koupě péřáku

[Etheric]

Já to vážil, po jasný noci pod širákem na jednom z nejvýše položených možných nocovišť Žďárských Vrchů. Zbytková vlhkost byla prd a nic, co jsem vypotil, za pomoci tepla odešlo ven. Peří skvěle přebírá vlhkost, zároveň ju rozvádí dál, ta se tak hezky rozloží a teplo se postará o zbytek.
Něco jinýho je např podzimní sychravina, tam nějaká vlhkost ostane, ale vždycky z vnější strany, uvnitř je krásně sucho. Každopádně tam to není potem ale vzdušnou vlhkostí.

nebo v nem delas vice potive aktivity nez samotne spani

To by mě zajímalo, jaký aktivity myslíš. Vzhledem k rozměrům spacáku a k tomu, že je to pytel... Jakože závody ve skákání v pytli? Nebo že by někdo uvnitř loupal salám/klikala na myš?

[mike]

V sepnutych spacakach se daji provozovat potive aktivity ve dvou

[Mawenzi]

mike
ale ne v perovejch:D

[sobb]

To sice nepisou, ale pisou spani pod sirakem a sama vis, ze necekany mensi destik proste prijit muze a DWR ho neda.

Ne, že by to bylo podstatné, ale v tom případě je to asi v rozdílném chápání textu. Já to pochopila tak, že není problém ranní rosa při spaní pod širákem.

@sobb: jsem te varoval

Když mě fakt velmi zajímalo, co tím vlastně měl apuka na mysli

[mike]

Já to pochopila tak, že není problém ranní rosa při spaní pod širákem.

To proto, ze mas zkusenosti a nesmysl automaticky vyloucis. Je to typicky marketingovy text, ktery vylozene nelze, ale je zavadejici. Je tam spojka "a", takze to muze znamenat i spani pod sirakem jako takove. Jednoznacne by bylo treba "ranni rosa pri spani pod sirakem..."

Když mě fakt velmi zajímalo, co tím vlastně měl apuka na mysli

Ted to vis a co si s tim pocnes?

[sobb]

Zatím mi nejvíc zajímavý přišel Sir Joseph Double Attack II, jelikož je tam možnost udělat z něho lehčí formu. Máte s ním zkušenosti?

Pár zmínek o starším modelu tu na fóru bylo, zkus použít vyhledávání. Někomu vadily X komory, tato konstrukce je použita i u nového modelu.

Jinak spaní ve dvou spacácích je trochu specifické, ne každému vyhovuje.
Výhody tohoto konceptu jsou asi zřejmé, ale nevýhodou třeba je, že v případě použití obou spacáků máš zbytečnou váhu navíc v obalovém materiálu a zipech.

[sobb]

mike: anebo je to tím, že Ty jsi na marketingový řeči alergickej

Neříkej, že jsi na prodyšnost peří taky nebyl zvědavej

[ripper6]

To by mě zajímalo, jaký aktivity myslíš. Vzhledem k rozměrům spacáku a k tomu, že je to pytel... Jakože závody ve skákání v pytli? Nebo že by někdo uvnitř loupal salám/klikala na myš?

Ne, jsou i jine aktivity, ktere ne kazdy bezne praktikuje, jednu z nich muzes videt treba zde
https://youtu.be/Ed8T-GzBcIY?t=75

[ripper6]

Myslel jsem spis špičkovou vodě odpudivou DWR úpravu. Spaní pod širákem a ranní rosa tedy nebude spacáku dělat nejmenší problém. Nebude, dokud nezacne prset.

A co kdyz to ma tu silnejsi verzi Pertex Quantum Pro 36g a Hydrofobni peri, to ma na to nejakej vliv?

[mike]

@sobb: spis tim, ze vidim, jak to ma fungovat a nelibi se mi to. Jsem alergickej na neferove jednani.

Fakt ne, ja uz totiz bohuzel vidim i to, jak funguje apuka (byt to pocitac, tak saham po vypinaci )

[mike]

@ripper6: na co jestli ma vliv? Zadna DWR proste dest nezadrzi a hydrofobni peri ti pomuze akorat v tom, ze ten spacak budes susit o den min. Do deste jedine zdarak, stan apod.

Zkracuj prosim ty citace.

[mike]

Pár zmínek o starším modelu tu na fóru bylo, zkus použít vyhledávání.
...
Výhody tohoto konceptu jsou asi zřejmé, ale nevýhodou třeba je, že v případě použití obou spacáků máš zbytečnou váhu navíc v obalovém materiálu a zipech.

Už jsem se dívala, díky Jen mi to nepřišlo uspokojivé... Váhu vůbec neřeším, nikde se s tím asi vyloženě tahat nebudu. Důležitý je, aby mi v tom nebyla zima a chtěla jsem se jen ujistit, že koupím dobře. Přeci jen už to je investice a moc tomu nerozumím.

[sobb]

spis tim, ze vidim, jak to ma fungovat a nelibi se mi to. Jsem alergickej na neferove jednani.

Hmm, tak mně osobně zrovna tohle přijde celkem v pohodě.

Fakt ne, ja uz totiz bohuzel vidim i to, jak funguje apuka

E-ee, to nevymyslíš

[mike]

E-ee, to nevymyslíš

Cekal jsem neco absurdne nesmyslneho a nebyl jsem zklaman Jinak uz fakt obcas dokazu odhadnout dopredu, jakym smerem se budou ubirat jeho myslenkove pochody a k cemu dospeje. Coz je strasne, protoze je to jako rozbity program, ale ten muzu spravit... (si predstav, ze chces opravit rozbitou citaci a nemas na to prava )

[sobb]

Váhu vůbec neřeším, nikde se s tím asi vyloženě tahat nebudu. Důležitý je, aby mi v tom nebyla zima a chtěla jsem se jen ujistit, že koupím dobře.

Pokud Ti jde o výrobce, tak Sir Joseph je kvalitní značka.
Jestli Ti bude vyhovovat spaní ve dvou spacácích, to si musíš odzkoušet.
Co se týče chladu, tak při použití jen jednoho spacáku jsou při hraniční teplotě X komory holt nevýhodou. Ale pokud budeš mít na místě oba spacáky a jen se budeš rozhodovat, jestli spát jen v jednom nebo obou, tak je to jedno.
Pokud Ti na váze nezáleží, tak další variantou je pořídit teplejší spacák a v létě se jím jen přikrývat. A ve velkým vedru spát třeba jen pod dekou.

[apuka]

A co kdyz to ma tu silnejsi verzi Pertex Quantum Pro 36g

Quantum Pro ma navic vodeodolny hodne tenky zater, tj. bude proti jemnemu mrholeni odolne - kym zater bude fungovat. Na silnejsi dest to nebude, ale tam zase snad nebudes chtit spat jen tak ve spacaku.

[apuka]

Jsem alergickej na neferove jednani.

To je fakt for, to bys na sobe musel byt alergicky furt, protoze nefer jednani napr. prevracenim toho, co nekdo napsal (nejenom ja) si tady celkem znamy .
A hned v tomto vlakne davas par prikladu.

To neni definice prodysnosti, ale paropropustnosti. Pouziva se pouze pro membranove materialy, jinde nema smysl. Prodysnost je dana mnozstvim vzduchu, ktere pres material projde.

Ano, je to definice paropropustnosti, bohuzel v se to v cestine pouziva (hlavne, ale nejenom v outdooru) i jako definice prodysnosti. Asi z anglickeho breathability, co v doslovnem prekladu odpovida, tam je ta "Tvoje" prodysnost nazyvana air permeability. Kdyz reknes stu outdooraku prodysnost, 98 si pod tim predstavi toto.

Navic i Ty sam jsi na OF mnohokrat pouzil pojem prodysnost presne takto, prenesene se da rict "jak se v tom budu (ne)potit". A u spacaku Te bude zajimat prave toto.

Mimochodem, to "air permeability" je prave to, co je definovane pouze pro "ploche materialy", tj. latky, ale i napr. pro kartonovany papir. Na takove jsou definovane normovane metody mereni.
Breathability (propustnost vodnych par) neni definovany pouze pro "membranove materialy", je to obecnejsi pojem, pouzivany napr. i ve stavebnictvi. A je definovana metoda (Inverted cup, B2), ktera dokaze pekne odmerat i perak. Pro samotne peri to odmeris tezko, leda odectem rozdilu pouze obaloveho materialu.

Nevazil jsem to, ale muj odhad je tak 50, maximalne 100 g. A kolik clovek za noc vypoti? Zdroje se lisi, ale bezne se pise 0.5 - 1 litr potu. Tj. o rad vic, nez zustane v peri.

Ehm, mas spatne vypocty... Spravne je, ze ztratis cca 1kg vahy (ja jsem nikdy vice neztratil ani doma). Je to dane hlavne odparenou vodou - ale za normalnich okolnosti to je hlavne dychanim, samotnym pocenim je to minimum. Teda predpokladam, ze nebudes dychat do spacaku. A jeste pri kazdem pohybu ve spacaku vymenis nejake mnozstvi vodni parou nasyceneho tepleho vzduchu - i kdyz mas zatahly limec.
Pokud bys doma spal v bavlnenem pizamu a napotil do nej litr potu, to bys rano vypadal... Navic cca 100g ztracis "uhlim" Takze i tech 50-100g vlhkosti klidne muze sedet.

Kdyz Ti nestaci zkusenosti s potivym pohybem a perovkou, tak alespon vem do uvahy, ze - zase za normalnich okolnosti - je z hlediska prodysnosti prakticky jedno, jestli mas perak s Microlightem, Quantumem nebo s membranou.

Taky si dej dokopy svoje zakladni fyzikalni znalosti (na coz jsi nalezite hrdy) a zjisti, jaka je souvislost mezi odvodem tepla a prodysnosti (i v tom Tvem smyslu). Kazdopadne plati, cim je material prodysnejsi, tim vice vlhkosti odvede - a timpadem taky tim vice tepla. Je tam velmi silna korelace, dokonce i silna castecna kauzalita. Uz i z toho plyne, ze peri nemuze mit zadnou super prodysnost, jinak bys v nem zmrzl.

[mike]

co nekdo napsal (nejenom ja) si tady celkem znamy

Neferove jednani je treba zaklinani se podobnyma obecnyma frazema a mluvenim za ostatni Treba tohle:

Kdyz reknes stu outdooraku prodysnost, 98 si pod tim predstavi toto.

A tohle:

Navic i Ty sam jsi na OF mnohokrat pouzil pojem prodysnost presne takto, prenesene se da rict "jak se v tom budu (ne)potit". A u spacaku Te bude zajimat prave toto.

Zrovna tomu se snazim vyhybat, protoze jak se budu nebo nebudu potit s prodysnosti materialu temer nesouvisi. Souvisi s tim, kolik potu zustane uvnitr tj. jak budu mokry a jak se budu citit. V prodysnem obleceni se muzu potit jak prase a kdyz se vsechno odpari, budu v pohode a nebude mi to vadit. Ano, spousta lidi to tak pouziva, ale ja ne a rozhodne ne mnohokrat. Navic na to obcas jeste upozornuju.

Ehm, mas spatne vypocty... Spravne je, ze ztratis cca 1kg vahy (ja jsem nikdy vice neztratil ani doma).

Doma ztracim kilo az dve, ale cast proto, ze si minimalne jednou odskocim (a ne, vazit to nebudu ).

Je to dane hlavne odparenou vodou - ale za normalnich okolnosti to je hlavne dychanim, samotnym pocenim je to minimum.

Podklady? Vyrobci matraci tvrdi pravy opak. Samozrejme, ze dychanim cast odejde, ale vetsina pocenim.

Pokud bys doma spal v bavlnenem pizamu a napotil do nej litr potu, to bys rano vypadal...

Pi...co? Dalsi nesmysl. Pyzamo je prodysne, prikryvka je prodysna, takze vetsina potu projde skrz stejne jako pres spacak. Cast vstreba matrace (aspod podle vyrobcu). Ja vim, ze v tvem vesmiru by vsechno zustalo v pyzamu, ale v tom normalnim ne. Vis co? Udelej pokus. Vlez si na noc do igelitoveho pytle a poradne ho zavaz pod krkem. Rano z nej muzes vylit vodu a zvazit ji

tak alespon vem do uvahy, ze - zase za normalnich okolnosti - je z hlediska prodysnosti prakticky jedno, jestli mas perak s Microlightem, Quantumem nebo s membranou.

Tys snad nikdy ve spacaku nespal... Jedno to rozhodne neni. Krasne je to videt na membranovem zdaraku. Velmi zalezi na typu membrany, v tech horsich je rano vevnitr zkondenzovana voda a spacak navlhly. TVL, vzdyt se tu o tom diskutuje uz aspon 10 let... Naopak, zdarak z GTX Air Permeable, ktery to jediny zvladne, namrza v mrazu v hur vyhrivanych mistech (nohy) zvenku a ne uplne malo. Taky je nekdy krasne videt, jak se z nej kouri, odkud se to asi tak bere?

Dalsi blbosti nebudu resit. Proste jsi napsal silenou kravinu i na sve pomery a ani to neumis priznat.

[GreyMouse]

BTW, mam pocit, ze to tu nekdo i vazil (GreyMouse?) a vyslo jeste min, nez tech mych 50 g. Kazdopadne minimum projde skrz nej ven je naprosta a ocividna pitomost.

Řekla bych, že u péřáku cca 1,4 kg jsem navážila v různých stádiích navlhlosti rozdíl mezi minimální a maximální váhou kolem 40 g. Ale nebyl nijak viditelně mokrý, ani před vážením používaný v extrémně vlhkých podmínkách.

Pak jsem tu někde (hledat se mi to nechce) popisovala pokus se spaním pod střechou za vlhkého mlhavého počasí. Vyšlo mi, že neobývaný spacák navlhne víc, tj. že díky vygenerovanému teplu odpařím nejen vlastní pot, ale i trochu vzdušné vlhkosti, kterou spacák absorboval. Na nějaké závěry by to chtělo samozřejmě mnohem víc pokusů za různých podmínek (a s různě se potícími lidmi), ale já jsem si z toho odnesla, že je-li mlhavé ráno, je lepší spacák rovnou sbalit než se ho pokoušet sušit.

Jen to, ze peri rozhodne je dost spatne prodysne... Bo sice Tvoji vlhkost od Tveho tela odvede, ale do seba, to zustava zachycene v peri a jen minimum projde skrz nej ven.

Máš to něčím podložené? Já jen, že ten můj pokus výše to nepotvrzuje

Na spani to plne postaci, pokud spacak nechas rano dostatecne vyschnout. Pokud ne, ... tak jej mas za nejakou dobu vlhky az mokry

Za slunečného rána OK, ale při vysoké vzdušné vlhkosti může být ranní sušení poněkud kontraproduktivní (opět viz výše).

[dudy]

Pokud teda beres beznou definici prodysnosti jako schopnost odvodu vodnich par/vlhkosti skrz materiala do vnejsiho prostredi

To neni definice prodysnosti, ale paropropustnosti. Pouziva se pouze pro membranove materialy, jinde nema smysl. Prodysnost je dana mnozstvim vzduchu, ktere pres material projde.

No tak to se hluboce mýlíš Ty.
To co popisuješ (množství vzduchu) se zove větruodolnost...
Prodyšnost je všeobecně chápána jako odpor materiálu prostupu VODNÍCH PAR! ne vzduchu.
Jednotkou je RET.
Paropropustnost je to samé, jen se měří ve váze na plochu v čase.
A obé pojednává o vodních parách...

Ostatně definice třeba z HighPointu:
"Vlastnost materiálu převádět výpary do vnějšího prostředí (dýchat) se nazývá paropropustnost a udává se v g/m2/24 hod, tedy kolik vlhkosti v g propustí 1m2 za den. Čím vyšší hodnota, tím materiál lépe „dýchá". Jiný údaj vyjadřující schopnost „dýchat" je prodyšnost, která udává odolnost materiálu proti permanentnímu odpařování vlhkosti. Jednotkou je Ret (Pa.m2/W). Zde platí opačně, že čím menší hodnota (menší odpor) tím materiál lépe dýchá."

Mám to zafixované z debaty o funicím testu, kde jsem to už jednou vytahoval (a tuším že tenkrát taky proti Tvému tvrzení, že to prodyšnost není)...

[mike]

To co popisuješ (množství vzduchu) se zove větruodolnost...

Vetruodolnost a prodysnost je v podstate to same... meri se v CFM.

Prodyšnost je všeobecně chápána jako odpor materiálu prostupu VODNÍCH PAR! ne vzduchu.
Jednotkou je RET.

Tak se koukni na tu jednotku a zamysli se nad tim, co doopravdy meri: Pa.m2/W. Vidis tam nekde vodni pary? Ja tam vidim tepelny odpor. Tohle mereni v podstate zneuzili v Gore, protoze jim dobre vychazelo pro membrany. A treba Polartec se proti tomu ohrazuje a u NeoShellu odmitli hodnoty Ret zverejnit, protoze je to podle nich pitomost. S paropropustnosti to souvisi tak, ze vodni para funguje jako medium, ktere prenasi teplo. Neni to ovsem prime mereni, ale mereni pres proxy, proto v jinych pripadech vychazi nesmyslne. Treba zateplene bundy, ktere jsou mnohem prodysnejsi, nez libovolna membranovka, maji Ret 50 a vice. Nekde jsem tu daval odkaz na mereni nejake zateplene bundy s Gore membranou, kde samotna membrana mela Ret 1.8 a cela bunda tusim 48. Jak je to s prodysnosti obeho si snad umis predstavit. Zato tepelnemu odporu to pekne odpovida. Zaver: Ret se da pouzit jen k porovnani membranovek a to jeste blbe, protoze u stejne membrany zalezi na tloustce vnejsi latky, ktera odvod vodnich par temer neovlivnuje.

Nakonec, Ret byl puvodne navrzen na neco uplne jineho, proto pisu zneuziti. Zkus zmerit Ret spacaku a vyjde ti nejake nesmyslne monstrozni cislo (u zimniho 100 a vic). Pritom prodysny bude uplne dostatecne a kdyz do nej vlezes v membranovce s Ret 2, tak se zaparis jak prase

Ostatně definice třeba z HighPointu

Sorry, ale tohle se neda brat vazne. Vzniklo to zmatenim jazyku, spatnym prekladem slova "breathability", ktere se u nas zazilo. Spravne neni prodysnost, ale paropropustnost. To, o cem pisu, je v originale "air permeability" a to je to, co je relevantni k tehle diskusi. Protoze ze spacaku bez membrany odchazi pot prevazne difuzi v plynech a primym proudenim. Coz zavisi na tom, jak je spacak prostupny pro vzduch, tedy air permeable.

[dudy]

Dobře, maj to blbě u High Pointů, u Tilaků, u Hudečků, u Gorů...
Dokonce ve stavebnictví to maj blbě...
Jen u miků to mají správně...

https://www.tilak.cz/cs/faq-paropropustnost-ret-vs-mvtr

https://www.hudy.cz/jak-je-to-s-nepromo ... saEALw_wcB

https://www.highpoint.cz/hp-podpora/slo ... tnost.html

https://www.isover.cz/aktuality/prodysn ... ch-izolaci

Já tam teda tepelný odpor nevidím, neb nevidím žádnou teploušskou jednotku.
Vidím ale packaly.
Tak mě zajímalo, co to je za tlak a zdá se, že je to "ustálený tlakový gradient páry"...

Práce z Technické univerzity Liberec:

Výparný odpor Ret [m2·Pa/W]: Vyjadřuje rozdíl tlaku vodních par mezi dvěma povrchy materiálu, dělený výsledným výparným tepelným tokem na jednotku plochy ve směru gradientu. Veličina specifická pro textilní materiály nebo kompozity a je definována jako „latentní“ výparný tepelný tok, procházející danou plochou, odpovídající ustálenému použitému tlakovému gradientu páry.


Ale já sem jenom blbej eleklikař...

[dudy]

Ale já hlavně nejsem ve při.
Já si taky myslím, že ty pojmy prodyšnost a paropropustnost jsou lehce zmatené a promísené.

Ale to co psal apuka:

Kdyz reknes stu outdooraku prodysnost, 98 si pod tim predstavi toto.

prostě pravda je, protože to tak udávají i renomovaní výrobci.

Debata o tepelném odporu a definici Ret je v tomhle podružná.
Nejde o to, jak to je technicky správně, ale o to, že je to tak, jak psal apuka...

[mike]

Ano, u Tilaku to maji vylozene blbe, to je indoktrinace od Gore. To co pisou plati castecne pro membrany, ale ne pro materialy obecne. Naopak, tve stavebniny pisou:

Minerální izolace mají z hlediska prostupu vlhkosti stejné parametry jako vzduch, to jest prostupu vlhkosti vůbec nic nebrání. Je to jako by jste lili vodu do proutěného koše, ano koš má pletené dno a boky, ale to pro vodu není problém, proteče vám. Obdobně vám odejde i vodní pára přes minerální izolaci. Ano je zde spletitá síť vláken, ale to vlhkosti nikterak nebrání v jejím odchodu pryč.

A o tom presne pisu ja. Stejne parametry, jako vzduch a prostupnost vzduchu se meri v CFM. Bavime se o spacakach, kde je to podobne, mozna i uplne stejne, jako u te mineralni izolace. Co myslis, ze by ti vyslo, kdybys zmeril Ret u te mineralni izolace?

OK, vidim pricinu nedorozumeni. Tobe jde o vodni pary, ja pisu o vzduchu. Ano, samozrejme nam realne jde o vodni pary, ale tady se bavime o tom, jak to zmerit. Ja tvrdim, ze pruchod par opravdu prodysnymi materialy zavisi na tom, jak jsou prostupne pro vzduch. Protoze para se v tomhle pripade prenasi prave vzduchem, coz u vetsiny membran neplati (PU -- difuze v pevnych latkach). To same tvrdi Polartec:

While NeoShell yields competitive scores on traditional waterproof breathability measures like RET and MVTR, according to Simmons, it shines when using what Polartec believes is a test much more representative of a real outdoors experience. This test method, Dynamic Moisture Permeation Cell (ASTM 2298), is also a test that Polartec said is preferred over RET and MVTR by the U.S. Army at its Natick Labs facility.

Although RET is still considered an industry standard measurement of breathability, Simmons pointed out that RET results can turn out numbers that are bizarre at best. “Does anyone else out there find it a bit strange that a waterproof/breathable shell jacket tests as more highly breathable than 200 weight fleece? That’s just not accurate.”

No a my se tady bavime o spacakach a peri, ze? Tam ti proste Ret o prodysnosti nic pouzitelneho nerekne stejne jako u te flisky. Protoze, jak jsem psal, meri izolaci a ne prodysnost. Meri ji pomoci prenosu vodnich par, takze vysledek ma dve slozky, jednak odpor vodni pare a jednak izolaci materialu. Jenze my je neumime oddelit, takze u membran, kde ta prvni prevlada je to jeste jakz takz pouzitelne (IMO i tak blbe), zatimco u nemembranovych izolacnich materialu z toho lezou nesmysly. A my se tu bavime o spacakach, ale to uz jsem vlastne psal

Já tam teda tepelný odpor nevidím, neb nevidím žádnou teploušskou jednotku

Co ten Watt? Tepelny vykon a ten prenasis pomoci vodni pary na druhou stranu materialu. Ktery ti v tom brani, coz se projevuje jako rozdil tlaku a ten meris.

[mike]

Ale já hlavně nejsem ve při.

A proc teda piseme OT elaboraty?

Kdyz reknes stu outdooraku prodysnost, 98 si pod tim predstavi toto.

prostě pravda je, protože to tak udávají i renomovaní výrobci.

U membranovek ano. U spacaku, vetrovek, primaloftek atd ne. I ti vyrobci to udavaji jen pro membrany.

Nebo jinak. Kdyz reknu, ze je neco prodysne, tak si pod tim vetsina outdooraku predstavi, ze se v tom nezapari a (bohuzel) rekne, ze se v tom nebude potit. Ovsem duvody pro to jsou ruzne. U vetsiny membranovek je to paropropustnost, ale u nemembranovych materialu (a treba NeoShellu) je to prostupnost vzduchu. No a apuka do toho zamotal peri

[dudy]

Ale já fakt nereagoval na "prodyšnost peří"...


Sem jednou hrál zlého kupce a musel jsem lítat v listopadu v trenkách natřenej cukrovou vodou a vyválenej v peří a málem sem zmrz.
Takže vím, že peří samo o sobě je prodyšné dost...

[mike]

Fajn Kdyz mne jde spis o podstatu veci, rozebirat co apuka napsal mi pri jeho vyjadrovacich schopnostech prijde marne. (sakra, ted nemuzu najit vystizne ceske slovo ja, ale zato mne napadlo anglicke futile nebo fruitless )

Kdybys pouzil spravne dehet, tak ti takova kosa nebude

[mike]

Uz vim: bezucelne, ale fruitless je stejne lepsi

Jo a s tim perim by to chtelo fotku

[apuka]

To same tvrdi Polartec

Takze kdyz Polartec tvrdi neco, co zapada do Tvych uvah, tak je to relevantni zdroj, kdyz jej cituji, hoc jen okrajem ja, tak jsou to pouhe marketingove zvasty.... Zrovna o PTC jsi casto vyhlasoval, ze ma pouze jen ty marketingove zvasty.

K mereni prodysnosti (prostupu vodnich par, odpor materialu prostupu vodnich par, ...) jen to - nejenom Ret to meri, ale i to MVTR nebo jak se jmenuje, ta "jednotka" v g/m2/24h. Je celkem 5 ruznych metod mereni (1 Ret + 4 MVTR), kazda meri neco jineho, i kdyz je "jednotka" stejna. Kdyby nekdo chtel merit perak, tak jedina metoda jakz-takz pouzitelna je mnou spomenuta "Inverted Cup B2" na MVTR. Ale ani to nebude presne fungovat.

Jinak ale sam popisujes, ze Ty chces zjistit, jestli se tam nezaparis, takze vlastne merit paropropustnost (abych nazev zjednodusil). Ty ses ale ulpnul na jediny parametr, a ten je prostupnost vzduchu, ktery navic nema primy vliv na paropropustnost. Nechci Ti brat iluze, ale toto Ti u perovych spacaku je na nic. Nebudu se opakovat, psal jsem proc.
CFM taky nemeri u spacaku to, co bys Ty chtel merit. Nezapominej, meri se to pri nejake rychlosti proudeni vzduchu - jenze u peraku Ti nic neproudi. A peri "v klidu" se rozhodne chova jinak nez peri "v proudicim vzduchu" (viz ptak dudy ). Taky neco jineho je hromada samotneho peri a ta sama hromada rel. pevne uzavrena v necem.

Ale cele to Tve lpeni na cislech a merenich je uplne mimo. Hned na zacatku jsem psal, tak musim zopakovat:
Zkus se mirne intenzivne pohybovat v perove bunde z nejakeho vnejsiho a vnitrniho materialu. Budes za kratkou dobu zpoceny a mokry. Tj. Tvoje generovana para pres nej neprejde. Zkus to same v bunde ze stejneho vnejsiho a vnitrniho materialu, ale napr. s Primaloftem, samozrejme s izolaci odpovidajici te perove. Budes zpoceny a mokry za delsi dobu.
Zkus to same, ale men si bundy s ruznyma latkama - Quantum, Microlight, Airtastic, ... V perovce budes zpoceni prakticky za stejnou dobu, nezavisle na latce, v primaloftce bude rozdil.

Na druhe strane, v perovkach se budes citit zpocatku pekne v suchu, v primaloftkach spise pocitis hned na zacatku vlhko.

Pokud se takto chovaji perovky, bude se stejne chovat - co se tyce odvodu vlhkosti - i perak. Jen v bunde a s intenzivnejsim pohybem je to zintenzivneny test.

[Etheric]

Zkus se mirne intenzivne pohybovat v perove bunde z nejakeho vnejsiho a vnitrniho materialu. Budes za kratkou dobu zpoceny a mokry. Tj. Tvoje generovana para pres nej neprejde.

Nebude to spíš tak, že peří prostě hodně dobře izoluje, a tak se v něm "hned zapaříš"? Lidově řečeno je peří hodně teplý a v čemkoliv hodně teplým se hned potíš, tak rychle, že pára ani nemá čas, aby stihla projít