Myslim, ze tak trocha vim, o cem mluvi mike - vcetne tech bolestivych kreci. Toto opravdu neni problem unavy svalu, nedostatku mineralu, atd.
Ja uz 13+ let pracuji s castymi pohotovostmi cely tyden na telefonu v noci, obcas i nekolik volani nocne, poslednich 2,5 s nocnimi 12-tihodinovkami, kdy nejsem schopen po smene "dospat" a po max 3,5 hod jsem vzhuru. Proste, spankovy deficit vynasobeny tema lety velky jak prase.
Posledni rok jsem si zacal vsimat na nocnich, hlavne na druhe za sebou, ze z niceho nic najednou dostavam krec do velice omezeneho, ale vubec nenamahaneho "nahodneho" mista ve stehne nebo v litku - napriklad do petiny, desetiny delky svalu. Ta krec se nedala resit natahnutim svalu, bo nebyla na cely sval a kdyz jsem jej prece jenom natahoval, tak mi prechazela do dalsi a dalsi casti svalu. Krec trvala 5-15 minut a potom presla, ale misto bolelo jeste mnoho dnu. A kdykoliv jsem udelal nejaky neobvykly pohyb, tak se krec (uz celeho) svalu dostavovala ihned.
V lete jsem chodime do Alp, dlouha leta nebyl problem s turama. Pred par lety jsem zacal potrebovat nejaky cas na "rozchozeni", posledni rok to bylo uz dva a pul dne, kdyz jsem byl i z kratsich tur (ale ne moc lehkych, nad 3000m) paf. Na druhy den vsak jsem znovu mohl a po tom "rozchozeni" jsem bez problemu ustal dalsi dva tydny celodennich tur bez odpocinkoveho dne.
Takto to slo, kym jsem byl neustale v zatahu v praci a o dovolene na horach, pres vikend na mistnich. Koncem leta jsem zustal na tyden doma sam a nejakym zazrakem (poprve za posledních x let) se mi povedlo asi tri dny za sebou poradne vyspat (tj. alespon 7 hod
). O tyden pozdeji jsem vyslapali na Baranec, tj. 3,5 hod nahoru, 2,5 dolu, asi 1250m prevyseni tam a potom zpet, pohodova turicka. Ale ja jsem z toho byl vycerpany, ze jsem tyden nemohl skoro chodit a dalsiho 1,5 tydne nemohl chodit sebemensi stoupani a klesani. Tak me bolely svaly stehenni i lytkove (plus kolena, ale to je normalka, po dvou dnech to preslo). To byla opravdova silena svalova horecka svaly byly na dotek horke, kazdy pohyb utrpeni, rozchodit to neslo, to by me jednoduse porazilo. Nepomohlo vubec nic, co je na "unavene nohy" a normalne pomaha. A kdyz nahodou byl nejaky "bocny" pohyb, mimo nutny minimalni, okanzite sval reagoval silnou kreci, co cloveka malem slozilo na zem, a i kdyz to po chvilce prslo, misto krece ve svalu bolelo "jinak" jeste nekolik dnu.
Shrnuto, jak jsem to vypozoroval (a nejenom na sebe): kdyz je clovek v zatahu delsi dobu, muze mit nejake vykyvy, ale stale podava vykony a telo nejak funguje, kym ma kde brat. Casem se zasoby ztencuji a zacina projevovat nejaky deficit, ale jeste stale v tom zatahu to jde. Ale jakmile se dostavy nejaky "utlum", "odpocinek" od zatahu (nejake delsi volno, zraneni,...), zacina telo "regenerovat" co, se projevuje tak, ze "vypne", odmitne davat svoje zasoby na cinnost, ktera ten zatah vyvolavala. Proste jsou vycerpane zdroje a ty je treba nejak obnovit. 1. faze toho procesu je odpocinek, kdy telo bere zpatky to, co se predtim zanedbalo (typicky odpocinek), vycisti se, plus "si vybira dan", ale k doplnovani toho, co se v zatahu bralo navic jeste nedochazi. 2. faze je faza "kompenzace", kdy zacina telo doplnovat, o co v zatahu prislo, aby se dostalo na nejaky "normalni-provozni" stav (to neni to same jako bylo predtim, ale jenom nutne minimum na fungovani). V techto fazich je telo velice nachylne na kazdy naznak zatahu a reaguje ze zacatku az panicky. Az po skonceni teto faze je mozne zacit s nabiranim sil do "puvodniho stavu", ale jenom velice mirne. Cim delsi byl teh zatah a "brani", tym delsi jsou vsechny doby a zadna z nich se neda osidit a skracovat, kym si telo samo nerekne, ze "uz jsem po". Jeste bych dodal, ze ten "zatah" nemusi byt staly, ale staci opakovane pretezovani, prekracovani rozumnych hranic s prestavkami kratsimi, jako je nutne na celkovou regeneraci tela (nebo jenom jeji casti) na predchozi uroven.
Problemem s rychlosti teto regenerace je, ze moc nejde ovlivnit praskama, doplnenim mineralu, vitaminu, atd. Stejne si telo vezme jenom tolik, kolik zvladne - a pri prvnich dvou fazich toho moc neni.
Myslim, ze mike je ted nekde na konci 2. faze a muze zacit s obnovou sil, ale pozvolne - ja bych delal jeste nejakou dobu "trening" tak, ze v prvni rade bych poslouchal sve telo a jakmile rekne dost, tak skoncit, jinak se muze lehce dostat zase zpatky. Po nejakem case (ale ne v radech dnu) obcas zkusit JEMNE! prekracovat, ale ne znasilnovat tu hranici a vzdy si doprat telu moznost okamzite regenerace (tj. ne dvoutydenni prechod pohori s 10-ti hodinami slapani denne). Postupne zatez zvysovat ale vzdy pri naznaku zhorseni radeji udelat krok zpet. Takto se casem muze dostat zpatky, ale kdyz to urychli, mozna se zpatky dostane, ale muze velice jednoduse pretrhnout strunu a spadnout jeste hloubeji zpet.
Omlouvam se za dlouhy text, jsou to moje "vymysly" a mozno ne celkem pochopitelne zapsane, ale zalozene na peclivem zkoumani reakci vlastniho tela a par jinych lidi.