Kam, kdy a jak při cestě přes Skandinávii

[Warkis]

Zdravím,

Potřeboval bych pár rad na trip mikrobusem přes celou Skandinávii (z Čech do Polska, pak Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Dánsko, Německo a zpět do Čech).

1- Například bych si ve Skandinávii zdolal nějakou ferratu a čekal jsem, že v Norsku jich bude spousta, ale kupodivu se mi nedaří moc najít (krom Tyssedalu, který se mi zas tak moc nelíbí). Potřeboval bych nějakou pěknou ferratu, na kterou je volný přístup (ne s nějakými průvodci). Nějakou střední obtížnost (s tím málem, co jsem našel já, se mi ovšem bude hodit jakýkoliv tip) Bohužel hledám, hledám, ale asi nějak špatně.

2- Poté bych se rád zeptal, kde jsou lepší vícedenní treky. Potřeboval bych nějaký, který by se šel cca 3 dny, ale aby to byl okruh (abychom se mohli vrátit k autu). Nějaké nápady? Treky už se hledaly lépe a na pár jsem jich narazil, ale rady od zkušenějších se vždy hodí.
Je jedno, jestli ve Finsku, Norsku, nebo Švédsku. Hlavně bych rád nějakou pestrou krajinu (ne třeba kilometrové pláně plné pouhých šutrů, jako je občas v Norsku), takže skály, hory, jezera a řeky, může být i nějaká ta zeleň a tak . Nejvíc se mi zatím zamlouval asi park Rago.

3- Dále, kde si nejvíc užjieme Fjordy? V létě bude na vyhlášených vyhlídkách asi narváno turisty, tak by mě zajímalo, jestli nemáte nějaký tajný osobní typ na pěkné, ale méně navštěvované místo (případně malý výšlap).

4-Nezdolávali jste v Norsku nějaký doporučeníhodný kopeček s nádhernými výhledy a tak (klidně může být nahoře troška sněhové pokrývky)? Něco, co se dá zdolat za den, případně den nahoru a den dolu? Něco, kam nejsou potřeba lana.

5- Pak jsem se chtěl zeptat, jestli přejedu hranice do Norska s vlastním jídlem a pitím, nebo mi to zpacifikují.

6- Je něco, nebo nějaké místo, na které bychom si měli dávat pozor, případně se toho zcela vyvarovat? Nějaké špatné zážitky (ať už ohledně řízení auta ve Skandinávii, nebo stanování, nebo trekování, nebo kontaktu s domorodci a tak)?

7- No a nakonec, jestli nemáte nějaké pěkné tipy, co cestou navštívit (něco, co není tak profláklé, jako jsou třeba Trolí jazyk a Nordkap atp.). Ve Finsku bychom se chtěli zdržet tak 5 dní, v Norsku tak 9 dní, ve švédsku taky tak 5 a v Dánsku tak 3.

Rád bych to situoval trochu dobrodružně, až adrenalinově (proto třeba ty ferraty, plus jsem si našel pár pěkných míst na cliff jumping do vody a další).

8- Mimochodem, je minibus pro devět lidí (který má ovšem v techničáku stále značení jako "osobní vozidlo" a je říditelný řidičákem typu B, ale je dlouhej přes pět metrů a plně naloženej může vážit dvě a půl tuny) o hodně dražší na trajekt (Estonsko - Finsko)? Cesta přes Rusko by nás asi stála víc, že (víza a tak...)?

Díky.

[sobb]

odpověď z tohoto vlákna (jen pro pořádek ): viewtopic.php?p=485422#p485422

Ako vyzerá taký typický snežnicový trek na severe? ... Teploty, strava, bývanie, prevýšenia, vzdialenosti, čím sa to líši od treku v horách, atď...

můžu se pokusit, ale vyber vlákno a destinaci Byli jsme tam čtvrt roku, sněžnice, běžky a později i pěšo - Finsko, Švédsko, Norsko, takže o nějaké "typičnosti" v tomto případě asi nemůže být moc řeč. Co přesně by jsi chtěl vědět?

Trebárs vlákno o Švédsku či kde ste to boli, alebo Kam, kdy a jak při cestě přes Skandinávii...
Zaujíma ma konkrétne tá snežnicová časť, kvôli predstave, ako tam človek funguje (plus nejaké tie fotky ). Ísť dlhodobo v snežniciach si viem predstaviť tak vo Fínsku alebo v rovinatejších častiach Grónska, inak to musí byť makačka ako hovädo...

Btw, aj tam chodíte s tým Voyagerom?

Nejspíš Tě trochu zklamu ...
Cestovali jsme autem a měli ho jako základnu, odkud jsme vyráželi na výlety v délce od jednodenních do dvou týdnů. Takže žádný super dlouhý přechod s nutností spolehnout se na vybavení, co táhnu na hřbetě.
Odlišné máme také asi pojetí využití sněžnic - my v rovinatých oblastech jezdili a šlapali převážně na běžkách a sněžnice naopak využívali tam, kde to na lyžích nešlo. Na rovině nás to totiž na sněžnicích zoufale nebaví Takže zrovna v tom zmiňovaném Finsku, ač jsme se pohybovali v jedné z nejkopcovitějších oblastí - v okolí Halti, jsme za měsíc byli na sněžnicích jen jednou - a to při výšlapu na Saanu.
Sněžnice jsme využili při pokusech (dvou ) o výstup na Kebnekaise ve Švédsku, ale přibližovadlo i tam byly lyže kam to šlo, sněžnice až na výstup. No, a hlavní dupanání na sněžnicích bylo v Norsku, kde na severu prostě terény na běžky nejsou Lyngenské Alpy, Senja, NP Rago a pár dalších. Na Lofotech jsme se (začátekem června) drželi v nižších polohách a chodili jen v pohorách, výš byly už silně lavinézní podmínky. Ve vnitrozemí severního Norska by to ještě bez sněžnic tou dobou nešlo.

A k obecným dotazům - teploty v dubnu minimální něco pod -20 v noci (hlavně ve vyšších polohách), přes den přijatelno. Později k jaru samozřejmě čím dál tepleji. Také je rozdíl mezi blízkostí u fjordu nebo ve vnitrozemí. Zimnější teploty má odzkoušeny šipka, my si to otestujem asi příští rok ... ostatně proto sháním ty teplé botky
Strava klasická, stejně jak v horách - při delších pochodech při vaření na vlastním a rozpouštění sněhu různé variace TL, MH, Voyager (ale jen z pohodlnosti), ráno naše tradiční kašičky.
Bydlení na vejltetech: stan, chaty - v tom je úžasné hlavně Finsko, jak je všeobecně známo. Rádi jsme komfortu místních chat využili, zvlášť, když jsme předtím několik týdnů trávili furt v mrazu auta nebo stanu A dalších pár měsíců nás převážně venku čekalo.
Převýšení nebo vzdálenosti těžko specifikovat, záleželo na podmínkách. Vzdálenost a sněžnicích v našem případě tak průměrně kolem 10 - 15 km/den, mnohdy to docela stačilo. Natěžko někdy i míň, v závislosti na podmínkách. V relativně rovinatějším nebo rozumně zvlněném terénu ale za nás jednoznačně vyhrávaly lyže ve Švédsku jsme viděli stopy sněžničárů na odbočce z Kungsleden do Nikkolaukty, a jeli v jejich stopách. Pro ně byl ten jeden úsek asi celodenní výlet, my za ten den ujeli okolo 40 km (natěžko). A přiznám se, že by mě to tam na sněžnicích asi ani tolik nebavilo.
Ad odlišnost od treků v horách: my sněžnice v podstatě v horách používali, takže zásadní rozdíly celkem malé, lavinové nebezpečí na jednom z prvních míst ...

Jo, měli jsme tam toho Voyagera, aby se taky podíval do opravdové zimy (před lety jsme měli v zimním Finsku ještě starého dobrého Mantrapa).
Na "obyčejné" zimní bydlení se Voyager ukázal být v pohodě. Ve vichřici jsme měli celkem štěstí, že jsme se usídlili na docela závětrném místě (předpověď při odchodu do hor byla ohledně výsledného směru větru poněkud nejistá).
Jestli se zadaří, tak výrazně ostřejšího testu v mnohem drsnější zimě opět na Severu, se mu dostane v předjaří příštího roku.

Jestli máš nějaký konkrétnější dotaz ohledně místa/podmínek, tak ráda zkusím zodpovědět, ale takhle je to opravdu hodně obecné. A naše pojetí využití sněžnic se asi od Tvého taky trochu liší ...

Pár fotek tu: (galerku neprovozuji)

[wawrik]

Děkuji Fotky parádne, čistá agitka na tému „Škandinávia na snehu“

Snežnicových 10-15 km/deň by tak zodpovedalo mojim predstavám. Na prechody som sa pýtal najmä preto, že na túrach v Alpách, ktoré sa na jeseň dajú naľahko urobiť aj za deň, sa na snežniciach za deň nedostanem ani len na hrebeň... Bez snežníc som na tom plus-mínus rovnako, akurát som menej unavený. Tráviť na snežniciach v kopcoch trebárs týždeň si predstaviť neviem, takže tie lyže dosť chápem

Ešte raz dík. Zimný Lyngen si píšem do ToDo listu

Btw, na tej fotke z Lyngenského ľadovca ste pokračovali kam? Rovno sa IMHO ísť nedá, a z kotla dolu by sa dalo ísť len cez ten ľadopád v tieni, čo vyzerá byť dosť nebezpečné. Jediná schodná cesta mi príde obísť tie obnažené skaly zospodu a potom hneď tým prvým žľabom rovno hore Som vedľa?

Jo, a vnútri v aute ste v tých kosách aj varili? Ako vám to išlo?

[mike]

@sobb: pekne, ale vypada to celkem lavinozne Pro zajimavost: jake obleceni jste pouzivali? Fps (a pp) tady furt tvrdi, ze se bez kompletniho membranoveho oblecku neda vicedenni zimni akce prezit ani u nas a ta vase je radove drsnejsi

Ledovec mne taky zaujal a taky mi to prijde schudne kousek dolu a pak prvnim lavinistem podel skal nahoru. Teda, jestli jste nahoru sli a nebyli se tam jen podivat

[sobb]

wawrik: Zase ber v úvahu, že proti Tobě jsme výrazně línější a pomalejší.
V Alpách jsme v zimě zatím se sněžicema nebyli, máme je celkem nově, předtím vždycky jen pěšo a byla to občas dost dřina. Čítám, že sněžnice by to mnohde ulehčily, hlavně v prosincovém nebo lednovém prašanu, jarní firn bývá příjemnější. Ostatně i kvůli Alpám jsme sněžnice původně pořídili, ale jeden rok nebyly podmínky, a teď nám nějak neplánovaně do toho vlezl ten Sever. A tam by to mnohde bez sněžnic (anebo lyží) vůbec nešlo.
Malá odbočka: zajímavé je ale občas porovnání terénu se sněhem nebo v létě beze sněhu. Šípovic byli letos také na Halti a podle vyprávění i fotek je zřejmé, že letní terén s bažinami, jezery a kamenými poli, byl podstatně náročnější, než pro nás v zimě, kde jsme tohle všechno přejeli vysoko nad tím v pohodě na lyžích, zatímco oni klopýtali a bořili se v bažinách.

V Lyngenských Alpách jsme nakonec chodili jen na jednodenní výlety, takže sice každý den, víc než týden v kuse, ale nalehko. Sice je tam možnost přechodů, ale jednak už nebyly podmínky (přicházelo jarní tání a s tím spojené laviny) a druhak je to na sněhu v podstatě čistě skialpinistická záležitost. Jestli Tě to zajímá, tak mrkni na Lyngen Traverse či nějak podobně (přechod celých Lyngenských Alp).
A jinak Lyngen Alps jsou úžasné, doporučuju, byli jsme fakt nadšeni.
Stejně tak bych doporučila k pozornosti vcelku nedaleký ostrov Senja, trochu jiné, ale taky nádherné místo se spoustou možností k vejletování. Ať už v zimě nebo létě.

Ohledně výstupu na ledovec vůbec nejsi vedle, žlebem podél skal by byla výstupová cesta, ale v těchhle podmínkách bylo další pokračování v podstatě nemožné. Sice byly stále zimní podmínky, ale přicházelo jaro (byla už cca půlka května), krásné počasí a sluníčko se opíralo do svahů. Sypala se jedna lavina za druhou, základovky i drobnější lavinky, člověk si musel dávat hodně pozor a držet se dál od prudkých svahů, některé dojezdy byly úctyhodné. Takže to prostě dál nešlo, ani jsme s tím nepočítali. Po hřebínku (moréně), jsme sešli pod sedlo (ledovec se splazuje v podstatě v sedle) a pokračovali údolím zpátky dolů.

V autě vaříme, na delší výlety vozíme dvoukilovou plynovou bombu. Problém jsme nezaznamenali, teda krom, pro případného pozorovatele asi celkem nápadného, dýmu valícího se z okýnek/kufru auta při vaření. Jo, a taky nám zamrzlo pivo, ale pod spacákem časem roztálo Španělský červený krabčák na svařák to překvapivě vydržel a nezamrzl.
V Norsku u fjordů mimo sníh jsme pak částečně přešli na „Severský ohýnkový styl“. Ušetřili jsme tak při vaření spoustu plynu (jsme původně tak nějak netušili, že nakonec pobudem tři měsíce), mohli si víc vyvářet - grilovat a péct, ohřáli se a byla to romantíka

mike: : laviny a ledovec viz. odpověď wawrikovi. Nejhorší s ohledem na laviny to bylo v Norsku, jak kvůli na terénu, tak také počasím. Ve Švédsku jsou v horách na severu také slušné lavinézní podmínky a to (pro nás trochu) nečekaně i v méně strmých svazích, ale s velkým množstvím nakumulovaného sněhu. Ale jak slyším to vrumání, tak prostě prchám, nedělá mi to dobře A ve Finsku by sice člověk lavinézní terény spočítal na prstech, ale radno se jim vyhnout, bylo by hloupý tam skončit.

Oblečení je holt individuální a hodnocení „drsnosti“ také, suchá, i když mrazivá zima je příjemnější než vlhká, byť s vyššími teplotami.
V mrazech, kdy bylo stabilní počasí, jsme ani na delší výlety membránový kompletek nebrali, nebyl moc důvod, v méně jistém počasí blížícího se jara pak už ano. Tedy já s sebou při hrozícím silném vichru brávala i ve stabilní zimě membránové kalhoty, jako rezervu, ale čistě kvůli větru, ne kvůli vodě, použila jsem je takto dvakrát, bez nich to by bylo asi málo. Ale před lety v zimním Finsku měl zase Laďa s sebou komplet membránu, já jen kalhoty a k tomu větrovku, holt se to mění. Tehdy jsme s sebou neměli ani péřové oblečení (lehký péřovky ještě moc nebyly a s těžkýma se nám nechtělo tahat). A každej to má jinak, nemáme patent na rozum, nám to vyhovuje takhle, jiným zase onakhle

[mike]

Na tehle fotce to vypada docela schudne a lavinky jsou jen prachove, ale dobre, ze jste tam nevlezli

[sobb]

"Prachové lavinky" s hlučností přetíženého náklaďáku
Chvilku jsme tam pobyli a pár jich okolo viděli, časovaná bomba, tento výlet si ráda nechám na jindy

[mike]

Myslel jsem ty, co jsou tam vysypane, vypadaji celkem neskodne. Ale mozna jen na fotce

Jinak ten vystup vypada velmi lakave.

Jeste mne napadlo:

Malá odbočka: zajímavé je ale občas porovnání terénu se sněhem nebo v létě beze sněhu. Šípovic byli letos také na Halti a podle vyprávění i fotek je zřejmé, že letní terén s bažinami, jezery a kamenými poli, byl podstatně náročnější, než pro nás v zimě, kde jsme tohle všechno přejeli vysoko nad tím v pohodě na lyžích, zatímco oni klopýtali a bořili se v bažinách.

Podobne je to i u nas v Jizerkach. V zime projdes na sneznicich skoro vsude, bez snehu v podstate jen po asfaltkach a znacenych stezkach. Jinak jsou vsude baziny, raseliniste a boruvci. A k tomu spousta hnusneho hmyzu, to bude na severu asi taky. Snih ma neco do sebe, jen ty laviny...

[grco]

3 mesice? to zas nikto nepracuje v tejto krajine, ci co?

[wawrik]

Jááák nikto, Slováci predsa...

Sobb: U nás v jednom kráme som videl parádne boty s vnútornou botičkou do zimy, som si na teba spomenul. Pripadá mi to ako bota presne na to, na čo to zháňaš. Kamik Everest, pánske sedmičky, za 66 €. Celkom slušná zľava, to už by sa snáď aj oplatilo menšiu nohu dorovnať ponožkami

[grco]

@wawrik: keby si sa chystal do toho norska/svedska ci coho, tak daj vediet

[sobb]

grco&wawrik

wawrik: děkuju
Kamikum momentálně nejsem úplně nakloněna - parťák má jiný model a je dost nespokojen - prý v nich mrzne noha a kvalita provedení je mizerná (vnitřní botičky i celé boty).
Ale zase Everest má být jejich nejvyšší model, a ta cenovka ... kdybych na takové někde narazila, tak mě to k odzkoušení zláká Bez zkoušení se mi do tohoto typu bot úplně nechce, mám jedny obyčejnější Kamiky, kupované z netu, sice sedí, ale není to úplně stoprocentní.

A díky za popošťouchnutí, budu ty boty muset začít už řešit

[šíp]

Malá odbočka: zajímavé je ale občas porovnání terénu se sněhem nebo v létě beze sněhu. Šípovic byli letos také na Halti a podle vyprávění i fotek je zřejmé, že letní terén s bažinami, jezery a kamenými poli, byl podstatně náročnější, než pro nás v zimě, kde jsme tohle všechno přejeli vysoko nad tím v pohodě na lyžích, zatímco oni klopýtali a bořili se v bažinách.

Tak jsem na OF delší dobu nebyla, a nyní koukám, má oblíbená Skandinávie je na první stránce.
Malé OT: když se bavíme o Skandinávii, tak nezapomeňte, že ji tvoří Norsko a Švédko, Finsko je kontinentální Evropa. Pokud se zahrnuje i Finsko, užívá se termín Fennoskandinávie /silně zjednodušeno/.
Nyní k věci. Ano, též jsme byli letos na Halti, a to v září. Sobb s přítelem tam byli v zimní sezóně, my na podzim. Naši kamarádi šli stejnou trasu v červenci, tedy dva měsíce před námi, a měli diametrálně odlišné podmínky proti nám - oni měli mnohem více bažin, mokřadů a řeky, které brodili, měli mnohem více vody a byly hlubší. Nelze tedy tvrdit, že v létě jsou podmínky identické. My jsme si též užívali přechod bažin, ale třeba proti podmínkám červencovým stačilo bažiny obcházet, případně s opatrností projít po hladině, člověk se už tak nějak naučil podle barvy zeleně odhadnout, zda je bažina bezpečně překonatelná, či ne. Obcházení samozřejmě zdržovalo, když posun vzdušnou čarou činil tak třetinu či polovinu ujdené vzdálenosti. Nezažili jsme ale podmínky, jako měli naši kamarádi, kdy přechod bažin byl skoro život ohrožující a obejít to moc nebylo kudy, když v okruhu mnoha kilometrů byly zase další bažiny.
Co nám ale více vadilo, byly šutry a šutrová pole. Měli jsme to tak ve třetině treku. Termín "rozbité nohy" dostal nový význam. Kromě toho, že přecházení těchto kamenných polí, z nichž některé byly tvořeny velkými a nestabilními balvany, byl nejenom nepříjemný, ale i nebezpečný. Mě se na jednom z takových povedlo podvrtnout si pravý kotník. Prostě jsem došlápla mezi kameny a noha zahučela do díry.
Kombinace obojího, tedy šutry a bažiny, dost znemožňovaly postavit si stan kdekoliv. Vhodných míst bylo strašně málo, často jsme stanovali v kopci či na kamenech. Ve výše položených partiích už nešel stan postavit vůbec, na tohle nás naštěstí upozornil trekař, vracející se z vrcholu Halti.
Vše, co jsem popsala, zmizí v zimě. Sníh zakryje bažiny i kameny, jezera zmrznou, a vhodné místo na stan stačí udusat sněžnicemi či lyžemi.
Sice to není moc k tématu, ale nedalo mi nereagovat.
Zde 3 uvedené fotky dokumentují šutry. Na dvou z nich jsem červeným kroužkem zvýraznila, že se opravdu jednalo o značenou stezku.
Kompletní fotogalerie zde /upozorňuji UL trekaře: raději ani nekoukejte na fotky, váhy našich batohů činily na začátku treku 26 a 33 kg/.

[mike]

Jj, sutrova pole, zname z Alp S jednodennim batohem (do 8 - 10 kilo) je to zabava, da se jit pekne dynamicky z kamene na kamen a kdyz nejaky uhne, tak uz te setrvacnost nese na dalsi a nic se nestane. S 16 kilovym batohem uz je to opruz a s 30 kily si to nedovedu moc predstavit.

Proc jste meli tak tezke batohy? Chapu, ze jidlo na 3 tydny neco vazi, ale i tak se mi to zda moc. Kolik vazi vase batohy bez jidla? Dokoupit se tam nekde (po tydnu nebo dvou) neda?

Vidim spravne na fotkach, ze mate oba Hanwag Alasky? Jestli jo, jak se osvedcily v takovem mokru?

Jinak to vypada jako krajina, kde bych v zime asi dal prednost bezkam pred sneznicema i ja A to je fakt nemam rad a sneznice jo.

[šíp]

Hanwag Alasky měl Luboš, já Scarpy, tuším Ladakh. V bažinách se osvědčily, však jsme z nich taky doma před odjezdem udělali gumáky. Mimochodem, tak třetina místních, které jsme tam potkávali, to chodila v gumácích. Ne ovšem takových, jaké se prodávají u nás, tamty mi přišly mnohem sofistikovanější. Hlavně měly vnitřní vyjímatelnou, zřejmě flísovou botičku, která končila dobrých 5-10 cm nad gumákem, takže se zřejmě projevoval komínový efekt. Ale to se jen domýšlím. V gumácích místní chodili úseky s bažinami, případně brody, na šutrová pole si přezouvali tenisky.
Jídla jsme s sebou měli na 13 dnů, vycházelo nám to +- 580 g na osobu a den. Jídlo jsme měli s rezervou kvůli tomu, že nás mohla někde den dva zdržet nepřízeň počasí či zdravotní potíže, trek samotný by měl trvat 11 dnů. A není tam možnost si proviant dokoupit. Zkrátit dobu přechodu lze buď natažením denních etap na dvojnásobek /potkali jsme pouze jedinou dvojici, kteří to takto dělali/ nebo se vydat na vrchol Halti ze vzdálenější chaty, což znamená 24 km v kamenitém terénu, ale ušetří se tím dva dny.
Měli jsme těžké batohy z vícero důvodů. Něco by se dalo odlehčit, přes něco nejede vlak. Třeba fototechnika je asi 6 kg. Spacáky jsme měli zimní, za což jsme byli rádi. Šlo by to i s třísezonním a péřovkou, kterou jsme stejně měli s sebou, ALE: ne v druhé půlce treku, kdy se mi rozjel zánět v čelisti, a já prakticky ze dne na den přišla o velkou část schopnosti si vyhřát spacák. Tehdy jsem byla vděčná za spacák, který byl v podstatě předimenzován. Nebýt té zdravotní indispozice, dal by se trek, sice s menším komfortem, zvládnout s třísezonním spacákem, tedy půl kila na vybavení dolů. Batohy máme Deuter, tedy těžší, než je běžný průměr, ke stanu taháme igelit do předsíňky a kvůli pohodlnosti i plachtu, pod kterou ukládáme batohy se zbytkem věcí. Ano, vešlo by se nám to všechno do předsíňky, ale takto nám to přijde komfortnější, jen je to váha navíc.
K vybavení turistů, které jsme potkávali, mám jeden zajímavý postřeh. Více než polovina měla batoh Kajka.
K vlastnímu vybavení: asi jsi si všiml, jakou bundu mám na sobě. Salomonku s Active Shell. Na Severu jsem ji měla už podruhé, spokojenost velká, ochrana proti dešti vynikající, prodyšnost tak bezvadná, že jsem ji používala i jako větrovku. Samotnou větrovku jsem tam neměla, co mám tuto bundu, nepotřebovala jsem ji. A jak letos, tak loni jsem na ní nosila těžký batoh /loni 24 kg, letos 26 kg/, plus k tomu pár výletů natěžko po ČR. Rozhodně tedy není nutné se obávat, že by tento materiál nebyl vhodný pod těžký batoh.
Koukám, že většina mého příspěvku se vůbec netýká zadání vlákna Jen prostě odpovídám.

[mike]

Hanwag Alasky měl Luboš, já Scarpy, tuším Ladakh. V bažinách se osvědčily, však jsme z nich taky doma před odjezdem udělali gumáky.

Aha, z fotek to neni moc poznat resp. ony jsou na pohled dost podobne. Gumaky voskem? V tomhle pripade bych to asi udelal taky

Mimochodem, tak třetina místních, které jsme tam potkávali, to chodila v gumácích. Ne ovšem takových, jaké se prodávají u nás, tamty mi přišly mnohem sofistikovanější. Hlavně měly vnitřní vyjímatelnou, zřejmě flísovou botičku, která končila dobrých 5-10 cm nad gumákem, takže se zřejmě projevoval komínový efekt. Ale to se jen domýšlím. V gumácích místní chodili úseky s bažinami, případně brody, na šutrová pole si přezouvali tenisky.

Tohle by se mozna hodilo dohledat, nekteri (nebudu pp jmenovat) by to urcite vyuzili a usetrili by spoustu casu a penez za vosk

Jídla jsme s sebou měli na 13 dnů, vycházelo nám to +- 580 g na osobu a den.

Kterou osobu? Tvoji nebo Lubosovu? Mne to vychazi celkem stejne, taky do 600 g na den. U vas je to teda 7.5 kila, coz neni malo, ale furt jsou ty batohy strasne tezke. V tomhle terenu to asi neni tak hrozne jako v horach, kde musis jit denne pres 1000 m nahoru a dolu, ale i tak...

K vybavení turistů, které jsme potkávali, mám jeden zajímavý postřeh. Více než polovina měla batoh Kajka.

Psst, tohle je tu ted nebezpecne

K vlastnímu vybavení: asi jsi si všiml, jakou bundu mám na sobě. Salomonku s Active Shell. Na Severu jsem ji měla už podruhé, spokojenost velká, ochrana proti dešti vynikající, prodyšnost tak bezvadná, že jsem ji používala i jako větrovku. Samotnou větrovku jsem tam neměla, co mám tuto bundu, nepotřebovala jsem ji. A jak letos, tak loni jsem na ní nosila těžký batoh /loni 24 kg, letos 26 kg/, plus k tomu pár výletů natěžko po ČR. Rozhodně tedy není nutné se obávat, že by tento materiál nebyl vhodný pod těžký batoh.

Jj, vsimnul. Ja uz mam nahradu, zatim vypada lepsi, ale jelikoz se moc nepotis, tak je asi AS v pohode. Jinak dobre, zes to napsala, bude se hodit, az zas prijde nekdo, ze AS nevydrzi pod batohem Slabina tehle bundy je zip, ne material.

Koukám, že většina mého příspěvku se vůbec netýká zadání vlákna

Tyka. Posledni casti: jak.

[sobb]

ke gumákům: račte si vybrat
Viking
Nokian

pro nás je to asi trochu neobvyklé a na první pohled až srandovní, ale na Severu jsou hodně populární, nejen při letních trecích, ale i v zimě

můj ešus kávy to sice není, ale proti gustu ... a jestli neseženu na zimu nic rozumného, tak vyzkoušet Vikingy je taky jedna z variant, ale až ta úplně poslední

[mike]

Super, navic bys byla i v Brne IN

Akorat koukam, ze i gumaky se necim osetruji

[sobb]

však my vidláci jezdíme do města jedině v holínkách, tak budu mít i zimní

proč ne, hlavně v mrazech to asi nějaký význam mít bude

[wawrik]

V autě vaříme, na delší výlety vozíme dvoukilovou plynovou bombu. Problém jsme nezaznamenali, teda krom, pro případného pozorovatele asi celkem nápadného, dýmu valícího se z okýnek/kufru auta při vaření

Neboli by nejaké fotky zvnútra auta? Ako to tam vyzerá, keď vnútri varíte... Si tak predstavujem, že vo Fabii si to musí nejako ten interiér odniesť, najmä čalúnenie stropu, leda by ste to mali nejako inteligentne vyriešené.

Ešte pár praktických otázok... Koľko vám trvala cesta z CZ do Lyngenských Álp? Kade ste išli?

[sobb]

Jestli myslíš přímo "akce vaření" tak z tohoto výletu žádnou fotku nemám, z jiných bych možná našla. A jestli myslíš, jen jak vypadá interiér, tak momentálně nevyfotím, bo muž právě odvezl auto do servisu a na technickou. Ale pokud stačí slovně - tak vizuálně není naše kuchařská činnost uvnitř poznat, a to je tapecírunk světlý. Největší škodu jsem způsobila, když jsem se jednou, při dopisování "Mého milého deníčku", poněkud rozmáchla propiskou
Ale co se týče vaření, tak většinou jsou to jednodušší jídla bez smažení, grilování, pečení a tak Klobásky byly asi jen dvakrát, když bylo venku pár dní hnusně větrno a my se báli, že se nám už zkazí. Ale to jsme je nacpali do ešusu, zakryli pokličkou ať si tam dělají co chcou.
Jak vypadá čalounění z druhé strany nebo kostra auta, to raději vědět nechci, ale uvnitř je to ok. S tímhle autem jezdíme teď tuším pátým rokem.

No, z CZ do Lyngenských Alp nám to trvalo víc jak měsíc
Ale do první destinace na Severu (Kiruna/Nikkaluokta) ve Švédsku jsme jeli asi pět dní, s tím, že jsme spěchali jen na trajekt a pak už jsme se flákali, chodili na výlety a tak. Nonstop, jen s pauzama a spaním se to jezdívá tak ty 3 dny.

Jeli jsme "finskou" trasou - Polsko, Pobaltí, trajekt Tallin - Helsinky a pak Finskem. Vzdálenostně to vyjde podobně jak "německá" varianta s trajektem Sassnitz - Trelleborg. Ceny za PHM jsou asi o něco nižší přes Finsko. Takže v našem případě rozhodla hlavně cena trajektu, kdy na německé trase ceny výrazně vyskočily, z Tallinu to bylo docela levné, tak jsme to koupili.
Pro úplnost ještě dodávám poslední ze základních variant (tak jsme se vraceli) - bez trajektu, přes mosty.
Jinak se to samozřejmě dá různě kombinovat. Cestu přes Rusko (jak bylo v původním dotazu) neberu osobně ani jako možnost.

[šíp]

Abych nebyla pouze OT. Sepsala jsem nějaké rady ohledně cestování po Severu, tak sem dávám odkaz. Neberte to prosím jako snahu o "zviditelnění", tohle fakt nemám zapotřebí. Nedávám sem odkaz na jednotlivé články, mám jich tam fakt hodně, nejvíce tuším ohledně Karélie, což je sice jižní Finsko, ale pro mě je to Sever. Snažila jsem se to vždy psát z pohledu turisty, pohybující se po zemi vlastními silami /pěšky, na kole, na kánoi, a uvést tam dopravní spojení, dokoupení proviantu, možnosti táboření... Nyní již slíbený odkaz.
Nyní pár OT poznámek na okraj. Na trase Kalottireitti, vedoucí k nejvyšší hoře Finska Halti, jsme rozhodně nebyli ti s nejtěžšími batohy. V podstatě jsem mezi trekaři tvořili takový průměr. V tomhle nekecám.

[wawrik]

Jo, severania (najmä Nóri) sú veľkosťou a hmotnosťou svojich báglov povestní Preštia ich snáď iba Rusi, ktorých bežne stretám s navešanými troma pármi topánok, dvoma foťákmi, koženými plášťami alebo aspoň gitarami cez plece. Pre nich je 25 kg bez jedla ultralajt

Btw, používate bágle s pláštenkami, alebo premoknutie báglu vôbec neriešite a vodu odbavíte len sáčkami vo vnútri? Odkedy mám vodotesný batoh, dosť uvažujem, prečo to nie je rozšírené viac, špeciálne na upršaných ostrovoch alebo severe. Je to tak blbuvzdorné a používanie o toľko jednoduchšie, že rozmýšľam, či niečo zásadné neprehliadam.

[šíp]

Pláštěnky nepoužíváme vůbec, jen nepromokavé obaly, v podstatě to jsou loďáky, jen odlehčené. Blbé na tomto systému je, že pak v batohu neseme několik litrů vody navíc.
Nemáš u nepromokavého batohu strach, že jej prodřeš, a přijdeš tak o voděodolnost? Letos naše batohy dostaly zabrat, na šutrech se na několika místech prodřely či prořezaly. A to je řeč o odolném materiálu u Deuteru Což mi připomíná, že i boty jeví podobné známky
Seveřani s sebou na trek tahají strašně moc zbytečností navíc. Třeba papírové talířky, ze kterých jedí, několik mikin, jídlo mají v plastových obalech, mají s sebou různé omáčky... Prostě s našimi batohy jsme opravdu skoro byli UL sekce

[wawrik]

Nemáš u nepromokavého batohu strach, že jej prodřeš, a přijdeš tak o voděodolnost? Letos naše batohy dostaly zabrat, na šutrech se na několika místech prodřely či prořezaly. A to je řeč o odolném materiálu u Deuteru

O odolnosť sa nebojím. Mám Crux s vodotesným rolltop uzáverom, u ktorého mám celkom dojem, že vydrží podstatne viac, ako môj pôvodný Deuter AC Pro. Prežil aj pár dní medzi ostrými lávovými šutrami na Islande, bez jedinej známky oškretia. A raz som na neho pripevnil snežnice naopak, nožmi k báglu, a pri prestávke na jedlo na ňom asi trišvrte hodiny sedel. Tiež bez známok.

[šíp]

Tak Tvůj batoh mě zaujal hlavně názvem. Kdyby sis koupil jeho o 10 litrů menšího bratříčka, tak by to teprve bylo
Nyní k tématu. Naše Deutery mámě nějakých 10 let, a rozhodně je nešetříme. Nejvíce zabrat dostaly právě na letošní dovolené, máme v nich několik děr, zřejmě od pohození na šutrová pole. Zatím se stále, nevím zda bohužel či bohudík, jeví jako nadále použitelné. Po lehčím batohu pošilhávám už více než rok, ale když dosavadní slouží

[wawrik]

Jestli myslíš přímo "akce vaření" tak z tohoto výletu žádnou fotku nemám, z jiných bych možná našla.

Stačia nejaké fotky z interiéru z ciest, najlepšie v mrazoch. Nejako si neviem predstaviť, ako sa môžu dvaja dospelí ľudia zmestiť do Fabie so spaním aj varením. Nota bene na severe pri tak nízkych teplotách. Jasné, že neočakávam pohodlie, ale súdiac podľa mňa, čo mám dvakrát väčšie auto, tam musí byť dosť slušný bordel s veľkým nebezpečím, že auto pri varení vzbĺkne jasným plameňom Jednoducho som zvedavý, možno sa budem môcť niečím inšpirovať.

Btw, ako zháňaš tie boty - to sa chystáte na výlet podobný tomu popisovanému? Základ auto, plus jedno- až viacdňové výlety po okolí?

[sobb]

Ze zimy asi nic nemám, dávám si za domácí (no, domácí …) úkol při příštím výletu.
Takže jen pár letních. Přímo z vaření jsem našla jen jednu, ale to jsme měli malou bombičku, byl to kratší výlet v letních vedrech.
Co se týče vaření uvnitř, tak kolem bomby je volný prostor, spacáky máme většinou za zády, anebo pod kontrolou, na to si dáváme pozor. Ostatně je to lepší, než ve stanu, kde vaříme naprosto běžně.

V tomto máme výhodu, že jsme docela malí (cca 162 a 176), proto nám stačí i ta Fabie. Však taky jedno z kritérií při výběru auta byla výška na pohodlné sezení a délka na spaní, náš automechanik z nás byl poněkud na větvi se slovy „dnes už v autě nikdo nespí“
Inspirace u nás asi moc nenajdeš, když máš větší auto, tak tam funguješ jinak, aneb karavanista osobákovi nevěří (toto vzniklo letos na Severu, kde se karavany a přívěsy těší obrovské oblibě a s tím množství krámů, co tahaj, se nemůžou vlízt ani do toho karavanu, nás nechápali už vůbec).

Ten příští výlet bude jiný typ akce, ani neberem naše auto. Vlastně měla být už letos, ale parťák musel nakonec odříct, tak jsme si říkali, co s načatým jarem a jeli jsme sami. Pevně doufám, že to tentokráte vyjde, jinak bychom snad zase museli vyrazit sami, ať botky a další vybavení užijem, na chození u nás za chalupou bych se v tom asi krapet přehřívala.
Tentokráte je v plánu auto odstavit, pojezdit pár týdnů a pak buď ještě někam kousek přejet a znovu vyrazit anebo se vracet domů, podle času a podmínek.

Edit: fotky pošlu později, se to se mnou nějak nebaví ...

[sobb]

slíbené fotky

car.jpg (81.04 KiB) Zobrazeno 7883 krát