Nemůžu srovnávat se staršími modely Wengera, žádný jsem neměl ani nemám. Můžu ale srovnat Ranger 55 s Nomadem od Victorinoxu. Ranger je, předpokládám, NewRanger, jen výrobce je již tak neoznačuje (žádný NewRanger jsem v nabídce Wengeru nenašel), poněvadž nůž je koupen nedávno. Budu porovnávat zpracování nožů, nikoliv praktické zkušenosti, protože Rangera nemám ještě tak dlouho a nestačil jsem mu dát pořádně "do těla"
PružinyTo pověstné výrazné "zacvaknutí" všech želízek v otevřených i zavřených polohách u jištěných i nejištěných nožů Victorinox, na které jsem byl zvyklý z Nomadu i Climberu, se u Wengeru nekoná. Hlavní čepel je v otevřené poloze jištěna pojistkou, do zavřené polohy dosedá, řekněme, "bez přehnaného nadšení". U pilky je to "jakž takž", i když na Victorinoxe to stále nemá, otvírák konzerv a otvírák zátek jsou bída a šídlo vedle vývrtky je doslova tragédie. Šroubovák má alespoň automatickou pojistku (která je mimochodem docela šikovná), ale s šídlem bych si opravdu netroufl do ničeho píchat, to je hazard s vlastními prsty. Mimochodem, když už je řeč o šídlu, tak u Rangera je bůhvíproč zakulacené, takže s ním na rozdíl od ostrého hrotu na Nomadu uděláte dírku leda do papíru. Nevím, co tím soudruzi zamýšleli.
ŽelízkaNevím, jestli je to chyba tohoto kusu, ale hlavní čepel i pilka při otevírání i zavírání výrazně dřou, a to i po promazání. Čepel pilky doslova píská. Jakoby chtěl někdo nahradit precizní výrobu silnějším spojem. Ale na rozdíl od Victorinoxů, kde vše chodí bez vůlí i bez dření tak, jak má, toto zavání budoucím zvyšováním vůlí (až se to ochodí). Také nevím, co soudruzi zamýšleli tím, že ostří hlavní čepele končí cca 15 mm před koncem výbrusu u střenky. Já vím, čepele Wengerů a Victorinoxů jsou řešeny jinak, u Viců nesahá výbrus až ke střence, ale řešení Victorinoxu mi přijde o poznání důvěryhodnější (nevypadá to, jako by brusič zrovna ten den potřeboval jít domů dřív, tak to nedotáhl až do konce
), byť, uznávám, na funkci rostlináře to nemá vliv (v porovnání s Nomadem, jinak by se samozřejmě ostří až ke střence hodilo, ne že ne). Už čistě estetickou "závadu", byť i s praktickými důsledky, vidím v hrubém broušení jedné strany otvíráku na konzervy. Buď to u mého kusu zapomněli vyleštit, nebo to je prostě "vlastnost a ne závada", ale bezpochyby to bude mít negativní vliv na odolnost proti korozi. Negativní vliv na moje hodnocení bude, s ohledem na další neduhy, spíše zanedbatelný.
TěloDalší ne úplně dobrý dojem na mě udělaly střenky a celkové zpracování těla nože. Střenky jsou plastové, anatomicky tvarované, ale působí na mě tak nějak divně, při zmáčknutí se všelijak prohýbají, zkrátka mě neustále přesvědčují, že je to přilepený kus plastu, který každou chvíli upadne, na rozdíl od střenek na nožích Victorinox, které dělají dojem integrální součásti těla nože. Hliníkové plíšky, které oddělují v těle nože jednotlivá želízka, jsou u Rangera o něco tlustší, než u Nomada, leč robustnosti to oproti Nomadu vůbec nepřidalo. Celkově mi přijde nůž na tři vrstvy želízek přehnaně široký (téměř dvojnásobně, než Nomad s dvěma vrstvami), mezery mezi želízky jsou zbytečně velké, zřejmě je to snahou o větší ergonomii, ale dojmu z nože to moc nepřidá, narozdíl od Nomadu (a jiných Viců), kde má člověk dojem, že je všechno tak, jak má být, slovy klasika "tip ťop".
Závěrem bych řekl, že mě Wenger velmi zklamal. Netvrdím, že Wenger Ranger 55 je špatný nůž. Neznat nože Victorinox a být "odkojen" pouze levnějšími noži ze supermarketů a z tržnic, asi bych ho vynášel do nebes jako hyper super hi-tech vymoženost. Bohužel (pro Wenger) Victorinox nastavil laťku až příliš vysoko a současné nože Wenger Ranger, mohu-li soudit podle jednoho kusu, který vlastním, na tu laťku nedosáhnou.