Stránka 6 z 22

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: stř lis 18, 2009 22:21
od mike
Ty zenske jsou dneska strasne narocne... :twisted:

Takze titan (udaje ode mne) 118g/0.85l objem/0.75l vyuzitelny, hlinikovy esus 294g/1.2l objem/1l vyuzitelny (udaje Semo).

To se jeste uvidi ;-)

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: stř lis 18, 2009 22:34
od sobb
jasně :twisted:
měl jsi pravdu, nedávala, ten údaj od Sema mi unikl :oops: , takže dík za přehledné údaje :wink:
a stejně ho nechcu :twisted:

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: stř lis 18, 2009 22:43
od mike
To ti vydrzi jen do chvile, kdy si ho vezmes do ruky :twisted:

Mne tech $50 taky puvodne neprislo uplne malo, jenze pak jsem ho potkal v obchode a nebylo co resit :)

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: stř lis 18, 2009 22:47
od sobb
aby ses nedivil :twisted:

nejde až tak o cenu (i když samozřejmě taky), ale o využití - na ohni vaříme téměř při každém vejletu a toto mě odrazuje

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: stř lis 18, 2009 22:49
od mike
Necham se prekvapit :twisted:

Vzdyt rikam, ze jsi idealni testovaci osoba ;-) Napis MSR a mozna ti poslou celou sadu.

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: čtv lis 19, 2009 0:34
od Semo
Ako som tu uz pisal, treba najst objemovo rovnake esusy a tam sa da vaha porovnat. Jedine dve objemovo porovnatelne sady som nasiel od Varu: titan 410g (uz sa nepredava) a hlinik 438g (vlastnorucne vazene). Oboje 3 dielne sady rovnakeho objemu a vyrobcu.

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: čtv lis 19, 2009 0:54
od mike
To je jedno hledisko. Druhe je najit od kazdeho materialu neco, co mi nejlip vyhovuje a porovnat vahu tam. Kdyz mi staci muj titanovy hrnek a z hliniku je k dispozici jen klasicky esus, tak proste usetrim tech necelych 20 deka.

No, ale abys nerekl, neco pro prime porovnani by se naslo. Ke klasickemu esusu tento titanovy s poklickou a drzadlem. 187.5 g a 1.3 litru, takze dokonce o deci vic. K tomu cos psal sada dvou hrncu 1 a 1.5 litru 272 g. Z cehoz je videt, jak zalezi na vyrobci a designu, je to o tretinu lehci nez ten od Varu.

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: čtv lis 19, 2009 7:27
od amigo
@mike: ale hledáme přece objektivní důvody pro klady a zápory titanového a hliníkového nádobí, jak jsi sám psal o pár stránek dříve. takže o 200 g lehčí ešus je sice objektivně klad tvého hrnce, ale jak poukazuje semo, je i tento docela relativní :twisted: a to co komu sedí v ruce je subjektivní :twisted:

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: čtv lis 19, 2009 17:05
od mike
To mas sice pravdu, ale porad jsme limitovani tim, co je skutecne k dispozici. Teoreticke moznosti materialu jsou ti nahouby, kdyz je nikdo nevyuziva. A taky naopak, asi je nesmysl kupovat titanove nadobi, ktere je temer stejne tezke, jako odpovidajici hlinikove, viz Semuv priklad od Varu. Ten nerika nic moc o materialu, ale o (ne)schopnosti s nim pracovat. V tomhle smeru je MSR evidentne dal a ma nekolik dalsich zajimavych moznosti, na ktere jsem odkazoval vyse.

Mimochodem, trochu jsem si hral s pravitkem a kalkulackou a vyslo mi, ze ten muj hrnek je z Ti plechu silneho pod 0.5 mm, spis k 0.4 (presne to nevim, jelikoz je tam drzadlo, tvarovana poklicka, stoceny plech na hranach apod.). Pritom je velice pevny, byt z hliniku, tak ho zmackas jako plechovku.

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: čtv lis 19, 2009 17:26
od amigo
však mně se ta msr konvice líbí, je to rozhodně zajímavá alternativa ke klasickým al ešákům :wink:

s tou pevností je to fakt. včera mi dorazil vařič trangia, který má závětří z tenoučkého hliníku a asi by opravdu nebyl problém zmačkat ho jak plechovku :?

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: čtv lis 19, 2009 17:39
od sobb
Stále je to ale krapet neobjektivní - srovnávat to nejlepší (a nejlehčí) z titanu s obyčejným ešusem ...
Co odhlehčený hliník versus titan?

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: čtv lis 19, 2009 17:44
od mike
Tak nejaky najdi. Titanove priklady uz mame (jestli nejlepsi, to nevim), takze by to chtelo hlinik a nerez. Akorat kdyz hlinik odlehcis, tak prijdes o hlavni vyhodu tj. dobre vedeni tepla, v tenkem plechu to nebude nic moc.

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: čtv lis 19, 2009 19:07
od Schnappi
Proč ne? Spíš přijdeš o část vrstvy bránící přímému převodu tepla plamene na potravinu. :) I když má hliník dobrou tepelnou vodivost, v metr tlustém ešusu budeš vařit litr vody na čaj docela dlouho.

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: čtv lis 19, 2009 19:23
od mike
Protoze vedeni tepla je umerne prurezu materialu. Plamen varice neni stejny na cele plose a tenky plech nestihne teplo rozvadet, takze se bude lokalne prehrivat. U tenkeho hliniku bych se bal i propaleni.

Jasne, krome vedeni tepla musis taky vydat energii na zahrati hrnce, ale ta je normalne zanedbatelna proti energii na zahrati vody. Nekde tu byl odkaz, kde to bylo docela podrobne rozebrano. Mimochodem, dobre kuchynske hrnce a panve mivaji docela silne dno a ty nerezove sendvic s hlinikem.

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: čtv lis 19, 2009 19:34
od Schnappi
Jo, ale silné kuchyňské nádobí je právě kvůli rovnoměrnému rozvodu tepla a taky kvůli tomu, aby nádobí to teplo drželo (to by se mi v přírodě taky líbilo, ale kdo by se s tím tahal :))... Nevím, jestli to chápu správně, ale můj selský rozum mi říká, že jakýkoli materiál vede teplo pořád stejně, jen když je tlustší, tak se teplo směrem od plamene rozptýlí. Ale zase jsme u slovíčkaření, já reagoval na to, že se ten tvůj předchozí příspěvek dal pochopit tak, že tenká vrstva hliníku vede špatně teplo, a já měl na mysli, že hliník je pořád hliník a tudíž vede teplo stále stejně, na vrstvě závisí jen jeho "rozprostření". :)
Jinak kvalitnější chladiče CPU se taky dělají z kombinace měď-hliník. Kdysi byly považovány za nejlepší ty čistě měděné, ale pokud vím, začala získávat navrch právě kombinace.

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: čtv lis 19, 2009 19:45
od mike
No jo, terminologie... Ty tomu rikas rozvadeni tepla, ja vedeni. Spravne neni ani jedno, presne je to tady. U vareni jde prave o to rozvedeni do plochy, aby mela vsude priblizne stejnou teplotu. Takze v kuchyni jedine silne dno, ale venku mi na tom nesejde, stejne vzdycky varim vodu a ta se o rozvod tepla postara.

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: čtv lis 19, 2009 19:58
od Semo
Schnappi píše:že tenká vrstva hliníku vede špatně teplo, a já měl na mysli, že hliník je pořád hliník a tudíž vede teplo stále stejně,
Tepelnu vodivost ma sice rovnaku, ale teplo vedie horsie = prenesie ho menej za ten isty cas (pretoze prierez).

Medeny chladic je stale najlepsi ale je strasne tazky (med je viac ako 3x hustejsia ako hlinik) a je drahsi ako hlinikovy. Takze ak ti to zlomi MB, tak uz je ti na ni chladit CPU. (Este vodivejsie, este hustejsie a este drahsie je striebro, ale slovy klasika: Damy a panove, nechci se vas dotknout, ale kto z vas (na) to ma?)

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: pát lis 20, 2009 15:27
od sobb
mike píše:Tak nejaky najdi. Titanove priklady uz mame (jestli nejlepsi, to nevim), takze by to chtelo hlinik a nerez. Akorat kdyz hlinik odlehcis, tak prijdes o hlavni vyhodu tj. dobre vedeni tepla, v tenkem plechu to nebude nic moc.
něco jsem našla, ale všechno to jsou sady s udávanou celkovou váhou
až bude čas a chuť, tak kouknu víc

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: pát pro 18, 2009 19:18
od gatch23
Ahoj, chci si koupit hlinikový ešus, klasický tuzemský typ (levný, lehký, bytelný, multifunkční :) ), ale ELOXOVANÝ (tvrdší a chemicky stálejší povrch). Na netu se nabízí např. tady:
http://www.abcsport.cz/esus-eloxovany-3 ... kup120.php
http://www.sportovniobchod.cz/esus-elox ... z4737.html
Vypadají jako klasika co vyrábí Var:
http://www.var.cz/produkt/12-Esus-VAR-h ... trojdilny/
Jenže Var tyhle ešusy nedělá s eloxovanou povrchovou úpravou!
Viděli jste někdo klasický český ešus s opravdu průmyslově eloxovanou povrchovou úpravou? Ono se to dá udělat i někde v garáži, ale kdo ví, v jaké kvalitě. Příznám se, že nepoznám od oka eloxovaný a neeloxovaný povrch. Není to jen trik prodejců vyřazených ešusů z armády? Máte s tímto osobní zkušenost? Dík za Vaše reakce.

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: pát pro 18, 2009 19:58
od uplne jinej martin
Co se třeba zeptat v nějaký galvanovně?

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: čtv led 14, 2010 12:42
od merlin
TAk sem si ze zajmem precetl vase problemy a neda mi neco napsat.

Kdysi davno v dobach davne totality, kdy za hranice jezdit mohlo par vyvolenych a jedine nadobi na pobyt v prirode byl esus, kotlik a hrnecek z "Variku" mikrotrangie...
Sem se zaobiral rozpustnosti AL v zradle.
( Bylo spousta casu na ptakoviny)
Nejhorsi byli pokud si pamatuju caje, ktere se okyselili citronem, tam vznikal pomerne velky podil citranu hliniteho a ten se opravdu biologicky vstrebaval, vsechno ostatni, treba pigy caj a tanin v nem obsazeny exoxoval, resp barvil povrch Al aniz by ho rozpouztel.
V te dobe nebyli jeste caje ovocne, ktere obsahuji take pridane kyseliny.

Jako zakladni a nejlepsi upravu povrchu kotliku bylo eloxove cerneni hned noveho esusu, nebo kotliku.
Nepamatuju se presne ale byli na to methody 2
Jedna spocivala v ponnoreni do roztoku chloridu zeleziteho, okyseleneho chlorovodikovou kyselinou a druha v ponoreni do roztoku ducnanu medi okyseleneho kys. dusicnou.
Vysledek byl uzasny, takovy esus vypadal jako ulomek z druzice, ackoli to byl hlinik, byl nadherne teme hnedo-cerny jak "zapadn"i sitka na repraku tranzistoraku sony.
Lety pouzivani se takovy esus troska podrapal a ohobloval ale furt na nem je jeste vrstva pokryvajici alespon 90% povrchu.

Uspech zarucovalo pri domacim eloxovani a cerneni nejdrive povareni a odleptani mastnoty v horkem rotoku hydroxidu sodneho, nebo draselneho, nekdo pouzival take horky roztok praci sody.

Take slo udelat takovou ptakovinu, ze se pak pomoci el. proudu v kyseline sirove a pomocne elektrody vytvarel originalni elox, ktery se moril pomoci barev na synteticke obleceni.
Dosahlo se tak ruznobarevnychpovrchu, vznikalo to v el. technickych dilnach jako sekundarni produkty pri eloxovani stitku el. pristroju.
Vysledek stacilo povarit ve vode a povrch byl pak odolnejsi.

Takto sem si namoril i Trangii z lidlu, ktera byla odporne novo-hlinikova, az se mi z toho jezili plomby...

Pokud neni clovek odkazany pouze na to, ze si vse vlece sam na hrbe nalozene, tak do auta si davam klas. nerez nadobi, hrube a poctive, vari se na tom dokonale..
JInak pro stratu kompletni vybavy i z vozem v zahr. sem byl nucen si po letech porizovat vse na novo, tudiz sem hledal co kde a jak a nasel sem cinske velkoobchody a sklady, kde lze najit fakticky za petak ruzne levne nerez nadobi, ktere je velmi lehke..
Je to dano jeho velmi nevalnou kvalitou, resp. velmi tenkym plechem, ktery pro kazdodenni pouziti lze, ale asi se brzo vyhodi..
Ale na expedicni pouziti je uplne idealni , ponevac lze sehnat ruzne sety, nebo "matrioskove" provedeni hrncu bez usi z klestemi, jakoby na outdoor provedeni. take tak cajniky ci uz z Al, nebo nerezu, take jakoby vystrizene z reklamnich letaku Primuse, nebo MSR.
Nejlepsi co sem tam nasel je cosi co se podoba na nas klasicky esus, ale je to malinko vetsi a je to z nerezu, do toho mi vlezl jeden cajnik a do cajniku jeste nerez hrnek. jsou to 3 nadoby v sobe naskladane+ panev a kleste.
Navys u te vetsi a mensi nadoby je dno z nabodovanym hlinikem, ktery rozvadi teplo po dne te nadoby a vazi to cele 0,87kg,( bez cajniku) coz povazuju za vynikajici a cena byla pouze 160czk, co je uplne vynikajici i kdybych to mel na jedno pouziti.

Dalsi faktor ktery pro me znamena hlinik, je fakt, ze je antisepticky, pokud dam do AL nadoby vodu, tak se neskazi, je to ale dano tim, ze se do vody uvolnuje prave onen hlinik.
Ale zatim si jeste pamatuju kde sem palcnul cutoru, tudiz to za ty leta neni tak spatne.
:rock:
Dalsi problem je, ze dnesni ceny za titanove ptakoviny dosahuji astronomickych vysin a i kdyz sem prakticky celosezonni "bezdomovec", resp moje trvale bydliste v roku obyvam jako by na dovolene, netroufal bych si takove nadobi zakoupit.
Mozna ze do trvaleho bydliste, pak bych jakoby bych byl na cundru ve meste, na celorocni vyjezdy bych si vzal stejne nadobi, ktere mam overene a to jsou eloxovane esusy, plechovy hrnek, kotlik a par hrncu, ktere sem nabyl z nutnosti, tedy cim levnejsi, tim i lehci, pac maji na sobe mene materialu..:-)

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: čtv led 14, 2010 12:48
od pavproch
merlin píše: ze dnesni ceny za titanove ptakoviny dosahuji astronomickych vysin


speciálně za titanová kola merlin ..... :finga:

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: čtv led 14, 2010 18:19
od Olchor
Budoucnost patří aluminiu! Tímto výkřikem klasika se hlásím do tábora hliníkožroutů. Vždyť hliník je ( po kyslíku a křemíku) třetí co do obsahu v zemské kůře, hlíně ( odtud asi hliník) a denně ho spolykáme spoustu ve formě oxidu. Organicky vázané formy budou asi trochu víc sporné, ale nebál bych se. Co se týká užitné hodnoty, nebyla tu zmíněna jedna pro mne podstatná věc. O hliníkový ešus se nemusím starat, bát se, aby se nezkroutil v ohni, abych na něj nešlápl,aby mi ho neukradli atd. Kdysi jsme s ním hráli fotbal. Mám ho dodnes. A i kdybych ho ztratil, na půdě jsou další dva. U věcí, kde užitná hodnota není markantně rozdílná, jdu do té podstatně levnější a mám o starost míň. Tož tak.

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: čtv led 14, 2010 23:36
od air2
1l hrnec Al-inox od firmy Alb vazi 190g (bez usi, bez poklice), jinak Var to dodava taky, ale vse vyrabi Alb.
0,4l hrnek z tenkeho nerez plechu s ouskem vazi 95g (stal me 40 Kč v outdoor shopu).
Uspora 70g na litrovem hrnci by me urcite nepresvedcila ke koupi titanoveho
Titan hrnecek - to same - vahova uspora minimalni, cena cca 10nasobna.
Uznavam vsak, ze treba na tom Al-inox mi s VAR2 trva docela dlouho, nez uvarim. Na titanu by to asi bylo o neco rychleji.

Znamy pouziva Trangii 0,9 nebo 1l a vari mu litr vody cca do 3-4 minut, je to skvele a ma to vyzkousene uz na mnoha akcich.

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: pon led 18, 2010 13:39
od Olchor
Pro případné kutily jsem naskenoval podrobnější návod na elox:

Obrázek

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: pon led 18, 2010 15:37
od vonkreuz
Podobny navod mam na koleji v notasu *

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: pon led 18, 2010 20:43
od uplne jinej martin
Co ten dichroman? Tuším že je to nějaký karcinogení svinstvo, sic jsme s tím ve škole dělali efektní pokusy :-) Jak to reaguje s tím Al? Píšou o leteckým průmyslu, tam se to necucá :-D

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: úte led 19, 2010 14:14
od merlin
Libi se mi, ze kutilove jeste nevymreli a ze jeste kde kdo umi zbastlit neco doma, vid navod na eloxaci.
Zalovil sem ve sve pameti, znacne nahlodanou neustalym pozivanim Al nadobi, no a vspomel sem si, ze v na to cerneni se pouzival krome cisteho chloridu zeleziteho, take "vycerpany" chlorid zelezity po leptani plosnych spoju. Kdysi se totiz v CSSR take neco vyrabelo a byste neverili ze Hi-Fi technika a take spotrebni elektronika, vcetne te prumyslove.
Tudiz po leptu plosnych spoju zbyvalo kvantum chloridu zeleziteho nasyceneho rozleptanou medi a tento roztok dodaval nadherne hnedo-cerny odstin na eloxovych predmetech.

Nedavno mi nejaky nadsenec, klucina tak kolem 20 let rikal peripetie pri nejake domaci polovyrobe jakychsi udelatek a problemu z cenou zakoupenych roztoku chloridu zeleziteho.

Tudiz sem zalovil v pameti a vspomel si, ze jelikoz kdysi se u nas vyrabelo vsechno. tak i onen chlorid zelezity.
Postup byl jenoduchy, vzal se kybl rzi, nebo okuji a nalila se na to chlorovodikova kyselina ( solna) a pak se prilil peroxid vodiku a bylo chloridu habadej, pro domaci pouziti to bylo komplikovanejsi, pac toho stacilo jenom troska, ale rzi a okuji se v dilnach valelo habadej, a solna kyselina se pouzivala na cisteni zachodu, beleni, na misto dnesniho sava, to uz se pouzit neda.

Nevim jake zdravotni rizika pdstupuji ja a jini, kteri dlabou nebo budou dlabat z esusu a hlinikoveho nadobi potazeneho eloxem ze stopovym mnozstvim Fe, Nebo jeste Cu, ale podle me, asi zadna vetsi, ponevac vodovodni trubky od dob co se prislo na jedovatost olova, jsou konstruovany prave bud Fe trubek, nebo Cu trubek, nejsou li z plastu.

Co se tyce chromu nejsem si moc jisty, ponevac pokud vim, tak podle WHO a jinych, prave v slitinach z Niklem a integrovane do zeleza, jakozto nerezove oceli, kde je jeste pridavek manganu a jineho sajrajtu, se muze pri optimalni kombinaci zredenych kyselin zejmena ovocnych podilu stavelove, vinne, nebo citronove a jinych vytvaret na Niklu jakozto katalysatoru 6mocny chrom, ktery je rakovinotvorny.
Pokud vam vsak vznikne chrom mene mocny, nebudete nemocny, budou vam rust svaly..

Stejne na noseni je hlinik nejlepsi, kdysi sme s toho kdysi dlabali, vsechno bylo z hliniku, pocinaje sudy z pivem, konve na mleko, cajniky, vidlicky lzice, varnice a podle toho vseho by sme si to nemeli uz ani pamatovat, ale presto si to pamatuju!

Tudiz venku ( outdooru) na pripravu dlabance ( jock) si neumim predstavit lepsi..
Kdyby nebyla med tak tezka, tak by se tu vedly debaty o tom, zdali ten hlinik neni lepsi, nez med, po ktere ma jidlo takovou divnou chut a pak nekdo prisel z pocinovanim za tepla, pomoci roztirani cinu hadrikem po povrchu a pak by sme se hadali, zdali neobsahuje olovo ten cin ponevac to je jedovate a pak by nekdo zjistil, ze bez olova ten cin se oloupava a na medi nedrzi, pac straci kujnost.\
Nekoho by mozna napadlo, ze pocinovat kotlik lze i amalgamem cinu olova a rtuti a nakonec by sme se hadali o plombach v zubech, koliko te rtuti vlastne je bezpecne mit v tele..

Tak si tedy myslim a necham to na kazdeho at pouziva co mu vyhovuje, me by jenom zajimalo, jak bude vypadat nadobi z platovaneho nerezu z Al a inoxem po 5-10 letech, nebo jak bude vypadat Ti esus po nekolika letem provozu venku, nekde na stande, ne po tydennim pobytu nekde v horach, ale po provozu na plno.
Kdyz se mi urve nebo strati tvar nejaky levny hrnec, tak ho vyhodim a koupim druhy, mozna do nej zasadim kytku a necham ho na zahrade jako spominku na prozite chvile. Nevim vsak co z tim titanovym ulomkem z druzice...
Vzdyt to nevemou ani ve sbernych surovinach, ve smeti to neshori a mozna s tim ucpu ve spalovene rost!

Kazdopadne sem za levne a ucelne reseni, nesmi se nikdo bat vyhodit z baglu, nebo bedny to se neosvedcilo, ackoli to stalo cely mejetek a nahradit to treba necim levnym a ucelnym.

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: úte led 19, 2010 14:52
od Indy
s tim dichromanem se uklidni, prakticky vsechny mocenstvi chromu v slouuceninach jsou biologicky neodbouratelne a problematicke, ale v kovove forme uz tak zle neni.

navic, on nepostupuje do vysledku.

Re: Titanový ešus - klady a zápory

PříspěvekNapsal: úte led 19, 2010 15:17
od Aldo
Je mi úplně jedno z čeho baštím na vandru, hlavně když je krmě lahodná a vydatná. Už jsem silně uvažoval, že obnovím své nádobičko ( asi 3 kousky různě potlučeých ešusů ) ale rozluč se se svou minulosti bez bolesti a lítosti. touhou mi bylo vypadat IN s novým nádobičkem a taky trochu odlehčit váze batohu. Po zralé úvaze a počtení tohohle vlákna jsem dospěl k názoru, že to neudělám. [-X
Nicméně se mi líbil návod na černý elox, ale moje staré nádobí už začernit nepůjde protože je hodně špinavé. Takže, jestli se rozhodnu pro nové nádobí, tak bude hliníkové klasické ešusové a začerním si ho. :P :P
Díky za inspiraci. Ač jsem z elektro branže, tak tohle mě minulo. =D> =D>