Bergamské Alpy (Orobie)

[mike]

dobry report.

Prekvapuje mne tohle:

Stíháme vlak do Sondria, jezdí to až do večera ( https://www.rome2rio.com/s/Bergamo/Sondrio ), cena cca 10e/os. Pozor, lístek se kupoval v jakési sámošce kde nepřijímali karty, a na mnoha dalších menších stanicích to bylo později stejné

Ze se v Italii kupuje jizdenka na bus v trafice nebo baru uz jsem si zvyknul, ale i na vlak? Kdyz nebyla ve stanici obsluha, tak tam byl aspon automat. Tady ne? Ze neberou karty je jina vec i kdyz prave automaty casto jo. V Rakousku bych to neresil a koupil jizdenku ve vlaku, ale v Italii se oznacuje uz na nastupisti a nastoupit do vlaku bez ni by se mi nechtelo...

Jinak souhlas s tim, ze Bergamo je proti Milanu podstatne hezci. V Bergamu mi bylo skoro lito, ze nemam vic casu na prohlidku, z Milana jsem chtel vzdycky co nejrychleji zmizet a co jsem nasel bus z letiste do Novary, tak se mu uplne a rad vyhybam (byvaly italsky kolega, co z te oblasti pochazi, to videl stejne).

[Emgee]

No, já jsem měl na mysli vlaky a busy souhrnně...

Připouštím že v tom Bergamu přepážka či automat být mohly, měli jsme do odjezdu jen pár minut, tak jsme se moc nerozhlíželi. Do vlaku jsme nastoupili s neoznačenou jízdenkou (netuše že by to mohl být problém) a průvodčího jsme pak za jízdy bez problému poprosili o označení.

Na vlakovym nádraží v Colicu jsem kupoval lístek na bus (který staví před nádražím), taky v trafice cashem. Přítomnost automatů si nevybavuju (byť třeba jen na vlak), ale ruku do ohně za to nedám.

V Morbegnu na nádraží kartou platit šlo.

Ještě mě zarazilo že nebrali karty u okýnka na letišti kde se kupovaly lístky na bus do centra.

[mike]

Do vlaku jsme nastoupili s neoznačenou jízdenkou (netuše že by to mohl být problém) a průvodčího jsme pak za jízdy bez problému poprosili o označení.

Taliani sice maji dementni predpisy, ale nastesti na ne kaslou Jinak by tohle byla vylozene past na cizince. Docela by mne ale zajimalo, jak by to dopadlo ve vlaku, kde pruvodci nahradili rozhlasem. Kazdych asi tak 10 minut hlasi, samozrejme jen italsky, neco ve smyslu, ze neoznacena jizdenka je neplatna. A jednou za cas se tam objevi revizor.

Na vlakovym nádraží v Colicu jsem kupoval lístek na bus (který staví před nádražím), taky v trafice cashem.

U busu je to bezne. Nejhorsi je, ze je to i na stejnych mistech rok od roku jinak. Jeden rok platim v buse, dalsi mne ridic vyzene do baru. Nastesti v pohode pockal

[ratel]

U busu je to bezne. Nejhorsi je, ze je to i na stejnych mistech rok od roku jinak. Jeden rok platim v buse, dalsi mne ridic vyzene do baru. Nastesti v pohode pockal

to nic neni proti tomu, kdyz je v Italii vyluka a nebo stavka, dokonce maji specialni web na stavky sciopero.it .

Terni - Marsciano. Na perone nic, v baru nic, venku nic. Pak si vzpomel barista co mi predtim prodal listky, ze pojede z parkoviste modry autobus. Ceduli ani nastupiste nevedel nikdo, ale dopado to dobre.

[mike]

Nestras. Stavku jsem tam jeste nezazil a ani o to nestojim.

(puvodne jsem cetl bagrista, coz mi sice bylo trochu divne, ale rekl jsem si holt Italie )

[sobb]

V jiném vlákně na nás mike prásknul, že jsme loňský podzim taktéž navštívili Alpi Orobie (díky gorovi za tip)

Rozepisovat se nebudu, snad jen pár bodů:

Jako dobrá výchozí místa se ukázala sedla San Marco a Vivione. V San Marcu je jen pár míst k zaparkování, je kdyžtak potřeba zůstat níže u chat. Na Vivione je místa celkem dost, i když v sezóně může být asi plno. My měli před říjnovým víkendem s dobrou prognózou počasí trochu obavy a drželi jsme pozice, ale nebylo tu nutné, aut tolik nepřijelo.

Chaty - zavírají podle počasí, někdy ještě otevřou i na víkend. Refugio Tagliaferri bylo víkend 20. října už zavřeno, víkend předtím v provozu. Curo mělo otevřeno a v neděli končili. Coca bylo v pondělí zavřeno, kdy končili sezónu netuším. Na všech těchto refugiích funguje winterraum - Locale Invernale.

Voda - na podzim v těchto suchých letech je trochu problém, je potřeba brát, když to jde anebo vědět, kde je jistý zdroj a tam dojít. A to nejde vždy, museli jsme kvůli tomu dvakrát natáhnout etapu, i když místo na bivak bylo jinak skvělé.

Kopec Coca - ale jo, zdáli pěknej. Zblízka je to ovšem hromada suti. Bavit nás to přestalo na předvrcholu. Ne, že by to dál nešlo, ale tohle prostě nemusím a tento výlet už jsme si něco trochu podobného vydupali, tak stačilo. Kdo tam půjde lehčí cestou - facile - tak v místě, kde člověk neví, zda doleva nebo doprava (na oba směry je slabý náznak stezky), to vede přímo skalama vzhůru, hledejte nenápadnou červenou tečku

V náročnějších úsecích jsou řetězy a evidentně přibývají další (měli rozpracováno). Celkem bodnou, zvlášť, když jde člověk natěžko. Za špatnýho počasí bych se tam ale nehrnula ani tak.

V okrajové sezóně je dobrý parkovat raději níž anebo mít přítele na telefonu. Krom vichřice koncem října přišlo i sněžení. Den po našem odjezdu silnici na sedlo Vivione uzavřeli. Možná bychom tam bivakovali až do jara