koupě péřáku

[Pierre111]

Ano dá se to tak říct. Ono vlastně neizoluje samotné peří, ale vzduch, které to peří zachytí a nedovolí mu tolik proudit. Aspon tedy doufám, že nepíšu blbosti. Cuin je právě taková zvláštní jednotka, mělo by to udávat velikost objemu určitého množství peří (určeno hmotností v gramech), které peří zaujme po zatížení nějakým závažíčkem. Na měření jsou dvě metodiky. Vypadá to asi tak, že odváží množství peří, které dají do skleněného odměrného válce a zatíží závažím a koukají jaký objem peří zaujme. Takže 600g 600ciun peří by mělo vždy zaujmout stejný objem. To ale záleží na látce, na komorách a na vlhkosti. Ty naducanejší spacáky mají zpravidla lehčí látku, ale hlavně tedy peří o větším cuin .

[apuka]

taky jsem si říkal, že stejný objem (g) při stejném cuin musí vypadat stejně

Ne nemusi, rozdily mohou byt docela dobre viditelne. Takze v tomto nesouhlasim s Pierre111, zato ma pravdu v tom, ze vliv ma latka, zpusob siti komor, jejich velikost, strih spacaku (v sirsim je "vice prostoru" pro plneni) - a taky pomer paperi a "pevnejsich casti".
Trochu extremnejsi srovnani, uz jsem nekde na OF psal je Warmpeace 900 vedle SJ Erratic II 850, kde mirne mensi mnozstvi peri u SJ cca kompenzuje mirne vyssi cuin. Viking byl po stejnem natrepani a dobe klidu na stejne posteli tak o tretinu i vice nacechrany, mel mnohem vetsi loft. A to i kdyz to byla 170-ka a SJ 190-ka, tj. v SJ melo stejne mnozstvi peri (teoreticky) vetsi prostor na nadychani.
Samozrejme, tam je hlavnim "vinikem" membranova (tj. pevnejsi a tezsi) vnejsi latka, ale srovnani vypadalo podobne v obchodu i s Rimem 600 a stejne dlouhym Vikingem 600 jen byl rozdil mensi. Zda se mi, ze Vikingy maji trocha vice dimenzovane komory. Neopovazuji se vsak rict, ze budou hrat vice - prece jen jsou komory trochu jinak konstruovane. Jen jsem to dal jako priklad rozdilneho loftu. Spise je to taky ukazka, ze kdyz nekdo pozada o dosypani vice nebo kvalitnejsiho peri misto toho, na co je dany spacak konstruovany, tak to ne nutne musi vest k "tabulkovemu" zvyseni hrejivosti.

[Pierre111]

Já to ale myslel tak ,že máš 600g 600cuin volně loženého peří, potom by měl být loft stejný podle mě. Samozřejmě pokud peří stačíš do malé komory nebo těžkou látkou tak bude mít menší loft. Loft ale podle mě není žádná "fyzikální" jednotka, ale prostě en výraz pro naducání .

[rambo518]

Jen jsem to dal jako priklad rozdilneho loftu.

Svou roli, včetně výše zmíněného, hraje i samotné peří. I přes marketingové slogany je zde fakt, že husí peří ( SJ ) je citlivější na přítomnost vlhkosti v náplni a tudíž jeho loft ( v suchém stavu vysoký ) není tak stabilní jako je u peří kachního ( Viking ) a tak jeho loft klesá rychleji bez ohledu na cuin.

[Estevez]

Někde jsem četl, že kachní peří má oproti husímu více tuku, a proto bývá také více "cítit". No a v kontextu výše uvedeného by to mohlo dávat smysl - více tuku, více odolnější proti vlhkosti. Ale pak se jako nevýhoda uvádí, že údajně až 3x méně vydrží... Nicméně co jsem si pročítal tady to fórum, tak to nikdo nepotvrdil (pokud jsem něco nepřehlédl).

Máte někdo zkušenosti husí x kachní z hlediska citlivosti na vlhkost a pak na celkovou výdrž ve spacáku?

[Michal82]

Z hlediska citlivosti na vlhkost je tu HP peří a aby se někdo necítil diskriminován je jak z husiček tak z kachniček - co komu chutná víc.

Jinak v kachně sem spal a cítit tedy nebyla - já bych řekl ze to asi bylo někdy dávno v minulosti nebo u nekvalitních výrobců.

[Pierre111]

Tak kdo se bojí vlhkosti připlatí si nějakou tu tisícovku za HP a souhlas, v kachně jsem spal taky (sám mám husu) a nic jsem necítil.

[rambo518]

Máte někdo zkušenosti husí x kachní z hlediska citlivosti na vlhkost a pak na celkovou výdrž ve spacáku?

Peří jako takový vydrží velmi dlouho. A je jedno jestli husí nebo kachní. Životnost mají v podstatě stejnou ( opět se opřu do marketingových slov ve prospěch husy... ). Důležitá je samotná kvalita peří. Cituji svůj tajný zdroj - pružnost, obsah prachu, délka praporků.

Vydrží prostě cca stejně.

[remy77]

Estevez
Ak prihodis cca 20-25 €, tak namiesto SJ Rimo 1000, mas Cumulus Alaska 900, ktory je lahsi a teplejsi.

[mike]

Takže 600g 600ciun peří by mělo vždy zaujmout stejný objem. To ale záleží na látce, na komorách a na vlhkosti.

A hlavne na strihu spacaku. Stejny objem peri bude mit v sirsim spacaku mensi loft. Protoze se stejny objem rozprostre do vetsi sirky a tudiz musi klesnou jeho vyska/loft. Podle mne je strih spacaku ten nejpodstatnejsi faktor.

[sobb]

Sobb, pockej si na izolaci z ohebneho prodysneho aerogelu

mám čas čekat zhruba do konce února Následujícího.

Pokud by podminky a cas (na pripravu) dovolily, co zahraby? Nejaka delsi zkusensost? Preci jen, snih do sebe hodne absorbje vlhkost, vcetne vydychane.

Je to jednak strašně časově náročné a podmínky taky často nejsou (zkoušeli jsme si posledně jen tak cvičně, ale nešlo to). Navíc je člověk mnohdy rád, že postaví stan a zaleze do relativní pohody. Párkrát možná jo, a je to i zábava, ale na delší akci to podle mě není moc reálné. (jen moje zkušenost, možná to někdo jiný vidí jinak)

Já bych ti poradil vyzkoušet napsat do nějakých renomovaných firem co takové spacáky vyrábí popsat jim podmínky a zda to ty jejich spacáky ustojí nebo ne.

Překvapivě se mi dostalo četných odpovědí
MHW - si prostě myslí, že jejich spacáky to zvládnou. Taková trochu klasická customer care odpověď. Mimo Ghosta ovšem doporučili i syntetiku. Každopádně komunikace na jedničku, právě přišla odpověď, že u Ghosta je celozip.

Jen mi teď dochází, že US 800 cuin bude asi EU 700 - což by asi vysvětlovalo tu váhu spacáku.
Každopádně se mi docela líbí.

ME - do popisovaných podmínek doporučili syntetiku od nich. Na dotaz ohledně použití HP odpovídají, že dle jejich zkušeností je na nic ...

RAB - tvrdí, že méně prodyšný vnější povrch slouží k lepšímu zadržení tepla ve spacáku. A že nejlepší způsob, jak se zbavit vlhkosti je rozepnout spacák a dovolit jí uniknout (asi to nezkoušeli v mínus osmatřiceti, to jsem raděj nechodila ani čůrat )
Připouští, že HP peří nezabrání vodě, aby zmrzla okolo peří, ale že zabrání tomu, aby jí peří nasáklo. Asi se budu muset optat na problém slepení peří při obalení ledem.

[Michal82]

Sobb - ten RAB - teď to nechci hledat ale myslím ze ten Pertex Endurance v té silnější verzi má právě nějakou termoizolační vrstvu.

Když tu mike dával tabulky na obsah vody ve vzduchu při různých teplotách tak se běžně s HP pohybuji ve 100 násobných hodnotách než je vlhkost vzduchu který řešíš a peří je i po měsíci v takových podmínkách ok.

https://www.filco.cz/knihovna/obsah-vody-ve-vzduchu/

Takže s HP bych se nebál a řešil jen minimalizaci další vody - vydechované - ta z těla bude pro HP taky nepodstatná.

[mike]

ME - do popisovaných podmínek doporučili syntetiku od nich. Na dotaz ohledně použití HP odpovídají, že dle jejich zkušeností je na nic ...

Syntetiku do -40? Napsali nejake podrobnosti, proc je HP nanic?

asi to nezkoušeli v mínus osmatřiceti, to jsem raděj nechodila ani čůrat

asi zacinam tusit, proc mas takovy problem s vlhkosti ve spacaku

ta z těla bude pro HP taky nepodstatná.

Tohle bych si bez vyzkouseni rozhodne netroufnul tvrdit. Vody z tela je celkem dost a pri delsich akcich v takovych podminkach se spacak nema jak ususit, takze se muze pekne naakumulovat.

[Michal82]

Mike - jak sem psal už v jiném vlakne kdysi - ve většině případu sem spacak nijak nesušil - vzbudim se zabalim a jdu, žádné sušení se nekoná a peří je i po měsíčním použití ok a drží loft.
Spacak má 350 noci a jediná ,,péče” kterou zažil je, že doma leží na skříni aby nebyl v obale, i tak je ok - testoval jsem ho i v koupelně kde jsem z horké vody vytvořil páru jak v sauně (tohle by jakýkoliv spacák bez HP rychle odepsalo) a nic látka byla mokrá ale peří stále mělo objem.

Ale klidně to s nim udělám znovu a potom dám na mráz aby bylo vidět co to dělá když ta vlhkost uvnitř zmrzne.

Nicméně klasické peří na tom bude vždy hůř, takže pokud by v nějaké situaci HP nestihalo tak klasika by byla už dávno odepsaná a v běžných podmínkách je to HP velká výhoda.

[mike]

Rec je o velkych mrazech. To jsou uplne jine podminky, nez jsi ty a vetsina ostatnich zkousel. Az (jestli) si budu kupovat zimni spacak, tak hydrofobni peri asi vezmu, ale urcite nebudu spat v min, nez -20.

Dost by mne ale zajimalo, proc je podle ME hydrofobni peri nanic.

[Michal82]

mike - ano řeč je o velkých mrazech což jsou jiné podmínky:

Dle těch tabulek na které jsi mě v jiném vláknu ty sám odkazoval je tam té vody i 100 krát až 20 krát méně než jsem používal a tedy neměřil jsem teplotu v rozehřáté koupelně plné páry ale už při 40°C je tam té vody 500 krát tolik.

https://www.filco.cz/knihovna/obsah-vody-ve-vzduchu/

Takže pokud se sobb obává faktu zda to HP při delším použití přeci jen nezačne tu vodu nasávat tak mám dlouhodobě vyzkoušeno v podmínkách s několika násobným obsahem vody než o jaké jde jí, že opravdu vodu nezačne nasávat.

Jediné co by jí tedy mohlo dělat teoreticky problém je zamrznutí nějaké vlhkosti, která by se tedy třeba mohla nadýchat ve spacáku a td nebo nestihla odpařit.

Což už si musí nějak otestovat sama.

Ten spacák co mám je moc tenký na mrazy i tak sem ho nabalený (nic příjemného) testnul v -15 a žádné zamrzání vlhkosti se nekonalo.

[Michal82]

No a jelikož v těch -40 už byla, tak určitě ví jestli jí peří uvnitř spacáku zmrzlo nebo ne - a to se jednalo o peří které tu vodu nasává a tedy kdyby zmrzlo měla by z toho kusy ledu.

[Michal82]

Mike - To ME možná jen klasická marketingová odpověď. Prostě to nemáme - třeba jako SJ - tak to podle nás nemá žádné plus.

Myslím, že recenzí na HP se dá dohledat spousty a že nějakou nevýhodu dodnes nikdo neobjevil a naopak byly potvrzeny jen výhody - ať už pro někoho podstatné či nepodstatné.

[mike]

Nejde mi o vlhkost ze vzduchu, ale vlhkost zevnitr. V -15 t vetsina projde ven skrz spacak. V -40 ti nejspis vetsina zamrzne uvnitr spacaku. Bud pod svrchni latkou nebo v peri.

To ME možná jen klasická marketingová odpověď. Prostě to nemáme - třeba jako SJ - tak to podle nás nemá žádné plus.

Druha moznost je, ze vedi neco, co my ne.

[Michal82]

Sobb - zde máš zkušenosti třeba s tím RAB s 1200.

warm!!! comfy!! dry!!
I ve had an expedition 1200 for 3 years now. I used it during harsh winter conditions on the hardangervida in Norway (februari-march). temp got down to -30 C. , on 5800 m on peak lenin and several other minor occasions. It's warm, comfortable, roomy for stuff you want to (keep) dry and warm (sat.phone). It is perfect for these trips. The thing I fear most is the down getting wet during these trips. No problem at all.
The weight is great for that comfort.

Back to Ladakh
I've just returned from a high altitude camp at 4,500m in Ladakh - thanks to RAB for producing such a fantastic sleeping bag. I'm quite tall but found the E1200 quite spacious and with a generous hood to keep me warm with -25C temperatures outside.
It would be good if it came with more of a compression sack than just a stuff sack - it's a big pack so compressing it down more would be helpful in my opinion.
Alan Ward - International Mountain Leader

Myslím, že když pohledáš najdeš podobné recenze i na další výrobky s HP na teploty kolem -30 zcela běžně třeba se ti povede najít něco na -40 pokud ano byl bych rád ldyž to sem hodíš na odkaz mě se to nechce hledat

[Aldo]

Nechce se mi číst celá debata, ale je to asi 3 roky co jsem prodával týpkum spacáky na zimní přechod Bajkalu. Dostali klasický CUMULUS EXCUISTIC 1200 s normálním peřím a s membránou PERTEX ENDURANCE.
Co vím, tak tam byla kosa kolem mínus 30 - 40. Po prvních dvou dnech zrušili stan, bo jim mrznul zevnitř a spali pod širákem. Ani se nepřikrývali ještě nějakou další plachtou, jen tak ve spacáku a žádnou vlhkostí zevnitř netrpěli. Resp. spacák nenavlhnul.
Expedici sice po nějakém týdnu ukončili, ale nebylo to kvůli výbavě, ale úplně jiným věcem, které s momentální situaci nesouvisely. ( Práce ...)

[Aldo]

Ještě rozdíl mezi husím a kachním.
Kachna je normální peří stejně jako husí. Má jen jednu nevýhodu. Nejsi z něj schopen udělat peří lepší než cca 650 CUIN. Vše co je nad tím je doménou husy. Jestli někdo deklaruje u kachny větší loft, tak je uměle vytvořený a nebude mít dlouhého trvání.
Tedy v současné době je nejkvalitnější, pro outdoor použitelné peří HUSÍ 900/950 CUIN 95/5 nebo 98/2. Asi by se dalo i více, ale kvalita vs životnost by nebyla dobrá.
Nic lepšího se v současné době nedá sehnat. Na Kajku zapomeňte, není vhodná na spacáky.

Pokud je ještě nějaká nevýhoda u kachny ( více zamaštěné a pod ... ), tak ten malý loft je naprosto dostatečný důvod proč do ní nejít. Kachna jedině na talíř.

[apuka]

@Michal82: Ohanis se cisly trochu mimo misu... Ani v nejmensim neni dulezite, kolik vody absolutne je v nasycenem vzduchu (100% rel. vlhkost). Problemem je prave to, ze kdyz pri -40 jednou vydychnes (vzduch 100% vlhky teply 37st), tak prakticky jedinym vydechem nasytis (predtim napr. 10% rel. vlhkosti) vzduch v celem stanu pri teplote -40 a jeste zustane neco i "mimo". Prave kvuli tomu, ze tam vypustis mnozstvi vody (absolutne), ktera se do toho objemu vzduchu pri -40 nedokaze dostat jako zvyseni rel. vlhkosti. (ted se muzes podiva do svych tabulek a zacit pocitat).
To ma za sebou nutny dusledek, ze se zacne srazet - a problemem je, ze se zacne nejvice srazet na studenych povrsich, cim lepe vedou teplo, tim vice. Uplne stejna situace je i s vlhkem z tela pronikajicim pres spacak, jen tam se velka cast vlhkosti zacne srazet uz ve vrstve peri, po namrznuti svrchni latky z obou stran potom v peri zustane uz vsechno.
Nevim, jaka je ta hranice, ale prave nekde mezi -30 a -40, kdy se prakticky veskera vlhkost okamzite srazi i ve vzduchu. Proto je mozna opravdu dobre reseni, co naznacoval Aldo pri zmince o Bajkalske expedici, tj. ze spat bez stanu. Je minimalne vetsi prostor, kam se muze vydychnuty vzduch rozptylovat a kdyz hoc jen velice mirne se hybe vzduch, tak i ta srazena para ze vzduchu se muze dofouknout a spadnout jinak nez na spacak.

@sobb: k "zahrabum" - mozna by stalo za to abyste vyzkouseli "zahrab" trochu jinak. Postavit stan a normalne jej zasypat vrstvou snehu. Jen asi bude trochu problem konzistence snehu pri -40.

[Michal82]

Apuka - prave proto sem hned na začátku psal co....? Větrat větrat větrat co to jde.

Jasný že vydejchnuty vzduch je jinde - ale ten si snad nefunim dovnitř spacaku a když tak max kolem hlavy ale ne do těla a do noh.

A z výše uvedených recenzí s -30 je jasné že nic z toho co se tu řeší nenastalo. Ostatně sem psal že Sobb snad sama ví, jestli měla spacak zmrzlý v kusy ledu nebo ne.

[Pierre111]

Hned na úvod napíšu, že si taky myslím, že HP bude určitě víc vodě odolné než klasické peří, aby si hned nezačal Michale psát něco na jeho obranu .

Nicméně musím napsat, že si moc nedáváš do souvislostí fyzikální děje a pak píšeš zavádějící věci. Těžko se to všechno vysvětluje.
1. Přijde mi, že máš takovou představu, že vnější vzdušná vlhkost prostoupí látkou spacáku a tam bude kondenzovat na vodu a smáčí peří. To je ale dost nepravděpodobný děj, vzdušné vlhkosti podle mě musíš odebrat energii (snížit teplotu) aby začala kondenzovat=tvořit kapičky. To se ale těžko stane uvnitř spacáku, kde je pravděpodobně větší teplo a pokud ano, tak pravděpodobně v velmi malé míře. S největší pravděpodobností voda zkondenzuje na vrchní látce, která bude nejchladnější, bude tvořit bariéru a bude mít asi i větší tepelnou vodivost než peří. Mě se tedy nikdy nestalo, že bych při spaní pod širákem měl rosný bod uvnitř spacáku, tedy, že by se mi rosa srazila uvnitř spacáku.

2. Vzdušná vlhkost se sráží ráda na chladných předmětech s velkou tepelnou vodivostí jako je třeba kov.

3.Vlhkost vyprodukovaná tělem ve formě páry prostupuje spacákem směrem ven, kde se ochlazuje. Voda ve vzduchu může začít kondenzovat, podle množství vody ve vzduchu a teplota uvnitř spacáku (nejhorší možnost), na vnitřní straně látky spacáku ( v zimě podle mě pravděpodobná možnost) nebo až venku. V zimě ti po nějaké krátké době tato voda zmrzne, neodpaří se nemá proč a nemá kam. Malé množství může vysublimovat.

4. HP má povrchovou úpravu takovou, že ho voda nesmáčí. To znamená tvoří se na něm kapičky, které mohou někam spadnout, vytřepat se. Peří tedy pravděpodobně v kapalné formě pojme menší množství vody. Taky bude hřát i když bude ve spacáku kapalná voda v nějakém množství. Klasické peří se smáčí, ztratí lift a přestane hřát dokud neuschne. Pokud tato voda ale zmrzne, impregnace peří ti nepomůže jelikož voda natolik změní svoje vlastnosti, že se na peří naváže/nalepí. Led to ostatně dělá dost běžně na různých površích. Skus si vzít kus ledu zmražený na -20 a olízni ho nebo olízni kovovou trubku. Někdy se velmi studený led lepí i na ruce, nalepí se i na látku a podobně.

5. Vydechovaný vzduch má velikou vlhkost a vysokou teplo oproti okolí, která má -30 až -40. Po vydechnutí takovýho vzduchu dojde prakticky hned ke kondenzaci na vodu a jen za malou chvíli poté ti ta voda zmrzne v krystalky ledu. Pokud dáš pár výdechu na nějaký povrh, tak bude hned ojíněný. Koukni do té tabulky kolik vody je ve vydechovaném vzduchu. Pokud bude dýchat na nějaké místo na spacáku, tak ti podle mě namrzne z obou stran. Membrána by tomu mohla bránit lépe než obyčejný pertex.


6. HP líp pracuje s vlhkostí, ale ve velmi chladném počasí se ty rozdíli budou asi stírat, jelikož se moc změní fyzikální podmínky. Já bych jeho použití a větší výhody viděl v nějaké m mírnějším klimatu, kde je víc vody v kapalné nebo plynné formě. Samozřejmě pokud ho budeš mít ve spacáku tak tím nic pravděpodobně nezkazíš (nevíme tedy proč ho někteří nepoužívají, nějaký důvod to mít asi bude). Nicméně HP NENÍ SAMOSPASITELNÉ A ROZHODNĚ NEJDE ŘÍCT, ŽE PLNĚ ŘEŠÍ PROBLÉM S KONDENZACÍ A MRZNUTÍM VODY VE SPACÁKU za velkých mrazů. Já bych se tedy nikomu do takových podmíne neopovážil říct kup si hlavně HP membrána netřeba. HP to v pohodě všechno zvládne. Osboně kdybych měl spát v takové mmrazu a musel si vybrat mezi spacáke s membránou a druhým spacákem s HP, tak vezmu spacák s kvalitní membránou.Nejlepší by samozřejmě byla kombinace obojího, tedy kvalitní membrána a k tomu HP (pominuli to, že ho někteří výrobci nepoužívají protože má údajně nějaké nevýhody). Pokud bysi měl vzít letní spacák nebo řísezoní tak bych membránu oželel a vzal třeba spíš HP.


Snad to není moc celé nepřehledné, když je to tak dlouhé . Snažil jsem se vysvětlit nějaké moje fyzikální teorie a jak o tom přemýšlím.

[Aldo]

Trochu jsem nad tím přemýšlel a myslím si, že všechny úvahy ohledně HP peří/membrány na spacáku a vydechovaného vzduchu jsou trochu na vodě. Spíše holá teorie.

Podle mě je to stejné jako v baráku. Když ho zateplíš a nevětráš, začne ti plesnivět vevnitř.
Když ho zatepluješ vevnitř a ne zvenku, tak se ti posune rosný bod dovnitř baráku a zase máš vlhko.
Základ je tedy větrat , to se ale v kose řekne snadno ale hůř provede
Chcete od peří aby izolovalo ( spomalovalo proudění a výměnu vzduchu ) na druhou stranu řešíte vlhkost vevnitř. To se prostě bije mezi sebou. Je potřeba zajistit, aby vrstva peří byla co nejtenčí k dané teplotě. Jinak se vlhký vzduch zpomaluje, zůstane ve vrstvě a vysráží se.

Já bych to viděl následně.

Spát v tenkých šusťákách třeba z PERTEXu DWR. Je to sice nepříjemné, ale bezesporu účinné. Hlavu do péřové nebo PWS samostatné kukly a maskou na obličej a dýchat co nejvíce ven.

Jiná možnost - vrstvit - 2 spacáky. Vevnitř tenký syntetický a na tom kvalitní péřák a nemusí mít víc jak 1000 g peří. Klidně s normálním peřím a bez membrány, aby co nejvíce dýchal.
Jako doplněk úplně nahoru látková spacáková vložka aby se teplý vzduch vysrážel úplně nahoru na tu látku. Tohle funguje, to používám mezi spacák a žďárák když spím pod širákem.
( tahle varianta je na ty kruté mrazy. Pokud je tepleji, je dobré ty dva spacáky obrátit. Péřák dovnitř a syntetiku nebo vložku nahoru )

To srážení vody někde po cestě k chladu je fyzikální zákon a ten se nedá jen tak obejít když máš takové extrémní chladné podmínky a v podstatě jen jednu zateplovací vrstvu. S tím žádné kouzla neuděláš. Navíc musíš vyhnat rosný bod co nejvíce k povrchu ( ideálně až nahoru ) a to neuděláš ničím jiným než že budeš vrstvit nebo omezíš tělesnou vlhkost na minimum a ke srážení toho zbude jen trochu.


Tohle je moje filozofie u péřových spacáku v extrémních podmínkách.

[Michal82]

Pierre111 - je to moc dlouhý - netvrdím že ti ta vzdušná vlhkost sama od sebe zkondenzuje. Jen mám za to, že jí klasické peří stejně jako jiné materiály pojmou.

Pokud budeš řešit vlhkost z těla pak k čemu membrána? Ta přeci je užitečná vůči vnější vodě né proti vnitřní - té bude naopak bránit v rychlému odchodu.
Podle mne membrana na spacaku je užitečná k tomu abys se spacákem mohl spát mimo stan.

Proč HP nepoužívá ME nevím ale dle mě to bude spis o tom ze zatím nemají takové produkty - před par lety to neměl nikdo, před rokem dvěmi se zacli přidávat další značky. SJ je asi jasnej když se podívám na jeho nabídku je v podstatě stejná jak před 15 lety.

I já sem psal ze HP není všemocné, ale lepší ho mít než ho nemít, sobb ten spacak určitě použije i v jiné teplotě než je -40°C.

A ta voda ve spacaku - pokud připustíme ze tam zustane (důvod teď nechme stranou) bude v tom spacaku plusová nebo mínusová teplota....? Podle mne tedy plusová, takže voda bude peří máčet - HP to nevadí - klasickému ano. Pokud bude ve spacáku mínusová teplota potom asi bude překročeno jeho teplotní určení - tedy pardon pokud se pletu.

[Michal82]

Jinak nevím zda zrovna ME lze brát jako top značku na spacáky.

Mimochodem na HP přešel už i německý YETI u své Extreme řady.
Těch výrobců přibývá.

[Pierre111]

No pořád tomu bohužel nerozumíš . Fakt už nevím jak to jinak vysvětlit.

Pierre111 - je to moc dlouhý - netvrdím že ti ta vzdušná vlhkost sama od sebe zkondenzuje. Jen mám za to, že jí klasické peří stejně jako jiné materiály pojmou.

Spacák není houba aby vysával vzdušnou vlhkost . Vlhkost musí mít ke kondenzaci důvod. Což ve vyhřátém spacáku mít podle mě moc nebude. Museli by napsat speciální podmínky aby se to dělo ve velké míře, například 100% vlhkost, vysoká vzdušná vlhkost/hodně vody ve vzduchu a teplo. Něco jako ta tvoje koupel, ale v takovém případě asi nebudeš potřebovat péřový spacák.

A ta voda ve spacaku - pokud připustíme ze tam zustane (důvod teď nechme stranou) bude v tom spacaku plusová nebo mínusová teplota....? Podle mne tedy plusová, takže voda bude peří máčet - HP to nevadí - klasickému ano. Pokud bude ve spacáku mínusová teplota potom asi bude překročeno jeho teplotní určení - tedy pardon pokud se pletu.

směrem ven ze spacáku teplota klesá a pokud je venku -40, tak opravdu ve vnější vrstvě spacáku může a pravděpodobně i bude mínusová teplo. Právě tam bude voda nejvíc kondenzovat a poté hned mrznout. Pokud k tomu dojde, tak to bude pravděpodobně pod vnější látkou. Vždyť to píše i Sobb ze své vlastní zkušenosti. Ale jak psal Aldo, vlhkost vyprodukovaná tělem není zase takový problém. Dá se to řešit. Vlhkost v dechu už problém být může větší. Stejně tak jako kapalná voda, která ti spacák namočí zvenku a pak může zmrznout. Na to se membrána zase docela hodí myslím a HP v tom velkou výhodu mít nebude.

[Michal82]

Pierre111 já ti ale nepíšu nic o kondenzaci přečti si to znovu.

Pokud vím sobb psala o kedové krustě na spacáku né o ledu ve spacáku.

Tohle by bylo zajímavé změřit termokamerou - a kámoš jí má takže už vím co budu dělat v zimně

Jinak tohle celé má jediné a velmi snadné řešení.

Koupit HP spacák na -40°C a jít ho do -40°C vyzkoušet.

Nic lepšího tu stejně nikdo nevymyslí - já si to taky musel vyzkoušet jelikož ste tu tehdy psali jen teorie a praktickou zkušenost s HP nikdo neměl.