co čtete?

[Olchor]

-Až uvidíš moře- od Wilková S. - osudy Řeků po exodu v r. 1948 k nám. Silné čtení.

[milarepa]

Sapiens - Stručné dějiny lidstva

skvěle napsáno, zajímavé pohledy na historii lidstva, hlavně na zlomové okamžiky dějin, čte se to samo

https://www.databazeknih.cz/knihy/sapiens-strucne-dejiny-lidstva-399330

[booze]

Nezapomeň na zlé časy
kniha od: Günter Koschorrek
Denik vojaka wehrmachtu. Silne cteni.
https://www.databazeknih.cz/knihy/nezap ... casy-72205

[pavproch]

První: Marc Cameron "Red Winter" už mám přelouskaný - ač je to napsáno (myslím) 2020 = 7 let po smrti Clancyho, vrací se to dějem (Jack Ryan Sr zamlada) do totáče a rozděleného Berlína, akční, chvílem akční až moc, ale čtivé, líbilo se.
Druhá Don Bentley "Flash Point" - sem asi na straně 60, odehrává se to pro změnu (skoro) v přítomnosti (akční Jack Ryan Jr., Sr je prezidentem US of A.), začátek děje je taky ve (už sjednocené) Říši. Taky čtivé.

Taxem dočet i ten Flash Point, opět to skončilo heppíkem + přípravou zápletek pro další pokračování - sem hned i čumnul na tomclancy.com a jo, už sou tam další dva díly. Duje objednat.

[pavproch]

Weapons Grade by Don Bentley objednáno, Command and Control by Marc Cameron vyjde 21.listopadece = hned to taky objednám.

[pavproch]

Jo, dyž sem dočet Clancyho, šáhnul sem do zásobárny na jednu podarovanou (od juniora) = Jim Quillen Alcatraz from Inside. Prvních pár stránek vypadá na zajímavé (sic depresivní) čtení. Těším se.

[Mawenzi]

roky se chystam na opevovane karpatske hry od nevrleho, ale vzdy po treti strance nejsem schopna cist... pred par lety ale vysla audiokniha
https://www.radioteka.cz/detail/croslov ... patske-hry

a vysilal ji cesky rozhlas, tak sem si to poridila a vcera poslouchala a je to dobre namluveny, usinalo se u toho dobre ale mam dojem ze autor zhazuje a nema rad jakykoli turisty, jedinej spravnej je ten kdo nema domov a nevi, kam ho nohy zanesou a v torne nema skoro nic...

jeste mi chybi pulka.

jako nekdy ty popisy jsou malebny, ale proc je ta kniha takova modla uplne nechapu.

[Olchor]

No není to cestopis a není to pro turisty, alébrž pro romantiky, tuláky a trampy. A taky je to už 40 let starý. Mě teda tahle kniha oslovila hodně.

[Dromedaro]

V té době, to muselo být úplně nic jiného, putovat těmito horami. Bez mobilů, gps, moderního vybavení, rychlých horských služeb, bez turistů atd. Jak píše Olchor, romantika. Asi jako tehdejší a dnešní Šumava. Zažít bych to chtěl.

Já ty audioknihy nebo čtení vždy poslouchám na třicetkrát a to ještě musí být kratší. Protože u toho vždy usnu, pak nevím, kde jsem usnul, takže to po malých kouscích pouštím opakovaně a když je to delší čtení třeba několik hodin, tak tímto stylem je to poslouchání na několik měsíců...

EDIT: Ale díky za tip, poslechnu si to z toho odkazu.

[Mawenzi]

mozna cist to pred 40 lety...

jak rikam, knihu mam doma, ale nikdy sem se nedonutila prexist vic nez par odstavxu ale ta audioverze je fakt moc hezky nactena.

jinak nekdy posloucham prave kvuli usnuti, at uz necukim do pc a nectu, tak si to klidne pustim cca co sem uz slysela. jinak audioknihy moc nepreferuju, kdyz su na pc, delam neco jinyho a nevnimam to moc a kdyz si to dam do mp3 do vlaku, tak na to casto zrovna ve vlaku nemam naladu.

[Olchor]

Já mám doma starý vydání z roku 1987, knížka se šířila pololegálně, skoro jak samizdat. Četl jsem ji mockrát, je to spíš poezie, než literatura faktu. Ještě nedávno jsme si ji vzali do Rumunska a četli nahlas u ohně...

[pavproch]

Jim Quillen Alcatraz from Inside. Prvních pár stránek vypadá na zajímavé (sic depresivní) čtení. Těším se.

Dočteno vč. dodatků - zajímavý příběh, pěkně naspáno, dobře se četlo. A tudíž neska večer sa vrhnu na teho nejnovějšího Klensyho.

[DrZkaza]

Karpatský hry jsme v době našich prvních cest do Rumunska četli s nadšením. A to už to v té době byla stará knížka. Mělo to svoje osobité kouzlo. Teď už si nejsem jistý, že by mě to zaujalo. Nebudu to zkoušet, člověk si má nechat pocit, že něco bylo super.

Já třeba dětem zkoušel číst Proč bychom se netopili, kterou jsem v době svých vodáckých zážitků zbožňoval a už mě to tak nebralo. I když je to pořád fajn knížka.

Ale co je teď pro mě fakt nemožný číst, tak to jsou Foglarovky. Zkoušel jsem to jako čtení pro děti a nešlo to. To prostě jako dospělý vůbec nedávám.
Nechám jim to, jestli si k tomu najdou cestu sami. Podle mě je minimálně komiksy s Rychlými šípy mohou bavit, ale ostatní knížky těžko říct.

[Lipon]

kolega mi půjčil - Timothy Snyder: The road to unfreedom
zajímavé čtení, ale na zhltnutí to úplně není, vcelku dost pro mě neznámých slovíček a obratů (sociopolitických), čtu to vždycky po pár stránkách v metru a tramvaji

[booze]

@mawenzi Karpatske hry, Jack London, Jack Kerouac, to je vse o velkem snu, kdy nebyl internet a mela jsi jen CSR mozek zil z fantazie.

Foglar je super. Cetl jsem ho vloni Tajemnou Řásnovku a Hoši od bobří řeky a pak jeste neco

[Quido]

Zrovna mám na stolku České Himalájské Dobrodružství II aneb Zápisky Marouška blázna od Marka Holečka... kniha vznikla na základě pořadu ČT; čtu ji už podruhé...

[Dromedaro]

Sledoval jsem dokument o Yellowstonu a mluvili tam i o příběhu, kdy se tam v 19stol ztratil nějaký úředník na cestě do odlehlé osady a byl to smolař, že ho během toho bloudění potkávala samá katastrofa. Nakonec už byl tak na pokraji sil, že měl halucinace a zjevovali se mu zemřelí přátelé, kteří mu sdělili, kudy se dostane do civilizace. Byl tak zoufalý, že se jimi řídil a skutečně podle toho došel zase k lidem. O tom všem pak napsal knihu

37 dní dobrodružství - William E. Cecrle; T. C. Everts

Chtěl bych si to přečíst, ale co jsem dohledal, tak v to češtině asi nevyšlo...

[pavproch]

Aktuálně mám rozečteného předposledního vydaného Clancyho (Weapons Grade), fčíl sem objednááál nejčerstvějšího (vydáno 23.11.2023) Command and Control. Už se těším.

[Mawenzi]

Zzz:
zeptam se tady, vedle u trampske fotoknihy si zminil, ze mas doma jen par knih, ktere za to stoji... nenapsal bys, jake to jsou?

ja treba aktualne ctu "z korporatu na pacifickou hrebenovku", vlastne jeste moc nevim, co si o tom myslet, ctivy to celkem je, ale vlastne to spis neni o pct, spise o autorovi. to mam radsi, nez deniky stylem jakuba cecha, ktery sou spis hodne technicky popisny, jako kolik km, kde kolik vody, kde spat, ktery sem precetla o pct, cdt i at, ale vlastne me zas tolik nebavili, protoze se tam nechystam jet a pruvodce realiema tolik netreba.

a jeste jsem dostala knihu Skvělá samota a na tu se chystám, nějak jsem měla letos po letech knižní narozeniny, takže mám zatím za ten měsíc zvládnutý jen 2 knihy ze 4

[Zzz]

Zzz:
zeptam se tady, vedle u trampske fotoknihy si zminil, ze mas doma jen par knih, ktere za to stoji... nenapsal bys, jake to jsou?

No, ony stojí za to mě, abych je měl doma, protože se k nim vracím nebo k nim mám nějaký větší citový vztah. Asi tě hodně zklamu, protože většinou to nejsou knihy o outdooru a nikoho tu možná nezaujmou.

Jediné s outdorovou tématikou co aktuálně mám v osobní knihovně je snad Přežití v extrémních podmínkách od Petera Darmana. Tu bych vážně doporučil, některé pasáže jsou tam opravdu dobré. Ostatní survivalové literatury jsem se zbavil a nelituju. Teď dočítám knížku z knihovny Člověk v drsné přírodě od Jaroslava Pavlíčka, ta taky stojí za to, ale popravdě myslím, že doma bych ji mít fakt nemusel - zatím mi přijde, že je to typ knihy kterou si velmi rád přečtu, ale nemám potřebu se k ní vracet.

Pokud jde o cestování, dost se mi líbili knihy o cykloturistice od některých českých autorů, ale už si nepamatuju jména (Dostál?) a zase nemyslím že bych je musel mít doma a musel se k nim vracet.

Z toho ostatního jedna dost velká skupina u mě jsou knížky s kombinovaným zaměřením filozofie / bojová umění / strategie jako např. Bušidó, Umění války, Kniha pěti kruhů, Tao-te ting, Tao vůdce. Spisy od Konfucia, Marcus Aurelius Hovory k sobě (dost podobné zpopularizované do napínavého příběhu je Cesta pokojného bojovníka od Dana Millmana nebo Celestinské proroctví od James Redfielda).

Druhá velká skupina u mě jsou knihy o historii, často o historii vývoje nějakých konkrétních zbraní, nebo vyloženě vojenských střetnutích a strategii. Nebo o nějakých událostech, obdobích. Ty podle mě pro lidi, kteří se vyloženě o danou věc nezajímají vůbec nebudou důležité.

Z knih o obecné strategii bych vyloženě doporučil Jak vítězí velcí vojevůdci od Belvina Alexandra a Kdo zvítezil v zálivu od Josefa Šuty - pokud jste nikdy nic o vojenské strategii nečetly, tak alespoň tyhle dvě myslím opravdu stojí za to a jsou přitom psané velmi srozumitelně.

Z knih o sebeobraně bych doporučil Přežití v betonové džungli od Adams Ronald (na české poměry a pro běžného člověka trochu mimo, ale je skvělé ke korekci různých mýtů o palných zbraní a zločinu) a pak Přežití ve městě od Jaroslava Poláka (autor je někdy trochu pohádkář, ale je to jedna mála prakticky použitelných knih v ČR, která se zabývá prevenci napadení), nebo snad asi nejlepší: Nenechte si ubližovat od Al Maerwa.

Ze sci-fi nejvíc miluju asi Enderovu hru a Enderův Stín od O.S. Carda a sérii Crystal Singers of Ballybran od Anne Mc Caffrey (v češtině bohužel nevyšlo).
Pak taky stará socialistická klasika: Alenka z planety Země od Kir Buličova, několik knih o Neználkovi od Nikolaje Nosova, Příběhy pilota Pirxe od Stanislava Lema. Tyhle knihy jsou podle mě naprosto úžasné, s vyjímkou Neználka jsou skvělé i pro dospělé a po tolika letech.

Fantasy knihy si aktuálně moc nevybavuju, ikdyž jsem jich četl dost. Nejvíc se mi asi líbil Pěšec proroctví od Davida Eddingse, někde tu mám celou sérii. Pak česká klasika: Jiří Kulhánek, hlavně kultovní Vládci strachu, Cesta krve, Noční klub - nejlepší od něj myslím byli tyhle tři, zbytek jeho tvorby už možná nestojí za to.

Pak mám něco fragmentů z takové té literatury osobního rozvoje, pro mě jsou opravdu důležité knihy Miluj svůj život od Luise Hay a Myslete velkoryse od Davida Schwarze... ale myslím, že se k nim musí přistupovat opravdu trochu opatrně a nebrat je až tak doslova, brát si z toho co člověk potřebuje a zbytek dost s rezervou.

Pak mám nějaké knihy o cvičení (hlavně protahování, joga, pilates), kreslení grafitovou tužkou, hudbě a odborných technických věcech. U téhle skupiny knih je ale problém v tom, že těch pár kterých bych opravdu chtěl mít doma v prodeji nejsou, jsou jen v knihovně.

[Zzz]

... vlastne jeste moc nevim, co si o tom myslet, ctivy to celkem je, ale vlastne to spis neni o pct, spise o autorovi. to mam radsi, nez deniky stylem jakuba cecha, ktery sou spis hodne technicky popisny, jako kolik km, kde kolik vody, kde spat ...

Já to mám možná spíš přesně naopak. Zajímají mě i ty konkrétní "technické" věci, ale nějak jako kdybych k tomu potřeboval mít u toho víc toho člověka a jak on to prožíval.

S různými extrémními podmínkami, výkony apod. mi přijde, že je problém v tom, že takové věci jsou z podstaty dost vzácné a lidi kteří to prožijí zdá se nebývají většinou moc dobrými spisovateli ani vypravěči. Jediná kniha která se mi v tomto kontextu vybaví jako zajímavá byla Jediný unikl od Chrise Ryana, ale to je dost o válce (člen speciální jednotky který sám prošel několik set kilometrů nepřátelským územím "domů" když se jedna akce hodně neprovedla) a popravdě nevím jestli to není krapet hrdinsky-propagandisticky poupraveno.

Ohledně cestování s mi líbily knihy od cykloturistů, protože ti současně překonávají velké vzdálenosti a současně necestují ještě tak daleko a nejsou tak odtržení od okolí a od lidí, jako v jiném dopravním prostředku.

Co s cestováním souvisí jen částečně a co se mi libí jsou zážitky různých lidí kteří žili v cizině. Nevzpomenu si bohužel na jméno, ale velmi zajímavá byla např. kniha jednoho američana co žil léta v Japonsku.

[Olchor]

-Modrooký zaměstnanec japonské firmy-. Docela dobrý.

[Zzz]

-Modrooký zaměstnanec japonské firmy-. Docela dobrý.

To je přesně ta kniha co jsem měl na mysly. Je to opravdu dobrý.

[Mawenzi]

ja mam rada, kdyz je tam k ciste technickymu "pruvodci" i dost toho osobniho, jinak je to pro me proste... pruvodce a pokud bych tam chtela jet, tak uzitecny, pokud ale chci cestu prozivat s autorem a vim, ze tam jet neplanuju, tak spis nudny.

zrovna jakuba cecha sem cetla i ty deniky online i vsehcny 3 knihy, ale vracet se k nim v budoucnu neplanuju.

zzz
diky za tipy, na luise l. hay sem nedavno narazila, tak premyslim, jestli nahodou, zda a kterou..

[Zzz]

Ještě pokud jde o smyšlené příběhy na hranici sci-fi a fantasy, které by mohly být zajímavé pro příznivce outdooru, survivalu apod. a které jsem opakovaně četl:

Tunel do nebes - Robert A. Heinlein
Hranice Volnosti - Anne McCaffrey

Oba příběhy jinou formou a v jiném prostředí popisují jak se lidé ocitly na cizí planetě a musí tu bojovat o přežití. Jako oddychovka to není špatné, není tam žádná moc konkrétní instruktáž nebo inspirace, ale je to psané rozumně - žádný takový hrdinský etos jako z Rambo-filmů apod. spíš to vrací spoustu věcí zpátky na zem.

[Zzz]

zzz
diky za tipy, na luise l. hay sem nedavno narazila, tak premyslim, jestli nahodou, zda a kterou..

Luise Hay je skvělá dokud se to drží abych tak řekl psychologie. To pak její knihy svou vlídností a nebál bych se říct i jednoduchou moudrostí mohou člověku docela pomoci, mj. i uvědomit si podstatu mnoha problémů, a negativních tendencí, hlavně když měl tu smůlu a byl vystavený například různým negativním vlivům v rodině a okolí. Mě to třeba myslím před mnoha, mnoha lety dost pomohlo. Ale ve chvíly kdy ty své myšlenky začíná nad rámec psychologie převádět až příliš doslovně do léčiteství a až bych řekl náboženství, tak by člověk měl zpozornět, nebo naopak dost zvolnit. Naštěstí v některých jejich nejpopulárnějších knihách jsou takové prvky dost omezené.

A řekl bych, že koho Luise Hay osloví, pro toho by mohly být zajímavé třeba i následující knihy, ikdyž jsou o dost jinak zaměřené:

Kincugi - Céline Santini
(pěkná kniha víceméně tom, jak se smířit s nedokonalostmi a chybami a brát je spíš jako obohacující zkušenost)

Minimalismus do kapsy - Aston Sanderson
(je to o tom jak žít kvalitnější život s málem, omezením zbytečného balastu, sama kniha je příjemně vlídná, přímá a stručná)

Bolest a její zvládání - Laura Janáčková
(lékařsky zaměřená kniha, o fyzické i psychické bolesti, léčení, fungování, historii)

Myslet, učit se a zapomínat - Frederic Vester
(o omylech školství a o tom proč jistým lidem nevyhovuje, jak se učit efektivněji)

A pak něco o/z Kognitivně behaviorální terapie/psychologie, nemůžu najít titul - to má dost společného s Luise Hay, ale je to "vědecké a seriózní", dá se říct, že je to založené na poznatku, že to jak věci vnímáme a reagujeme na ně je pro naši duševní pohodu a fungování často důležitější, než to jaké "objektivně" jsou.

[Dromedaro]

ja mam rada, kdyz je tam k ciste technickymu "pruvodci" i dost toho osobniho, jinak je to pro me proste... zrovna jakuba cecha sem cetla i ty deniky online i vsehcny 3 knihy, ale vracet se k nim v budoucnu neplanuju.

Jak jsi ho tu už dříve zmínila, tak jsem se na to mrkl a taky mě to nezaujalo. Tohle mě taky nebaví, kdy kam kdo šel, kde odbočil, co jedl a kde spal. Mě třeba bavilo Poustevník v Himaláji

Pak se mi líbila kniha o samotářích ze Šumavy a jejich životních osudech Raději zešílet v divočině. Tyhle typy lidí mám rád.

ja treba aktualne ctu "z korporatu na pacifickou hrebenovku", vlastne jeste moc nevim, co si o tom myslet, ctivy to celkem je, ale vlastne to spis neni o pct, spise o autorovi.

Si dovedu představit, že to je o tom, jak se někdo finančně zajistil v korporátu na zbytek života nebo v něm vydělal velké peníze, pak "prozřel" a teď píše o tom, jak se má člověk vzdát konzumního života, cestovat a jak jsou korporáty špatné. Jak bývá zvykem, co jsem tak četl za rozhovory s těmito typy lidí. Budiž jim přáno, jen mě nebaví, když tito lidé říkají A, ale už neřeknou B.

Minimalismus do kapsy - Aston Sanderson
(je to o tom jak žít kvalitnější život s málem, omezením zbytečného balastu, sama kniha je příjemně vlídná, přímá a stručná)

Četl jsem rozhovor s člověkem z Brna, který podle této filosofie žije. Můj závěr z toho rozhovoru byl, že takovým způsobem života žije díky tomu, že lidi kolem něj takto nežijí a on toho využívá. Neměl bych s tím problém, kdyby zároveň tyto lidi a společnost neodsuzoval za konzumní způsob života a hromadění věcí.

Z čistě duchovní literatury stačí kniha: Moc přítomného okamžiku. Tam je vše podstatné. Nebrat si můj názor osobně, ale kouknul jsem se, co píše ta Luise Hay a to se mi chce blinkat už jen z názvu těch knih.

Pak je ještě výborná kniha Když ztrácíme půdu pod nohama

Jak tu padlo téma ceny knih, tak to je něco, v čem nemám jasno. Kdy je kniha předražená nebo ne, protože nějak nevím, jak se to počítá ty náklady na knihu a kolik ty knihy autory stojí. Pro mě jsou hodně drahé knihy tak nad tisícovku. Pár takových mám, ale stojí za to. Jsou to fotografické tlusté knihy s fotografiemi. Podle mě je toto typ knih, ke kterým se člověk může vracet a hodnotu mají i v průběhu času. Nejsou na jedno použití. Z ještě vyšší cenové kategorie chci časem pořídit tuto knihu od Junga: Červená kniha
Jinak mi tak do pětistovky přijde cena za knihu normální. Na mě kolikrát ty debaty o ceně knížek působí, že mají lidi strach, aby si autor náhodou nevydělal moc peněz. Ať si dají cenu jakou chtějí. Buď koupím nebo ne.

Já když jsem hodně četl, tak jsem to měl tak, že jsem ty knihy chtěl mít v knihovně/ve sbírce, takže jsem si nerad půjčoval knihy z knihovny, protože jsem je po přečtení musel vracet.

EDIT:

Pak se mi líbila kniha o samotářích ze Šumavy a jejich životních osudech Raději zešílet v divočině. Tyhle typy lidí mám rád.

A na rozdíl od "uprchlíku z korporátu" berou život mimo Systém poctivě a nevybírají si jen to, co se jim hodí, ale žijí vše, co k tomu patří.

[Zzz]

Jak tu padlo téma ceny knih, tak to je něco, v čem nemám jasno. Kdy je kniha předražená nebo ne, protože nějak nevím, jak se to počítá ty náklady na knihu a kolik ty knihy autory stojí.

Trochu jsem o tom něco zaslechl přes toho svého někdejšího známého z práce, polo-spisovatele, když tu svoji knihu dokončoval a řešil s tiskárnou poslední věci. Další věci se dají dohledat, jsou třeba přednášky pro začínající autory, jak dosánout vydání vlastní knihy.

Výrobní cena knihy je nejvíc závislá na počtu kusů - nákladu. Čim víc, tím menší pak je jednotková cena, protože výrazná část nákladů je vpodstatě fixních a do počtu kusů se pak rozpočítává. V tom má třeba Česká republika velké mínus, protože je tu malý vnitřní trh, s ohledem na počet lidí kteří mluví česky. S angličtinou a třeba ani němčinou se to nedá srovnat.

U českých autorů v českých podmínkách je prý v posledních letech i 20.000 kusů celkem velký náklad a 50.000 prý prodá málokdo. Asi to ale hodně souvisí s typem literatury.

Další co to ovlivňuje je typ vazby (brožované levnější než vázaná atd.), množství obrázku, především barevných a fotografií. Pak samozřejmě počet stran.

Pak se musí někam promítnout riziko, že se všechny knihy neprodají, respektive jaká část z nich. Řekněme nějaká jistina. U bestselleru světoznámého autora který je v kurzu je tomu jinak, než s neznámým autorem a jeho prvotinou. To se musí do něčeho promítnout a to v konečném důsledku také platí zákazník.

U neznámého autora, při malém počtu výtisků to při knize o 400 stránkách s několika desítkami obrázků a barevných fotografií před pár lety vycházelo na prodejní cenu třeba 400 Kč, přičemž samotný autor má z výtisku pak třeba jen 10 Kč. Může se samozřejmě s tiskařem dohodnout, že cenu zvednou třeba na 500 Kč, ale základ je aby se to prodalo - přímo u jedné takové telefonické diskuse jsem se náhodou vyskytl. Někdy je to tak, že někteří autoři nevydělávají na samotných knihách, ale víc třeba na následných veřejných přednáškách (obdobně jako hudebníci dnes spíš než na nahrávkách, vydělávají na koncertech). Kniha je v některých oblastech spíš něco jako diplom, který potvrzuje, že ten člověk něčemu rozumí, když mu vyšla a prodala se kniha (třeba u odborné literatury, historické nebo cestopisů je to myslím celkem běžné). Mnoho (ne-li většina) autorů navíc pochopitelně nejsou spisovatelé na plný úvazek. Velmi často spisovatelé pracují jako učitelé.

Nějaké exempláře nově vydaných knih z nákladu se (minimálně v ČR) vždy povinně a zdarma odevzdávají do knihoven, minimálně do státní a regionální (bude to asi do 20 ks z nákladu, spíš míň). Malá část jsou taky tuším tzv. autorské výtisky - několik kusů, maximálně pár desítek dostane zdarma autor, aby je mohl dát přátelům apod. nebo aby si je prodal na svých přednáškách akcích sám. Často ty kusys stačí jen na to, aby je rozdal těm, kteří mu při psaní knihy v něčem pomohly, nebo se prodají už hned při křtění knihy, což je takový mejdan pro autora.

Samotnou koncovou prodejní cenu knihy si každý prodejce dnes snad může stanovit jak chce, z tiskárny jde maximálně doporučená. Ale každopádně jsou tam dva zásadně odlišné způsoby jak se knihy do obchodů dostávají - v jednom případě jsou tam zapůjčeny (někým, nevím přesně kým) k distribuci, obchod za ně tedy platí jen když je prodá (nebo zničí), jinak je snad po určité době vrací a dostává místo nich jiná titul; v druhém případě je obchod kupuje za vlastní peníze jako investici a prodává ve vlastní režiji - pak sice může vydělat víc, ale co zbyde neprodané je pak prostě jeho vlastní ztráta a ikdyž všechno prodá, leží mu v tom nějaký čas jeho vlastní peníze.

Daleko nižší ceny knih například v Levných knihách jsou podle mě založeny na tom, že mají rozsáhlou vlastní distribuční síť a provozují to ve velkém měřítku, což snižuje náklady i individuální rizika. Také si myslím, že ač to nikde nepřiznávají, často se tam prodávají knihy druhé jakosti - s nějakými tiskovými chybami apod. Někdy to tedy na to alespoň vypadalo. Normální člověk si toho ale většinou ani nevšimne.

Před minulými vánocemi měly v Levných knihách brožované, cca. formátu A5, ale graficky pěkně provedené, s rozumnně velkými písmenky a opravdu moc pěkné knihy z edice klasická sci-fi. Autoři jako Anderson, Card, Assimov. Byli tuším za 50 Kč/ks nebo i míň. Zcela nové, nedávno tisklé knihy. Jednu jsem koupil a byl to skvělý dárek. Žádné tiskové chyby tam myslím nebyli. Nechápu jak se na tuhle cenu mohou dostat. Samotné ty výrobní náklady tedy myslím za určitých, třebas dočasně ideálních podmínek, nemohou být až tak velké.

Leckdo má hezké řeči, že ohledně vysokých cen knih je třeba podporovat chudáky autory - spisovatele apod. Za mě je to dost divný argument. Nevím jak by autoři měly být financováni, to v zásadě není můj problém. Samozřejmě přeju dobrému autorovi aby byl slušně a co nejlépe ohodnocen. Ale nikdo mi ještě nevysvětlil, jak mohu pomoci autorovi, nebo kolektivu autorů, kteří napsaly skvělou knihu před 50-ti lety a jsou už dávno mrtví. A to je velmi častá věc. Osobně téměř nikdy nekupuju knihy dražší než 400 Kč. Spíš pod 200 Kč. Většinu knih si půjčuju z knihovny. Z toho myslím autoři nemají vůbec nic. Osobně je mi to už z uvedeného důvodu (kdo se postaral o mrtvé autory) jedno.

Taky mi není jasné proč by spisovatelé, herci, zpěváci, nebo (jen) někteří programátoři měli dostávat za jednou odvedenou práci peníze pořád stále dokola, za každé opakování nebo výtisk, když je to už žádnou práci nestojí a u mnoha i vysoce tvůrčích povolání nic takového neplatí. Spousta programátorů, projektantů nebo konstruktérů přijde s něčím co se opakovaně používá, vyrábí a kopíruje, ale zaplaceno dostanou jen jednou. Tím ale samozřejmě nechci nabádat ani obhajovat porušování autorského zákona - nerad bych byl popotahován policií za schvalování trestného činu, nějaké tahanice ohledně autorského zákona jsem už s naší policií na vlastní kůži zažil.

[Zzz]

... Četl jsem rozhovor s člověkem z Brna, který podle této filosofie žije. Můj závěr z toho rozhovoru byl, že takovým způsobem života žije díky tomu, že lidi kolem něj takto nežijí a on toho využívá. Neměl bych s tím problém, kdyby zároveň tyto lidi a společnost neodsuzoval za konzumní způsob života a hromadění věcí.

Z čistě duchovní literatury stačí kniha: Moc přítomného okamžiku. Tam je vše podstatné. Nebrat si můj názor osobně, ale kouknul jsem se, co píše ta Luise Hay a to se mi chce blinkat už jen z názvu těch knih. ...

Extrémisti existují, ale ten Minimalismus do kapsy do téhle kategorie nespadá. Opravdu ho doporučuji přečíst, je to i celkem příjemné čtení. Autor k tomu přistupuje velmi rozumně a nechává na každém, kolik "minimalismu" je pro něj optimum. Základní myšlenka je asi ta, že se zavalujeme spoustou balastu, který nám nakonec ani moc neslouží, ale jen zabírá místo, často překáží, kterého si ani tolik my neužíváme, jako se spíš o něj staráme. Takže opravdu s míň věcmi můžeme mít víc. A neomezuje se jen na materiální stránku. Jestlil chceš hodnotit, zkus přečíst.

Ohledně Luise Hay a některých dalších autorů platí, že jejich knihy se dost liší. Třeba u sci-fi je pro mě typickou ukázkou Stanislaw Lem, jehož jednu knihu miluju a ostatní mě neoslovily, nebo se mi vyloženě nelíbili a považuju je za odpad. U Luise Hay Miluj svůj život je podle mě skvělá a je v ní jen pár pasáží, které jsou problematické, pokud se berou doslova. Pak jsem od ní ale měl další dvě knihy a jedna se mi líbila o dost míň a ta třetí už vůbec nelíbila. Jinak také, nemyslím to osobně, ale upřímně si myslím, že právě Luise Hay je tvorba toho typu, na kterou někteří lidé prostě nejsou připraveni.

Pokud jde o samotné názvy knih, naučil jsem se podle nich knihy nesoudit. Zjistil jsem, že knihy které často mají názvy dost naivní, působí jako pro děti, jsou někdy neuvěřitelně dobré, srozumitelné a přitom vlastně i vysoce odborné. Typická je třeba Jak vítězí velcí vojevůdci od Belvina Alexandra, nebo Nenechte si ubližovat od Al Maerwa, nebo O válce od Clausewitze.

[Zzz]

Si dovedu představit, že to je o tom, jak se někdo finančně zajistil v korporátu na zbytek života nebo v něm vydělal velké peníze, pak "prozřel" a teď píše o tom, jak se má člověk vzdát konzumního života, cestovat a jak jsou korporáty špatné.

Názor ti neberu, konkrétní příklady nechci hodnotit, ale čistě obecně, potíž takovýchhle argumentací je následující:

1. člověk z venku, kdo tam nebyl, nepracoval, tomu tedy nerozumí a nemá tedy právo o tom mluvit
2. člověk zevnitř, který se dost vypracoval a dost si nahrabal na zbytek života o tom taky nemá mluvit
3. člověk zevnitř, který si nenahrabal - ten tam byl málo úspěšný, nejspíš nestíhal, nezvládal, nezapadal, všechno kazil a tak o tom také nemá mluvit

Takže kritizovat korporát nebo případně konzum či materialismus vlastně nemůže nikdo, vždycky si najdeme důvod, proč to zrovna od něj nebude legitimní. A kdyby se tihle tři daly dohromady a napsali knihu o svých zkušenostech společně, označíme to za zjevné, účelové spiknutí temných sil (zkrachovalci a zaprodanci) a tím spíš nemá cenu to číst.