Nedele. Dole v Hejnicich talo, snih byl mokry a dost breckovatel. Sneznice jsem opet nasazoval okolo 660 m, ale spis abych je zbytecne netahnul na zadech a aby mi neklouzaly nohy, jako macky a nesmeky funguji skvele. Zima zacala az okolo 800 m, pak uz snehu pribyvalo a nahore bylo tak 40 - 60 cm. Trochu si od posledka sednul a na povrchu se udelala trochu krusta. Slaba a nenosna, ale staci na to, aby ji sneznice prorizly a hur se tahaly ven.
Volny teren je stale drina, spis jeste vetsi. Tam, kde je aspon trochu stara stopa, se jde dobre, ale bez ni je to narocne. Sel jsem nejdriv z magistraly na cestu k Holubniku a pak na Snezne vezicky. Po vyhlidku byla zavata bezecka stopa, v te se slo skvele, ale dal uz nic a i kdyz to bylo z kopce, tak jsem se slusne nadrel, nez jsem dorazil na magistralu. Boreni do pul lytek dobry, po kolena a vic uz nic moc, tam ta krusta uz prekazi.
K veceru se trochu vyjasnilo a kdyz jsem se dohrabal k Polednim kamenum, vysel uplnek. Oranzovy a diky optickemu klamu nejdriv sisaty, to jsem jeste nevidel
Osvetloval mlhu, co sedela dole a plazila se po Smedavske hore. Nekdo zrucny s dobrym fotakem by tam udelal skvele fotky.
Mel jsem casovou rezervu, k Frydlatskemu cimburi byla proslapla sneznicova stopa, ale to bych nebyl ja, abych si to nezkomplikoval. Pustil jsem se primo dolu svahem, je to zkratka, uz jsem tudy pakrat sel. V hlubsim snehu zabava, protoze svah je prudky, ale musi pod nim byt zaklad. Coz nebyl. Ze to byl Opravdu Blby Napad mi doslo, kdyz jsem podruhe zapadnul po pas do snehu a upadla mi sneznice. Je tam totiz spousta balvanu a popadanych stromu a velkych (metr, dva) bouli boruvci. Vitr to vsechno zafouka snehem, takze misty je ho klidne metr a pul. Normalne se jde po povrchu, ale ne vcera, propadal jsem se, hrabal v boruvci, valel se ve snehu... a ke vsemu to bylo i nebezpecne, protoze jsou tam obcas uzke mezery mezi balvany a da se do nich propadnout. Jestli na tu mou stopu narazite, tak tam fakt nechodte. Se strasnou namahou a nadavkami, obaleny snehem, jsem se nakonec probojoval do lesa, kde bylo snehu min, ale pasti byly i tam. Ke vsemu jsem narazil na skalni prah, asi 5 m vysoky, ktery tam driv nebyl, asi jsem se nejak stocil. Obchazeni by mne stalo cas, ktery uz jsem nemel, a tak jsem nasel zasnezenou skalu, ktera mela jen 50 - 60 stupnu a diky proslapu se s mensi lavinkou dostal dolu. Pak uz nastesti byla cesta a stopa. Casova rezerva byla pryc, ale na sneznicich to jde z kopce skvele a rychle, sundaval jsem je asi v 550 m, kdyz uz snih na ceste skoro nebyl. Trochu jsem se probehl a ve vlaku byl 3 minuty pred odjezdem, dobra dorazecka
Jestli zitra vstanu z postele, tak ty aminokyseliny fakt funguji