mi trochu divne, kdyz meli zachranari GPS souradnice, ze je nenasli podle stop ve snehu.

Kazdy nekdy udela chybu. Tyhle sestupy jsou zradne, protoze nahore to vypada v pohode, ale cim dal clovek jde, tim vic je to strmejsi a nekdy to konci vodopadem jako tady. Zazil jsem, slezl jsem Ono je to i v Jizerkach, muj oblibeny sestup, kdyz je dost snehu. Svah ma na konci pres 40 stupnu a clovek musi trefit spravny zleb, aby se dostal pod vodopad a ne nad nej.

[apuka]

Ja to sem dal v kontextu puvodni otazky topicu jako priklad, co nedelat.

Jasne, ze kdyz uz chybu udelam, je rozhodovani casto jine - a taky nekdy proste zkratkovite, clovek dostane paniku (i kdyz si to nepriznava) a prestane premyslet racionalne. Ten adrenalin jeste nefunguje, zdravy rozum uz obcas taky ne.

Takze v kontectu puvodni otazky bych z toho vyvodil takove odpovedi:

Kdyz neznam lavinovou problematiku dobre a chci bezpecne chodit, tak:

1) Za lavinovy teren povazuji kazdy zasnezeny svah s uhlem alespon 20 stupnu (kvuli rezerve), klidne i s mensim. V takovem terenu kolem sebe (tj. i pod sebou):
- se snazim vzdy zustat na hrebeni. kdyz je zimni tycove znaceni, tak jdu vyhradne podle nej, ne podle beznych znacek. Nezkracuji cestu a zdrzuji se dal od okraju viditelneho snehu, zvlaste na zavetrne strane (mozne preveje s nebezpecim odtrhu). Netraverzuji takove svahy.
- nevstupuji tam mimo znacku nebo v pripade nutnosti alespon na dobre vyslapanou stezku, do hlubokeho snehu ani nahodou, ani kdyz tam vidim stopy jednoho-dvou lidi. Na mape delsi (a vyslapanejsi) cesta muze byt za snehu i v pripade nestrhnuti laviny na zkratce casove vyrazne i kratsi. Proslapavat hluboky snih rychle a silne vysiluje a muze se stat, ze uprostred mi dojdou sily. A kdyz jsem se vybral po vyslapane stezce a ta najednou skonci, tak asi to ma nejaky duvod a radeji se vrati i ja, do neproslapaneho terenu nepujdu.

2) Kdyz se nekde prece jen zaseknul a bud nemohu dal ani zpet kvuli terenu nebo vycerpani, tak radeji zavolam na Horskou sluzbu (teda pokud mam signal, kdyz ne, tak holt, zustane to na mne ). Pokud se mi povede tam zavolat, tak:
- dam jim popis, kde se nachazim a jak sjem se tam dostal - dobre je i s GPS, idealne primo z aplikace Horska zachranna sluzba, ta bude fungovat v CR, SK, A a H (dalsi staty netusim) a na hory je to lepsi nez ceska Zachranka, ktera je spise na bezne nehody.
- dal se ridim tim, co mi reknou! A kdyby nahodou neco, tak jim dam vedet!!! Pokud se ale dostanu do mista bez signalu, tak se vratim k signalu.

Takze asi tak.

[mike]

Hezka teorie, ale prakticky bys takhle v zime hreben MF nepresel, primo na nem jsou kopce s vetsim sklonem nez 20 stupnu (treba Stoh) i po tycich. V podstate by se s tim nedalo jit ani do Jizerek, vetsina mych tras to nesplnuje a to je povazuju za temer uplne bezpecne. Jinak jo, v terenu typu MF mam heslo "hreben je tvuj pritel" A vlastne nejen tam, ono to funguje i v lete v Alpach a kdyz jsem na to nekdy nedbal, tak jsem se pak dost opotil.

Za mne to chce jit s lavinovkou do 2, maximalne 3 a pak by mensi svahy nemely byt problem. Taky neni od veci se podivat predem na lavinovou mapu, zrovna pro MF je moc pekna.

Pokud se ale dostanu do mista bez signalu, tak se vratim k signalu.

To je taky moc hezka teorie, ktera mi ozivila me vrtulnikove vylety Navic mivam mobil bud vypnuty nebo v airplane modu, takze posledni signal jsem mel nekde v udoli. Coz o to, tam se sice vratit chci, ale to je prave ten problem

[Kuba Turek]

Mimochodem, tohle to nevěděli také: https://www.horydoly.cz/tragedie/dve-ne ... osich.html Jednu ženu to stálo hodinu pobytu pod lavinou a teď leží v Hradci v nemocnici a krev jí ohřívají mimo tělo.

[sobb]

Dnes v sedm vysílá alpenverein live přednášku o lavinách: Lawinenupdate 2021/22

"Aus Lawinenunfällen lernen mit Michael Larcher: Der aktuelle Stand der praktischen Lawinenkunde und Rettungstechnik wird anhand von Lawinenunfällen aus dem letzten Winter dargestellt. Ein Abend für alle, die im Winter am Berg unterwegs sind!"

[apuka]

Takovy maly clanek ohledne dulezitych veci k lavinam hlavne pro pesi turisty na strankach HZS. Lavíne je jedno, či si turista alebo skialpinista.
Zvlast bych zduraznil vec, kterou si malokdo uvedomuje:

Ďalším dôležitým negatívnym faktorom pri zimnej turistike je totiž aj ten, že na rozdiel od lyží sa pri pohybe na pešo naša hmotnosť prenáša hlbšie do snehovej pokrývky. Je to zjavné hlavne na tom, že sa pri takomto pohybe sa prebárame hlbšie. Odborne povedané, vytvárame veľké dodatočné zaťaženie. Tým pádom je aj spustenie lavíny pravdepodobnejšie.

Tento odstavec bych doporucoval hlavne lidem jako ta ctverice nebo petice, co predloni pri lavinove trojce, metru+ snehu a zhorsujicich se podminek (huste snezeni) vzali cestu dole ze sedla pod Ostrvou na Popradske pleso zkratkou primo dolu po vyraznem lavinovem snehovem svahu pomerne rychlim behem a skakanim v mackach, samozrejme pokope v houfu. Tj. uplne nejhorsi chovani, co se na lavinovem svahu muze delat. Ze nize pod nima byli dalsi lide slapajici po znacce jim evidentne nevadilo a (i podle jejich reci chvili pozdeji na chate) o lavinach vedeli cca. jenom to, ze "obcas nekde padaji" a ze "ctyrka je uz nebezpecnejsi stupen".