Trek kolem Annapurny

[pripluv]

zatím já

[sobb]

jsem ze zmínky o permitu na kopec pro dva vydedukovala , že s Tvým vysokohorským polovičkou

[Rujir]

jsem ze zmínky o permitu na kopec pro dva vydedukovala , že s Tvým vysokohorským polovičkou

Karaf ide, len o tom este nevie.

[Tomík]

Kua, takže když vyrazíme dva a chceme permit na kopec, tak nám prodaj skupinovku? shit

Jak na kterej kopec, ale většinou ano. Osvědčily se nám právě služby cestovek - prostě na cestovku se někdo obrátí, že by chtěl kopec. Dejme tomu čtyrčlenná skupina. Cestovka předběžně zajistí, a začne shánět dvě, třeba tříčlenné skupinky, které chtějí na nějaký kopec, ale nemají ještě rozhodnuto. A ejhle, objeví se kopec zalevno při společném permitu. Cestovka zařídí ověřené kopie permitu, tři skupinky operují nezávisle (jen tam musí být v podobném termínu - což není tak těžké, sezóny mezi monzumy jsou dvě, takže ve stejné sezóně). thle ale jde jen u těch nižších a tzv. trekových kopců, kde nemusíš mít důstojníka atd. (to už je pruda - musíž zaměstnat - a uživit určitý počet lidí, uplatit styčného důstojníka, že se nezajímá o to, co vlastně máš v permitu - někdy to jde, jindy pruda, záleží na člověku; dobrý je tam mít nějaký známý, kteří radši vezmou malej kšeft v kamarádské partě...)

[Tomík]

Trošku mám strach z jisté přeliděnosti (mám na mysli tůristy) a z byrokracie ... rádi se touláme kde nás napadne a s tím systém permitů a "tras" nemám žádnou zkušenost ...

Nemusíš. Záleží na oblasti... ale třeba ta Annapurna trek se obvykle chodí jen část. A i to je zajímavé - minimálně kulturně, narozdíl od většinově hinduistického Nepálu jdeš nahoru budhistickou enklávou. A na tý druhý části už skoro nikoho nepotkáš, protože je to náročné, není tam mnoho stále obývaných sídel atd. A garantuje ti, že až zase slezeš k "civilizaci" budeš za ní vděčná.
Popř. rok po tom, co jsem mj. obešel Dhaulagiri (na velmi obtížně sehnanej permit, kterej byl zcela košér jen částečně - kus byl zakázanou oblastí, ale v permitu jsem měl vyznačen průchod), tam otevřeli regulérní trekovou trasu. Tak tam se turistů bát nemusíš. Je to obtížné, dlouhé a velké části vedou horami mimo osídlení. A zas. Až se překlopíš přes vršky a spadneš na trasu treku kolem annapúren, budeš vděčná za ten kousek civilizace (a hospůdky a sem tam kavárničku a střechu nad hlavou), co tam najdeš.

[Tomík]

těch permitů se taky hrozím...

Jo. Je to pruda. Pokud nechceš nějakou klasiku (tedy předtištěný permit na běžnou trasu),strávíš na imigračním pár dnů. Teda alespoň jeden ze skupiny.
Proto cestovka. S tímhle ti ale asi nepomůže žádná česká. Nevím. Zkuz se zeptat na kiwick.cz
(tam disponují spolumajitelem, co je do Nepálu zamilovanej a tráví tam spoustu času - tak trochu jako ten můj plánovanej důchod)

[pripluv]

Karaf ide, len o tom este nevie.

Asi tak . On je teda teď na NZ, což jeho žena těžce nesla, tak jsem zvědav, jak ponese Nepál .

[sobb]

Asi tak . On je teda teď na NZ, což jeho žena těžce nesla, tak jsem zvědav, jak ponese Nepál .

Dokonalí to otcové rodin ... jeden lepší než druhej

Tomík: co by jsi s Tvými zkušenostmi v té oblasti doporučil? Annapurna trek, Dhaulagiri trek nebo něco úplně jiného? Času bychom měli mít snad dost, sil tak přiměřeně ... Jaká je tam vůbec obtížnost, co za matroš je nezbytné mít s sebou? Ach jo, mě to bere čímdál víc, akorát si ještě budu muset počkat ...

[pripluv]

Já mám sil dost, času tak přiměřeně

[Tomík]

Asi tak . On je teda teď na NZ, což jeho žena těžce nesla, tak jsem zvědav, jak ponese Nepál .

Dokonalí to otcové rodin ... jeden lepší než druhej

Jojo, to voni budou

Tomík: co by jsi s Tvými zkušenostmi v té oblasti doporučil? Annapurna trek, Dhaulagiri trek nebo něco úplně jiného? Času bychom měli mít snad dost, sil tak přiměřeně ... Jaká je tam vůbec obtížnost, co za matroš je nezbytné mít s sebou? Ach jo, mě to bere čímdál víc, akorát si ještě budu muset počkat ...

Doporučil bych oboje. Každý má svý kouzlo, a v obou případech se jde trasa, která má určité obtíže (vysoká sedla, nutnost táhnout s sebou komplet všechny věci na pobývání v horách), a v obou případech je tam tak nějak trochu vyrovnaná ta složka "civilizace" a složka "prakticky divočina"
Přitom civilizaci neber tak jako u nás nebo v Alpách - prostě osídlené oblasti, vesnice (i s určitým zázemím pro turisty), ale několik dnů pěšmo od poslední silnice. A na obou těch trasách jsou dlouhé úseky, kde nemáš ani to. Tedy několik dnů bez stopy přítomnosti lidí.
Dhaulagirí je objektivně obtížnější. Možná bych napoprvé doporučil ten lehčí trek (ale podotýkám, že ho neznám - jak už jsem psal výše, části trasy treku kolem Annapurny jsem šel několikrát při cestě jinam).
Kdybych ml doporučovat něco úplně nového - no, kdybyste opravdu měli dost času a část ho investovali do vyběhání trochu atypického permitu (asi by bylo nitné začít komunikovat už z domova)... no, tak jsem měl kdysi móc pěknej plán. Obejít nejenom masiv Annaruren, ale přidal si Manasulu - prostě obejít oby tahle masívy v jednom treku. Můj odhad je, že by to mělo vyjít do dvouapůl, max. tří měsícu pobytu v zemi. Ale taky to bede celkem těžkej trek Fakt bych se spíš přiklonil pro napoprvé k tý Annapůrně (celý), s nakouknutím do Mustangu, a jarní sezónu, kdy kvetou rhododendrony Zatímco Dhaulagirí trek bych naopak v jarní sezóně určitě nedoporučil, mohlo by být neprůchodno (i když průchodnost u vysokejch sedel nikdy nelze zaručit - já tam byl mj. v podzimní sezóně 97, kdy přišel monzum o něco dřív. Tehdy bylo zaznamenáno nejvíc mrtvejch trekerů v hostorii Nepálu. My lezli kopec a pryč se dostali spíš fakt jen proto, že jsme měli obrovský štěstí).