Tak výlet se podařil moc - dovolím si malé shrnutí zde, když už mi zde byly poskytnuty rady a třeba se bude někomu stejně nezkušenému hodit
. Na HS mi v sobotu nedokázali poradit, zda jsou sněžnice třeba či ne, tak jsem je nakonec nebral a jen si půjčil skialpové hůlky s větším talířkem. Ze Špindlu přes Kozí hřbety až na Luční se to trochu bořilo, ale dokud to není po kotníky, což nebylo, tak to beru, že je to v pohodě - v podstatě bych to označil jako apuka výše "
vrstva normalnejsiho" noveho, potom krusta". S tím že ta krusta spíše držela. Za celou dobu jsem navíc ani nikoho nepotkal, což bylo super. V podstatě většinu dne pršelo, dle předpovědí to nepřekročilo 0.3mm (odpoledne déšt se sněhem, či už jen sníh), v membránovce by se člověk upotil, ale aspoň jsem vyzkoušel, jak mi bude při takovém dešti v Rab Alpha Flux a teplotách okolo 0 (pod ní Rab Pull on a Rab kr. triko syntetika-merino). DWR dlouho nevydrželo, ale i když byla bunda mokrá, tak mě bylo fajnově. I když jsem jsem ji mokrou po krátké pauze na Luční b. znovu nahodil, rychle jsem se dostal po cestě Česko-polského přátelství (byla víceméně vyšlapaná) do opět příjemné teploty.
Po noci strávené na hřebeni v přístřešku do rána trochu nasněžilo, bylo vidět střídavě max. 5-10m, pěkně fučelo a to už byl čas na membránovku. Vrchní vrstva sněhu byla částečně zmrzlá, ale sem tam člověk narazil na více se propadající krustu, či sněhové jazyky, kde se propadal ale stále jen max. lehce nad kotníky (ani jsem neměl potřebu použít návleky, boty Prabos tundra jsou dost vysoké a sníh mi do nich nepadal přes kalhoty). Po odbočce u Sněžných jam pak na Luční b. ukazoval venkovní teploměr (v zákrytu) -3C , ale pocitově bylo zvláště kvůli silnému větru určitě méně. Bylo to vtipné, neb jsem kvůli snížené viditelnosti Luční boudu hledal v mobilu, přičemž jsem stál asi 20m od ní
. Ve stejném počasí jsem došel na Vrbatovu b., kde jak jsem pochopil jsem měl velké štěstí, že měla otevřeno, dal si skvělý borůvkový knedlík a seběhl už do Špindlu. Pod Medvědínem byla víceméně první a jediná část trasy, kde jsem byl rád za nesmeky. Po příjezdu do Vrchlábí to bylo oslaveno v super Botta Caffé fajnovým burgrem za nepražské ceny
. Za rozhodnutí nevzít si sněžnice jsem byl rád, takhle to šlapalo fajnově a i rychleji než na skialpech