Jsou pevné trekové boty nezbytné?

[Physykus]

Zdravím,
řeším problém s tím, že jednak mám širokou nohu, a druhak se mi dříve bortila klenba nohy, nyní už ne, ale prostě na to mám chodidla náchylnější. Nejsem žádnej ostřílenej chodec, jsem mladá, s velkými treky zkušenosti nemám, jen takové ty běžné pochody aktivnějšího člověka, ale byly třeba i Tatry a Alpy. Proto jsem na noze měla tak maximálně dvoje pohory, ale ani jedny mi prostě neseděly, nohy bolely a mě to normální nepřijde. Jenomže představa, že mám před sebou 15 km náročným terénem a moje noha má být pevně uvázaná, bez možnosti volného pohybu, ještě k tomu mít zpevněný kotník, mě děsí a přijde mi, že kvůli tomu nemůže chodidlo správně pracovat.
Vždyť se chodidlo chůzi na boso přizpůsobovalo desítky miliónů let, copak je teda správné, že v posledních sto letech přijde nějaký jouda, který řekne, že najednou musí být chodidlo zpevněné, že 99% naší existence to dělalo tělo špatně a musí se to opravit?
Takhle to cítím, mám odpor k pohorkám, takže se chci zeptat, co je na nich dobrého? V čem mají výhody? Jsou teda na větší hory fakt tak nezbytné?
Doufám, že se tu objeví někdo, kdo mi řekne, že ne, že už prochodil hodně bez těchhle kravin, a doporučí mi, jaké boty jsou tedy šetrné ke kloubům a jsou odolné vůči drsnějšímu počasí (Ale prosím, vysvětlování všech těch příběhů o tom, co šetří klouby apod., to si nechte, o to nestojím ) Děkuji za odpovědi a za diskuzi

[shoe]

Dle mne na běžné treky nejsou pohory potřeba... Pokud nebudeš potřebovat mačky či sněžnice, tak v případě lehkého batohu můžeš opravdu např. v běžeckých botách. Tedy žádný batoh 20+ kilo ...ale pokud budeš přemýšlet a získáš zkušenosti, tak si nakonec můžeš v letních horách vystačit i s 5 kilo batohem se vším všudy.


Oblíbené jsou různé varianty Inno8...a já např. preferuji Salomon SpeedCross 3, které mají pro mne ideálně řešenou "gumu" okolo boty, která hodně pomůže v případě šlápnutí do vody/bahna.

To co píši, je však jeden ze stylů.. každému vyhovuje něco jiného, má jiný styl chození po horách...atd.

PS: Běžecké body nejsou z povahy věci odolné...ale vydrží Ti na cca 700-1000km...

.

[scinkk]

Jsou i nejsou
Univerzalni bota neexistuje, vse ma sve pro a proti.
Co se pouzivani bot tyce jako takovych, za existenci lidstva jsme o dost veci prisli i ziskali, v negetaivnim i positivnim slova smyslu . Chozenim na boso to zacalo, ale pak mnozi prisli na to, ze (ruzna) bota je dobre/epsi reseni. Mozna tak pokud bys chodila od narozeni bosa, tak by to pro tebe bylo prirozenejsi, ale ted uz tezko.
Ac je cim dal tim vice lidi, kteri maji tendenci za kazdou cenu jit proti proudu a netyka se to jen bot
Chodit muzes v bezeckych keckach, sandalech, zabkach, fivefingers, pokud ti jedna varianta prijde pohodlnejsi, ale je treba si uvedomovat mozne nasledky a rizika a nebo alepson ta pro a proti. Pokud je nepovazujes za podstatna, ci ti to i tak stoji za to, tak proc ne, takovych lidi je hodne.
Ale ty pohorky budou vzdy mit svuj smysl, cim narocnejsi teren, tim teoreticky nizssi riziko, jak zraneny nohy, tak zraneni cele osoby. A nebo aspon to, ze se nemusis bat, ze se ti v nekterem extremnejsim terenu tva spatne zvolena bota proste rozpadne/znici.
Proste klidne v keckach, ale nesmis si pak nadavat, ze vezmes kotnikem o skalu a koncis (aspon s vyletem).
Stejne tak kdyz ti neco prorazi podesev ci svrsek, ci diky nedostatecne agresivnimu vzorku ti to ujede.
Nebo treba nikdy nevis, zda si treba v keckach za deset let neodrovnas kolena, to ti nikdo nerekne
Jinak ja mam vetsinu kilometru za rok v bezeckych keckach, ale stale myslim plati to, co jsem napsal

[VEPA]

pro Physykus: V tom na co se ptáš nedostaneš nikdy jednoznačnou odpověď. Já ku př. nosím vysoké boty i po městě, zvykl jsem si na ně a je mi v nich dobře. Když se podíváš co mají domorodí nosiči v Nepálu zjistíš, že se dá po horách chodit v čemkoli. Nepřemýšlej co je lepší a nos to v čem se ti nejlépe chodí. ( To neplatí pro sportovní a VHT aktivity). Víc ti asi nikdo neporadí. Přeji ti dobrou volbu.

[Physykus]

Jasný, takže u těch trekových bot jde o to, že jsou odolný a na těch skalách ochrání před nárazy. A asi těžko najdu nějaký lehký spíš běžecký boty, který by odolaly vodě stejně jako i obyčejné pohory, že?

[scinkk]

ale jo taky se takove boty najdou, je to takovy kompromis, hledat nejake textilne/plastove kotnikace trebas.
Pokud mas sirsi nohu, tak muzou byt zajimave kotnikace od Keen, maloktere jsou tak siroke, jedny mam. Jen ty co mam nemaji uplne vhodny vzorek do narocnejsiho alpskeho terenu, ale pro bezne alpske chodniky jsou dostatecne. Zivotnost boty bude nizsi nez klasicke kozene pohory, ale tak lepsi nez trpet s tezkou botou.

[shoe]

Pokud si koupíš dobré membránové boty - tím nemyslím dobré značkou, ale konstrukcí.... např. že tam je celá GoreTex/Event botička (není to jen oblepené a pod chodidlem již membrána není) či mají opravdu dobře vyřešené přichycení obvodové membrany, tak Ti mohou posloužit dobře běžecké....

Mám zkušenosti např. ve SpeedCrossech 3 GTX verze, kdy jsem chodil dva dny ve sněhu (30 cm, musel jsem používat návleky)... bylo -3 až 1 stupeň, takže to pak i trochu tálo... a boty fungovaly dobře... Ono je totiž jedna věc vlhkost z venku boty...a druhá z potu:-) Je dobré si jedno za X hodin (někdy to může být třeba i pět) vyndat nožku...a nechat vlhkost uniknout.




Co se týká nepromokavosti bot, tak v létě spíš doporučuji běžecké boty bez membrány...je v nich, díky vyšší prodyšnosti, o poznání lépe...a pokud je pořádný liják, tak se následně lépe suší (pokud je následně sluníčko, tak je máš suché do rozumné vlhkosti třeba za 2-3 hodiny). Těžší boty/membránovky pak můžeš sušit i dny:-)

Každopádně je to o stylu...pokud máš styl "fast and light", tak se pohybem zahřeješ...a nevadí ti mokré nohy. Pokud chodíš spíš pomalu a různě postáváš, tak to radši pohory/Goretex.

[mike]

@Physykus: takhle dopadla ma pohorka minuly rok: viewtopic.php?p=430819#p430819. Viz popis tamtez a zvaz, jak bys dopadla v nizkych botach.

Kdyz to velmi zjednodusim. V nizkych botach se da chodit po peknych znacenych stezkach. Takove se najdou v Rakousku, obvykle az k chatam. Nad chatami to obcas jde, obcas hur a obcas ne. Ve volnem terenu potrebujes pohorky skoro vzdycky a na ledovcich by byla magorina jit bez nich. Macky se sice teoreticky daji pripevnit i na nizke boty, ale cim mekci bota, tim hur se v nich jde. Naopak, na snih a led jsou idealni boty s vyztuhou v podrazce, usetri hodne sil zvlast pri stoupani.

V Italii je to spis naopak. Obcas se pekna stezka najde, ale spis jsou hnusne a hnusnejsi a bez pohorek by to bylo nejen utrpeni, ale i o hubu. Ukazka znacene (!) stezky, tam se jde blbe i v beznych pohorkach, nejlip se mi tam slo v C/D pohorkach tj. s vyztuhou v podrazce. Tady je horsi pokracovani, uz neznacene. Tady je ukazka, na co clovek muze narazit i v relativne nizkych horach na znacene (!) stezce, tam jsem mel problemy i v pohorkach, chtelo by to jeste tvrdsi podrazku. Tady se muze stat, ze ti v cervenci nasnezi, prvni fotka je ze znacene stezky, druha uz ne. Normalne by se ta prvni snad dala i v nizkych botach, v podminkach na fotce jsem byl rad, ze jsem to dal v pohorkach. Nekde tu jeste jsou fotky mych pohorek, ktere jsem v te oblasti za 10 dni znicil, nezvladla to podrazka.

Jeste ukazka znacene stezky v Rakousku, ktera vede k chate. Celkem vyjimka, ale je potreba overovat.

Podle mne mas dve moznosti. Trvat na svem a pak si budes muset peclive vybirat, kam pujdes, kdy tam pujdes a ani tak to nebude uplne bezpecne, protoze podminky se mohou zmenit. Nebo si postupne zacnes zvykat na pohorky, zacnes s lehcima (B) a jak budes v horach ziskavat zkusenosti, budes postupne pridavat (B/C, C, mozna C/D) a uz ti to ani tak hrozne neprijde. Sel jsem druhou cestou, taky mi zpocatku i lehke pohorky vadily, ale prekonal jsem to a dnes chodim v B/C pohorkach asi tak 1500 km rocne. Po Alpach, ale vetsinu u nas, z treninkovych duvodu. Je lepsi, kdyz jsou nohy zvykne na tvrdost i vahu, pak jim to v horach neprijde.

[Quido]

taky doplním - Švýcarsko, cesta na Glogghus (nad plesem Melchsee), První týden v srpenci...
den předtím déšť a v noci sníh, poté a 5 dní na to samé azuro, tak přece nezůstaneš na chatě a nebudeš čekat, až to ztaje v nízkých botách by se nedalo...

[pickard]

Vždyť se chodidlo chůzi na boso přizpůsobovalo desítky miliónů let, copak je teda správné, že v posledních sto letech přijde nějaký jouda, který řekne, že najednou musí být chodidlo zpevněné, že 99% naší existence to dělalo tělo špatně a musí se to opravit?

To je podle mého názoru nedůsledná úvaha. Vychází z předpokladu, že výsledek evoluce je automaticky nejlepší verze daného orgánu. To ale není pravda. Výsledek evoluce je (zjednodušeně) pouze relativně stabilizovaná podoba orgánu, která se ukázala v daném prostředí lepší než jiné nabízející se varianty.
Řečeno jinak - to, že se nějaký orgán nějak evolučně vyvinul, neznamená autoamticky, že není myslitelná lepší a dokonalejší verze tohoto orgánu, která se ovšem dosud nevyvinula.

Takže máme jistě jako lidé velmi dobré oči. Přesto si na ně dáme tmavé brýle, když jdeme po ledovci. Evolučně je naše kůže dobře uzpůsobená pro své obvyklé použití, ale v zimě na horách nosíme péřovky. Naše ruka je fenomenální výdobytek evoluce, ale na ledy si beru cepín a na feratu rukavice.

A naše chodidlo - jakkoli je evolučně jistě zajíavě vyřešeno - je vhodné především pro běhání po savaně, protože to je to, co jsme po evolučně podstatnou dobu dělali.
Pro lezení po horách vhodné není, protože po horách ještě před sto lety lezli leda šílenci. Proto nosíme pohorky.

Tolik úvaha evoluční. Samozřejmě, vždy lze vést diskuse o tom, jaké pohorky jsou vhodné, co se ještě dá v teniskách, na co stačí boty měkké a kde je lépe mít tvrdé, ale jak už tu pár lidí popsalo - existuje celá řada běžných aktivit, u nichž jsou pohorky nezastupitelným nástrojem, předeším z důvodu ochrany nohy před vnějšími vlivy.

[wawrik]

Physykus: Veľmi záleží na tom, kde chodíš. Prešiel som veľa trekov vrátane Álp a Himalájí v bežeckých topánkach Salomon XA Pro Mid. Dá sa to, ale v tých vyšších polohách, kde nie je pevný podklad a je tam veľa rôznych suťovísk, to stojí viac síl a pozornosti. Do neistého podkladu (suť, štrk, blato, sneh) je pevná podrážka veľkou výhodou, dáva ti istotu stupu a kotník ti toľko nelieta. Tiež nemusíš toľko vážiť každý krok. Čím neistejší terén, tým väčšiu výhodu ti dáva tvrdšia topánka. Na druhej strane sa v tvrdých topánkach zle chodí po spevnených cestách a úplne nahouby po asfalte.

Pokiaľ veľa chodíš po pevnom podklade a len občas vyjdeš na nespevnený, budeš s bežeckými topánkami spokojná. S pribúdajúcim pomerom suťovísk je lepšia tvrdšia topánka.

La Sportiva má teraz horúcu novinku, ktoré je snáď priamo vyrábaná pre priaznivcov mäkkých topánok - Trango TRK. Je to mäkučká topánka kategórie B, ale pre normálneho a nie veľmi ťažkého turistu to je univerzálna topánka, ktorá bez problémov zvláda asfalt, pevné chodníky aj občasný ľadovec v mačkách. O prvých dojmoch píšem tu, scinkk píše tu. Obaja máme radi mäkké topánky, ktoré ti dávajú spätnú väzbu o tom, po čom chodíš. Kotník je relatívne voľný, napriek tomu ho dokáže v bežných situáciách ochrániť voči vytknutiu.

[pickard]

To, že jsi pohorky zkoušela a nejsou ti, je samozřejmě možné a smutné. Nějak se musí ve vesmíru vyrovnávat lidi jako já, kterýmu jsou vpodstatě jakýkoli boty.

Ale pokud jsi zkoušela dvoje, je to u problematické nohy málo. Myslím, že pokud nejsi exponát do anatomickýho muzea, botu najdeš.

[Quido]

...
Ale pokud jsi zkoušela dvoje, je to u problematické nohy málo. Myslím, že pokud nejsi exponát do anatomickýho muzea, botu najdeš.

přesně tak, já osobně se nedomnívám, že mám problematickou nohu, ale bez omezení to taky není (vysoký nárt), a většinou, když potřebuji nové boty jistého druhu, vyzkouším tak dvě-tři prodejny a tam tak 5 a více párů bot... a někdy hledám i dál

[oodoow]

No, já chodím všude v teniskách. Dokonce i ty "strašidelný" Mikovy obrázky z Itálie by šly v pohodě projít a to s větší jistotou a citem pro terén. Stejně tak ten Quidův obrázek jsem nepochopil, proč by se jako ta cestička v nízkých botech nedala.
Sníh není problém, na led si můžeš vzít nesmeky. Teprve pokud bys chtěla jít někam, kde jsou opravdu potřeba mačky a nesmeky nestačí anebo chodit nedej bože nevím proč na sněžnicích, tak potom musíš mít vysoké boty.
Jak píše Wawrik, chce to víc řešit, kam šlápneš a jak šlápneš, ale to přijde úplně samo přirozeně.
Nenech se tu zmást lidmi, kteří už chodí v pohorkách pomalu i do obchodu, protože už jim zatrofovaly svaly na chodidlech a nemůžou jinak.
S tvou váhou nebudeš mít v teniskách problém.
Přečti si článek boty na trek, je to od člověka, který prošel celý Pacific Crest Trail, takže se už dá říci, že ví o čem mluví.

[dudy]

...Vždyť se chodidlo chůzi na boso přizpůsobovalo desítky miliónů let, copak je teda správné, že v posledních sto letech přijde nějaký jouda, který řekne, že najednou musí být chodidlo zpevněné, že 99% naší existence to dělalo tělo špatně a musí se to opravit?...

Pochybuju, že bosej pračlověk chodil 30 kiláků denně s desetikilovym báglem po Alpách.
A ono to s tou historií nejni zas tak jednožnačné, viz třeba wiki k tématu obuv:

Nejstarší dochovaná obuv je stará 10 tisíc let. Američtí vědci z Washingtonovy univerzity v St. Louis se ale domnívají, že člověk nechodil bos už před 40 tisíci lety. Žádné obutí z té doby se nezachovalo, ale důkazem jsou podle vědců kosterní ostatky tehdejších lidí. Nošení obuvi, ať už jakéhokoliv tvaru se projeví na kostech chodidla, které reagují na mechanický tlak. Profesor Erik Trinkaus na teorii o první obuvi přišel náhodou, když si totiž všiml, že palce na lidské noze se před desítkami tisíc let začaly nápadně rychle zmenšovat. První lidé měli velké silné kosti palců na nohou, to proto aby mohli nést těžké věci, lézt po stromě a také proto, že víc chodili. Větší byly i ostatní kosti na nohách a to platilo jak pro neandrtálce, tak pro prvního moderního člověka. Při procesu rychlé změny prstů na nohách však zůstávaly silné kosti, což znamená, že byl odstraněn tlak na chodidla, nikoliv však na nohu a jediné možné vysvětlení byla obuv. Obuv tak před čtyřmi desítkami tisíc let změnila způsob lidské chůze a rozložení jeho váhy při chůzi.


Ba i nejstarší doložený vysokohorský turista Ötzi měl škrpály.

[S4TYR]

většinou, když potřebuji nové boty jistého druhu, vyzkouším tak dvě-tři prodejny a tam tak 5 a více párů bot... a někdy hledám i dál

Je pak dobre zkouset i mezi pary stejneho cislovani, protoze se mi Xkrat stalo, ze mi nesedela prava noha tak dobre jako leva. Po domluve vybrat obe boty tak, aby sedely (podotykam ze je potreba vybirat uz v ponozkach, co v nich budes i trekovat) a pau uz hura na rozchozeni do terenu

[dudy]

Jen bych ještě doplnil, že v době, kdy chodil pračlověk bosatej, to jest v mladší době kamenné, taky chrápal v mínus deseti zahrabanej do listí, žral brouky a syrový zajíce, byl poměrně běžnej kanibalismus a průměrný věk byl 30 let.

A jinak bych poprosil keckofily.
Nikdo přece nerozporuje, že se dá chodit i v keckách, ale netvrďte, jak s oblibou činíte, že je to jediná správná cesta.
Pravda není universální.
Ano Pekosek prošel PCT v kejdách, ale spousta jiných lidí v pohorách.
Ueli Steck vylezl taky Nordwand na Eiger, kterej leze družstvo tři dny, sólo za 2:22, takže to prokazatelně jde.
Ale že by to byla jediná správná cesta...?
Popř. bych poprosil o vysvětlení faktu, proč i guru UL bot, firma INOV8, vyrábí boty na turistiku?
Nejsem žádným zastáncem déčkovejch pohor na Kokořín, sám chodím většinou v keckách (nicméně já volím ty, co nejsou na běh, ale ty, co jsou na turistiku (v mém případě řada ATC od Lowy)), ale do hor jezdím furt stromilsky v pohorách.

[apuka]

řeším problém s tím, že jednak mám širokou nohu, a druhak se mi dříve bortila klenba nohy, nyní už ne, ale prostě na to mám chodidla náchylnější. ...
jsem na noze měla tak maximálně dvoje pohory, ale ani jedny mi prostě neseděly, nohy bolely a mě to normální nepřijde.

Pred nazorem pohorky ano-ne mala poznamka.
Nevim, v cem vlastne chodis, ale se sirokou nohou budes mit naproste stejny problem s nizkymi botam, jak bezeckymi tak i turistickymi jako s pohorkama. Rozhodne Ti blbe vybrane nizke boty ponici nohy vice nez dobre vybrane a pouzite pohorky. Mam taky vepredu siroke nohy, mne vyber novych bot neznamena 2 obchody a pet paru ale spise min pul roku chozeni po vsech moznych obchodech a vyzkouseni min. 20-30 paru ruznych pohorek a ty jsou hoooodne ruzne. Ty by TI mely (skoro) perfektne sedet, kdyz nesedi, tak nebrat - takze na svoje zkusenosti z dvema pary nesedicich pohorek zapomen, dala sis na nohy spatne boty.
Druha vec - bortici se klenba. Promin, ale myslim si, ze v tomto pripade Ti mozna na horach udela mnohem lepsi sluzbu dobre sedici pohorka - ale s odpovidajici vlozkou!!! Neni problem si vybrat do kazde boty (nejenom pohorek) ortopedicky na Tvou nohu co nejvice sedici vlozky, klidne i primo ortopedicke, ktere Tvoji nohu zespod perfektne "zafixuji" a v nich na problemy s klenbou skoro(!) zapomenes. Toto ale stejne plati i pri bezeckych botach.

Jinak se vsechno da - jak psal dudy -, ale napr.:
- davat si pozor na kazdy krok se v sutovisku muze znamenat nekolikanasobny cas cesty. A ne kazdy je bezec, jako oodoow, ktery tu ztratu dobehne na lepsi ceste.
- na strach z fixace kotniku zapomenes v okamihu, jak spatne slapnes na nejakem kamenu a urves si vazy, zlomis nekterou kost nebo alespon vymknes kotnik. To si potom vzpomenes, ze vetsinu (ne vsechny) podobnych zraneni Ti pohorky dobre drzici kotnik docela v pohode nepripusti nebo alespon hodne zmirni.

Na pohorky si nejenom musi zvyknout Tva noha, ale taky se musis v nich (hlavne ve vyssich) naucit chodit, bo pokud se budes snazit v nich chodit stejne jako napr. v bezeckych teniskach, tak budes mit casem problemy.

Edit: Jeste bych dodal, ze pripadne nevyhody po spevnenych cestach muzes vyresit druhym parem bot - lehkych bezeckych nebo vhodnych sandalu - do ruksaku. Samozrejme za predpokladu, ze se bude jednat o turu, kde budes slapat nekolik km po asfaltce. Pro 100 m bych se o to nestaral.
Vlastne, v duchu puvodniho urceni nohou se po spevnene ceste da jit i bosky :- (coz ja obcas taky delavam, aby si nohy po narocnem dnu oddechly).

[Quido]

No, já chodím všude v teniskách. Dokonce i ty "strašidelný" Mikovy obrázky z Itálie by šly v pohodě projít a to s větší jistotou a citem pro terén. Stejně tak ten Quidův obrázek jsem nepochopil, proč by se jako ta cestička v nízkých botech nedala.....

máš pravdu - nedalo - není správné vyjádření, čili opravuji:
za sebe, v nízkých bych tam nešel

[Quido]

...ale do hor jezdím furt stromilsky v pohorách.

nevím, čím to, ale já taky

[dudy]

Mohl bych ještě poprosit, někoho, kdo chodí treky v běžeckých botách, jestli by mi mohl vysvětlit, popř. vyvrátit jednu mou domněnku?
Já když kvačím, tak došlapuju na patu a když běžím (třeba na tramvaj, neb běžec vskutku nejsem), tak došlapuju na špičku a, co sem koukal, většina těch minimalistickejch běhobot má pod patou minimální tlumení, zatím co moje trekové tenisky jsou dělané s důrazem právě na tohle odpružení.
Nekurví ta nepřítomnost tlumení paty a konstrukce soustředěná na jiný způsob došlapu, u běžeckých bot, nějak nohy?
Jednou jsem šel v takovejch pučenejch běhacích šlupičkách (tuším, že Salomon) asi třicet kiláků a pálily mě paty.
Díky za odpověď.

[pickard]

Ve šlupkách bych na trek v životě nešel z tebou popsaných důvodů.

Na běhacích botách do terénu, ve kterých jsem "na treku" byl, mám dobře tlumenou patu. I když je to použitelné, tak pokud by základním kriteriem nebyla rychlost v lehkém terénu, není to bota, kterou bych zvolil.

[fps]

Nejsem žádnej ostřílenej chodec, jsem mladá, s velkými treky zkušenosti nemám, jen takové ty běžné pochody aktivnějšího člověka. Jenomže představa, že mám před sebou 15 km náročným terénem a moje noha má být pevně uvázaná, bez možnosti volného pohybu, ještě k tomu mít zpevněný kotník, mě děsí a přijde mi, že kvůli tomu nemůže chodidlo správně pracovat.

na pevné vysoké turistické boty kategorii B/C a nebo C si musí noha zvyknou, to trvá roky, a tisíce kilometrů pravidelného chození v takových botách

Proto jsem na noze měla tak maximálně dvoje pohory, ale ani jedny mi prostě neseděly, nohy bolely a mě to normální nepřijde.

ještě se my nikdy nestalo aby mně po celodenním chození neboleli nohy, samozřejmě že musíš rozlišovat zda to je jenom bolest z únavy, a nebo z toho že máš špatné boty, nebo že nejsou nohy na takovou zátěž zvyklé, nebo že nejsou nohy zvyklé na pevné vysoké turistické boty, mně bolí nohy po celodenním chození v B/C a nebo C botách o hodně méně než v teniskách

mám odpor k pohorkám, takže se chci zeptat, co je na nich dobrého? V čem mají výhody? Jsou teda na větší hory fakt tak nezbytné?

Pořádné pohorky chrání nohu třeba před kamením a sutí, ale třeba i kotník před poraněním, se mi kdysi stalo na zpevněné cestě že jsem si v teniskách vážně vyvrtnul kotník, naštěstí to bylo u nás na lehko, a ke konci výletu, být to na těžko a dál od civilizace, tak to by byl problém. Když chodíš na těžko po nezpevněných cestách, nebo volným terénem, tak to che pořádné vysoké pohorky, a to i u nás.

[Physykus]

ještě se my nikdy nestalo aby mně po celodenním chození neboleli nohy, samozřejmě že musíš rozlišovat zda to je jenom bolest z únavy, a nebo z toho že máš špatné boty, nebo že nejsou nohy na takovou zátěž zvyklé, nebo že nejsou nohy zvyklé na pevné vysoké turistické boty, mně bolí nohy po celodenním chození v B/C a nebo C botách o hodně méně než v teniskách

No právě že bohužel skoro okamžitě, klidně i po půlhodině chůze lehkým terénem mě chytaj křeče do klenby, když mám na sobě moje současné Keeny (typ nevím). Proto se mi to nezdá normální.

Druha vec - bortici se klenba. Promin, ale myslim si, ze v tomto pripade Ti mozna na horach udela mnohem lepsi sluzbu dobre sedici pohorka - ale s odpovidajici vlozkou!!! Neni problem si vybrat do kazde boty (nejenom pohorek) ortopedicky na Tvou nohu co nejvice sedici vlozky, klidne i primo ortopedicke, ktere Tvoji nohu zespod perfektne "zafixuji" a v nich na problemy s klenbou skoro(!) zapomenes. Toto ale stejne plati i pri bezeckych botach.

Když jsem byla s tímhle u podologa, řekl mi jedno cvičení, ať ho dělám denně, jinak mi dá vložky. Já v tu dobu četla knihu člověka, kterej zastává názor návratu ke starému stylu chození, tak jsem si říkala, že to aspoň otestuju, a když jsem byla doma, na boso, i s botama venku, snažila jsem se nechodit přes patu, cvičení jsem si za ten měsíc udělala třikrát. No, doktor mi pověděl, jak se mi to krásně zlepšilo, že ještě měsíc a bude to spravený. Za ten měsíc řekl, že už je to v ideálních mírách, takže konec. Taky jsem mu pak ukázala moje boty Adidasky (Superstar), které mají vložku, která se časem úplně vytvaruje podle chodidla. Tu mi schválil, že super, jenomže když se za čas vytvarovala, po hodině chození ve městě jsem trpěla tak, že jsem myslela, že domů dojdu bez bot. Teď nevím, co s nimi, protože předchozí typ bez týhle ortopedický vložky jsem milovala, městská bota do nepohody. A podobně i u jiných bot s vložkou, možná jsem divná a mam to takhle sama, ale s nima je to pro mě hrůza :/

Pochybuju, že bosej pračlověk chodil 30 kiláků denně s desetikilovym báglem po Alpách.

Je fakt, že pravěkej člověk mohl naběhat za kořistí i víc a cestou zpátky nenesl bágl, ale naporcovanýho mamuta :/ Jenom ne po Alpách, no
Jinak já s botama jako takovýma problém nemám, podrážka na ochranu plosky nohou je samozřejmost, mám problém s neohebnou podrážkou, vyvýšenou patou a pevného "zamknutí" kotníku a celého pružícího systému chodidla do obalu, aby se to náhodou nevymklo. A sice umírali ve 30 i dřív, ale ne proto, že si oddělali chrupavku v kolenech a nemohli chodit, ale kvůli infekcím, zraněním a bla bla dál prostě.
Vim, že Ueli Steck "běhá" v pohorach, ten jeho film o zlezení všech čtyřsicícovek Alp je super, a to všechno v pohorach, ale takovýho Kiliana Jorneta v pohorach uvidíte málokdy, ten si razí svoje bežecký Salomony. Třeba.
Já ani přímo o teniskach nemluvim, podobný těmhle na obrázku jsem třeba taky měla na mysli jako možnou variantu.

[pickard]

Pokud půjde Kilian Jornet na Eiger, vezme si tuhý pohorky.
Pokud si půjde Uli Steck zaběhat na kopec, vezme si Salámy.

Jsou to jiné disciplíny.

Obecně je samozřejmě pravda, že touha lidí chodit v tuhé pohorce je velmi individuální. Sám jsem taky teniskář a chodím v lehkejch nízkejch mezi spoustou pohorkářů. Nicméně vždy existuje hranice, od které je nemít pohorky čirý nerozum z důvodu přílišné agresivity okolního prostředí. Tu hranici má každý trochu jinde, ale to neznamená, že neexistuje nebo že pohorky jsou blbost.

[Physykus]

Co? Není Eiger už trochu horolezecká záležitost? To by snad jenom magor šel na tohle v běžeckých botach. Ueli všechny ty čtyřtisícovky zdolal v pohorach, pokud jsem viděla správně, na několik to byl v podstatě jenom výšlap, ani nepotřeboval lano, někdy ani cepíny s mačkama, nemluvim o těchhle typech hor, samozřejmě. Ale zatimco Ueli by si třeba na ten Mont Blanc vzal pohory, Kilian to bere Salomonama. To je všechno.

[Physykus]

Nepochybuju, že se nějaký sedící boty najdou, nejsem exponát do muzea anatomie

To je podle mého názoru nedůsledná úvaha. Vychází z předpokladu, že výsledek evoluce je automaticky nejlepší verze daného orgánu. To ale není pravda. Výsledek evoluce je (zjednodušeně) pouze relativně stabilizovaná podoba orgánu, která se ukázala v daném prostředí lepší než jiné nabízející se varianty.
Řečeno jinak - to, že se nějaký orgán nějak evolučně vyvinul, neznamená autoamticky, že není myslitelná lepší a dokonalejší verze tohoto orgánu, která se ovšem dosud nevyvinula.

Já si myslim, že je to docela důsledná úvaha Protože ta relativně stabilizovaná poloha nějakého orgánu měla čas několik miliónů let na to, aby se stala co nejdokonalejší, což mi přijde dost dlouhá doba na to, aby se k tomu přizpůsobilo i celý tělo. Zatimco 100 let, kdy byla objevena gumová podrážka a odstartovala se tím revoluce bot, mi přijde jako příliš krátká doba, i vzhledem k tomu, jak dlouho jsme byli bez nich. Když vezmeš jenom ty dva miliony let, co chodil po planetě Homo Habilis (už nevím, jak je bipedie stará, ale on už chodil), tak sto let je za tu dobu 0,00005%. Může být lidský rozum (stvořený přírodou), tak chytrý a přechytračit onu samotnou přírodu natolik, aby během tak krátké doby vylepšil něco, co se vyvíjelo tak dlouho? Na chůzi a běh vždy byl obrovský tlak přírody. Jde o přežití. I slepý člověk dokáže utéct nebezpečí, i člověk bez rukou, i když bude potřebovat pomoc druhého. Ale na člověka bez nohou se ti každej vykašle a radši se zachrání sám.

Jinak Mikeova lochna na botě je všeříkající, prostě chrání, chápu a do sněhu taky lepší, to jo, to já zase zatím nepočítám s tím, že bych chodila na treky, kde by znenadání mohlo zasněžit
Jinak díkes za odpovědi a odkazy teda

[S4TYR]

@Physykus: ja ti nevim, ale clovek chodil po ruznu obuty uz davno pred tou revolucni podrazkou z gumy jen na nohou nemel dnesni HiTech vydobytky a vystacil si s ruznymi upravami obuvi z kuze, kterou nakonec nosili i na sobe.
Tobe pohorky vyhovovat nemusi (at si najdes duvod sebe alibistictejsi), ale ver tomu, ze i pri letnim treku v horach na snih narazit muzes. Stejne tak jako se ti muze mnohokrat vyplatit mit obute pevnejsi boty v mistech s castejsim erodovanim podlozi, kde clovek svou cinnosti zlikvidoval porost kam oko dohledne.


Evoluce neni o tom, jak ochcat prirodu - i kdyz to je to jedine, v cem se clovek vymyka prirozenosti nad jinymi - ale o tom, jak ktera vec v evolucnim radu skoncila pro svou ucelovost. Ne vse, co je ucelne musi byt pohodlne a ne vsechno pohodlne je pak k uzitku
Toto je debata celkem o prdu.

[dudy]

Zdá se, že mé genitální srovnání nebylo pochopeno.
Sem to asi s tou abstrakcí přehnal.
Na tom příkladu jsem chtěl demonstrovat, že úzká specializace a nekompromisní přístup, je specifikem, nikoli tou jedinou správnou cestou.
Není důležité, co má Ueli Steck na hnátách, ale to, že on prokazuje, že je možné to vylízt na lehko v tahu (navíc v krutopřísném čase), takže je představitelem rychlého, ryze účelového a velice striktního přístupu k řešení problému Mordwand (v přeneseném slova smyslu lehkonohý teniskář na obtížnějším treku) a stejně se většina výstupů leze v družstvech s bivakem (to jsou ti, co obouvají pohory) a nebudeme přece tvrdit, že ti bivakovací slimejši jsou zaseklé konzervy, lpící na nesmyslných tradicích a neochotné se pouštět novými směry.
Stejně se to dá přirovnat i k tomu, že Steck nesmí udělat jedinou sebemenší chybku a nesmí se mu nic posrat, protože by to bylo osudné. Stejně tak lehkonožka v zasněžené suti, složitém terénu nebo ledovém poli, si musí dávat desetkrát většího majzla, než pohorkář, protože, sic ho to nebude stát život jako Stecka, ale pravděpodobnost zvklýho kotníku je násobně vyšší.
Prostě to každý dělá po svém a nechci soudit, že jeden dobře a druhý špatně.
Ostatně např. o tom nošení minimalistické běžecké obuvi na dlouhé treky jsem se bavil se svým ortopedem a ten tvrdil, že podle něj je to kravina, která navíc může kurvit klouby a záda. Ale a to hlavně, se divil, proč to někdo dělá, když se dělají nízké lehké boty určené na turistiku.

[Physykus]

Mohl bych ještě poprosit, někoho, kdo chodí treky v běžeckých botách, jestli by mi mohl vysvětlit, popř. vyvrátit jednu mou domněnku?
Já když kvačím, tak došlapuju na patu a když běžím (třeba na tramvaj, neb běžec vskutku nejsem), tak došlapuju na špičku a, co sem koukal, většina těch minimalistickejch běhobot má pod patou minimální tlumení, zatím co moje trekové tenisky jsou dělané s důrazem právě na tohle odpružení.
Nekurví ta nepřítomnost tlumení paty a konstrukce soustředěná na jiný způsob došlapu, u běžeckých bot, nějak nohy?
Jednou jsem šel v takovejch pučenejch běhacích šlupičkách (tuším, že Salomon) asi třicet kiláků a pálily mě paty.
Díky za odpověď.

Sice ti neřeknu zkušenosti, ale vzhledem k tomu, že studuju biologii a chci se nejspíš zaměřit na ortopedii nebo tomu podobný obory a mám dost odborného načteno, dokážu ti taky nějak odpovědět
Chodidlo se skládá ze složitýho systému šlach, svalů a kostí. Ta největší je samozřejmě pata, na kterou navazuje právě ten systém více kůstek, každý si vybaví, tohle je jasné, ne? Primární fuknce toho celého systému je udržet rovnováhu, udělat krok a taky pohltit energii z dopadu na zem. Velikost takové síly může být i několikrát vynásobená naše vlastní váha, díky kinetické energii, takže pro 80 kilového muže to může být i 160 kg, třeba při běhu je kinetická energie o hodně větší. A teď si představte, že vám síla 160 kilo projde celým tělem. Přes chodidla, kotníky, kolena, kyčle... Bylo by to zničující, o to lepší systém musí chodidlo být, aby tuhle sílu pohltilo a do kolen pustilo mnohem, mnohem méně.

Když jako první věc, co při kroku uděláte, je, že došlápnete na patu, všechna ta síla jde do ní a pokračuje po svém směru, což je v podstatě dál do nohy, ale už ne do toho systému kůstek a šlach a svalů, protože je vedle paty, ne nad ní. Jde tam jenom nějaké část, ta hlavní ale jde nahoru. Do kolen v první řadě.
Ona sice pata je největší kost v chodidle, jenomže její funkce při chůzi je jiná. Ona jenom zjišťuje sklon podloží. Vy se dotknete patou země, ona "seskenuje", o jaké podloží se jedná, jaký má sklon a tu informaci pošle dál. A tělo a chodidlo se podle toho zpevní a uvolní na správných místech. Pak už došlápnete přibližně rovnoměrně na celé chodidlo. Systém klenby se prohne, pohltí náraz, do těla pošle minimum a vše je jak má být.

S tím, jak přišly gumové podrážky a vyvíjí se měkčí a měkčí boty, mají ty a ty vymoženosti a schopnosti, tak se člověk naučil na tohle kašlat a došlapovat na paty, protože ono to nebolí. Dupnete patou přes gumu na zem, ona něco absorbuje, ale ne všechno samozřejmě, jinak bychom už neměli, co dál vymýšlet, no, jenomže zbytek té energie jde do kolen. A potom, když takhle naučený člověk (snad všichni "civilizovaní lidé") sundá tu vrstvu pod patou a dupe si směle dál, bolí ho to jako čert a taky má proč. Chodit na boso a dupat na paty je potom mnohem horší, než ty super úžasné boty mít, tam to odtlumení aspoň nějaké je.

A chození nebo běhání přes špičky je taky špatně, to se zbytečně namáhají zase jiný části chodidla. Ale aspoň se to odpruží, no...
Takže takhle z mého zatím amatérského odborného hlediska. Doufám, že mě nikdo nezhejtuje za názor, že tu sílu nepruží pata, ale klenba, mě to přijde naprosto logické už z prvního pohledu, nebo ne?