Rujir píše:Howadoor píše:Nebo to ber ještě jinak - z každé stovky vyberu jednu celkem dobrou fotku. Takže mám osmdesát slušných fotek. To jde.
Tak to si ako profik z National Geopraphic. Sice vsetci "filmovi" rozpravaju o tom, ako treba nad kazdym zaberom rozmyslat, ale profici uz v casoch filmu vyplieskali minimalne 200 zaberov, z ktorych vybrali jeden.

Příklad z praxe - člověk si umane vyfotit v opičím chrámu opici, kterak skáče ze stupy na stupu. Že to bude výtečný záběr, všichni padnou na břuch. Taky proto, že ta opice tam opravdu sedí a skáče, jinak by ho to, vola, nikdy nenapadlo.
Tak sedne s digitálem, zamíří na skákající potvoru, a vedle! Netrefil se. Podruhé, potřetí, opici se skákat už moc nechce, mrcha se drbe, tak fotíš to drbání, třeba teď vyskočí, cvak cvak, zas nic, teď se tak divně tváří, cvak cvak cvak, jenže ona se kurva pohnula a zas z toho nic není, sedíš tam jak pako dvě hodiny, lidi se ti smějou, gigabajt fotek máš, samá blbá uvozhřená smradlavá opoce, už bys měl radši brokovnici než foťák.
Uděláš dvěstě fotek a na žádné stejně žádná opice neskáče jak sis představoval.
Jdeš zpátky, skřípeš zuby a zapřisaháš se, že už v životě opici fotit nebudeš, že si ji radši namaluješ ve Photoshopu a prvnímu ochranáři rozbiješ tlamu.
Ovšem měl jsi aspoň šanci, opravdu se mohlo stát, že z toho giga fotek by ti jedna vyšla. Kdybys tam vydržel ještě hodinu, tak bys z dalších tří set záběrů ten pravý třeba ulovil. Opravdu nevím, jak chceš tohle udělat přemýšlením nad každým snímkem. Leda bys vymyslel, že bude lepší opice vycpaná zavěšená na drátě, ta ti neuteče.
A to je vlastně pravda!
Jiný příklad - chci udělat prezentaci na hudbu nepálské punkové grupy Rai Ko Ris. Pankáči nehrají moc ploužáků, a tihle už vůbec ne. Skladba má něco přes tři minuty, fotky se budou střídat nejvýš po vteřině, takže najednou potřebuješ dvě stovky fotek a zjistíš, že i když jsi tam cvakal jak o život, tak dvě stě fotek s uceleným příběhem prostě nemáš! Tlučeš se do hlavy, žes měl fotit víc, a musíš to doplnit fotkami z panelákového záchodu.
Jistě, když fotíš kalendáře, vemeš přístroj, uděláš dvanáct snímků profláklých míst za východu slunce, jedeš domů, osolíš je pořádným filtrem v počítači a už jenom počítáš prachy. Když chceš fotit akci, tak je každé množství fotek malé.