koupě péřáku

[milarepa]

záleží na typu užití, pokud to máš, jak píšeš, na nějaké válení se v kempu nebo na fesťáku, tak ti stačí prakticky cokoliv a kup si co chceš......

pokud to máš na solidní turistiku, tak si kup péřový spacák od polských výrobců - Cumulus, Pajak, Malachowski, to je zaručená kvalita a jistota, máš tam skvělý vnější materiál, to nejlepší polské peří (je jedno jestli kachní nebo husí) z jejich vlastních farem, bez chemické úpravy a špičkové ušití z těch nejlepších materiálů, plus doživotní záruka, nebo 10 let záruka. Třeba takový Cumulus Lite Line 200 je super volba na léto.... bonus je možnost vlastní konfigurace u výrobce

ty supermarketové šmejdy nemá smysl hodnotit, peří je z Číny několikrát chemicky čištěné (bo krev bytostí, co neviděly vodu a neměly hezký život a ani smrt, se musí pořádně vyčistit), pak slisované do velkých transportních balíků a po převozu znovu chemicky upravené pro finální užití - tzn. loft ti co nevidět slehne, vnější materiál nějaký fejk nebo něco těžkého, takže loft ti to nenafoukne, koneckonců když to peří stojí za hovno, tak není co nafukovat, no a technické provedení odpovídající ceně..... ....ale na vyspání v kempu nebo na fesťáku to stačí, stejně jako babišovy sójové párky někomu nenáročnému stačí na zahnání hladu......

ten Viking je pro běžnou turistiku solidní volba, futro je sice vyrobené v Číně, ale aspoň to plní v Evropě ne tím úplně nejhorším peřím, výhoda je záruka a dobrý servis, na léto bych od Warmpeace spíše vzal Solitaire 250....

[Lipon]

ten Warmpeace Viking máme se ženou, momentálně asi 3. sezónu, není mu co vytknout

[Jardaarda]

ten Warmpeace Viking máme se ženou, momentálně asi 3. sezónu, není mu co vytknout

Děkuji za reakci.
Jakou nejnižší teplotu považujete za komfortní ??

[apuka]

supermarketové šmejdy nemá smysl hodnotit, peří je z Číny několikrát chemicky čištěné (bo krev bytostí, co neviděly vodu a neměly hezký život a ani smrt, se musí pořádně vyčistit),...

Hele, mel jsi nekdy nejakou zkusenost s linkovanym decathlonackym perovym spacakem? Podle Tvych slov, ktere vetsinou na nej vubec neplati soudim, ze ne... zkus si precist alespon popis.

Ma jej manzelka i syn, oba si je koupili vloni kvuli nutnosti pouziti vlastnich spacaku na chatach (kvuli covidu). Bohuzel se k vyuziti moc nedostali, bo covid nakonec chaty uplne zavrel...

Takze zkusenosti zatim vice-mene jen z domova. Ten spacak je skvely, loft ma teda docela pekny, svrchnini vnitrni material je moc prijemny, zadny evidentni smejd. Jedine dva detaily, na co je dobre dat pozora vyzkousrt jsou kratsi zip a tvar kaouce - ta je opravdu jenom na hlavu. Jinak mu neni co vytknout.
Jasne, neni to zadny UL, ani prebornik v teplotach a nevim, podle jake normy pocitali 800 cuin-ove kachni peri... Na pozadovane pouzivani plne postacuje, jen si nejsem uplne jisty, jestli bude vzdy stacit teplotni komfort.

Dalsi podobny - a podobne skvely pomer cena/vykon na podobne pouziti je od Husky spacak, myslim, Dinis. Ale to jsem jenom mel doma na srovnani s Decathlonem. Vyhral Deca., ale nejvice kvuli velikosti - pro manzelku byl Husky hrozne velky.k

[mitau]

Decathlon ma myslim studene svy - tj. prosivane. U Vikingu 300 by mely byt H-svy.

Z hlediska teplot se muzes u toho Decathloni podivat na ruznojazycne recenze na jejich strankach - je jich tam celkem dost.

Kdybych resil penize, tak bych na tvem miste bral ten Decathloni, protoze oproti Warmpeacu je to znacna uspora a dostanes kvalitnejsi peri, ktere alespon castecne vynahradi jiny typ konstrukce siti. Navic pri tvem pouziti i na festivaly, vodu atd. bude ten spacak trochu trpet. Tak kdyby se s nim nahodou neco stalo, tak te to nebude bolet tolik jako u toho Warmpeacu. Jen si vyzkousej, ze ti z hlediska komfortu budu sedet ta tvarovana kapuca - na me to pusobi dobre, ale nekdo, kdo ma rad vetsi volnost ve spacaku, by s tim mohl mit problem.

Crossroad beru jako soukromou znacku Sportisima a to ve me moc duvery nevzbuzuje.Ale je to ciste pocitova zalezitost - nemam to podlozene zadnou konkretni spatnou zkusenosti (protoze jejich vyrobky bych si proste nekoupil)

[Lipon]

Děkuji za reakci.
Jakou nejnižší teplotu považujete za komfortní ??

neexistuje na to odpoved, kazdej ma komfort jinde
mne v tom neni zima v trenkach a triku s kratkym, kdyz je kolem 10 (srpen, u vody), zena uz se prioblika

[milarepa]

tak hodnotit decatlonácký péřový spacák po pár přespáních v pohodlíčku na chatě je dost mimo, na válení u vody nebo v kempu to určitě bude dobrý spacák, ale na hory bych v něm určitě nejel, tedy jel, kdybych byl na tom tak špatně, že bych neměl na kvalitní a prověřený model, nějak by se to v něm určitě dalo přežít, ale proč se trápit? Utrpení není povinné...........nebo opravdu chceš srovnávat decatlonácký low end s polskými spacáky?

[mike]

Celkem mě překvapují rozdílné teploty při stejné náplni spacáků. Neměly by mít "stejné" vlastnosti, jak moc se tomu dá věřit?

Verit se da tem, co uvadeji teploty podle EUronormy a to jeste ne vzdycky. V tomhle pripade Sportisimo naprosty nesmysl a docela bych jim pral, aby v tom spali pri pry komfortni teplote 3 stupne. To by je odnaucilo lhat. TVL, 300 g kachniho peri bez uvedeni cuin tj. mozna 500 Viking 300 IMO taky nerealna cisla, Liponovych 10 C by odpovidat mohlo. Decathlon vypada realne, ma nejvetsi objem peri (800 cuin) a navic je celkem uzky. Vsimni si, ze oni jedini normu uvadeji.

[apuka]

hodnotit decatlonácký péřový spacák po pár přespáních v pohodlíčku na chatě je dost mimo, ...nebo opravdu chceš srovnávat decatlonácký low end s polskými spacáky?

Ty asi vis dobre, ze jsem se ozval na Tvoje uplne jine, shazujici a navic nepravdive (krome toho, ze je to peri z Ciny) hodnoceni, mas to ve Tve citaci v mem prispevku . To co pises ted, nikdy nikdo nehodnotil a s polskymi spacaky taky nesrovnaval, tak proc o tom pises ? .

[sobb]

Viking 300 IMO taky nerealna cisla, Liponovych 10 C by odpovidat mohlo. Decathlon vypada realne, ma nejvetsi objem peri (800 cuin) a navic je celkem uzky. Vsimni si, ze oni jedini normu uvadeji.

Je fakt, že na stránkách to nemají napsané jednoznačně, ale pokud si dobře pamatuju, tak Warmpeace měl údaje podle normy a "podle zkušeností uživatelů". Čekala bych, že ve specifikacích budou spíš uvádět čísla podle normy.

Jardaarda: u Warmpeace se celkem hodí sledovat jejich doprodej, občas se tam objeví něco za dobrou cenu. Momentálně tam mají v druhé jakosti Viking Blanket, což do auta nebo do stanu na fesťáky či vodu nemusí být špatný. Na turistiku už to tak výhodný není, to pak záleží na tom, jaká aktivita u Tebe převažuje.

[mike]

Čekala bych, že ve specifikacích budou spíš uvádět čísla podle normy.

Mozna jo, ale meri to jako Prima Realne to neni. Kdyz vezmu jako etalon SJ, tak Koteka 290 ma 290 g 800 cuin peri a komfort 5.5 C. To je o 29 % vetsi objem peri, nez Viking 300, ktery ma mit 6 stupnu. Uz to uplne staci a Koteka je navic vyrazne uzsi, coz pridava loft a tedy komfort (kacha versus husa pomijim). Tech 6 stupnu je IMO nesmysl, 10 by byt mohlo.

Takze kdybych mel vybirat jen podle toho, kdo se k zakaznikum chova ferove, tak jasne vede Decathlon a ten navic vychazi nejlip i z jinych duvodu. Pokud neni nejaka vyhrada treba ke strihu, tak celkem jasna volba.

[sobb]

To netuším, mám jen jejich zimní spacáky, a tam si myslím, že teploty celkem sedí.

Pokud bych si měla vybírat jen z těchto tří, tak buď WP nebo Decathlon. U toho druhého bych ovšem nepřekousla ten střih, takže by mi zbyl jen Warmpeace.

[Lipon]

tech mych uvadenych 10 je v triku s kratkym a trenkach, s prioblecenim se myslim da vyspat i pri mensi teplote - teda ja, nejsem zadne vychrtle tintitko

nijak exaktne to nemerim ani si nevedu statistiku, nejnizsi teplota, kdy jsem v tom spal bylo asi v prosinci v Jizerkach v takove stare chate, prvni noc, nez se to trochu vytopilo, tak sla v cimre para od pusy, mel jsem na spani merino spodky, ponozky a rolak a tenkou cepicku a zima me nevzbudila

[Jardaarda]

Decathlon ma myslim studene svy - tj. prosivane. U Vikingu 300 by mely byt H-svy.

Děkuji za reakci. O těch studených švech jsem nevěděl. To je docela nemilé.

[milarepa]

hm, jiní výrobci když mají studené švy, tak tím svůj lehký spacák odlehčí někam na 300 gramů, tohle monstrum váží přes 700....a ani nevíme, z čeho je ušitý.....jen víme, že je prošitý.....ach jo, a tohle si někdo koupí a je spokojený....

[apuka]

@milarepa: prozrad, proc jsi tak vysadeny na Decathlon? Znovu se Te zeptam:

mel jsi nekdy nejakou zkusenost s linkovanym decathlonackym perovym spacakem?

Asi nemel, zase pises naproste bludy...

Poznas jiny perovy spacak s podobnymi vlastnostmi (vcetne puvodu peri a vnejsiho i vnitrniho materialu) s podobnou hodnotou cena/vykon? Navic na pozadovane pouziti? Asi tezko, mozna tak jeste Husky Darwin, ale ten je "vice letni" (cimz se omlouvam, predtim jsem psal o Husky Dinis, to je jiny spacak, ten se mi uplne nelibil).
A kdyz neznas, nemas lepsi volbu, tak laskave prestan shazovat nejaky vyrobek jen proto, ze mas problem s jeho vyrobcem/prodejcem.

tohle monstrum váží přes 700....a ani nevíme, z čeho je ušitý.....jen víme, že je prošitý

Vazi ve velikosti L (tj. do vysky 184 cm) 700g, tj. o 20g mene nez Viking; usity je z nylonu - o co vice vis o materialu Vikingu, krome nazvu daneho Warmpeacem, ze ten spacak jsi mel v rukou, vis jak ta latka vypada, nic neznamena - muzes zajit do Decathlonu a taky vyzkouset. Ze je prosity, jen hadame - asi ano, uz i kvuli uvedenym teplotam. Ale ty teploty jsou urcene podle dane normy a sedi. u WP vypada, ze moc ne. Poskladane to ma cca stejny rozmer.

A ne, nejsem zadnym zastancem Decthlonu - je mi jedno kdo by vyrabel a prodaval podobny spacak, ale ja jsem v nem lezel, vim, jakou ma vnejsi i vnitrni latku (mimochodem, pro mne je prijemnejsi vevnitr nez Viking 900), vim jaky je v ni pocit. S Vikingem mam zkusenosti pouze s V 900 (a "zevnitr lezicimu" je pocitove prijemnejsi Decathlon), coz je stejny material. A proto vim, ze na uvedene vyuziti asi lepsi spacak nenajde.

[milarepa]

jelikož Cumulus nestíhá vyřizovat požadavky, a nikde na trhu se nedají sehnat, tak mám pro zájemce o jejich spacáky super možnost, jak si je ještě teď pořídit a nečekat 2-3 měsíce, marně jsem sháněl Cumulus Lite Line 200 levý zip, nikde není.....až jsem objevil tenhle super e-shop, kde některé Cumulusy ještě furt mají

https://www.trekkersport.com.pl/spiwory/spiwory-puchowe.html?manufacturer%5B0%5D=Cumulus

Obchod to je bezpečný, spacák mi v pořádku přišel, výhoda je, že se dá i slušně ušetřit na poplatcích, dostanete spacák za polskou cenu, která je minimálně o litr nižší, než když si jej koupíte v ČR, případně necháte od Cumulusu poslat, jen se platí 59 zlotých za mezinárodní dobpravu, ale i tak dobré...

časování bylo úžasné, za 2 hodiny vyjíždím do Jižních Čech na týdenní procházku, spacák jsem už odpískal a měl sbalenou starou syntetiku, a tu náhle telefon od DHL, že mám spacák u baráku, tak jsem narychlo přebalil

[Jardaarda]

tak jsem narazil na doprodej SPACÁK VIKING 300 180 CM L - 2. JAKOST A za 3290kč takže asi půjdu spíš do warmpeace než do decathlonu. Konstruhce H mi přijde lepší než ta prošítá co je v dekáči i když tam zas uvádí větší plnivost.

[apuka]

Mam dojem, ze v tomto vlakne jsem se bavili o tom, kolik vlhka/vody dokaze do sebe natahnout perovy spacak bez toho, aby se vyrazne ovlivnily jeho izolacni i jine vlastnosti.

Jsem minuly tyden napsal dotaz na Textilni zkusebni ustav pres jejich stranky outdoortesting. Docela mne prekvapilo, ze jsem dostal od pana "zkusebneho komisare" ( ) odpoved jeste tyz den. Tady je otazka a odpoved:

Procentuálně vyjádřeno, kolik vody ze vzdušné vlhkosti je schopné peří ve spacáku do sebe přijat ... bez výrazné ztráty vlastností.
Zatím se mi podařilo najít dvě nestejné informace v diplomových pracích na Technické univerzitě v Liberce - jedna práce psala, že 4% bez ztráty vlastností, další dvě psaly o 13% bez bližšího popisu ohledně vlastností. To je ale docela velký rozdíl.
Další související otázka by byla, jestli toto souvisí i s cuin použitého peří.

Specifická otázka, odpovím trochu jinak. Navlhavost peří je totiž jen jedna věc a osobně si myslím, že je důležitá, ale není absolutně zásadní. Osobně bych odhadl, jak je uvedeno, tj. mezi 4 a 13%. Bude samozřejmě záležet na kvalitě peří, druhu peří, obsahu tuku atd… + celkové hmotnosti náplně.

Dalsi cast odpovedi by mohla taky zajimat mnoho lidi. Castecne totiz odpovida i na jine v tomto vlakne polozene otazky pro hodne nizke teploty, minimalne na duvody. Napr. od sobb:

Modelová situace:
Vcelku zima - teplota přes den mínus třicet a v noci okolo mínus čtyřiceti a překvapivě docela velká vzdušná vlhkost. Ta je poznat i dle toho, že po západu slunce se všechno - předměty i lidi - pokryje vrstvou námrazy. Spaní ve stanu. Bez VBL bariéry či masky na dýchání. Dech se okamžitě sráží na nejbližších předmětech, nikoliv jen na vnitřním stanu, jak je při normálním mrazu běžné a zas tolik nevadí, protože hned zamrzne. Přestože člověk spí povylezlý ze spacáku až po ramena, aby hlava byla výš a nedýchal na spacák, tak stejně po usnutí dojde k tomu, že zaujme v intinstiktu zachování tepla polohu skrčence a na spacák si chtě nechtě funí. Což je za celou noc slušná dávka vody. V našem případě to DWR i membrána neustála a ráno byly spacáky v oblasti hrudi (případně i kapuce, když se blbě shrnula) zmrzlé na šutr. Nebylo to hned, první noc OK, druhá horší, třetí zmrzlé cucky peří. Svou roli zajisté hrál i pravděpodobný rosný bod ve spacáku, ale v porovnání s vydýchanou vodou spíše okrajovou, respektive, byl by to menší problém projevující se pomaleji. Ranní a dopolední sušení na pražícím slunku při mínus třiceti nedostatečné, v podstatě to jen rozmrzlo a pak zas zmrzlo. Možná něco málo i vyschlo, váhu jsme neměli.
K tomu všemu se po čase ještě přidává modelová situace dvě, kdy se při některé noci oteplí na příjemných mínus pětadvacet. Což má ale při stále slunečném počasí i vysoké vlhkosti vzduchu za následek, že ranní sluníčko rozpustí vrstvy námrazy na vnitřním stanu, jako i na všech volně ložených věcech ve stanu, kterých se spacák dotýká. Což je také nemálo vody, se kterou má DWR i membrána problém, zvlášť u spacáku zmrzlého z předchozích nocí.
...
Sakra, co s tím?

V praxi je podstatná konstrukce spacáku a distribuce vody uvnitř stěny. Pokud je okolní teplota pod rosným bodem, pak žádná voda ze spacáku odcházet nebude. Něco pobere peří, něco se vysráží pod horní tkaninou, nebo u některé z membrán (pokud jsou použity). Zde bude záležet hlavně na konstrukci a zkušenosti výrobce. Pokud bude tepleji, pak by se měla vlhkost odpařovat do okolí. Pokud zamrzne, bude někde uvnitř krusta z ledu. U extrémních spacáků se předpokládá, že musí vodu pobrat do sebe. Na to mají taky odpovídající náplň peří, které musí současně zajistit izolaci pro použití např. při -10C.

Trénovaný člověk, který spí v extrémních podmínkách, se při spánku zas tak moc nezapotí. Pokud dýchá studený vzduch, ochlazuje tělo i z vnějšku. V mrazu je vzduch zcela suchý, vlhkost je nulová, tělo spíš ztrácí vodu. Hrozí dehydratace (takže tělo toho moc nevypotí, když nutně nemusí). Navíc má na sobě další vrstvy, nikdy nespí ve spacáku nahý. I zkoušení předpokládá jednu vrstvu – pyžamo. A samotná bavlna například pobere kolem 15% vlhkosti, aniž se zdá vlhká. vlna podobně, klidně i kolem 18%. Okolní podmínky jako teplota a vítr budou hrát zásadní roli jak z pohledu tepelného komfortu, tak z pohledu odvodu vody.
...
Sám praktickou zkušenost nemám, ale co vím od kluků z polárních expedic tak se spacák ráno otočí vnitřní stranou nahoru a nechá se vymrznout volně rozprostřený během snídaně na slunci a mělo by to stačit na jeho běžné „usušení“.

K tomu bych jeste dodal, ze jsem v lete narazil na (vedeckou) praci, kde se rozebiral prave ucinek te krusty ze zmrzle vlhkosti (vznikle pri rosnim bode uvnitr spacaku). Misto, kde se to deje, se (pri nemennych podminkach) bude stale vice posouvat smerem dovnitr spacaku, krusta bude tloustnout timto smerem. Samozrejme se tim vyrazne meni izolacni vlastnosti spacaku, az muze hrozit (doslova) umrznuti.

V jine praci (taky starsi diplomka na TU Liberec ve spolupraci s Warmpeace) navrhovali do techto podminek merino vlozku do spacaku. Prave kvuli tomu, aby co nejvice omezili pronikani vlhkosti z tela do peri - aby merino nabralo co nejvice vlhkosti. A proto vlozku do spacaku a ne obleceni (coz se ale nevylucuje), ze je to vice toho merina, tj. dokaze nabrat vice vody.

Nevyrcenym dusledkem odpovede i tech praci je, ze neni moc vhodne do tech podminek pocitat s pouzivanim mene tepleho spacaku a oblect se do perove bundy, kalhot a papuci, ze si s tim zlepsim tepelni komfort. Nezlepsi - nebude tam to pridane mnozstvi peri, timpadem se stejne bude delat ta krusta, ale bude se ruchleji snizovat ten komfort.

Jinym dusledkem je, ze Ti, co se snazi oblekat dovnitr do umeliny, aby co nejvice odvadeli vlhkost od tela delaji to nejhorsi, co mohou z hlediska zachovani izolacnich vlastnosti.

Jen pozor! Uvedene plati pouze pro extremni podminky! Viz i jina cast odpovedi, trochu do extremu:

Jinak by se ovšem sestava chovala, pokud bych spal při +15C a vzal si spacák do -10C. Pak je opravdu riziko, že bude uvnitř citelně mokrý, protože se bude člověk intenzivně přehřívat a potit. Pak nebude snadné ho usušit… Zde bych upozornil na potřebu správné volby spacáku podle teplotních podmínek… Zase, pokud je mi horko, rozepnu spacák a přestanu se potit, vlhko odchází pryč…

Snad to nekomu pomuze.

Jo, jeste je tady jedna nevyrcena a nezodpovezena otazka - jak to funguje s hydrofobnim perim???

[Allydamm]

Ahoj, chtěl bych poprosit o srovnání, zkušenosti s modelem, případně značkou.

Sea To Summit Spark SPIV https://seatosummit.com/product/spark-s ... -bag-spiv/
Cumulus TENEQA 850 https://cumulus.equipment/eu_en/down-sl ... a-850.html

Nebo pokud víte o něčem podobném. Určitě zkusím hydrofobnim peří, na pohodu pro mě je těch -15°C a samozřejmě bych chtěl co nejmenší a nejlehčí spacák.

[Etheric]

Cumulus bude teplejší. U StS se mi nelíbí ty komory jak jsou řešený

[Quido]

souhlas, i kldyž jsou spacáky cenově srovnatelné, tak Cumulus je na tom líp s náplní peří, tím pádem i težší... řekl bych to asi tak, aby laik pochopil - DtS Spark Sp IV je zimní spacák a Cuumulus Teneqa 850 je echt zimní spacák, čili jiná třída - s ohledem na poměr cena / výkon bych tedy bral ten Cumulus (podle mne má i odolnější svrchní materiál)...

[GreyMouse]

V jine praci (taky starsi diplomka na TU Liberec ve spolupraci s Warmpeace) navrhovali do techto podminek merino vlozku do spacaku. Prave kvuli tomu, aby co nejvice omezili pronikani vlhkosti z tela do peri - aby merino nabralo co nejvice vlhkosti. A proto vlozku do spacaku a ne obleceni (coz se ale nevylucuje), ze je to vice toho merina, tj. dokaze nabrat vice vody.
...
Jinym dusledkem je, ze Ti, co se snazi oblekat dovnitr do umeliny, aby co nejvice odvadeli vlhkost od tela delaji to nejhorsi, co mohou z hlediska zachovani izolacnich vlastnosti.

Mno... to je teorie, praxe může být jiná. To, že bavlna nebo vlna jsou schopny pojmout nějaké množství vody aniž by se zdály vlhké, neznamená že to udělají, kdykoli se mi to bude hodit. Když jsem před pár lety dělala pokus se spacáky, kdy jsem zjišťovala kolik vody během (vlhké a chladnější) noci absorbuje obydlený a kolik neobydlený spacák, tak jsem zvážila i spací triko (asi nějaká směs s merinem, ale cedulka už je bohužel opraná a nečitelná). Čekala jsem, že ráno bude vážit víc, ale bylo to naopak. Díky topícímu tělu se z trika během noci odpařila i ta malá vlhkost, která se do něj dostala, když se před použitím povalovalo doma v ložnici. Určitě by to chtělo víc pokusů, přesnou váhu a oblečení z různých materiálů... ale i tenhle jeden pokus mi stačí k tomu abych podobné teoretické závěry brala s velkou rezervou. Myslím, že by to bylo pěkné téma na nějakou bakalářskou práci na textilní fakultě

(Ptákoviny typu, že při +15 budu spát ve spacáku určeném do -10 asi není potřeba řešit )

[Quido]

@GM:
přesně tak - tvrdě vydřené zkušenosti jsou nad všechny teorie (a ještě je to případ od případu, spacák od spacáku, uživatel od uživatele, den ode dne...)

jak říká klasik: "šedivá je teorie - zelený strom života"

[apuka]

to je teorie, praxe může být jiná

Tak to je jasne, bohuzel zadne laboratorny testy nezajisti stejne (rozmanite) podminky jako praxe.

Ale co jsem psal o te merino vlozce, tak to bylo vymysleno z praktickych duvodu - tehdy Warmpeace sil expedicni spacaky do extremnich podminek, se kterymi byly obcas prablemy, ze kvuli namrzani vlhkosti UVNITR peri, kde se zrvna nachazel rosni bod se ten led posouval stale hloubeji dovnitr a dramaicky snizoval izolacni vlastnosti. Pry takove vlozky nakonec WP k tem spacakum i vyrabel a pry opravdu pomahaly. To ale jen odkazuji na tu diplomku, nepidil jsem se po tom dal.

Ale ze Tys nenamerila moc nasakle vody mohlo byt klidne tim, ze to bylo obleceni na tele - a jak pises, zafungovalo ohrivani telem. U te vlozky je to ale uz trochu jinak, tam by melo zustat vice vody. V te diplomovce to simulovali v mrazaku a jsou tam uvedene nejake hodnotu. Samozrejme, skoro nikdy nedojdes k teoretickemu maximu obsahu vody - a znovu, furt se jedna jenom o nejakou simulaci a ne skutecny real. Napr, figurina se asi nepude uplne moc prehazovat .

Napodobne jsem nasel jednu "vedeckou" praci dvou americkych vedcu (no, ja bych zase ten vysledni text za vedeckou praci neuznal kvuli formalni strance, ale na interpretaci vysledku to nic nemeni) na podobny problem - ze pri extremne nizkych teplotach (pod -20) se, hlavne pri delsich pobytech se srazi vlhkost UVNITR peri spacaku a ledova krusta se posouva dovnitr, cimz pry nekolikrat doslo k omrzlinam, i kdyz byla teplota citelne vyssi nez konfort spacaku.
Tam se nevenovali moc tomu, jak to odstranit, jen zkoumali tento jev, ktery - ocekavatelne - potvrdili, vcetne toho, ze se tim dramaticky snizuje izolacni schopnost peri a kvuli ledove vrstve se taky dramaticky zvysuje odvod tepla. Vcetne vypoctu.

Tam jde ve zkratce o to, ze muzes mit hodne silnou vrstvu peri, ale kdyz jsi stale v tech extremnich mrazech, tak se vlhkost, ktera dostane "pres" peri srazi v miste, kde je rosny bod - a ten bude u tech teplot vzdy nekde ve vrstve peri. Tam se ale ta vlhkost zmeni v led a stalym pristupem dalsi a dalsi vlhkosti se udela uvnitr peri ledova vrstva, ktera vede teplo o rady rychleji nez peri. No a tento led ve spacaku zustava, protoze pri tech teplotach se neda vyvetrat tak, aby se "odparil". Dalsi noc se pri podobnych teplotach kvuli uz existujici vrstve ledu reosny bod posuova jeste hloubeji do spacaku, led se zesilnuje - smerem dovnitr - a stale vice a vice se priblizuje k telu, tj. vice a vice snizuje izolacni schopnost spacaku. Bo peri, ktere je v ledu a "za ledem" uz neizoluje.

A kdyz mas tyto podminky napr, tyden-dva, tak si muzes predstavit, ze na konci uz mas mnohem, mnohem "mene teply" spacak.

[sobb]

Ale vždyť to se tu už diskutovalo ...
Funkčním řešením je evidentně použití VBL.
Další možnost je použití dvou spacáků - péřák uvnitř, syntetika na něj. Při správné kombinaci dojde k zámrzu buď mezi spacáky nebo v sytetice.
Merino pomoct trochu může, ale řešní proti zámrzu uvnitř spacáku to není.

Jinak o tom mluvíš jako o problému pod mínus dvacet, ale spíš mi přijde, že tohle se týká až teplot někde pod třicet. Ale záleží to i na použitém spacáku.

[mike]

Další možnost je použití dvou spacáků - péřák uvnitř, syntetika na něj. Při správné kombinaci dojde k zámrzu buď mezi spacáky nebo v sytetice.

To fungovat urcite muze, ale zajimalo by mne, jak se to ladi. Tj. jak najdes tu spravne silnou syntetiku.

@apuka: merino sice nejakou vlhkost vstreba, ale maximum je okolo 30 % jeho vahy, kdyz je uplne suche. Coz nebude a po prvni noci uz vubec ne a pak uz ho neususis. Hlavne si to ale spocitej, rekneme, ze tech 18 %, co psal pan, je realne (prvni noc asi ano). To je 18 g na 100 g vlozky. Tezke bavlnene vlozky mivaji az 400 g, merino rekneme 300, takze 54 g, to je panak a ledovou vrtvu by na plose spacaku neudelal. Pomerne neefektivne vyuzita vaha, radej bych vzal tu syntetiku, jak pise sobb.

[apuka]

o tom mluvíš jako o problému pod mínus dvacet, ale spíš mi přijde, že tohle se týká až teplot někde pod třicet

Ja jsem psal jen, jak si cca pamatuji, ze ti Americane resili. Presne si tu teplotu nepamatuji, ale zkoumali to simulaci v mrazaku, tam meli, myslim max (resp. min) nejakych -27.

Ale jasne, ze je to mnohem vetsi problem pri tech teplotach, jak jsi uvedla Ty, co jsem citoval, pod -30 i pres den. Avsak i pod/pri -20 rekneme tomu dva tydny v kuse (hlavne kdyz je tak i pres den, pripadne nekde ve vyskach jeste vitr, co jde pocitova teplota znacne niz) k tomu muze dojit.

VBL je, samozrejme resenim, jak se o tom tady diskutovalo. Problemem spise bude, kdyz toto nenastane pri polarnich expedicich ale nekde ve vysokych horach, kde malokdo s VBL pocita.

Vubec, ja jsem to tady spomenul kvuli tomu, aby si nekteri lide uvedomili, ze se neda vzdy spolehat na hranicni limity spacaku, ze kdyz je napr. do -30, tak v nem budu v pohode dva mesice pri -30-ti v pohode, ze pri delsi dobe pouzivani a nemoznosti vysuseni (mrazem se led ze spacaku tezko vysusi) muze komfort spacaku za par dnu klesnout docela dramaticky.
Druha vec, kvuli cemu jsem to se dal byla ta informace, ze vyrobci spacaku do extremnich teplot "se predpoklada, ze musi vodu probrat do sebe" a tomu se odpovidajicim zpusobem prizpusobuje mnozstvi peri. Tj. ze tam byva peri ve vetsim mnozstvi nez je nutno pro dosahnuti daneho limitu/lpmfportu v laboratorii.

Jasne, pomuzes tomu syntetickym vnejsim spacakem - ale mike spravne podotkl, ze se tezko urcuje "spravna sila syntetiky". Konec koncu, muzes pouzit klidne i druhy perovy spacak - ledova krusta se vevnitr vytvori v syntetice i peri, takze z tohodle hlediska je to jedno, stejne tak, pokud se nahodou strefis, ze bude "bod mrazu" presne mezi spacaky.

Hlavne si to ale spocitej,... Tezke bavlnene vlozky mivaji az 400 g, merino rekneme 300, takze 54 g, to je panak a ledovou vrtvu by na plose spacaku neudelal.

Tys asi vubec nepochopil tu "pointu", vlastne celou situaci. Ta se vubec nejednalo o neco jako ochranna vlozka do spacaku z Ba nebo hedvabi.

Jde o to, ze v tech extremnich podminkach by se telo opravdu nemelo tak potit, jako v "beznych", bo se nepotrebuje tak ochlazovat odparovanim potu - samotny dech jej ochlazuje vice nez dost (jestli je to pravda nebo ne, mozna dokaze rict sobb). A extremni zima - podle mne, ja to tak mam venku uz pod -10 - nuti telo omezit i "zbytecne" ztrati vody. Asi nesrovnatelne vice vody dostanes do vzduchu dychanim (tam bude vydechovany teply vzduch se 100% vlhkosti) - urcite nebude pomer dychanim/pocenim/primym odparenim stejny jako v normalnich podminkach. Timpadem je mnozstvi vody, co se muze dostat do spacaku znacne mensi - a to, co do sebe nabere merino vlozka, muze vyrazne omezit jeji mnozstvi v peri spacaku. V te diplomce navrhly merino vlozku z upletu 160g/m s celkovou vahou 420-435g. To uz i ten "panak" vlhkosti je pomerne hodne, hlavne z dlouhodobeho (vice dnu) hlediska.

Navic, co jsem si az ted uvedomil ta vlozka byla schvalne navrzena cerna - z duvodu, ze takto mnohem lip absorbuje teplo ze slunce a dokaze se lip prehrat natolik, aby se vlhkost v ni (nebo alespon neco z ni) vysusila.

Jeste pripominam, jen jsem predal dal, co zjistovali jini - ja netusim, jestli a nakolik takova vlozka pomuze nebo ne

NTB, jsem udelal chybu, psal jsem vsude o rosnim bode - ten je taky dulezity, ale v pripade vytvareni krusty ledu vevnitr je dulezity bod mrazu (neboli teplota tuhnuti/tani).
NTB2, pri podobnych uvahach se vubec nebere do uvahy neco jako "neefektivne vyuzita vaha" ale nejlepsi ucinnost, pri extremech se fakt nepouziva UL outdoor . Klidne se muze ukazat, ze tech 435 g ma v tomto smeru ucinnost nasobne vyssi nez dalsi spacak. Ale netvrdim to, fakt netusim.

[GreyMouse]

@apuka: Já jsem nepsala, že nechápu jak může zmrznout vypocená voda ve spacáku, proto nemusíš popis tohoto nežádoucího jevu několikrát opakovat . Já jsem reagovala na tu část tvého příspěvku, kterou jsem dala do citace, tedy to tvé moudro, že "Jinym dusledkem je, ze Ti (GM: proboha proč velké "T"?), co se snazi oblekat dovnitr do umeliny, aby co nejvice odvadeli vlhkost od tela delaji to nejhorsi, co mohou z hlediska zachovani izolacnich vlastnosti." Kdybych do toho nezačala rejpat, tak už bys nenapsal "Jeste pripominam, jen jsem predal dal, co zjistovali jini - ja netusim, jestli a nakolik takova vlozka pomuze nebo ne" a čtenář, který tě nezná, by z "tónu", kterým jsi to podal, mohl usoudit, že tomu rozumíš

V te diplomce navrhly merino vlozku z upletu 160g/m s celkovou vahou 420-435g.
...
Navic, co jsem si az ted uvedomil ta vlozka byla schvalne navrzena cerna - z duvodu, ze takto mnohem lip absorbuje teplo ze slunce a dokaze se lip prehrat natolik, aby se vlhkost v ni (nebo alespon neco z ni) vysusila.

Zvláštní, že sis najednou uvědomil, zrovna tyhle dvě věci, které u té vložky uvádějí někteří prodejci, ale už sis nevzpomněl, že se vložka nevyrábí čistě z merina, ale jde o směs 50 % merina a 50 % polypropylenu (výrobce dokonce uvádí ještě vyšší hmotnost (520 - 540 g) a "revoluční" materiál složený z 50 % merina a 55 % PP ), čímž se ti ten "panák" vlhkosti, který merino pojme zase trochu zmenšil. A když už jsem na stránkách Warmpeace, tak musím říct, že ani jejich úvodní věty k tomuto výrobku ("Jemná vlněná vložka do spacího pytle. Funguje jako absorbér tělesné vlhkosti a dodatečný izolant. Polypropylenová složka pleteniny urychluje transport vlhkosti.") na mě nepůsobí jako že vyrobili něco co funguje, ale že to byl spíš krok vedle a teď se potřebují zboží zbavit. Zákazník má strach, že peří spacáku ztratí izolační schopnosti kvůli navlhnutí od potu? Warmpeace doporučí vložku s merinem, které díky svým unikátním vlastnostem vlhkost produkovanou spáčem pohltí. Bojí se zákazník, že bude spát ve vlhku, protože se přeci potí i v noci? I pro něj má Warmpeace řešení - nabídne mu vložku obsahující polypropylen, který vlhkost od těla rychle odvede... "Recenzi" jsem našla pouze jednu, kde dal zákazník produktu 90 %, ale jedním dechem dodal, že ho dosud nevyzkoušel

Ale ze Tys nenamerila moc nasakle vody mohlo byt klidne tim...

Psala, jsem, že ráno triko vážilo míň než večer před spaním (do maďarštiny to, bohužel, přeložit neumím ) a ty to interpretuješ tak, že nenasáklo moc vody? ... i když vlastně ano... množství absorbované vody bylo záporné, tudíž malé

Ještě přidám výsledek nejčerstvějšího (nevědeckého) pokusu. V pátek večer před zabalením do batohu zmíněné spací triko (v denním světle jsem odhadla z oprané cedulky složení na 55 % merina a 45 % polyesteru) vážilo 271 g, v neděli večer (po jedné noci ve spacáku) mělo po vybalení 269 g, tedy o 2 g méně. Drobnou chybu měření nemůžu vyloučit, ale rozhodně to nevypadá, že by merino složka při tomto způsobu použití měla tendenci vlhkost zadržovat. (Spacák (700 g peří 600 CUIN) během výletu přibral 29 g.)

BTW, tu libereckou diplomku jsem našla a rychle prolítla. Dlouhé stránky vzorečků a grafů se mi studovat nechtělo, ale pokud jsem to dobře pochopila, tak autorka zkoumala tepelnou vodivost polštářků plněných peřím z nichž polovina měla jednu stranu z merinové pleteniny a polovina byla bezmerinová. Do vysušených polštářků vstříkla vodu, zavřela je na několik hodin do igelitového sáčku a po provlhnutí měřila jejich vodivost. A dle očekávání jí vyšlo, že u vzorků s merinem nedochází při zvyšující se vlhkosti celého vzorku k tak velkému nárůstu tepelné vodivosti jako u bezmerinových vzorků (tj. lépe izolují). Ovšem o vodohospodářském chování merina při reálném použití (tedy v blízkosti hřejícího těla) jsem žádnou zmínku nenašla. Pokud jsem to pouze nepřehlédla a v té diplomce nic takového není, tak bych se pod závěr autorky ("měření ukázalo, že textilie s obsahem merinové vlny skutečně znatelně zvýší komfort uživatele spacího pytle") rozhodně nepodepsala. Nerozporuji výsledky laboratorních měření, ale ten závěr z nich, podle mě, nevyplývá.

[Quido]

@GM:
na apukovu reotriku si je reba trochu zvyknout - obecne, kdyz neco napise a nekdo se ohradi, temer vzdy zareaguje, ze to tak nemyslel, ale vsichni ostatni to vesmes pochopi tak, jak tvrdi, ze to nemyslel... takovy jeho colorit

jinak, k te liberecke diplomce... taky jsem si u toho zaveru v duchu rikal "jojo, loboratre, tam se deji veci, ktere se jinde nestavaji..."