Elektrárna na Slavíči

[polar_fox]

@zbuddy

Díky za upřesnění, mě se to nechtělo tam dopodrobna vypisovat. Jinak nějaké hezké zásoby uhlí jsou přímo pod částí Havířova.

Rovinu jsem samozřejmě myslel v relativním srovnnání.

[polar_fox]

pro quak -...díky za vysvětlení, nicméně mi vrtá hlavou, proč s podobným vysvětlením už dávno nepřišlo OKD, když je to tak v pohodě? To mě pak přijde jako hezká teorie ale co se bude dít v praxi zjevně neví ani samotní důlní inženýři...

[zbuddy]

Takže podtrženo sečteno... abyses dostal ke slojím musíš projít vrstvami nepříliš zpevněných třetihorních jílovitých sedimentů, které se prostě při otřesech velice rády pohybují...

Dle mého laického pohledu se možná víc otřese dům postavený na skále než dům na sedimentech, ty by musel upřesnit seismolog.

[qwak]

@ zbuddy budu možná trochu za hindopycha... ono pískovec je taky sediment... když rodělujeme (magmatické-metamorfované-sedimentární horniny). Tedy sedimenty ve smyslu podloží (tzv. karpatská předhlubeň) ostravska/nadloží uhlených slojí není něco sypkého... je to zpevněný materiál (vápnité jíly, slepence, písky, částečně také pískovce), ale pískovce Beskyd (příkorovy vnějších Západních Karpat) jsou kompaktnější a stabilnější (pseudokras či sesuvy v Beskydech jsou povrchové záležitosti).
Nevím jestli už jsem moc tou odborností postižen, ale proč z laického hlediska se otřese více dům postavený na skále než na méně zpevněném materiálu?
Otřesy na ostravsku jsou vlastně taková lokální zemětřeseníčka... tedy funguje to stejně, zkolabováním prostor či výbuchem dojde k pohybu vrstev hornin = přenesení energie na nadložní vrstvy ve formě seismických vln, které se na povrchu projeví otřesy či poklesy. A zemětřesná vlna (ta sekundární, která způsobuje škody) funguje tak, že se horniny rozkmitají kolmo k průchodu vlny. No a vrstvy sedimentů karpatské předhlubně se rozkmitají snadněji, jsou plastičtější. Kdyžto kompaktnější horniny ty někde prasknou, poklesnou či se zvednou, ale na jejich rozkmitání, které způsobuje největší škody na povrchu, je zapotřebí větší energie.

@ polar_fox nepsal jsem, že to bude tak vpohodě. Pokud by došlo ve štolách pod Beskydama k výbuchu metanu, či zkolabování prázdných prostor štol či šachet, samozřejmě se to na povrchu projeví. Pouze chci říct, že štoly a šachtice vrtané v kompaktních pískovcích budou mít (a mají) lepší stabilitu než důlní díla vrtaná ve vápnitých jílech. Tedy že důlní díla na ostravsku jsou více náchylné ke zkolabování, protože horniny v nadloží nejsou tak kompaktní.

[polar_fox]

Tak jsem se během léta a září informoval u zaměstanců ministerstva průmyslu a s tou elektrárnou to zase tak horké není.

Jedná se jen o vybrané předběžné návrhy v předběžném pracovním konceptu, ze kterých udělali novináři v okurkové sezóně trochu humbuk, a vzhledem k tomu, jako složité by bylo prosazení stavby v CHKO a nad přehradou s pitnou vodou, do toho nejspíš žádný investor nepůjde, protože na všech šesti lokalitách se stavět neplánuje.

Slavíč tam byl převzat ještě z dob plánovačů socialismu, protože už za komančů se tam dělal předběžný geologický průzkum ale nakonec se rozhodlo pro Dlouhé stráně.

[qwak]

Aha... takže místo Slavíče uřezali Mravenečník...

[mike]

Diskuse o (jaderne) enegrii odstepena do samostatneho vlakna.