příprava na Mont Blanc-prosím o rady

[filman98]

Přesně, jak píšeš .. já jsem měl tam to vnímání celkově nějaký potlačený..a aklimatizace nebyla žádná..jen půlka noci u Tete Rousse.

[filman98]

Každopádně největší psycho byla skála ke Gouteru v noci o čelovce Celou noc padalo kamení, takže celkem strach s Couloiru a potom nekonečná cesta ke starýmu Gouteru. Lezu, lezu a najednout malej železnej kříž To byly fakt schody do nebe strašný

[mike]

já jsem měl tam to vnímání celkově nějaký potlačený

Jo, to je normalni a jedna z nebezpecnych veci. Aklimatizace vylepsi i tohle.

a aklimatizace nebyla žádná..jen půlka noci u Tete Rousse.

To nebyla aklimatizace Fajn, jen jsem chtel, aby to bylo jasne. Pro dalsi, co budou jako ty (a ze budou), kteri si to prectou. S aklimatizaci by tohle bylo spatne, bez ni ocekavane. Ty uz ted vis, jake to je a priste si muzes vyzkouset, o kolik je to s aklimatizaci lepsi.

Chytil se tatik aspon za nos, ze to blbe naplanoval?

[filman98]

štvalo ho to a uznal, že ta aklimatizace je nezbytná a na ní to všecko pohořelo.

[mike]

V tom pripade to dopadlo nejlip, jak mohlo

[filman98]

On jak tam lezl před 20 rokama s kámošem, tak ten to nepodcenil a šli lézt do nějaké doliny Argentiere, která je tam poblíž a potom šli pěcha z Les Houches až na vrchol s tím, že spali u Gouteru

[mike]

To ti myslim doporucoval jako aklimatizaci Aldo, ne? No a za 20 let se telo taky zmeni a bohuzel obvykle ne k lepsimu...

Ale vazne:
- prezili jste bez uhony
- dostali jste se celkem vysoko
- vyzkouseli jste si, ze to bez aklimatizace neni dobre
- neznechutil sis hory, naopak

To vypada jako dost pozitivni vysledek. Jen si uvedom, ze jste meli i stesti nebo aspon nemeli smulu, mohlo byt hur.

[filman98]

Jn, jako ten jeho kámoš nebo dneska ti 3 lidi, co tam zařvali :/

[fps]

@filman98: gratuluju k preziti

"Pri výstupe na Mont Blanc zahynuli traja ľudia, vrátane jednej Slovenky!"
"Pri výstupe na Mont Blanc zahynul slovenský horolezec"

[filman98]

Nene, ten otcův kámoš nezařval na Blanku, ale na Chan Tengri v Kyrgyzstánu, ale je to prostě všecko i o štěstí no :/
https://www.novinky.cz/zahranicni/37420-vystup-na-kyrgyzskou-horu-neprezilo-pet-cechu.html

[mike]

@fps: tihle prave meli smulu. Vsimni si, ze v obou pripadech jde o horske vudce. VHT proste neni bez rizika a i kdyz udelas vsechno spravne, nemusi to dobre dopadnout.

[filman98]

VHT proste neni bez rizika

To sice není, ale podíváš se na tak krásný místa, že to za to riziko stojí

[mike]

Samozrejme, proto to delame Jen je dobre to objektivni riziko jeste neumocnovat spatnym planovanim a aklimatizaci

Riziko je ovsem docela abstraktni, dokud se nedostanes do situace, kdy ti realne neco hrozi. Nebo kdyz se ti neco doopravdy stane, pak par veci prehodnotis.

http://game-of-quotes.tumblr.com/post/1 ... ways-seems

[filman98]

Jasný no, ale např. radši ve 40ti zůstanu někde v horách pod lavinou než v 45ti umřít na rakovinu. Radši ten život prostě budu žít za určitých rizik, protože ono je rozdíl život žít a přežívat. Taková je moje filozofie Hold todle to máme v rodině Dědovi je skoro 80 a věnuje se VHT celej život a teď odjel do Kanady někam lézt na nějakou 4000 a chodit po místních NP

[mike]

pripominas mi, jak jsme na koleji taky takhle filosofovali. O 30 let pozdeji to pusobi docela zabavne. Jak naivni jsme byli a kolik toho nevedeli, zivot neni tak jednoduchy, jak to tenkrat vypadalo.

Pro tebe je ted 40 nekde v nekonecnu, ale co kdyby te ta lavina zabila v 19?

Dedovi vzdavam hold (ty tam mas mit holt )

[filman98]

Tak by to bylo na hovno každopádně, ikdyž jsem na pokraji sil lezl k Vallotce, funěl jsem jak lokomotiva, tak to furt kompenzoval ten pocit, kterej se prostě nedá popsat..něco mezi strachem a úžasem a to se mi neuvěřitelně líbilo

[mike]

Tohle bohuzel casem prejde, ale i tak jsou hory fajn

[progym]

Za mě je mi sympatické, že jsi byl schopen napsat jak dopadl výstup.
Je fajn, že máš reflexi na to co se zde psalo a už víš jak to chodí, že ta aklimatizace je nezbytná, jak vypadá výstup, jak se tělo pere s nedostatkem kyslíku.....
Taky už se do budoucna můžeš trochu s tátou přít "hele, takto ne!!! To je blbost"

Takže držím palec, dupej kopce a sbírej zkušenosti.
Každou akcí se posuneš dál i když nebude zrovna vrchol.

[filman98]

Díky Teď se v půlce září nebo v říjnu chystáme na Dachstein. Ten by mohl vyjít.

[progym]

Na Dachsteinu se dá i fajn potrénovat....
Pokud plánuješ přes Adámka, tak má na stránkách, že 2.10. zavírá, potom jen Winterraum

[Qogir]

Ahoj všem,
váhal jsem, jestli sem psát, ale sám jsem i tady hledal zkušenosti a názory jiných před svou cestou na MB, tak třeba i ta má zkušenost někomu může trochu pomoct. Letos jsem byl na MB podruhé. První pokus skončil na Gouteru, kam jsem přišel vyčerpaný, bez předchozí aklimatizace a po hloupých chybách. Potom jsem byl v horách, jak to šlo. Turistika, kolo, běžky. Postupně jsem se dostal až k třítýdennímu treku do výšky přes 5000. Po šesti letech jsem se na MB vrátil, spíš náhodou, ale tentokrát už připravený a měli jsme to štěstí, že nás Bílá hora přijala a pustila i zpátky.
Ano, jde tam jít po pár výšlapech na Sněžku, ale pokud se tohle vlákno jmenuje „Příprava na MB – prosím rady“ a je myšlena opravdová příprava, říkám, že Sněžka opravdu přípravou není. Ti, co to takhle zkouší, hazardují nejen se zdravím a životem svým, ale i těch ostatních, kteří tam jsou, a že je jich pořád požehnaně. Nenapíšu nic nového, ale podle mě je třeba mít alespoň základní zkušenosti s VHT, s pohybem v horách, mačkami, navázáním, cepínem. Do své „výbavy“ je dobré přidat přijatelnou kondici, zdraví, zdravý rozum a pokoru. Pak zbývá štěstí na počasí a další podmínky. Věřím, že naše parta tato pravidla splnila. Nejsme horolezci, jen turisti, proto jsme volili cestu přes Tete Rousse a Gouter. Po aklimatizaci jsme šli na TR a z ní se rozdělili na dvě skupiny po dvou. První dvojice šla přes Gouter rovnou na vrchol a vrátila se na Gouter. Druhý den pak z něho šla dolů. Já s kamarádem jsme volili z mého pohledu „pohodlnější“ variantu z TR na Gouter a druhý den ráno na vrchol a dolů do Nid d Aigle. Dost lidí se ptá na časy. Vím, že jsou hodně individuální (kondice, počasí, lidi na trase, odpočinky, fotografování….), ale i tak je uvedu. První parta šla z TR ve 3:30, na vrcholu byli v poledne a na Gouter přišli v 16. Přespali a druhý den sestoupili na Nid d Aigle. My jsme šli z Gouteru ve 2:30, na vrcholu jsme byli v 7, zpátky na Gouteru v 10, na TR ve 12 a na NdA v 15:30. Větší pauzy jsme dělali na starém Gouteru a pak na TR, kde jsme sbalili stan, dali oběd. Počasí bylo pro první partu nádherné, slunečné a teplé až na tričko, bez větru. My jsme měli na cestě na vrchol dost nepříjemný vítr a samozřejmě mrzlo.
Nebezpečí? Kde není? Kamarád z první party dostal do hlavy kusem ledu kousek pod Valotkou. Zvládl to, ale rozhodně to na cestě není nic příjemného. Bylo to minulý týden a ze zpráv víme, že tříčlennou skupinu zabila lavina u Prokleté hory. Na sestupu na TR říkali, že další muž zemřel v Kuoláru, když ho smetl padající kámen.
Závěr? Ano, na MB jde jít i tak, že po zhlédnutí seriálu v křesle utřete mastné ruce od brambůrek do pupku a vyrazíte z obýváku shlédnout z MB. Pokud se to podaří, jste dítě štěstěny (to ostatně i ti, co tam zrovna budou kolem Vás). Spíš doporučuji vystát frontu v Peci na lanovku na Sněžku a po cestě snít.
Když jsme byli po výstupu v kempu, zaujala mě polská skupina, jejímž členem byl pán, který se představil jako Zajczyk. Narodil se 20. 5. 1936 a právě se s přáteli chystal na MB. Byl neuvěřitelně vitální a snad to zvládl. Stejně jako dědeček filmana98 svou výpravu do Kanady. Dost možná mohl filman zrovna u svého dědy nasbírat víc, než tady na fóru. Ale to už je úplně jiné téma.
Mont Blanc je určitě hezký, ale přiznejme si, že na něm láká jen ta jeho výjimečnost výšky a trochu toho našeho „chlapství“. Mně osobě je krásně skoro kdekoli v horách, nejvíc u nás v Jizerkách. Paličník, Jizera ani Ořešník nejsou takovým hitem a přijít k nim nevyžaduje zvláštní výkon. Stejně je tam nádherně!
Ať už půjdete kamkoli, myslete především na šťastný návrat. Život je fajn i bez vrcholu.
M.

[Aldo]

Dneska mi přišli vrátit půjčené věci dva starší manželé 65+ co úspěšně vylezli na MB. Chtěl bych popsat jejich akci protože si myslím, že je to dost důležité pro další co potřebuji poradit.

Ozvali se mi minulý rok, že by chtěli na MB a potřebuji půjčit výbavu. Vzhledem k tomu, že neměli s ledovcem a vysokými horami vůbec žádnou zkušenost snažil jsem se je odradit ale maně.
Zapůjčili si celou výbavu. Alespoň jsem jim vysvětlil, jak postupovat, když spadne jeden z nich do trhliny a druhý se zázrakem udrží nad. Zavrtat šrouby, převěsit do nich lano, uvolnit se a rychle zavolat záchranu. Budou se pohybovat ve velmi frekventovaných místech pokrytých jak signálem tak turisty, takže zavolat si o pomoc nebude prolém. Samotná SAMOzáchrana je pro ně zbytečná vědomostní přítěž protože se ji nenaučí tak rychle do odjezdu a stejně ji nezvládnou.

Doporučil jsem aklimatizaci: Vyjet na Midi lanovkou a přespat na COSMIQUE. Druhý den ráno pěší tůra na chatu Toríno a zpět už třeba lanovkou na Midi, to je jedno. Sjet dolů do Šamonic a den/dva restovat. Pak nahoru. Měli zaplacený nocleh jak na Tete Rousse tak na Goutru. Pohoda.

Minulý rok se jim to nepodařilo, protože přístup na Gouter byl zavřený z důvodu pádu kamenných lavin v kuloáru. Během výstupu nepociťovali větší únavu nebo vyčerpání, "měli navrch". Aklimatizace fungovala.

Letos postupovali stejně a bez problémů tam vylezli.
1 den TR ->2 den Gouter -> 3 den MB a zpět na TR -> 4 den Šamonice.
K Valotce se nejistili a od ní nahoru už jo, bo ostrý hřeben. Po sestupu si dali den rest a pak ještě zvládli celodenní tůru na druhé straně údolí na Breventu.
V batohu jen náhradní kousky oblečení pro "co kdyby", lezecké cajky, hůlky, pití a něco málo na jídlo.

Jejich celoroční tréning se skládal z pravidelných turistických výšlapů v Beskydech a okolí, cca 1 x týdně. 2 - 3 x za rok víkend Tatry nebo jiné větší hory. Žádný speciální dodatečný tréning na tuto akci. Přece jenom jsou to důchodci.

Proč to tady píšu? Reaguji na celé to vlákno a na některé neuvěřitelné nápady jenž se v ním vyskytuji, jak to "očůrat" a dát to co nejlevněji nebo nejrychleji.

Základ je dobrá aklimatizace, zdravý rozum a ochota utratit trochu více peněz za případné pohodlí. Si nedovedu představit, že by se tahali s velkými bágly a spali někde pod stanem a ještě měli sílu to celé vylézt. Proč taky, když to jde jednodušeji a pohodlněji. Tohle ale platí i pro mladé.

MB není technicky těžká hora a pokud jsi dobře aklimatizovaný, alespoň dostatečně rozchozený v horách, nešetříš peníze kde se dá a máš trochu zdráveho rozumu v tom, čemu se říká hlava, tak se to většinou povede. Ano MB má své záludnosti ale ty se dají minimalizovat a hora se potom odvděčí krásným a nezapomenutelným výstupem.

Hore zdar

[komin]

Aldo: So vsetkym co pises suhlasim, ale nechapem preco je dnes taka averzia voci stanom(chapem pripad toho man. paru) ved predtym to bez nich islo tazko a co ludia ktory maju radi hory radi aj preto ze tam utekaju pred ludmi.

[Aldo]

Protože takový výlet se stanem a s postupným výstupem "natěžko" je taková "vyšší dívčí" na kterou málokdo dneska má. Holt staří týpci chodili natěžko ale jejich příprava vypadala jinak.
Dneska už to tak má málokdo a pro ty tenle post určený rozhodně nebyl. Ti ví co a jak.
Jakmile tady padne dotaz, jestli jo a jak, tak je to ten opačný případ. Ti co mají na to aby šli natěžko, se tady rozhodně ptát nemusejí.
Když jdeš natěžko, tak musíš počítat se spoustou věcí na které prostě ve většině případu připraveny nejsi.

[mike]

Asi tak a kdyz nekdo utika pred lidma, tak prece nepujde na Mont Blanc

@Aldo: na tvuj post muzeme odkazovat, az zas nekdo takovy prijde a ze urcite prijde. Akorat si stejne myslim, ze to nepomuze. Vem si filmana, ted uz to chape, ale pred odjezdem by si z toho vzal akorat to, ze na MB vylezli i duchodci, takze pro nej to bude brnkacka.

Par poznamek/dotazu:

Samotná SAMOzáchrana je pro ně zbytečná vědomostní přítěž protože se ji nenaučí tak rychle do odjezdu a stejně ji nezvládnou.

Nebylo by od veci si aspon parkrat nekde zkusit prusikovani, aby se propadlik mohl pokusit vylezt sam? Ze ho ten druhy maximalne zajisti a tahat ho nebude je jasne.

K Valotce se nejistili a od ní nahoru už jo, bo ostrý hřeben.

Jak se jistili? Opravdu nebo jen sli navazani na jednom lane? To mi na ostrem hrebeni prijde spis jako psychologicka berlicka a zdvojnasobeni rizika.

[Aldo]

Jak se jistili? Opravdu nebo jen sli navazani na jednom lane? To mi na ostrem hrebeni prijde spis jako psychologicka berlicka a zdvojnasobeni rizika.

Měli nakázáno že když někdo spadne do Itálie, tak ten druhý musí skočit do Francie.

[mike]

Jj, to je spravna teorie, ale chtel bych to nekdy videt v praxi Zvlast kdyz spadne ten druhy.

[apuka]

Protože takový výlet se stanem a s postupným výstupem "natěžko" je taková "vyšší dívčí" na kterou málokdo dneska má.

Jo, a kdyz nadupani mladi lide si vezmou vsechno natezko na tyden do takoveho terenu po dvou puldennych vyletech do hospody na kopcu v CR s polovicnim batohem, najednou s velkou pravdepodobnosti zjisti, ze zacina problem, ale ten se "na tezko" nevyresi...
Dalsi veci jsou pripadne nasledky, kdyz si reknou, ze to prejde... Kdysy pred 23-24 lety jsem taky byl na tezko n Pyrenejach a v Norsku. Prvni rok jeste se socialistickym Ackem stanem (tim nejlehcim, co tehdy byl, mel jenom nejakych snad 7-8 kilo i s tropikem) a letitym tezkym dekovym spacakem s limitem tak do +25 . Plus bavlnene veci, konzervy, .... proste nezkusenost a 20+kg ruksak. Prvni den 800m vyslap jeste pomalu sel, i dalsi tri dny po horach, jen mirne nahoru a dolu. Ale kdyz prisel 800 m sesup dolu v azalkovych kerich, tak jsem byl naprosto vyrizeny. A pro jistotu dalsi dva dny jsem jeste vzal vetsi pulku veci manzelky, ktera sla "nalehko" na Anetu, takze ruksak kolem 28-30kg. Asi nemusim vysvetlovat, proc po navratu domu jsem byl dva tydny na nemocenkse s nefunckim kolenem....
Dalsi rok Norsko, mirne pouceni - spacak z duteho vlakna, vazici pulku dekace, novy stan Gema, jen cca 5kg a ponekud jine jidlo, konzervy jen par pastik, akurat novy poradny (a o kilo a pul tezsi) batoh misto socialisticke "lehke" krosny. Kopecky byly taky mirnejsi, na vetsi vyslapy se chodilo skoro nalehko, ale dva tydny nosti tech cca 18 kil mn taky dost dorazilo.
A od tech dvou dovolenek mam posrane kolena, to se uz nespravilo nikdy... Dnes bychom se na to vse dokazal nabalit za vsechny tri asi na stejne tezko, jako jsem se nabalil prvne za sebe a to bych jeste pocital s tezkym Deuterem AirContactPro.... (Samo sebou, ve skutecnosti bychom to meli rozlozene do tri ruksaku).
Jasne, dnes uz se nakupi lehci a lepsi vybaveni hned na zacatku, ale tech 20kg na zadech v horach stale muze na to nezvyklemu cloveku nadobro pos..at klouby. Na to se blbe trenuje ve Fitnesu.

[Aldo]

Jo jenže tady v těch vysokých horách nejde o kolena, jde o život. Když nejsi rychlý a to s velkým batohem na těžko nikdy nejsi, tak musíš být připravený, že když se zkurví počasí nebo zhorší zravotní stav nebo se posere uplně něco jíného ...., tak neutečeš, prostě v tom stanu musíš přežít dokud to nepřejde nebo mít dostatek zkušeností, že to zvládneš utéct i natěžko.
Jít natěžko někam do velkých hor, někam nad 3000 a výš, už chce fakt pořádné zkušenosti a něco mít nachozené a nalezené. Takových je dneska už málo.

[vonkreuz]

Jj, to je spravna teorie, ale chtel bych to nekdy videt v praxi Zvlast kdyz spadne ten druhy.

V lehčím provedení se mi tohle povedlo na Grossglockneru. Ujely mi nohy na tom úzkém hřebínku na Kl.Glockneru a Dallen mně chytal na laně omotaném kolem tyče.