Armenie a Gruzie

[Dzemik]

Potreboval bych ziskat relevantni informace o zemich Gruzie a Armenie. Zejmena hory, pruvodce, mapy, rozpisy destinaci ve vyse uvedenych zemich apod. Neco jsem uz nasel v knize Cesta na vychod, ale potrebuji vse akualizovat. Linky na MZV CR mam take najete + nejake zahranicni zdroje.

[patentik]

napis ci pockej na Hafiho, ten tam letos byl, dokonce pry sepsal i nejaky cestopis. nebo to pohledej tu na foru, jsou tam odkazy

[Hafi]

áááá, viz SZ

(btw, musim chlubnout, vypada to ze moje prirozene charizma zapusobilo a nebude pristi rok balkan ale bud ural nebo bajkal, popripade cosi v mongolsku...ale to jen nekolik nastrelu vzniklych ted o vikendu)

[pripluv]

bajkal jsem taky řešil, ale hory tam nejsou...

[Ježo]

bajkal jsem taky řešil, ale hory tam nejsou...

Sajany? (Tímto bych se chtěl zeptat: nemáte s nimi někdo nějaké zkušenosti?)

[pripluv]

Nízký

[sobb]

ale prej pěkný, kdesi mám o nich jakýsi starší článek a vypadalo to celkem zajímavě ...

[Hafi]

taky vim, ze moc vysoky tam nejsou, stejne tak ten ural sou vyskou takovy krkonose...ale zase by to mohlo byt hezky a ja cu rači tu turistiku nez lezeni...a treba jeste vymyslime kyrgyzstan

[outdoor]

jj, kyrgyzstan me taky nejakou dobu laka....

[george1]

Nízký

Zas tak nízký ne:
http://sunsite.icm.edu.pl/tourism/SAJANY/jpeg/andy.jpeg
Ale jak slezeš z hřebenu, tak jsi v močálu:
http://sunsite.icm.edu.pl/tourism/SAJANY/jpeg/lawa.jpeg

[pripluv]

Nízký

Zas tak nízký ne:
http://sunsite.icm.edu.pl/tourism/SAJANY/jpeg/andy.jpeg
Ale jak slezeš z hřebenu, tak jsi v močálu:
http://sunsite.icm.edu.pl/tourism/SAJANY/jpeg/lawa.jpeg

Kua, pěkný

[sobb]

náš OF kolega Jidol má na svých stránkách taky nějáký fotky z Bajkalu a Sajan
... tak určitě bude vědět více

[epete]

Ahoj, byl jsem v Arménii 1 měsíc v roce 2004 (pracovně, tj. minimum volného času, ale využíval jsem ho na 100 % )... Průvodce se dal zakoupit na místě, s mapami je to horší (detailnější mapa se nedala sehnat) ale na webu je jedna použitelná....

Průvodci:
1) Armenia and Karabagh - M. Karanian, R. Kurkjian, The Stone Garden Productions, 2004, ISBN 0-9672120-8-1 - více zde, cena v knihkupectví v Jerevanu cca USD 25.
2) Georgia, Armenia & Azerbaijan - T. Masters, R. Plunkett, Lonely Planet Publications, 2004.
3) Armeniapedia.org - turistické informace, rozsáhlý souhrn míst k navštívení (rozpisy destinací - kláštery, hrady, Jerevan a další).

Mapy:
http://www.armeniapedia.org/index.php?title=Armenian_Maps - starší mapa celé Arménie + plánky měst. Dále se někde na webu nacházely skeny vojenských map... asi ze 60-tých let.

Vízum (na letišti) stálo USD 30 na 21 dní (lze ho prodloužit). Není problém rozměnit USD a Eura, kurz byl cca 1 USD = 550 AMD (Dram). Domluvit se dá bez problémů rusky (střední a starší generace), mladí umí anglicky.

PS: Ještě jsem zapomněl na kávu... Pozor, máš-li rád turka, tak si nedávej tureckou kávu, chtěj arménskou - Arméni se s Turky dodnes nemají moc rádi

[Hafi]

náš OF kolega Jidol má na svých stránkách taky nějáký fotky z Bajkalu a Sajan
... tak určitě bude vědět více

ten cestopis bylo pvní co jsem našel a už pomalu louskám...lákavý

[vali005]

letos jsem v arménii byl. s informacema je to obecně dost těžký, ale jsou na webu nějaký cestopisy. průvdce je asi jen v angličtině a mapa asi jen 750000.
Nějaké podrobnější mapy jsou tu http://www.armeniapedia.org/index.php?t ... enian_Maps
ale je třeba je brát s rezervou.
Pokud chcete na Aragat doporučuji severní cestu kolem přehrady.

[lysergine]

Čus bus trambus - i já se hlásím o radu. Arménie byla vylosována jako cíl letošního léta, tentokrát poprve pojedu jen se synem.
Nějaké informace jsem již zjistil, ale nikdo mi ještě nedal odpověd zda je možné se dostat přes hranici do Turecka (tedy na to území, které Turci Arménům ukradli - okupovaná Arménská území) a vylézt na Ararat, Arménskou posvátnou horu.

Díky....

[Hafi]

ne primo, chces-li po zemi, je nutne jet pres gruzii nebo iran. hypoteticky i pres exklavu azerbajdzanu, ale nevim jak zrovna v techto mistech jsou vypjaty azersko-armensky vztahy a jestli se do te exklavy lze z armenie dostat. Ale naopak by tato varianta (pokud jde) byla tusim nejkratsi. Nejjednodussi je cesta pres gruzii, bo je bezvizova...
edit: tak jsem chvili hledal a jsem si celkem jisty ze z Armenie se do te exklavy nelze dostat (stejne jako do celeho azerbajdzanu). takze jedine ta gruzie (bo pres iran je to slozitejsi a delsi zaroven)

[vali005]

Na Ararat, pokud vím, oficiálně jen s průvodcem.

[lysergine]

Na Ararat, pokud vím, oficiálně jen s průvodcem.

Znam mist, kam se da jen s pruvodcem a ta informace je jen strasak pro navstevniky aby za pruvodce zbytecne utratili prachy.

Tak jsem se poucil... v Kolumbii nas tak presvedcovali ze bez pruvodce nesmime pres Kordilleru central, kvuli pritomniosti FARS a ten pruvodce ze to tam zna...haha nakonec se ukazalo, ze pruvodce je tam poprve v zivote a kdyz jsme narazili na chlapy v unifomach s M16 v rukach (nastesti normalni kolumbijska armada), tak pruvodce byl prvni kdo se malem posr.. strachy.
Pak jsme lezli na Chimborazo v Ekvadoru a taky jsme zadneho povinneho pruvodce nevyzadali, to same MT.Pacaya v Guatemale.. pry kolem plno pozustatku nejake party odporu... no a jsem tu zdrav a vesel.
Na cokoliv co zavanio placenim bez duvodu zvysoka

[jeremd1]

Přes azerbajdžan zhhola nemožné,pres turecko v pohodě

[karaya1]

Znam mist, kam se da jen s pruvodcem a ta informace je jen strasak pro navstevniky aby za pruvodce zbytecne utratili prachy.

Stav z června 2011: 100 USD permit, 150 USD "průvodce" (tzn. být zařazen do grupy turistů, kterým všechno nesou nosiči, ti staví stany a vaří a člověk vlastně jen šlape s baťůžkem). S jedním místním majitelem agentury (uměl i trochu česky, jeho žena je Češka) jsme se dohadovali, co a jak - prý protože jsme čeští studenti, že by nám odpustil ten poplatek za permit (?!?), ale že poplatek za průvodce je povinný. Varianta, že bysme si nesli věci sami a nechtěli se nechat obskakovat, pro něj neexistovala. Takže se s tím evidentně dá šmelit a ukecávat cena (klasika). Nám to za to nestálo, na světě je spousta hezčích kopců bez takové buzerace.

Uvažovali jsme ještě s kamarádem, co má horského vůdce UIAA, že bysme to nějak odrbali bez permitu, ale Turci (horolezci, nemající nic společného s Dogubayazitem) nás od toho zrazovali, že u nástupu chodí dost vojenských hlídek a kontrolují to.

[pz]

prave jsem se vratil z armenie, predloni jsem byl i v gruzii, toz par postrehu pro pripadne kavkazomilce

byl jsem tam jen sest dni (v gruzii osm), takze je to takovy letmohled:
armeni jsou druzni
v armenii neni moc turistu
v armenii turista rovna se penize
armenci umi rusky a nekteri dokonce anglicky
pokud pojedete po horke letni sezone do hor nebo za pamatkama, hotely a motely jsou prazdne
vsude je neskutecny bordel a hromady odpadku okolo cest i cesticek....
armenie je sucha a prasna zeme
je tu extremne levna vodka a vino
na podzim je tu hojnost zeleniny a ovoce diky zavlazovani
krome hor a kostelu tu celkem neni nic k videni
jezero sevan je prdel sveta
centrum jerevanu je krasne, zbytek a vsechna ostatni mesta a vesnice nikoliv
radio jerevan jsem nenasel (abych se necemu priucil), ale vysilac radia armenia ano
plynovou bombu sehnat v jerevanu bude nadlidsky ukol (nam se to nepodarilo, takze jsme kvuli tomu trochu upravily plany)
supermarkety jedou v jerevanu nonstop
nedavejte si jejich narodni jidlo chas, je to fujtajbl

mozna to bylo dano okolnostmi pred odletem, mozna tim suchem ktere tam panuje na podzim, ale armenie mimo te hromady sopek me zase az tak nenadchla...

a ted pro pripadne cestovatele:
z letiste k jezeru kari pod horu aragats nejde usmlouvat tago pod 40e (normalne nabizi cenu 50-60e a nechcou jit dolu), cestou doporucuju pribrzdit a podivat se na observatore v bujrakanu a udelat si i malou odbocku k chramu a zricenine pevnosti amberd - pri vychodu slunce fakt pekna podivana)
z letiste do jerevanu jezdi marsrutka 108 (zastavka od vychodu vpravo kousek od budovy na parkovisti pro zamestnance)
u jezera kari pod horou aragats je turisticka ubytovna s restauraci, mimo prazdniny je v tydnu prazdna, o vikendech tam jezdi lide na pikniky a chas (cena za prespani pro cizince 15 000 dramu za dvojmistnost s teplou vodou, mistni 10 000, ubytovani je v pohode, ale u jezera je hodne velka vlhkost a tudiz i takova ta vlezla zima)
stanovat se da za jezerem u meteostanice, ale opet - bude tam vlhko, lepsi je vyjit jeste kousek vyse a primo pod jiznim vrcholem (kousek od sedla) je docela hodne mista na stany a uz i sussi vzduch (u meteostanice se rozbocuje "cesta" - ta leva veda k sedlu mezi j a z vrcholem, ta prava primo pod j vrchol od jv)
pozor na hledani spravneho vrcholu - na jizni vrchol se leze od jihovychodu, protoze ze sedla mezi j a z vrcholem je to zbytecne zdlouhave prechazeni vrcholove partie (my jsme si po vysvihu ze sedla uz mysleli ze jsme tam, a tak jsme ani na jizni vrchol paradoxne nedosli...)
na zapadni vrchol nechodte ze sedla mezi j a z vrcholem, je to sice krasna a narocna prochazka po hrane okolo kaldery, ale ztratite hodne casu - lepsi je pod horou to obejit k sedlu mezi z a s vrcholem a tam to vyslapat
o severni, nejvyssi vrchol, jsme se ani nepokouseli - za s predvrcholem je to uz opravdu nebezpecna drolici se hromada
sejit do kaldery se da pri velke opatrnosti z jizniho predvrcholu (kousek od sedla), nebo lepe ze sedla mezi z a s vrcholem, ale blize k s vrcholu - nicmene na tezko musite byt hodne opatrni a jine mista ani radsi nezkousejte
pokud se budete chtit pesky vydat z hory aragats k hore ara (arai ler), tak vezte, ze po sestoupeni do kaldery je to uz krasna, asi 15 km, prochazka do vesnice aragats, ale stanovat po ceste tam kvuli vlkum neni vhodne (opacnou turu, z vesnice aragats/shenavan k hore aragats proto nedoporucuju, za den se to k jezeru kari neda na tezko stihnout)
pod horou ara nestanujte na severni zalesnene casti, jsou tam vlci a dokonce i medvedi (osobne overeno, nastesti jen stopy a exkrementy medveda)
hora ara je fakt krasna (takova vetsi snezka ) a pokud vyrazite brzo z rana, na pohodu se da cela obejit (pozor, neni tam vyznacen vrchol, takze jsme ho s gsp hledali asi hodinu a jistotu stejne nemame)
takova perlicka k hore ara - ze severni casti, konkretne vesnice jemjatap, vede az pod vrchol cesticka, po ktere se da az skoro na samotny vrchol dojet terennim autem (z jizni strany je to preci jen prudsi a stopy po autech tam nejsou)
kdyz uz budete u hory ara, doporucuju se projit nebo na chvilku zastavit v jablonovych sadech na jih od hory (demer)
na horu ara, propadlinu karbi i nejznamejsi kostely armenie (saghmosavan, ohanavan, mughni) jde vyrazit z mestecka astarak, kde je solidni ubytovani v motelu primo vedle kasina (za 10k dramu pro cizince za pokoj pro dva)
pokud chcete mermomoci k jezeru sevan, tak krome te obrovske vodni plochy v 1900 m nad morem tam fakt neni nic k videni.... (marsrutky odjizdi ze severni avtostancie, konkretne cislo 137)
doporucuju se vsak podivat ale do mestecka garni (tagem z jerevanu, opet konkretne severniho autobusoveho nadrazi, na ktere se dostanete z centra nebo od univerzity marsrutkou cislo 45, okolo 4-5k dramu zpatecni) na rimsky chram (pozor, je to v armenii rarita, ale za tuhle venkovni pamatku mimo jerevan se bere vstupne 1 000 dramu)
no a v jerevanu krome centra, ktere je celkem pekne, neni nic k videni

toz tak v rychlosti - az vytridim fotky, dam link

aktualizace - vytrideno, roztrideno, upraveno, takze: https://picasaweb.google.com/pz0123456789/Kavkaz2012#

[Fil]

Zdravím,

chystáme se v září s přítelkyní do Arménie a rádi bychom se podívali i do hor na Náhorní Karabach. Nemá tu někdo zkušenosti s nějakým trekem. Z doslechu to prý v pohodě jde a stojí to za to. Díky za případné bližší info.

[Vachon]

Má někdo zkušenost s přespáním v Jerevanu na letišti (myslím přílet ve tři a dospání někde v koutku na karimatce do první maršrutky, případně opačně, přijet v noci a dospat do časného ranního odletu)?
Třeba v Tbilisi je to v pohodě, tak mi jde o to, jestli je to v zásadě totéž nebo je v Jerevanu něco jinak.

[pz]

vochon: situace v hormin patre jerevanskeho letiste viz. https://picasaweb.google.com/pz01234567 ... 2537593010 a prilozena fotka

oproti tbilisi je tu mene lavicek a neni se mozne schovat v prizemi pod jezdici schody jako v tbilisi, kde jsem videl ze hodne lidi polehavalo, ale buzerace ani v tbilisi a ani v jerevanu v tomto zadna nebyla, cizinci na letisti maji od strazniku pohov - v jerevanu jsi ale vic na ocich, nicmene zase se ale da zalezt k tem krytum dopravniku zavazadel v hornim patre (co si pamatuju, tak tusim od pulnoci az do pul pate, kdy leteli posledni a prvni linky do ruska, tam byl celkem i klid - ale ma informace je uz dva roky neaktualni, jak je to ted nevim... bohuzel se ale priprav na to, ze staci par ruskych luftaku a letiste je obcas vzhuru nohama - ikdyz vlastne nejen ruskych...)

[Vachon]

Dík, to jsem potřeboval vědět!

[Fil]

Zdravím,

chystáme se v září s přítelkyní do Arménie a rádi bychom se podívali i do hor na Náhorní Karabach. Nemá tu někdo zkušenosti s nějakým trekem. Z doslechu to prý v pohodě jde a stojí to za to. Díky za případné bližší info.

[Vachon]

Tak už to vím, na Jerevanském letišti je nejlepší spát v dolním (tzn. příletovém) patře úplně vpravo (při pohledu od vchodu do budovy)

Přes Karabach vede zčásti značená treková trasa (janapar), moc hezká, odchylovat se od ní neradno (kvůli možným zapomenutým minám). Detaily včetně popisu, mapek apod. jsou na www.janapar.org, vede od Hadrud na jihovýchodě napříč celým Karabachem až do Vardenis v Arménii.

[mike]

Už jsem se vrátili a my dva asi i potkali pod Aragatsem . K info o Janapuru jsme se dostali a potkali i poláka, který trek právě procházel.

[Vachon]

Jj, my zase v termálním vývěru Izraelce, co měli trek skoro za sebou.