Re: Pokec, který nemá hlavu ani patu :-) vol. 4
Osobně by mi asi přišlo dost líto kupovat "top" vybavení na osobu, která mění konfekční velikost každých několik týdnů. Tady bych přeci jen zůstal u staré dobré tradice oblékání do věcí, které není škoda zašpinit, eventuelně zničit. A mám-li chuť vydat se do "echt" přírody, svěřit potomka prarodičům.
Možná si po mně někdo kamenem hodí, ale podle mého to děcko z té přírody stejně moc nemá a srovnatelně prospěšný, ne-li prospěšnější, je pro něj pobyt u stařečků ve venkovském stavení - imunisovat se může do sytosti a v případě nepřízně počasí se stulí do duchen s pořádným kalfasem čaje s medem (a slivovicou, ale jen trochu
), zahraje si s nimi Člověče, nezlob se nebo Prší, mladší ratolesti si procvičí, jak které zvířátko dělá, pak se na něj zajdou podívat do chlívku a spokojené dítě je na světě. A kdo nemá stařečky na venkově, může vyslat prarodiče s vnoučátkem na nějaký "agroturistický" víkend...
Prostě z fyziologického hlediska mi přijde trochu zbytečné tahat s sebou škvrně za každou cenu kamkoli. Samozřejmě, vlastní dítě ještě nemám a možná pak budu mluvit jinak, ale tohle je můj nynější názor související s tím, jak jsem si sám prožil dětství. A že jsem se špatně neměl.
(a vůbec, moderátoři, startujte bulldozery a přesouvejte, tohle všechno snad patří do Pokecu u hlídání dětí, ne?
)
Prostě z fyziologického hlediska mi přijde trochu zbytečné tahat s sebou škvrně za každou cenu kamkoli. Samozřejmě, vlastní dítě ještě nemám a možná pak budu mluvit jinak, ale tohle je můj nynější názor související s tím, jak jsem si sám prožil dětství. A že jsem se špatně neměl.
(a vůbec, moderátoři, startujte bulldozery a přesouvejte, tohle všechno snad patří do Pokecu u hlídání dětí, ne?
, ale: a) ji mám furt špinavou, za b) nemám pražskou ale zlínskou značku, za c) nejezdim ošlajfkovanej a za d) už vůbec ne jak prase) i 80kkm ročně .....
