Dolomity -- Alta Via 5

[mike]

Nesli jste to nahodou nekdo? Jestli bude pocasi, tak bych to mozna koncem cervna zkusil a na zaver Antelao. Nejsem si uplne jisty vybavenim. Je potreba kompletni na feraty? A co macky a cepin?

Jakakykoliv tip nebo rada ohledne treku a vystupu na Antelao vitana.

[pavproch]

čti

[mike]

To uz jsem samozrejme cetl a nekolik dalsich. F+ neni dostatecna odpoved, protoze na konci cervna to nemusi byt pravda. Myslel jsem spis osobni zkusenosti, na Netu hledat trochu umim

[sx02]

Mike: Rozhodne dej pak vedet! O Antelau snim uz ca 2 roky, a chystam se na nej v srpnu.

(Mam ho v praci jako pozadi na plose a furt na nej cucim a tesim se - ta hora me proste fascinuje)

[mike]

Ono to neni vubec jiste, zalezi na pocasi, jestli vubec pojedu. Nebylo to v planu, ale mam moznost se tam svezt.

Kdyz to takhle planujes, tak bys mohl mit nejake sesbirane informace a fotky. Na Antelau by mne predevsim zajimaly strme plotny pod bivakem a mista, kde se doporucuje jisteni. Jestli neco mas, tak to sem prosim dej.

[sx02]

Mam bohuzel pouze chodeckeho pruvodce kde je to zanceno jako narocna ale stale "turisticka" trasa na urovni srovnatelne s Pelmem. Je tam k tomu pouze mapka a par ne-zrovna moc osvetlujicich fotek. V tom, obavam se, ti to moc nepomuze. Ale co jsem cetl (uz nevim kde) je tam snih docela dlouho do leta. Proto planuju srpen - nejdriv kouknem na ferraty okolo jak vysoko se drzi snih a pak teprve pujdem na Antelao.

[mike]

Chodecke pruvodce mam taky, asi 3 Zadne rozumne podrobnosti a jeden tvrdi, ze je to vlastne horolezecka tura... Se snehem si moc nepomuzes, jezdivam v srpnu pod Venediger, ktery je kousek na sever, a uz nekolikrat mi tam v srpnu snezilo a to hodne. Navic je lepsi stary tvrdy firn, nez metr cerstveho snehu.

[Mařena]

Na Antelau jsme byli před pár roky a je to fakt nádhernej kopec, líbilo se mi to víc, než Pelmo. Za pěknýho počasí by to mělo být celkem bez problémů. Je potřeba dávat bacha na těch šikmých plotnách, uklouznutí by mohlo znamenat nepříjemnosti. Nejtěžší místa jsou až kousek pod vrcholem a jsou zajištěný kusem drátu nebo lana. Není to ale ferata! Pokud by se udělalo hnusně, zhoršila se viditelnost a začalo to klouzat, tak je ale na průser zaděláno! Bacha, ten bivak pod vrcholem se dost blbě hledá, je skovanej vlevo od cesty ve směru výstupu.

[mike]

Nejake fotky bys nemel? Plotny mi jako horochodci vadi asi ze vseho nejvic. Kdyz se neni ceho chytit a svah je takovy, ze to muze ujet.

Pocasi je jasne, to same pisou pruvodci. Kdyby se to stalo, odkud je sestup jeste relativne bezpecny? Jinak asi ten bivak, co?

[Mařena]

Fotky by byly, ale je to bratru už 5 let, jak jsem teď se zděšením zjistil, takže pouze analogové. Snad se mi podaří je nascanovat a hodit sem. Sestup je relativně bezpečný právě zpod začádku těch ploten. Ze sedla se jde do takovýho kotle a pak se zněj stoupá po lávkách, přeeleze se hrana a jsi na plotnách a pak už jen rovno hore. V tom okamžiku, kdy plotny skončí a je potřeba občas přelézt výšvih, je potřeba koukat po šipce k bivaku. Bivak je zařízený velice dobře, určitě počítají s tím, že tam občas někdo zůstane právě kvůli počasí. Je to ta klasická plechová krabice, platí se tam symbolické nocležné - mám takový dojem, že se to má zaplatit dole na té nejbližší chatě.

[mike]

Diky! Jestli mas po ruce skener, tak by to bylo skvele. I kdyz to zrovna ted nejspis nevyjde, urcite se tam nekdy dostanu. Jak jsou to plotny asi vysoke/strme/siroke?

[Mařena]

Tohle by mělo být asi nejnázornější, jak to tam vypadá:

[mike]

Skvele, diky! Nevypada to az tak zle, cekal jsem to uzsi a strmejsi (i kdyz fotky v tomhle obvykle trochu klamou). Trocha mokreho snehu nebo vrstvicka ledu by tam mohla byt velmi neprijemna, takze minimalne nesmeky v batohu by to chtelo.

Nemel bys nahodou jeste fotku toho nejtezsiho mista nahore? A kdyz uz jsme u toho, nebyli jste taky vedle v oblasti Marmarole?

[sx02]

Oživuju - Mike: Tak co? POkud bude hezky čeká mě Antelao přespříští víkend.. Byl jsi tam, máš nějaký info?

[agentw4c]

Mike je momentalne v rakousku

[sx02]

Mike je momentalne v rakousku

JJ už jsem dostal SZ, budu se holt muset s Antelaem poprat sám.

[mike]

Tak pak napis, jake to bylo Zatim jsem tam nebyl. Kliste a pak antibiotika na zacatku leta to nedovolily, takze mozna v zari.

[sx02]

Tak bohuzel, taky jsem se na to vybodl. Melo to byt posledni den, a pak hned ridit do prahy, coz by asi byl moc velkej zahul. Jinak ferraty byly super (i kdyz moc lidi) - dali jsme PizDa Lech, Klasickou Lipellu (uz potreti) a Civettu + Prochazku u Tre Cime.

[mike]

V tom je vyhoda jezdeni vlakem. Ja jsem si ted posledni den dal uplne nejdelsi turu s navratem pred pulnoci, protoze jsem vedel, ze druhy den se budu akorat valet ve vlaku

To jsem teda zvedav, kdo z nas tam vyleze prvni. Marena se nepocita, ten uz tam byl

[mike]

Byl jsem tam. Minuly tyden jsem prosel cast Alta Via 4 a 5 a vylezl na Antelao. 5 dni perfektniho pocasi zakoncenych vystupem, ktery radim mezi letosni tri nejlepsi. Az na jeden den, kdy byla vysoka oblacnost, bylo azuro a temer bezvetri i na vrcholech. Byla docela zima, v noci mrzlo pokazde i v udoli, ve dne bylo na slunicku teplo, ale stacilo zalezt do stinu a slusna kosa. Snih zacinal jiznich svazich od 2900, na severnich asi od 2400. Vynechal jsem nejtezsi cast Marmarole, Stradu Sanmarchi. Z vice duvodu. Vedel jsem, ze dobre pocasi skonci a nestihl bych Antelao. Cesta vede po severni strane a byla zcasti pod snehem a navic se mi do te zimy fakt nechtelo, slunce uz bylo moc nizko. No a hlavni problem, voda. Nebyla ani na zacatku a tenhle usek je temer bez ni. Takze jsem dosel zkratkou (na mape varianta AV5) pod Antelao, vylezl na vrchol a druhy den uz v mlze sestoupil do San Vita di Cadore.

Skvela akce, jen jsou ty Dolomity na muj vkus trochu moc civilizovane. Chaty, lidi, cesty. To v Karnskych Alpach vloni jsem tyden nikoho nepotkal. Na druhou stranu, krajina je to uzasna a Antelao jsem mel dva dny sam pro sebe.

Pro pripadne zajemce se trochu rozepisu v dalsich prispevcich.

[mike]

Nejdriv prechod. Vysel jsem vecer ze San Candida a prespal na drevene verande Dreischusterhutte, ktera uz byla zavrena. Druhy den jsem peknym usekem AV4 dosel k Drei Zinnen Hutte, ktera byla prekvapive taky zavrena. U chaty bylo aspon 40 lidi, nedovedu si predstavit, jak to tam vypada v sezone. Normalne bych tam kvuli davum vubec nesel, ale chtel jsem se podivat na tri veze, kdyz uz jsem na ne tolikrat koukal z dalky. Winterraum samozrejme plny, na ten se nejspis neda spolehat nikdy. Voda kus za chatou, ale jen praminek, z jezer dole bych asi pil jen v nouzi nejvyssi. Cestou k chate, na siroke ceste asi pul kilometru od nejblizsi feraty, jsem potkal tri borecky, co byli prilis sexy na to, aby komukoliv odpovidali na pozdrav. Na sobe uvazky, feratove sety, tvrdacky vyraz, hadry Hannah a mluvili cesky. Postarsi dvojice, co z feraty prave sestupovala a odstrojila se hned pod ni, z nich mela nehoraznou srandu. Doufam, ze to nebyl nikdo z OF.

Pokracoval jsem dal smerem k majestatnimu Zwolferkofelu a u chaty Zsigmondy-Comici se napojil na AV5. Pres sedlo jsem dosel na chatu Carducci, kde jsem chtel prespat na winterraumu. K memu prekvapeni byla chata otevrena. Chatar stravil par let v Himalajich na meteorologicke stanici (jestli si spravne pamatuju) a mluvi perfektne anglicky. Navic slusne vari. Chatu zavira az kdyz se v rijnu zkazi pocasi, takze je nejlepsi zavolat. Kdyby nekdo chtel telefon, mam. Chata pry nebyva narvana, jelikoz je trochu stranou a hur dostupna pro bezne vyletniky.

Dalsi den jsem se rano na radu chatare vratil do sedla a nalehko si vybehl na Mt.Poperu (3046 m). Nic tezkeho a velice vdecne, pry jeden z nejlepsich rozhledu v Sextenskych Dolomitech. Kruhovy rozhled na Vysoke Taury, Karnske Alpy a Dolomity. Neznacene, ale k orientaci mi stacila mapa a rada chatare "keep to the right". Nahore byl nejlepsi firn, co jsem letos potkal, bez nej se vrcholova cast (od ~2900) jde po lehkych plotnach. Pul dne zdrzeni, ale stalo zato. Vratil jsem se na chatu a pokracoval po AV5 do udoli 1400 hm pod chatou. Sestup byl celkem fajn, i kdyz ho nektere pruvodce popisuji jako nekonecny. Na silnici konci znaceni a je treba podle mapy kus popojit a zabocit do udoli Val da Rin. Na jeho konci jsem stravil prijemnou hodinku bloudenim po lese s celovkou a hledanim louky, na ktere by nebyly kravy nebo cerstve kravince. Rovna mista k prespani v lese by se nasla, ale chtel jsem mit vyhled na hvezdy bez svetel civilizace.

Rano jsem sbalil namrzle veci, jelikoz na severni strane slunce v rijnu uz moc nesviti a vydal se nahoru na hreben Marmarole. Tady se AV5 s nicim nepare a bere to sutovym zlebem primo nahoru nekolik set vyskovych metru a ani pak to neni o moc lepsi. Konci az u skalni steny, kterou obchazi dlouhym traverzem kosodrevinou s peknymi vyhledy zpet na Sextenske Dolomity a Sorapis. Takto jsem obesel hreben Marmarole z vychodu, minul chatu Ciareido, kde se kdosi vyzival s motorovkou, a dosel k chate Baion, ktera byla otevrena. Najedl se, poptal se prijemne obsluhy na cestu a vyrazil smerem na chatu Chiggiato, cili etapy. Traverz je docela zajimavy, misty se prelezaji skaly a nekde jsou dokonce ocelova lana. Podle mapy prekonava nekolik potoku, mel jsem v planu nabrat vodu v tom poslednim. Chyba lavky, misto vody jen vyschla koryta. U chaty byl winterraum, ktery trochu kazilo jen to, ze slouzil i jako skladiste a vevnitr byla citit uskladnena redidla. Podle mapy nebylo jasne, kde sehnat vodu. Vydal jsem se tedy dal po AV5/260 nad kterou vedla hadice, privadejici vodu k chate. Opet vsechna koryta vyschla; dosel jsem s celovkou az tam, kde cesta zacala splhat po skalach nahoru a hadice koncila. Mela asi 2 km, nakonec jsem ji rozpojil a trochu zbyle vody vyteklo. Nic moc, ale po prevareni bez nasledku.

Rano dorazil chatar na ctyrkolce a potvrdil, ze voda tam nikde neni a ze s ni ma problemy i v lete. Nejblizsi pramen je o 250 hm niz po ceste 260 od chaty dolu, na mape ovsem neni. Po AV5 je tedy nejblizsi voda az u bivaku Musati, ktery je minimalne 5 hodin cesty odsud. Nezbyva tedy, pred zacatkem cesty sebehnout k prameni pro vodu. To se mi moc nechtelo a navic se za dva dny melo zhorsit pocasi, a tak jsem vyrazil zkratkou smerem Antelao. Zkratka je znacena jako varianta AV5 a zacina 800 m klesanim do udoli. Udolim vede kamenna cesta az k chate Cappana degli Alpini. Cestou krasne vyhledy na hreben Marmarole, slunce a teplo, proste jizni strana. Kousek za chatou je odbocka do soutesky k peknemu vodopadu, tam uz teplo nebylo. Stezka pak stoupa k chate Galassi a kousek pod ni je domecek s winterraumem. Ten je docela fajn, ale rozhodne ho nedoporucuju arachnofobikum. Voda je kousek zpatky po ceste 255, v prvni zatacce pokracuje rovne cesticka az pod skalu, po ktere tecou praminky vody (5 minut od chaty). Je dobre si nabrat vecer, rano muze byt zamrzla.

Vybehl jsem jeste do sedla Piccola a pod skalu asi 100 m nad nim, odkud byl pekny pohled na Antelao a celou trasu vystupu. Moc optimisticky jsem to nevidel, ale rozhodl se, ze zkusim, co to pujde. Kdyz nepujde, budu pokracovat po AV5 az do cile v Pieve di Cadore. Jenze ono to slo, a tak jsem po navratu z vrcholu zustal dalsi noc na bivaku a kdyz podle ocekavani prisla studena fronta, sestoupil lehce do San Vita.

Pekna trasa, muzu doporucit. Urcite se tam nekdy vratim a projdu si severni cast Marmarole, kterou jsem vynechal. Ale urcite driv, dokud je slunce vys, tak do poloviny zari bych to videl. Blbe je, ze v te dobe jsou jeste otevrene chaty a na nich lidi, ale tenhle usek jich nejspis moc nechodi. Kdyby chtel nekdo podrobny popis AV5, docela povedeny jsem nasel tady. Planovani doporucuju zvazit i z hlediska toho, kdy a kam sviti slunce, sam jsem to podcenil. V lete muze byt ovsem problem presne opacny, pekelne vedro na jizni strane. Dalsi vec je voda, nekde proste neni a na mapu se neda zvlastne na podzim spolehnout. Nemusi byt nutne ani na chatach, osobne bych si krome beznych flasek vzal jeste nejaky lehky vak na vodu, abych ji mohl prinest vic. Na noseni vody se mi osvedcil lehky batuzek Sea to Summit.

[Ježo]

mike: Pěkný popis, byl jsem v okolí asi před 4 roky, nemáš někde fotky, že bych si zavzpomínal?

[sx02]

Já chci taky antelao buéééé....
Na Tre Cime to v lete vypadá takhle:
(nenech se zmást, je to pravé poledne - výletníci ještě nedorazili z parkoviště, a z blízka to bylo podstatně horší - tak 3x víc lidí, otevřený tři výdejní okýnka s permanentní frontou.
Jinak díky moc za inspiraci, ani netušíš jak moc závidím. Večer udělam doma propagační akci, antelaou musí příště padnout
Kdybys měl někde fotky, hoď sem prosím odkaz.

[Ježo]

Přidávám se do klubu.



31. 7. 2006 12:50 (dlužno podotknout, že zrovna nebylo nejlepší počasí, takže třířadé fronty jsme opravdu nezažili)

[mike]

Tak nejak jsem to cekal <smajlik_s_hruzou_prchajici>. Vzdyt jim ani nestalo zato otevrit chatu, kdyz u ni bylo tolik lidi, jako u jinych nebyva ani o krasnem vikendu v sezone. Priste uz tam nejdu, tri veze jsem videl a zblizka mne i trochu zklamaly. Mozna kvuli spatnemu osvetleni, prisel jsem po poledni od vychodu; slunce bylo nizko a na druhe strane. Slunecni hodiny pusobily mnohem impozantneji. Tri veze vypadaji skvele zdalky, z Popery nebo i z Marmarole.

Ja a fotky... dneska jsem dal vyvolat a naskenovat filmy. Nez jsem stihnul koupit novy digital, uderilo babi leto a bylo treba ho vyuzit. Jestli skeny vyjdou, neco sem dam.

[mike]

Večer udělam doma propagační akci, antelaou musí příště padnout

Rozumim ti, ale vaz slova Antelao je Kral, ten nepadne, zato ty muzes padnou z nej docela snadno a dost hluboko

Neni to zadny extremni vystup, ale ma sva specifika, kvuli kterym muze byt nebezpecny. Hlavni problem je, ze z nej neni kam utect, v bezpeci normalni stezky jsi az 900 m pod vrcholem. Jinak tam vlastne zadna neni, stoupa se po naklonenych rovinach, vetsinou po skalnich plotnach. Za sucha v pohode, dolomit skvele drzi, ale o to vic klouze za mokra. Navic je to nejvyssi hora v okoli, takze dobra predpoved je zasadni. Predstava bourky ve vrcholovych partiich je nocni mura a to uz jsem bourku na vrcholu nebo tesne pod nim dvakrat zazil. Nic pekneho, ale tohle by bylo mnohem horsi. Snad jen ten bivak muze pomoct, ale taky v nem muzes par dni zustat. Nebo si zavolat vrtulnik, mobilni signal je dobry. Jenze ten za spatneho pocasi neprileti.

K vystupu jeste neco napisu pozdeji, po firnu bez macek a cepinu to taky bylo trochu psycho

[mike]

Tak jeste Antelao. Na fotce (mizerna z mobilu) je pohled zpet pri sestupu nekde v dolni casi svahu, samozrejme hodne zplostely. Jen pro ilustraci podminek v pulce rijna.

antelao.jpg (63.74 KiB) Zobrazeno 13351 krát

Chatar z Chiggiato mi tvrdil, ze bez macek a cepinu je vystup nemozny. Ani jedno jsem nemel, jen Spidery. Firn na Popere byl ale skvely, a tak jsem se rozhodl to zkusit. Snih zacal uz dole v severnim kotli asi od 2400. Malem jsem to otocil, firn byl hodne tvrdy a nafoukany tak, ze delal z ramp a lavek, po kterych vede cesta na hreben, skluzavky otocene bokem. Pak jsem nasel kout, II - III, kterym to slo rovne nahoru a vyhnul jsem se nejhorsim usekum. Bez snehu by to bylo v pohode, ale muze tam byt cely rok. Na hrebeni svitilo slunce a do firnu se daly delat stupy (viz foto). Spodek byl v pohode, plotny taky, jen to bylo chvilema jako na ledovci a dalo se propadnout do trhliny, tentokrat skalni. Sel jsem proto radej podle popisu po levem okraji a dosel primo k bivaku. Tam koncilo nekolik mackovych stop, co jsem sledoval, a dal uz vedla jen jedna. Bez ktere bych tezko hledal cestu, znacky byly zapadle snehem a kamenni muzici vetsinou taky.

Nad bivakem byl pro mne nejnarocnejsi usek. Firn byl tvrdy, obcas jsem na jeden stup musel kopnout trikrat, nekdy to neslo vubec. Cesta zcasti vede po rimsach, kde je pri uklouznuti jen par metru na zabrzdeni, jinak game over. Bez cepinu psychicky narocne, obcas jsem lezl po ctyrech a nestydim se za to. Kdyz se nedaly kopat stupy, ruckoval jsem po skale a slapal do odtateho zlabku u ni. Na dalsim hrebinku jsem nasadil Spidery, pri kopani stupnu spis prekazi, ale kdyz jde clovek po zasnezenem hrebeni strechy kilometr vysoke, jsou k nezaplaceni. Nasledovaly skaly, dalsi rimsy a hrebinky a nakonec komin s ocelovym lanem. Cekal jsem neco horsiho, bylo to jen par metru a nejvetsi problem byl se do kominu i s batohem vejit. Jak pise Marena, zadna ferata, jen kus rezaveho lana s uzly a obcas trcicimi dratky. Pri sestupu se ovsem docela hodi. Nad kominem se vystoupa na predvrchol a z nej o par metru vyssi vrchol ke krizi. Trochu vzdusne, ale jinak v pohode. Vyhledy uzasne, bezvetri a azuro, co vic si prat.

Dolu to slo prekvapive dobre, jelikoz jsem pouzil uz vykopane stupy. Na plotnach jsem postradal cepin, bez nej jsem se neodvazil svah sjet, i kdyz si o to primo rikal. Ale i sestup po patach byl fajn, firn skvele drzel. Asi to slo az moc dobre, a tak jsem si vymyslel zkratku. Nechtelo se mi sestupovat do severniho kotle a na mape byla teckovana cesta dal svahem do mista/sedla La Bala a taky kamenni muzici. Sestoupil jsem tedy po kamennych plotnach a hledal cestu dolu. V sedle nic, ale z dalsiho kopecku od muzika vedla cesticka. Hodne strme nekam do kolme steny aspon 400 m vysoke. Slunce uz bylo nizko a predstava noci stravene nekde ve stene mne nelakala, a tak jsem se s nadavanim si vydal zpatky nahoru, 150 hm. Kdyz jsem se tam vyskrabal, slunce zapadalo a v kotli uz byla tma. Pred nejhorsim mistem jsem narazil na chodnicek na druhou stranu, vydal se po nem a pak sestupoval s celovkou po rampach, slezal po skalach i snehu patro po patru a kdyz uz jsem vubec nevedel, kde jsem, narazil na kamenneho muzika, sve ranni stopy a byl dole na stezce. Dole v sedle Piccola jsem v poslednim zachvatu pricetnosti hodil na zem bundu, na ni triko a padnul na zada. Mraz a hvezdy a euforie. Kdyz jsem pak kouknul na hodinky, nechapal jsem, kam zmizely posledni dve hodiny, uplne jsem ztratil predstavu o case.

S mackama a cepinem by to byl pekny vystup, takhle bomba, ale nikomu to neradim opakovat. Naopak, mohou se hodit i v lete. Den pred vystupem je dobre si vylezt nad sedlo Piccola k pate Cimma Scotter, je videt cely vystup az na predvrchol. A poptat se na chate, jak to vypada, stacila by trocha ledu ve vrcholove casti. Nejlepsi popis vystupu, co jsem nasel, je opet tady, Variant 9: A Climb to the summit of Antelao from the Galassi refuge. Popis Ivo Petra v Italskych Alpach je opet tragicky, netrefil bych podle nej. Prestoze zabira vic textu nez popis v odkazu. Vrcholova cast neni jen nedostatecna, je uplne blbe. Perlicka:

Hranou hrebene stoupame pres dve tezka mista (muzeme je obejit po vychodni strane).

U jednoho nevim jiste, co myslel (fakt kvalitni popis), ale to druhe by po vychodni strane obesel jen nadopovany kamzik. Da se ovsem obejit po zapadni strane, je tam dokonce naznak cesticky.

Jak jsem uz psal, za sucha zadny extrem, ale zmena pocasi muze podminky zmenit o dost vic, nez jinde. Neni to ovsem ani zadna turisticka cesta, nekolik mist je regulerni II, i kdyz splhaci useky nejsou dlouhe. Expozice taky neni nijak zvlast velka, se zavratema se to ale rozhodne neda. Taky zalezi na zkusenostech a otrlosti, proste nic pro zacatecniky. Pro zkusene nadherna tura.

[sx02]

Mno fakt velikej respekt , já bych to asi na takovymhle sněhu vzdal

Ad tre cime - je to proste turistickej kolotoc a misto kam bych treba vzal rodice, (kteri chodi maximalne tak na Milesovku) abych je navnadil na dolomity. Jenom ta cena za placenou silnici byla absurdni. JInak si myslim ze by to clovek mel videt, ja zklamanej nebyl a mini ferratky co vedou ze sedla po vojenskejch chodnicich jsou docela pekny

edit: Jaký máš celkově zkušenosti s těma "skoro" mačkama? Je to vyloženě pekelná nouzovka?

[mike]

Kdyz neco musim vzdat, tak mam zkazeny cely den, nekdy i tyden

Ono to spis bylo zklamani z prehnaneho ocekavani Jak pises, turisticka atrakce, videt to chce, ale jednou staci. Aspon se vsichni vyletnici koncentruji tam a jinde je jich min.

Zkusnosti dobre, uz jsem to tu nekde psal. Nosim je celou zimu v batohu a uz mi parkrat dost pomohly. Tohle byl vlastne prvni pripad, kdy nestacily, a to proto, ze vetsina vystupu byla vylozene na predni (4) hroty. Hrebinky pod vrcholem bych bez nich mozna nedal a cestou dolu jsem je mel celou dobu. Pri sestupech vlastne fungujou nejlip a bez nich bych to mozna otocil uz rano dole v kotli. Takhle jsem vedel, ze dolu se diky nim nejak dostanu a taky ze jo. Vloni jsem s nima sestoupil z Peralby, kde byl v horni casti cisty led. Jsou fajn na uklouzanych az zledovatelych stezkach. A jsou dostatecne lehke na to, abych je mohl vzit jak zalohu na takovyhle prechod. Macky to ale nejsou a kdyz je treba kopat stupy, jde to lip bez nich.

[sobb]

Kdyz neco musim vzdat, tak mam zkazeny cely den, nekdy i tyden

hloupá, až sebevražedná vlastnost