příprava na Mont Blanc-prosím o rady

[mike]

Jeden čas jsem si přesně k tomuto něco hledal, ale myslím, že jsem nic z důvěryhodného zdroje neašel. Ale lidi to tak běžně dělají a tvrdí, že to ničemu nevadí. Z lajckého pohledu to ale vidím jako méně vhodné, takže preferuji sestup do údolí uprostřed dne a ne na noc.

Nemyslel jsem, ze by to necemu vadilo, sam to delam bezne. Kdyz chodim nalehko z udoli, tak 2000+ m nahoru a dolu obcas davam. Vesnice 1300, Gross Venediger 3670, to je skoro 2400 m rozdil. Uz jsem to sel nekolikrat (taxi do 2100) a zadny problem. Z Grand Paradisa jsem taky sestoupil az do Pontu. Slo mi o to, jestli spani ve 2700 pomuze aklimatizaci nebo naopak spani o 800 m niz pomuze regeneraci.

Tedy 3 300 m za 27 hodin. Další dvě noci jsme měli v 3 600 m. Bolest hlavy jsem nepociťoval, ale výstup takto bez aklimatizace dal pořádně zabrat. Na druhou stranu náš horský vůdce z toho měl plicní edém a letěl dolů vrtulníkem a pobyl si týden v italské nemocnici. A to měl přecejen nachozeno a nalezeno v těchto výškách dost.

To je prave ono. Nekdo to da a jineho to slozi. Blbe je, ze ten druhy muzes byt priste i ty, meni se to. Aklimatizace se projevi mj. na klidovem tepu, mas tuseni, kolik jsi mel? Ja kdyz mam vleze pres 90, tak vim, ze je s vyskama nad 3500 dobre par dni pockat. Bezne to mivam na prvnim bivaku v GP ve ~2900, kdyz tam spim poprve ten rok (kdyz je to spatne, tak i pres 100).

[Pierre111]

Přesně jak píše Mike, výškovku jednou nemáš a jednou máš. Já byl minulý týden ve Švýcarsku. Lezli jsme na Dom tedy 4545. První den cesta na chatu do necelých 3tis a druhý den výstup na vrchol a cesta dolů do Randy. Nahoru to bylo přibližně 1600m a sestup přes 3100m. Už na chatě když jsem si lehnul a chtěl spár tak jsem cítil, že mám vyšší tepovku než bych měl mít, i hodinky to potvrdili. Druhý den jsme dostal "výškovku" o cca 300m níže než můj kolega. Oba jsme měli naprosto shodnou aklimatizaci, kdy jsme týden před tím byli oba 3x nad 4tis. Výškovka se tedy projevila jen v dýchání a pomalém postupu vzhůru.


Chápu tvoje důvody. Já bych to tedy udělal jinak. Podíval bych se na předpověď počasí a dle toho bych zvolil výstupový den. Ono spát v těch stanech asi nebude nic moc. Na Gouteru se mi spalo docela špatně a to jsem byl hodně unavený. Je to taková králíkárna, málo místa a hodně lidí. Navíc všude je tam draho, třetinka piva stála snad 8e. To bych raději sledoval počasí a zůstal dole v kempu nebovzal nějaké ubytování v Chamonix, vyjde to na půlku a bude to pohodlnější. Pokud máš už nějaké zkušenosti tak být tebou se ubytuju v Chamonix a dle počasí vyjedu lanovkou na Agui du Midi a přespím na Cosmique a jdu cestou tří Blanků. Je to těžší, delší ale hezčí a bude tam mín lidí.

[sobb]

Slo mi o to, jestli spani ve 2700 pomuze aklimatizaci nebo naopak spani o 800 m niz pomuze regeneraci.

Obecně platí: "Climb high, sleep low". Ale samozřejmě záleží na tom, v jaké výšce spíš předchozí noci. Jde spíš o postupnou aklimatizaci a postup vzhůru.

[oodoow]

Obecně platí: "Climb high, sleep low". Ale samozřejmě záleží na tom, v jaké výšce spíš předchozí noci. Jde spíš o postupnou aklimatizaci a postup vzhůru.

Obecně se říká, že tak maximálně 300m až 500m za den můžeš vystoupat. To platí pro spánek, během dne můžeš jít na aklimatizaci o něco výš, ale pak se vrátit a spát max těch 300m-500m výš než předchozí den. A ještě by tam měly být po pár dnech nějaké rest day, kdy se spí ve stejné výšce.
Příznaky AMS jsou dobře známé, takže by neměl být problém poznat větší projevy a zamířit rychle dolů. I při dodržování nečeho takového můžou ale nastat problémy.
Mně třeba bylo blbě když jsme v Nepálu z 3800m, kde jsme spali, vylezli do 4300m. To jsem se ještě cítil skvěle a míň kyslíku jsem vůbec nepociťoval. Jenže bylo ještě dost brzo a tak jsme se rozhodli, že si jako "vyběhneme" někam do 5050m a zase zpátky. Cestou nahoru někde od 4500m jsem musel dost zpomalit z obvyklého tempa a nahoru jsem se nakonec nějak došoural. Ale během spánku potom v těch 4300m mi bylo dost zle, že jsem myslel, že snad budu muset jít ráno dolů. Nakonec to ráno spravil brufen a pak už to bylo v pohodě. Bylo to ale varování a tak jsme jeden den zůstali spát zase v těch 4300m a pokračovali dál až následující den, kdy už se tělo stihlo aklimatizovat.
Chyba asi byla v intenzitě s kterou jsem šel nahoru do těch 5000m, v takových výškách je prostě nutné zpomalit a chodit více na pohodu a moc se nezadýchávat. Zřejmě z toho tělo dostalo dost šok a pak už ani dole v těch 4300m nezvládalo.

[FrantaKrajta]

Aklimatizace - doporucuji precist celou serii (v anglictine) clanku. Vcetne treba 6 dnu itinerare na Blanc ve druhem dilu (odkaz). Spousta je toho znama, ale nejake info je tam zajimave. Vcetne napr. toho jak dlouho clovek zustane aklimatizovany a tak, rychlosti aklimatizace ruznych telesnych opatreni, kteryma telo bojuje s nedostatkem kysliku atd. Pripadne nekde na to byl myslim i material od UIAA.

[mike]

Obecně platí: "Climb high, sleep low".

To jo, ale na mou otazku to neodpovida. Ta byla, jestli je z hlediska aklimatizace vyhodnejsi postup 2700 - 4000 - 2700 nebo 2700 - 4000 - 1900. Dovedu si predstavit argumenty pro obe varianty.

[mike]

@oodoow: tohle jste udelali spravne, je lepsi nespat v nejvyssim bode trasy a naopak vybehnout o par set metru vys a vratit se. Tipuju, ze blbe by ti bylo i tak, ono se to nekdy projevi se zpozdenim. Bohuzel v takovych pripadech se clovek nemuze naklonovat a porovnat vysledky z ruznych postupu

Rec ovsem nebyla o AMS, ale o optimalnim postupu pro aklimatizaci. Kdyz dojde na AMS, tak nebyl suboptimalni, ale vylozene spatny

[apuka]

Zajimalo by mne, co je lepsi strategie z hlediska aklimatizace. Spat po sestupu ze 4000 ve 2750 na VEII nebo slezt az do Pontu o 800 m niz (~1960)?

Ciste z hlediska aklimatizace teoreticky lepsi spat ve 2700, hlavne, kdyz jsi uz tam spal noc predtim a nemel jsi problemy. Vystup do 4k a hned navrat by nove problemy zpusobit v noci nemel. Rozhodne si vic "upevnis/ukotvis" aklimatizaci na tech 4K nez o 800m nize a mel bys potom lip zvladnout jit trochu vys od predchoziho dne.
Ale, jak jsi sam psal, z hlediska regenerace je lepsi spat dole. Tam nahore bude regenerace o dost slabsi. A trocha min si tu vysku "ukotvis". Takze si vyber...
Vlastne je to podobne jak psal oodoow.

Když jsme byli na Monte Rose (neorganizovali jsme to my, byl to ledovcový kurz), tak jsme vyráželi v 10 dopoledne lanovkou z 1 200 m, vystoupali do 3 600 m a spali v 3 400. Druhý den jsme v byli v jednu odpoledne na Signalkuppe v 4 554 m. Tedy 3 300 m za 27 hodin.

Pokud jste na lanovku vyrazeli primo z CR, tak pocitas spatne. Cesta rekneme trvab 8 hod, tak jste z vetsiny CR meli za 35 hod prevyseni cca 4350+ m, coz je docela velky rozdil. Pokud jste nekde prespali, treba pripocist i ten cas, ale stale je to vetsi zahul jako 3300m/27h.

Jinak prizpusobeni se organizmu vyskam je fakt nevyzpytatelny. Na jednom prechodu jsme meli holku od Hamburku, od more.. Nikdy v horach, ani kolem 1000m nebyla, jeji manzel, horolezec se ji chtel odvdecit ledovcovym prechodem. Prijeli pres noc autem primo do Ventu (1800m), prvni den jsme byli max. cca 2900 a spali na Vernagthutte (cca 2750m), druhy den pres den 3500m, sapli jsme v 3270m, dalsi noc spali v 2845m, pres den jen niz, az 2200, potom pres den cca 3200m, spali v 3069m, dalsi den Similaun (3600m) a dolu do Ventu.
Bylo ji blbe celou dobu, treti den rano ji bylo na chate trochu lip, ale pres den kolem tech 2200 zase hodne blbe. A uplne nejhur ji bylo, kdy jsme se vratili zpet do Ventu, to uz ledva dosla, proste tam se na ni vyvalily vsechny lehci priznaky AHN (AMS) az jsme byli dole.

[sobb]

To jo, ale na mou otazku to neodpovida. Ta byla, jestli je z hlediska aklimatizace vyhodnejsi postup 2700 - 4000 - 2700 nebo 2700 - 4000 - 1900.

Jaktože ne? Odpověděli Ti ostatně už detailněji oodoow i apuka. Pokud jsi předtím spal v 2700 a po návratu ze čtyřky neměl problém, tak z aklimatizačního hlediska není důvod se vracet níž. Jiná věc zase je, že se na tý chatě nevyspíš, takže aklimatizace nic moc, i spánek je důležitý.

[mike]

Opravdu neni? Co kdyz se telo niz lip zregeneruje a aklimatizaci dostatecne nastartuje ten 4000 vrchol? Navic je tu rec o planovani, nevime, jak se poprve vyspi ve 2700, tipuju, ze to nebude nic moc. No a jinak jsem parkrat absolvoval trasu Praha - 2900 (noc) - 3500 - 700 vrchol - 2800 a ta druha noc byla horsi.

Jeste jsem poradne neprocetl ten odkaz od FK, ale mam pocit, ze tam pri aklimatizaci na MB doporucuji jednu noc v udoli (1600?) prave po GP.

[mike]

Jeste dodam: schazet do udoli a ztracet vysku jen kvuli prespani je asi blbost, ale oni tam pujdou i tak. Jde jen o to, jestli prespi na chate a sestoupi rano nebo sestoupi uz odpoledne a prespi dole.

[sobb]

Opravdu neni?

Je to můj názor, co jsem získala po studiu aklimatizace před cestou do Himalájí. Osobně popravdě řečeno Evropu moc neřeším, tyhle nižší polohy do tří tisíc, a po krátké aklimatizaci i výš, mi na spaní nedělají problém. Ale mluvím o nižších polohách, na Blanku jsem nebyla, ani se tam nechystám.

Horší byl přílet z nížin do 3500, to mi na pár dní dalo docela zabrat. Ale zase - je to individuální, Laďa byl celkem v pohodě, mě třeštila hlava ... Později jsem na tom zas byla líp já, on si v nějakých 4500 až pěti bral v noci prášek na bolehlav.

[Petrs]

To jo, ale na mou otazku to neodpovida. Ta byla, jestli je z hlediska aklimatizace vyhodnejsi postup 2700 - 4000 - 2700 nebo 2700 - 4000 - 1900. Dovedu si predstavit argumenty pro obe varianty.

Podle mě je v těchto konkrétních výškách prakticky jedno, jestli po návratu ze 4 tisíc spíš 2700 nebo 1900. 2700 je na zlepšení aklimatizace málo, budeš už tam taky regenerovat. Jestli se ti někdy druhou noc v 2700 hůř spalo, tak to mohlo být spíš únavou nebo zážitky a rozpumpovaným mozkem. Smysl tohle řešit má až ve vyšších výškách.

[mike]

Jestli se ti někdy druhou noc v 2700 hůř spalo, tak to mohlo být spíš únavou nebo zážitky a rozpumpovaným mozkem.

To bych poznal, jelikoz znam. Navic je tu celkem jednoznacny indikator, tep. Kdyz mam vleze pres 90, tak je to vyska.

Kazdy jsme jiny, nekdo vysky kolem 3000 nepozna, jiny ano. Nakonec, v te vysce uz je jen 70 % kysliku proti normalnim hodnotam.

[apuka]

v te vysce uz je jen 70 % kysliku proti normalnim hodnotam

Blbost, je tam procentualne stejne kysliku jako u more . Precti si napr. ten vyse linkovany clanecek . Co je jen 70% normalu a co zpusobuje hypoxii, nedostatek kysliku v krvi, je tlak vzduchu, kvuli kteremu se nedostane tolik O2 do krvi - proto je prvotni obranna reakce organizmu zrychlenii dychani a zvyseni tepove frenkvence. Tim se zpracovava vice vzduchu a do krvi se dostane vice O2. Dalsi obrannou reakci je snizeni intenzity fyzicke aktivity.

Ja se taky priklanim k tomu, ze u Tebe byla druha noc horsi kvuli prodelane fyzicke namaze. Ta dost hodne ovlivnuje toleranci vuci vysce, takze ja nerikam, zes byl unaveny, ale ze kvuli namaze Tvoje telo hur zvladlo vysku v klidu bo potrebovalo silu na beznou regeneraci. Nezapomen, ze se Ti tam trochu nasbira i dusledek vystupu prvni den, protoze ten jsi absolvoval jeste z klidu. Kdyby ses jen pohodove proflakoval cely den po "detskych" stezkach v podobnych vyskach (3500-700), prakticky bez namahy, tak bys tu noc mel zvladat lip.

Jinak jedno jednoduche vysvetleni, proc je z hlediska aklimatizace (ciste teoreticky a bez prihlednuti k eventualnim dalsim okolnostem!) lepsi 2700 - 4000 - 2700 a zase nahoru nez 2700 - 4000 - 1800 a nahoru to, ze pri spanim ve 2700 zustavas stale v nizsim tlaku vzduchu a to delsi dobu, tj. organizmus se celou noc muze toto vyrovnavat a prizpusobit se. U aklimatizace (v techto vyskach kolem 4-4,5K a kratkych cestach, kdy regenerace jeste nehraji takovou roli!!!) jde nejvice o pomer tlaku vzduchu mezi nejnizsim (resp. nejnizsim "klidovym" mistem, kde jsi na tlak uz zvykly) a nejvyssim mistem. Jinymi slovy, pri spani ve 2700 bude organizmus rano uz lip prizpusobeny nizsimu tlaku a kdyz zase vystoupas vys, tak musi se vyrovnavat s mensim pomerem poklesu, ktery lip zvladas.
Kdyz sestoupis do 1800, tak naopak, pres noc se prizpusobis vyssimu tlaku a pri vystoupeni vys se budes muset zase vysporadat s vetsim pomerem rozdilu.

Ale jak jsme mnozi psali (i Ty) toto je natolik individualni, navic vzdy otazka "tady a ted", ze se spolehat neda ani na vlastni osobni zkusenosti.

[Pierre111]

Počkej není to spíš tak, že v té výšce (3000mnm) je na jednotku objemu za daného tlaku v té výšce celkově méně molekul plynu a tedy i méně kyslíku ? Celkové zastoupení jednotlivých plynů ve směru může být procentuálně opravdu stejné nebo velmi podobné. Tak jak to píšeš, to vyznívá, že vlivem nízkého tlaku se vstřebává méně kyslíku do těla a kyslíku je tak stále stejně, to ale není způsobeno nízkým tlakem primárně, ale hlavně tím, že v objemu za daného tlaku je prostě menší počet molekul. Aspon tak to chápu. Potom lze vyjádřit poměr mezi množstvím molekul plynu v určitém objemu za atmosférického tlaku ve 3000mnm a třeba 500mnm v procentech. Tak to podle mě Mike myslel.

[apuka]

Vlastne pravda, i tak se to da interpretovat, co psal mike, proste celkovy obsah O2 v m3 vzduchu.

Ale na vstrebavani O2 se podili jak toto mnozstvi (za predpokladu, ze vdechujeme do plic stale stejny objem vzduchu), stejne tak i na transportu tohoto kysliku do krvi a k bunkam, co funguje na zaklade outdoorakum dobre zname difuze . Kyslik se pohybuje podle smeru tzv. tlakoveho spadu - a kdyz klesne (parcialni) tlak O2 ve (vdechovanem) vzduchu, klesne i tl. spad mezi vdechnutym vzduchem a bunkama ==> snizi se prepravene mnozstvi O2 (najdi neco o hesle Hypoxicka hypoxie).

Nevim, ktera z techto dvou pricin je "silnejsi", jen odhaduji radove tak pul na pul.

Proto je taky rozdil jestli jdes do vysin za silne tlakove vyse nebo nize. Nejhorsi scenar je prijit z nizke nadmorske vyse kde delsi dobu byla silna tlakova vyse shodne nizkou teplotou primo do vetsi vysky, kde je aktualne silna tlakova niz s vysokou teplotou. Toto Ti dokaze v extremnim pripadu pridat i nekolik set vyskovych metru.

[Pierre111]

Ten odhad půl na půl je fakt odhad . Podle mě to záleží na nadmořské výšce a tlaku vzduchu. A více méně je to ten jev co jsem popisovat, jen jsem to nevygooglil ale logicky odvodil , nízký tlak=nízká koncentrace v tomto případě. Jev vstřebávání kyslíku bude samozřejmě probíhat z místa z vyšší koncentrací do místa s jeho nižší koncentrací. Jo a není difuze jako difuze. V plicích to bude asi tedy podobný jev avšak řádově rychlejší než difuze, kterou znám já . Myslím, že oba jsme nebyli úplně přesní .

[apuka]

Ten odhad půl na půl je fakt odhad

No, nekde jsem videl graf, kde byly tyto hodnoty (i jeste neco dalsiho) zakreslene. Nebylo to kupodivu vubec linearni a pomer se trochu menil podle nadmorske vyse. Proste klasicky - neni to uplne jednoducha linearni rovnice ale vstupuje do toho dost jinych promennych.
Ta rychlost difuze je ale opravdu hodne ovlivnena tlakem, i kdyz je rychlejsi nez v membranach v outdoorovem obleceni . Docela by me zajimaly vysledky nejakych testu v tlakove komore s ruznou koncentraci kysliku ve vzduchu. I kdyz nevim, jak zajistit stejne podminky - pocet a velikost cervenych krvinek, rychlost tepu, tlak krvi, jeji hustotu, atd...

[mike]

Vlastne pravda, i tak se to da interpretovat, co psal mike, proste celkovy obsah O2 v m3 vzduchu.

Jinou interpretaci dokazes vymyslet jen ty, aby ses mohl hadat Nepsal jsem nic o zmene slozeni vzduchu.

Tady je tabulka, kde je jednak mnozstvi kysliku (tedy parcialni tlak kysliku proti normalu) a jednak syceni krve podle vysky. Ve 3000 90 %. Plus je tam i graf.

Ja se taky priklanim k tomu, ze u Tebe byla druha noc horsi kvuli prodelane fyzicke namaze. Ta dost hodne ovlivnuje toleranci vuci vysce, takze ja nerikam, zes byl unaveny, ale ze kvuli namaze Tvoje telo hur zvladlo vysku v klidu bo potrebovalo silu na beznou regeneraci. Nezapomen, ze se Ti tam trochu nasbira i dusledek vystupu prvni den, protoze ten jsi absolvoval jeste z klidu.

Tak jinak (v zavorkach vyska spani). Mam opakovane vyzkouseny postup 1500 - (2900) - 3300/700 - (2800/900) a na druhou stranu 1300 - 2900/3400 - (1300) - 2900/3400 - (1300) a druhem pripade se mi spi vyrazne lip. A hlavne, nemam vysoky klidovy tep. Rozdil neni namaha, ta byva v druhem pripade spis vetsi, ac chodim nalehko, ale vyska spani.

[fps]

dobrý odkaz, jsem tedy nečekal že už v 3000 m n. m. jsou ve všem tak výrazné změny oproti 0 m n. m.

[HonzaPlzenak]

Ahoj. Tak jsme zpátky z úspěšně zdolaného Blancu. Popíši naše postřehy trochu podrobněji, třeba se to bude někomu hodit.

V neděli 25.8. večer jsme dojeli do kempu Pont Breuil pod Gran Paradisem. Kemp je položen lehce pod 2000 metrů a asi by v něm neměl být problém s kapacitou. Takhle na konci sezóny bych zaplněnost odhadl na 20 %. V kempu je bezplatná sprcha. Té jsem nevyužil, ale s teplou vodou by asi neměl být problém, z umyvadla tekla. Většina záchodů tureckých, ale je tam i pár našich středoevropských (bez papíru). Za 5 lidí, 2 stany a 1 auto jsme platili 45€. Signál dobrý i s rychlým internetem.

V pondělí ráno jsme sjeli za 1€ a pár centů na osobu 2,5 km zpět údolím k odbočce na Chabod. Tohle jsme sice neplánovali, ale když jsme narazili na odjezd autobusu v čas co se nám hodil (8:45), přišla nám škoda ho nevyužít. Cesta na Chabod nám zabrala 3 hodiny svižnou chůzí, ale v tom byla půl hodinová koupačka ve vodopádu a pár kratších zastávek. Chabod je moc hezky udržovaná chata. Na postelích nové matrace, polštáře i deky. Na WC (mísa bez prkénka, bez papíru) tekoucí studená voda. Teplá sprcha za 3€ není na žeton, ale s normální pákovou baterií. Takže se v klidu osprchujete a pak se v hospodě nahlásíte obsluze a zaplatíte až dodatečně. Signál v chatě prakticky není, na terase volání bez problémů. Internet není. V chatě je pár zásuvek na 230V s italským konktorem, do kterého ale pasuje naše zástrčka. Po rychlém vlastním obědě jsme vyrazili na bivak Sberna. Odbočka z cesty na Gran Paradiso nebyla příliš zřejmá, takže jsem se k ní vraceli. Ale žádný problém. Nakonec jsme vystoupili jen do 3 200 metrů kousek pod začátek ledovce. Podle mapy by měl být asi od 3 000, ale v těchto místech začíná touto dobou cca 3 250. Našli jsme si tam rovnou kamennou plošinu cca 8x15 metrů na které jsme si 2 hodiny užívali suprového počasí. Cesta z chaty nahoru 1,5 hodiny, dolů 45 minut.

V úterý jsme vyrazili v 7 ráno na Gran Paradiso. Po hodině jsme před nástupem na ledovec (cca ve 3 000m) nechtěně sešli z cesty. Je tam špatně několik mužíků. U jednoho jsme stáli a koukali na druhou půlku naší skupiny, která našla cestu o několik set metrů jinde. Zdržení cca hodina. Ledovec začal cca 3 100 m a do 3 700 m byl plný trhlin. Po takhle rozbitém ledovci jsem ještě nešel. Což na druhou stranu příliš neznamená, protože většinou jezdím na jaře. Těsně pod závěrečnou lezeckou pasáží velká trhlina, která se cestou nahoru přechází po křehkém mostíku, cestou dolů přeskakuje. Na skále pod vrcholem je pár skob pro jištění, ale nevyužili jsme je. Na posledních pár metrech jsou kramle, kam si někdo z nás zvakal na přeskáčku odsedky jako alternativu za feraťák. Na vrcholu jsme byli po jedné hodině odpoledne jako poslední skupina. Cestou nahoru jsme ale potkali jen tak 20 vracejících se lidí. Možná ani ne. Cestou dolů jsme sestupovali na chatu VE II, čímž se dostaneme z ledovce už ve 3300 výstupem na žebro, ze kterého se schází do vedlejší doliny. Sestup zabral 3 hodiny. Chata VE II byla nejhorší z našeho pobytu. Přestože jsme měli rezervaci ubytovali nás v novém nevytápěném přístavku pod chatou. Ale když jsem viděl plesnivé stropy ve sprchách (stejná cena i systém jako na Chabodu), tak nakonec to byla asi výhra. Vedle tohoto přístavku je druhý přístavek s WC a bezplatnou studenou sprchou. Deky smrděly zatuchlinou. Signál kolem chaty slabý, ale někde se s občasnými výpadky volat dá.

Ve středu kolem půl osmé ráno jsme sešli zpět do kempu. Cesta lehce přes hodinu. Doplnili jsme vodu a jeli do Le Fayet ke stanici zubačky. Zpáteční lístek na celou trasu stál 38€ a návrat není časově omezen (tj. je jedno kolik dní nahoře strávíte). Už nevím kde jsem na tu informaci narazil, že na horní stanici zubačky je tekoucí pitná voda. Pokud tam někdy byla, tak už tam každopádně není. Není ani na sousední chatě. Tam mají za chatou velkoobjemové zásobníky s vodou, ale s nápisem nepitná a s prosbou, aby ji lidé nebrali. 1,5l petku měli za 5€. Ve tři odpoledne jsme vyrazili na Tete Rousse. Cesta zabrala necelé 2 hodiny. Jediný kousek ledovce je těsně pod chatou a asi 100 metrů se v mírném skolnu traverzuje. Ani jsme na něj neobouvali mačky. Na jeho začátku je budka, ve které má zázemí chlápek, který zkontroluje, zda máte platnou rezervaci na některé z chat. Povinnou výbavu nekontroloval se slovy "you seem like a good guys", takže těžko říci, jak přísně by hodnotil absenci několika povinných (ale IMHO v tuto roční dobu ne nutných věcí) věcí Nespali jsme v chatě, ale v nově zbudovaném Base campu, což je 6 dřevěných teras, na nichž stojí buď 1 velký stan pro 8 lidí, nebo 5 malých stanů pro 2. Kromě toho je na každé terase stůl s lavicí. Ve stanu jsou lehátka a na každém 2-3 velké, ale lehké peřiny a polštář a 2 deky. Podle fotek jsme si nebyli jistí, zda by v kombinaci s nimi stačil letní spacák, takže jsme měli všichni třísezóňák, ale býval by stačil slabší. Na pouhou vložku do spacáku by to asi nebylo (možná s oblečenou péřovkou), nebo uprostřed léta. Ve stanech se nemá chodit v botách a jsou tam připraveny pantofle. Zklamal mě bordel, který se tam stihl za těch pár týdnů co bejs kemp stojí utvořit Na chatě Tete Rousse není voda (ani užitková) a chemické záchody (s papírem) jen v nevytápěné místnosti. Petka litr a půl za 6€. Signál venku je ucházející i s pomalým internetem, v chatě jen velmi bídný. Co nás docela rozhodilo byla frakvence padajících kamenů v Grand kuloáru, i v Prvním kuloáru, z nichž některé mohly mít tak metr v průměru. Někdy to padalo po pár minutách, někdy po hodině a trvalo to od odpoledne, přes večer až celou noc. Zvažovali jsme, že pokud se situace neuklidní, že to druhý den otočíme dolů.

Ve čtvrtek nás čekal jen výstup na Gouter. Vycházeli jsme v sedm a od probuzení ani po celou cestu nahoru už nic nepadalo. Ani jednou. Možná to bylo způsobeno slabým deštěm, který většinu předchozího dne byl. Od čtvrtka už jsme měli zase hezky. Cesta na Gouter zabrala necelé 3 hodiny. V technicky snadné lezecké pasáži na žebru sousedícím s Grand kuloárem jsme se nejistili. Na starém Gouteru jsme nasadili mačky a těch pár set metrů po ledovci k novému Gouteru jsme šli navázaní. V poledne jsme byli na chatě. Jediná voda byla trocha ve splachovacích záchodech, která se při spláchnutí spolu s dodávkou od sedícího podtlakem vycucla pryč. Fungovalo to velmi dobře, záchody byly krásně čisté a narozdíl od Tete Rousse v teple. Chata opravdu krásná. Ceny: 1,5 l vody 7€, polévka s pečivem / quiche 11€, špagety na několik způsobů 17€. Ty jsem neměl, ale viděl jsem je u vedlejšího stolu a byla jich opravdu obrovská porce. Se signálem je to tady stejně jako na Tete Rousse. Odpoledne jsme si vyšli jen pár set metrů nad chatu. Kolem deváté začne být na chatě docela klid i tma a dá se usnout. Mně se to tedy povedlo až někdy po desáté.

V pátek jsme vstávali velmi brzo, protože vystrašeni padajícím kamením jsme chtěli sestupovat a přejít kuloár co nejdříve. Vycházeli jsme před půl třetí jako první skupina. Šli jsme ale dost pomalu, protože jeden člen z naší skupiny už na tom nebyl fyzicky příliš dobře. Ve 4200 měl už docela krizi, ale ještě zvládl dojít na Valotku. Kousek před nás začaly předcházet další skupiny, které začaly vyrážet cca 20-30 minut po nás. Valot naopak překvapil čistotou. Četl jsem dost postesku na bordel, ale my tam měli zcela čisto i pěkně srovnané deky. Super! V tomhle ohledu určitě regulace výstupu pomohla. Ve Valotce jsme zahaleni do dek strávili třičtvrtě hodiny. Naštěstí se náš spolulezec dostal díky čaji a dodanému cukru do dostatečného stavu na to, aby mohl bezpečně pokračovat nahoru. Vzhledem k tomu, že si ani původně nestěžoval na žádnou bolest hlavy, nevolnost, ani špatnou orientaci, jen na nedostatek energie, tak jsme pomalým tempem pokračovali ve výstupu. Na vrchol jsem došli 2 hodiny od Valtoky, resp. 5 hodin Gouteru. Technicky bylo na trase jen pár zřetelných trhlin a exponovaných hřebínků, jinak byla cesta technicky nenáročná. Celou dobu po sněhu. Nahoře jsme udělali pár fotek, pokochali se výhledem a ve třičtvrtě na osm vyráželi dolů. To už naštěstí šlo svižně, takže hodina k Valotce, po dvou hodinách jsme byli na Gouteru, kde jsme během čtvrt hodiny vzali zbytek věcí, které jsme nechtěli tahat na kopec, lehce posvačili ma mazali dolů. Kuloár jsme traverzovali půl hodiny před polednem(3 a 3/4 hodiny od sestupu z MB), tedy chvíli potom, co tam začalo svítit slunce. Naštěstí ani tento den nic nepadalo. Tou dobou šlo ale nahoru i dolů ještě dost lidí. Nahoře na ledovci nebyl až na jednu vyjímku problém s vyhýbáním se, na skále to bylo horší, ale několik skupin nás nechalo je předejít. Celkově přelidněnost byla na velikonočním Glockneru nesrovnatelně větší. Jinak až tady jsem zažil, že guide své klienty na vrchol dotáhne. Opravdu doslova. Někde kolem 4 a půl tisíce metrů jsme i naším pomalým tempem předcházeli skupinu gájd + 2 klienti, z nichž jednoho klienta na laně táhnul asi jako když vozili kamenné bloky na pyramidy. Mimochodem měli na laně zhruba metrové, max dvoumetrové rozestupy. Gájd měl tedy k prvnímu klientovi delší lano, které měl smotané v ruce. Ale i ve skupinách bez gájda tak chodila velká část lidí, možná většina. To že právě tito lidé chodily často s hůlkami místo cepínů ani nekomentuji.

Vzhledem k tomu, že jsme do údolí sjeli docela brzo, tak jsme místo plánovaného spaní v kempu jen přejeli pár minut k jezeru Lac de Passy, kde jsme se krátce osvěžili a vyrazili zpět do Čech. V autě jsme byli 3 řidiči, kteří se střídali, takže i po takto náročném dnu byla cesta bezpečná.

Až budu mít pohromadě fotky, dám sem odkaz na album.

Tímto mám za sebou 3 čtyřtisícovky a Blanc z nich byl nejsnadnější. Ale pozor, jen z toho důvodu, že jsme nepodcenili aklimatizaci a hlavně že se uklidnily Rolling Stones v kuloáru. Naopak Gran Paradiso byl v tomhle počasí náročnější než obvykle kvůli množšství a stavu trhlin. Signalkuppe byla pro mě náročnější zase tím, že tam byla aklimatizace naopak podceněná a že jsem měl sebou na výstup málo vody. Takže tohle hodnocení neberte jako obecný fakt, pouze jako můj subjektivní pocit.

[Pierre111]

No a jaký máš z Blancu pocit ? Mě osobně by třeba takový výstup nebavil. Je hodně mnohem hezčích kopců, kde je méně lidí. Jinak to navázání a hůlky místo cepínu jsou dost častá věc. Když vemeš v potaz, kolik si te Guide ještě za výstup řekne, tak nezbývá než vrtět hlavou. Já byl minulý týden na Finasteraarhorn a tam dělali procházky po ledovci za 90CHF na osobu. Trhliny viditelné, ale velké, že by se v některých schoval i autobus. Na jednom laně 7 lidí. Mačky má jen průvodce, ostatní většinou bez maček jen s hůlkami. Místo sedáku jen lano ovázané kolem pasu. Je mi jasné, že nepůjdou nikde, kde to bude nebezpečné a jen po trase, kterou průvodce zná. Pokud by tam ale byl nějaký neposlušný účastník co by riskoval a do nějaké trhliny sklouznul, tak tam podle mě skončí všichni na hromadě. Jinak díky za pěkný popis.

[apuka]

@Pierre: Zase takto je to alespon jasny naznak skutecneho stavu pro vnimaveho klienta - k cemu by mi byl cepin, pokud jeden z Vas poleti, letite vsichni a ja sam Vas stejne nemam zadne superschopnosti Vas svym jedinym cepinem zachranit. Ale abyste videli, ze jsem "Vas", tak mam ovazane lano kolem ruky tak, abych jej nestihnl odvazat, tj. pujdu s Vama taky...

Mne stacilo videt vyraz ve tvari jednoho guida, kdyz jsem byli na ledovcovem "vylete" na Zwickauer hutte z Obergurglu (bylo to zdarma na mistni kartu, co jsme meli, tak jsem nabidku vyuzili). Dokopy se prihlasilo asi 15 lidi, zpet slo 13 (syn a manzelka toto vyuzili na cestu na chatu, tam prespali a dalsi den sli na kopec), potrebovali 2 guidy. Jeden "jejich" vypadl a premluvili nejakeho z nedalekeho okoli, co to tam moc neznal. normalne cele leto vodil v Chamonix. Takze na jednom lane s mistnim guidem 8 lidi, na jeho lane 7. Cepin meli pouze oni a jeden starsi chlapek, co uz na ledovci nekdy byl. My jsme si vlastni nevzali, jen vlastni macky, rikali v centru, ze vsechno potrebne dostaneme - nakonec rozdavali jen macky. Zbytek v zivote ledovec nevidel bliz nez z lanovky a ani jeden jeste nemel na nohou macky. A zaver udoli je vystup v serpentinkach v (tehdy) cca 55-60 stupnovem svahu, nastesti na ledovci byl i firn, takze byla cesticka. Jenze bylo par useku, kde byl cisty led, bylo treba preskocit krasnou A-ckovou trhlinu s velice tenkym krajem. Kdyz na prvnim takovem useku to uvidel nas gajd (ten "ne mistni"), otocil se, podival se na svah pod sebou a potom na skupinu, tak se jeho oci rozsirily, hodil par grimas, zatnul si poradne zuby, navazal nas na kratko, kouknul se smerem k nebi a vybral se. Od te doby (krome jidelny v chate) promluvil az jsme se dostali cestou zpet na mirnejsi usek ledovce... V lanovce potom se trocha rozpovidal, ze "no, neni to uplne jednoduchy usek za techto podminek, kdyby z Vas nekdo uklouzl, tak bychom se mohli vsichni se uz jen modlit v prubehu padu... No, hodne se divil, ze ti mistni guidi vodili zrovna tam. Pravda, dalsi roky uz to bylo jinam, na jednoduchy ledovec, prakticky bez vetsiho sklonu a trhlin.

Casto si na tech horach rikam, ze guidi by toho meli vedet nejvice o tom, jak se pohybovat bezpecne a jak se nebezpecim branit, co nedelat - ale, bohuzel, casto mi prijde, ze to vedi jen kvuli tomu, aby vedeli, co vsechno maji ignorovat... Samozrejme, ne vsichni, ale je jich hodne velka cast.

[mike]

@HonzaPlzenak: gratuluju k uspesnemu vystupu a jsem zvedav na fotky

Par drobnych poznamek k GP (spis pro ty, co tam budou chtit jit taky):

V pondělí ráno jsme sjeli za 1€ a pár centů na osobu 2,5 km zpět údolím k odbočce na Chabod. Tohle jsme sice neplánovali, ale když jsme narazili na odjezd autobusu v čas co se nám hodil (8:45), přišla nám škoda ho nevyužít.

No, je tam sice vetsi prevyseni, ale zato horsi cesta Sel jsem obe a sel bych radej primo z Pontu, ale zas je fakt, ze casove je to o neco delsi a navic jste pulku cesty sli pak dolu a takhle jste si udelali okruh.

Chabod je moc hezky udržovaná chata. Na postelích nové matrace, polštáře i deky. Na WC (mísa bez prkénka, bez papíru) tekoucí studená voda.

Jj, plus fajn majitele, mam ji docela rad. Nekdo ukradnul prkynko? Jeste vloni tam bylo

Po hodině jsme před nástupem na ledovec (cca ve 3 000m) nechtěně sešli z cesty. Je tam špatně několik mužíků. U jednoho jsme stáli a koukali na druhou půlku naší skupiny, která našla cestu o několik set metrů jinde. Zdržení cca hodina.

Nemusi byt nutne spatne, cesta se behem sezony meni. V cervenci zacina snih uz okolo 3000, takze nekde tam se asi nastupuje na ledovec resp. snih. V tehle dobe ale muze byt po skale neschudna.

Ledovec začal cca 3 100 m a do 3 700 m byl plný trhlin. Po takhle rozbitém ledovci jsem ještě nešel. Což na druhou stranu příliš neznamená, protože většinou jezdím na jaře. Těsně pod závěrečnou lezeckou pasáží velká trhlina, která se cestou nahoru přechází po křehkém mostíku, cestou dolů přeskakuje.

Presne tak, je do dobou. Ja jsem mel zacatkem cervence na tehle ceste jedinou trhlinu nekde okolo 3500. Nahore pod skalama nebylo nic. Ale uz to nejakych par let bude, co jsem tam sel. Mozna i 10 Ona je v te oblasti spousta peknejsich vrcholu a cest, kde nejsou (skoro) zadni lidi. Doufam, ze budes mit fotku z vrcholu na druhou stranu. Zajima mne, jak ted vypada ledovec tam. Z te strany je cesta podstatne zajimavejsi, ale velke trhliny jsou na ni uz zacatkem leta.

Chata VE II byla nejhorší z našeho pobytu. Přestože jsme měli rezervaci ubytovali nás v novém nevytápěném přístavku pod chatou. Ale když jsem viděl plesnivé stropy ve sprchách (stejná cena i systém jako na Chabodu), tak nakonec to byla asi výhra. Vedle tohoto přístavku je druhý přístavek s WC a bezplatnou studenou sprchou. Deky smrděly zatuchlinou.

Clovek by rekl, ze z te spousty lidi budou mit dost penez a budou deky obcas prat nebo menit, co? Varoval jsem te Taky jsem spal v tom pristavku a ano, je to vyhra v te mizerii. Resp. tenkrat byla, protoze byl novy a deky taky.

[mike]

(neco pro apuku )

Horolezcům, kteří přespali na Mont Blancu, hrozí rok vězení a vysoká pokuta