Povídání o životě a práci

[djx1]

..Sest let jsem mel na vizitce CAD/CAM specialista (automobilovy prumysl). Prace me maximalne bavila, ale taky me maximalne vycerpala (od nevidim do nevidim na nohach a furt na telefonu). Po sesti letech jsem rekl konec.

a co ze si to vlastne delal? ze si byl na nohou .. CAD/CAM je o praci s pocitaci a unich se vetsinou sedi teda pokud si nebyl treba manazer.. sest let neni zas tak dlouha doba, pokud si to delal hned po skole..

Je to o sezeni u PC. Pres den. To me taky stvalo. Ale pak je to taky jezdeni mezi zakaznikama a za pruserama (byl jsem sefprogramator):-) A tech bylo dost. Dost casto se mi stavalo, ze ve tri rano zvonil telefon a ve ctyry uz jsme s klukama sedeli v aute smer Rakusko. Pak komunikace s dilnou... Je to divne, ale nabehal jsem se u toho dost. Byla to mala firma a tak clovek delal kde co. Ale jak pisu. Fakt me to bavilo a hlavne mi to dalo strasne moc.

[Vont]

...v shopu je zase prdel a prace s lidma, navic nejsem tam sam, ale jsou tam se mnou super lidickove. I na sefy mam zatim klepu na stul* stesti....super pohodaci oba

v dobrem kolektivu je radost pracovat, sam jsem si rikal, ze by prace v te 360tce mohla byt fajn (taky jsem z Ostravy..) ale nakonec jsem zustal tam kde ted momentalne delam (at muzu taky neco napast do CVcka

[Blaf]

joo kolektiv v 360tce je uzasny....chodil jsem tam rad kupovat veci a jeste radeji tam ted prodavam:) fakt se tam vzdycky tesim:)

[Vont]

...

a to cestovani ti vadilo? bych klidne menil, nez sedet furt u PC a klikat jak blazen a za zady nekdo kdo te tlaci, aby to uz bylo hotove.. a taky to ma vyhody ty cesty i vtom, ze dostanes diety

[jedik]

djx1: jasnacka, ja to myslel tak, ze se mi libi, ze se dokazal rozhoupat ke zmene, sam vim, ze to neni lehke A jaka zmena to je musis vedet jen ty sam.

[djx1]

...

a to cestovani ti vadilo? bych klidne menil, nez sedet furt u PC a klikat jak blazen a za zady nekdo kdo te tlaci, aby to uz bylo hotove.. a taky to ma vyhody ty cesty i vtom, ze dostanes diety

Jo, tak to by te hodne rychle prestalo bavit.
3x do tejdne v rakousku s tim, ze te rano ve tri vzbudil mobil, ve ctyry jsi sedel v aute. Musel ses tam dostat pred odpoledni smenou a snazit se to opravit (jinak by byl pruser, protoze bys zastavil linku). Pak jsme jeli zpatky do prace, kde na tebe cekalo spousta prace (tu za tebe nikdo neudela). Domu jsem se vracel v pul noci. Kdyz jsem mel stesti, tak me dalsi den ve tri telefon nevzbudil. Bud jsem vstaval normalne v pet, nebo kdyz byla honicka, jel jsem ve styry do Caslavi do slejvarny.
Muzu ti napsat, ze nebavilo. A nejake diety ti jsou ukradene. Za tech par korun si volno nekoupis. A uz vubec ne zdravi. Je cestovani a cestovani. Jo a ze nademnou nikdo nestal. Stal. Reditel na jedne strane, zakaznici na druhe strane (s heslem vcera bylo pozde) a nad tim vsim majitel. Neni nad to byt radovy programator nebo cadista a kreslit....
Byla to opravdu mala firma. A delali jsme zakazky pro velke automobilky. A kazdy mel nekolik "funkci".
Kolaga byl jednou na pohovoru kvuli praci ve Valeu. Ukazoval jim tam nejaky projekt. A oni se ho zeptali, kolik lidi na tom delalo a za jak dlouho to meli. On jim odpovedel, ze na tom delal sam a ze to delal 14 dni:-) Posadil je na prdel a misto ziskal. Ted dela ve Valeu sefa nejakeho oddeleni. A taky rika, ze je to tak na 2-3 roky. Takovej zivot je skoro o nicem.
Muzu ti napsat, ze jsem mel nabeh na zaludecni vred a dodneska mam s tim potize. Ve triceti docela nic moc:-(

[djx1]

djx1: jasnacka, ja to myslel tak, ze se mi libi, ze se dokazal rozhoupat ke zmene, sam vim, ze to neni lehke A jaka zmena to je musis vedet jen ty sam.

Byl jsem bezdetnej, nezadluzenej.... nic me v CR nedrzelo. A doporucil bych to vsem. Zkusenosti az hruza. A hlavne uplne jinej zivot.
Ted se chci trosku vratit do "normalu". Najit si tu praci v oboru, zacit studovat. Ale ja se ti toho bojim:-) V podstate jsem ted dva roky lenosil:-) Uplne jinej zivot a ted se vratit do normalu...brrr:-)

[Vont]

...

no ja to znam, ikdyz jsem docela mlady tak mam za sebou uz par takovych zkusenosti.. je to dril (vzpominam si jak jednou sef v jedne firme serval zamestnance zato, ze nechtel delat nic nad ramec "sve prace" tzn. chtel jit po 8,5 hodinach domu a ne se nekde plahocit v aute.. nejhorsi je, kdyz fakt firma dela "do sveta" pak kdyz se odesle neco na opacny konec sveta tak ta cesta stoji hodne + naskakuje vysoke penale, kdyz jsou problemy (je to ale kvuli tomu, ze proste tady unas to maji levneji ti zakaznici a tak proto spousta zakazek se dela na vychode).. ale to je tak vsude stim stresem, spousta lidi to nezvlada (daji zaden treba dve kavy, zadne jidlo..) osobni zivot jde "do kytek".. kdyz je clovek mlady a nema vazne zavazky tak to jeste vcelku jde.. ale pokud se clovek dostane na podobne misto jako si byl ty tak to nemusi byt tak spatne, pokud te praci odpovidaji penize a tak se da neco nasetrit.. smutne ale je, ze vetsinou byva opak=hodne muziky za malo penez..

[teoretic]

1. celkem baví - ale jako asi každýho, jak kdy, jak co
2. zahraniční obchod, marketing

t.

P.S. už jedniu tu částečně pododbné vlákno bylo - Co kdo děláme + něco o nás?

[djx1]

...

...

Tak ja si nastesti na penize neztezoval. Majitel si nas vazil a platil. Toz to byla vyhoda. Jenze nemas cas je kloudne (cestovani) utratit.
Dalsi vyhoda byla, ze nesetril na SW:-) Pracoval jsem v Catii, SolidWorksu a Surfcamu (vse CAD/CAM spicka). Kdyz jsem chtel skoleni, mel jsem ho. Kdyz jsem chtel nejakej HW, mel jsem ho. Dalsi vyhoda byla, ze jsem mel absolutne volnou ruku. Co jsem si vytvoril, to slo do sveta. To me strasne moc naucilo. Hodne veci jsem potento, ale to me vyskolilo. Navic vse jsme (byli jsme tam takhle ctyry) resili od zacatku....zadani, nejake reseni, objednavka materialu, kooperace....predani zakaznikovi, reseni pruseru. Problem ale byl, ze jsme byla mala firma, zijici hlavne na kooperacich. A to byl pruuuser. Nejvic problemu bylo prave tam. Neni nic horsiho, nez pozbirat soucastky na nejakou masinu po cele republice a pak zjistit, ze kluci to vyrobili tak nejak po svem:-)
Ale nejkrasnejsi pruser byl v Peru. Tam jsem chtel i jet:-) Ale nejak se to vyresilo. Jedina cesta, ktere jsem litoval:-)))

Prace krasna, naucil jsem se dost, ale uz bych do toho nesel. Neni nad to si to nejak v zivote poradne zorganizovat:-) Ted vim, ze jsou i lepsi cesty....klidnejsi.

[vonkreuz]

jj studenské ideály---kor když narazí na realitu

Neni nic horsiho, kdyz na tu realitu narazis po skole, kdy te zivili rodice a penize co jsi si vydelal, mel jen pro svoji potrebu a na konicky.

K otazce.

1, moje soucasna prace me nebavi (natesti vim, ze je to docasne, nez skoncim skolu)
2, jsu manipulacni delnik, depo UPS

Jsem student. Doma je nas dost decek. Jsu nejstarsi a prijde mi to amoralni zadat od rodiny vic penez nez na ubytko a cestovne, kdyz vim, ze mladsi sourozenci to potrebuji vice. Takze si vlastne vydelavam skoro jak normalni clovek (rozumej nestudent).

Posledni dve sezony (2006 a 2007, clekem 10 mesicu) jsem delal v Brne na letisti, takze v oboru a tam me to bavilo, ale penize mizerne, kdyz jsem si mel platitit kompletne vsechno.

[pripluv]

Jo, tak telefon jsem si za posledních osm let vypnul dvakrát. Na Kavkaze kde nebyl signál a na Altaji kde nebyl signál

[sx02]

1- Prace me bavi, protoze vim ze je to jen na nezbytne nutnou dobu nez dokoncim skolu (cili max do konce roku)
2- Dělám ve státní správě - dotace EU pro průmysl, jsem medový hlas na telefonní lince (jěště tak 14dní)

Střet ideály vs realita jsem si taky prožil, a bývá obzvlaste tvrdy tam kde jde o velky prachy. Neuveritelny kamardickovani, ze by se soudnej clovek stydel.

[Indy]

delam informacni technologie, bezpecnost. bavi diky kolegum a sefum.

nevylucuju jakekoli premety, ostatne jsem toho dost prosel.

ted to ale vypada na dobre usporadani a dostatek casu. coz jsem dlouho hledal...

skutecne je to vse o prioritach, nicmene vvetsinpripadu at clovek chce nebo ne stravi v praci vic nez pulku zivota takze je treba tohle nepodcenit.

[šíp]

jj, to rozhoupání se ke změně- to chce odvahu. obdivuju všechny co to dokázali. taky nás tady v ČR nic nedrží /jsme nedobrovolně bezdětní/. ale nejsme už nejmladší /43 a 35 let/ a to se pak člověk jinak rozhoduje. když vypadnem do zahraničí a po pár letech bychm se zase vrátili, tak představa že tady zase začínáme od nuly-kdežto nyní už oba máme za sebou určitou - nevím jak to nazvat jinak než "karieéru".
proč se o tom tak rozepisuju- jednou za čas vždy Švédsko hledá doktory určité specializace, poskytuje jim i rodiným příslušníkům jazykový kurz a zabezpečuje následně pracovní proces tam. hrozně by nás to oba lákalo, k severu nás to tihne, ale jaksi nejsme schopni udělat ten první krok. navíc mi všichni kdo jim je jak nám dá za pravdu, že v tomto věku se něco novéh učit je šílené. neleze to už tak do hlavy. a já bych se hubou živila, takže bych švédštinu musela ovládat velmi dobře. prostě se toho bojím. samo, že kdyby nám to tam nevyšlo, nemám obavu že bychom si tady ve svém oboru práci nenašli. našli a bez problémů. ale v zásadě bychom začínali skoro "od píky"

[Lipon]

prace bavi, i kdyz se samozrejme taky obcas najdou horsi chvilky
ja uz bych se jako djx1 asi rozhodoval tezko - hypoteka (da se asi resit), stridave se starat se segrou o mamu a o vikendech obhospodarovat zdedeny maly statek - aspon udrzovat v ramci moznosti (zednicina, pokrejvacstvi, zahradnictvi atd.)
sice me prace doost vystavuje, o 8 hodinove prac. dobe si muzu nechat zdat, denni prumer je spis 10; ale zas na druhou stranu je to prace hodne inspirativni, jinde bych se k podobnym projektum a zkusenostem asi vubec nedostal - podobna prilezitost se tak casto nenaskytne

a to mi na druhou stranu vyvazuje to vyssi pracovni nasazeni, se "sefem" neni problem zajit na obed nebo pivko a probrat vyvstale problemy a nejak je vyresit; mame docela volnou ruku pro praci a vsechnymozne vyhody a benefity - krome delsi dovolene ((( 4 tydyn jsou dost malo; problem je v tom, ze kdyz pojedu ja na delsi dobu (>5 dni) pryc, tak svou praci musim nekomu predat; pokud nekdo jede na dovcu, tak si my zbyli musime prebrat jeho zivou agendu ...

a na to jak sem si jeste na zacatku vejsky idelaisticky predstavoval, jaka o bude pohoda po skole, ze uz se nubudu muset ucit, tak opak je pravdou, krome prace jeste neustale sebevzdelavani - asi jako dochtori se taky uci novy postupy a metody

[martins]

ad 1) Jak kdy, ale hlavně, bez práce nejsou koláče...
ad 2) Vlastní business

[simp]

1, práce mě docela baví, nicméně ještě léto a musím jinam
2, penzijní fond - výplaty účastníků

[jedik]

Něco k tématu - Jezděte na kole!

(A prosim, komentare do tamnich komentaru autorovi, ne zde)

[djx1]

Sipacku...jen to zkus!!!

Me je sice skoro tricet, ale mam podobne obavy. Az se treba za par let vratim do CR, taky budu zacinat od nuly. Navic v zivotopise budu mit: sef programator, Au-pair, pak X hotelu a BB v UK:-) Strojarinu zapomenu:-) Proto chci ted zacit neco i zde delat v oboru. A vim, ze je to nejlepsi cesta. Delat v oboru kdekoliv ve svete.

A vem si to takhle. V dnesni dobe je uplne jedno, zda pracujes v Brne, Praze, Edinburghu, nebo nekde ve Skandinavii. Pokavad tam budes delat v oboru, o to vic bych se nebal. Naopak....obohati to zivotopis a hlavne zkusenosti. Jakmile se vratis, budes mit oproti "prumernym" dokturkum navrh. Ja to tak vidim a cititm. Proto kazdemu, kdo ma alespon trosku chut, rikam at to zkusi (jeden kolega z prace uz je v Londyne:-) ). Clovek nic neztrati. Ba naopak. A kdyz nemas zavazky....vubec bych se nerozmyslel....

[djx1]

K tomu rozhodovani....
Jednou nam prisel takovy mail. Takovy ten o kterem zpiva Nohavica....10x opis a posli dal..... Ja tohle moc nectu, ale tenkrat mi pritelkyne rekla, at si to prectu. Ze to pasuje na mne.... Taky cely zivot vse odkladam, vse si setrim, na vse je cas. Ale po precteni jsem si uvedomil, ze by me mohlo nekdy hooodne veci mrzet....

Takze:
Můj nejlepší přítel otevřel šuplík od komody své manželky a vyňal v hedvábném papíru zabalený balíček. Nebyl to jen tak obyčejný balíček, bylo v  něm krásné dámské spodní prádlo. On ten balíček rozbalil a zadíval se na to hedvábí a ty jemné krajky: "To jsem jí koupil, když jsme byli spolu poprvé v New Yorku. To mohlo být asi tak před 8 nebo 9 roky. Nikdy si to neoblékla. Chtěla si to obléci při zvláštní příležitosti. A teď, myslím, že je ten pravý okamžik". Přiblížil se k posteli a položil to hedvábné prádélko k jiným věcem, které byly připraveny pro pohřební službu. Jeho žena totiž zemřela. Pak se ke mě obrátil a řekl: "Neukládej nikdy nic na zvláštní okamžik. Každý den, který žiješ je zvláštní okamžik." A já stále dodnes myslím na jeho slova ........ta změnila můj život. Dnes čtu více a uklízím méně. Sednu si na balkon, kochám se přírodou a ignoruji plevel, který se rozrůstá mezi mými květinami. Trávím více času s rodinou, s mými přáteli a méně v práci. Pochopil jsem, že život je sbírka zkušeností, kterých si máme vážit. Od teď si už nic neschovávám na později. Denně používám své křišťálové sklínky. Když se mi chce, tak si obléknu mou novou koženou bundu i když jdu jen přes ulici do sámošky. I můj nejdražší parfém použiji, když se mi zachce. Slova jako např. "jednou" nebo "při příležitosti" už v mém slovníku neexistují. Když to stojí za to, tak chci dělat, slyšet i vědět vše hned. Nejsem si jistý, co by žena mého přítele udělala, kdyby věděla, že už zítra nebude. "Zítra", které každý z nás bere na lehkou váhu. Myslím, že by určitě ještě zavolala své rodinné příslušníky a své blízké přátele. Třeba by i zavolala pár lidí, s kterými by urovnala pár nedorozumění a nebo by se i pár lidem omluvila za věci, které byly nevyjasněné. Odpustila by možná vše, čím jí kdo ublížil. Ta myšlenka, že by třeba ještě šla do čínské restaurace /její zamilovaná kuchyně/ se mi líbí.

To jsou ty nevyřízené maličkosti, které by mě rušily, kdybych věděl, že mé dny jsou počítané. Na nervy by mi také šlo, že vím, že se už nemohu sejít s přáteli, které jsem chtěl jednoho "vhodného" dne navštívit. Na nervy by mi také šlo, že vím, že již nenapíši dopisy, které jsem chtěl jednoho "vhodného" dne napsat. Že jsem svým milým dost často neříkal, že je miluji. Teď nepropasu, neodložím a neuložím nic, co mi dělá radost a co přináší smích do mého života. Stále si říkám, že každý den je zvláštní. Každý den, každá minuta, každá vteřina je zvláštní.

Kdyz neco chcem, meli bychom si za tim jit a neodkladat to. A zivot si uzivat a ne mu delat otroka....

[martins]

Když sem ve škole dodělal bakaláře, tak sem si řekl (než půjdu studovat dál), že je "poslední" šance, kdy si ještě nezávazně můžu protáhnout mládí, někam se kouknout a taky posbírat pár zkušeností ze zahraničí. Byl sem sice "jen 6 měsíců" v Kanadě, ale i tak zkušenost k nezaplacení. A kdybych neměl doma dlouhodobý vztah, tak jsem se snad ani nevrátil a jsem ve světě dodones... Všem doporučuju...

[šíp]

ono to s tím odchodem a návratem enní tak jednoduché.
jasně že je jedno zda pracuju v Brně nebo ve Skandinávii. ale jazykově to již je důležité a ten musím ovládat na 105%.
další věc, ono být obvodák znamená poznat dobře svůj obvod a to pár let trvá. takže kdyř změniš pracoviště,začínáš zase od nuly.

[conny]

delam informacni technologie, bezpecnost. bavi diky kolegum a sefum.

aleco? kolega!

bavilo velmi, teraz menej. ale nie je to o praci ako takej, skor o kolektive. a okrem toho sa mi zhruba pred dvoma rokmi zasadne prehadzali priority a asi s tym este nie som uplne zrovnana

[djx1]

Bohuzel vzdy je to o uceni. Proto ted delam, to co delam:-( Na to, abych zde mohl pracovat treba jako bytovy architekt (to co me opravdu bavi) potrebuji AJ na hodne vysoke urovni. Tam jde preci hlavne o komunikaci se zakaznikem. Nejsem zdatnej zak na jazyky. Jsem technickej typ a jazyk je pro mne utrpeni. Ale i tak jsem si rek, ze chci zde delat to, co me bavi. Proto jsem se vic ponoril do AJ (a opravdu to boli:-) ) a v nejblizsi dobe zde i zacnu interior design studovat.

A s tim od zacatku. Vzdy, kdyz zmenis praci zacinas vlastne od zacatku. Vzdy si zase musis udelat nejake kontakty, vzdy si musis zase najit zname.... Nechces preci cely zivot pracovat na jednom miste?!!! Zmena je zivot a hlaven moznost ziskat nove zkusenosti.

Vim, je to tezke, ale z osobnich zkusenosti doporucuji, aby to lide zkusili. Opravdu nemaji co ztratit. Naopak.

Ted jsem si vzpomel na jeden smutny pribeh, kdyz uz mluvime o te praci na jednom miste. Meli jsme dole na dilne uzasneho pana. Ale. On se jako mlady kluk vyucil frezarem v te hale. A v te hale pracoval cely svuj zivot. Dokonce mi kluci rikali, ze vzdy mel frezu na jednom a tom samem miste. Ten pan denne vstaval v pul ctvrte. Kazdy den mel stejny. Tesil se do duchodu. Tesil se, jak bude mit konecne cas na ryby a vnoucata. Tesil se na hory, ze si konecne na stara kolena projde ceske kopce. Odesel do duchodu....a za mesic umrel na rakovinu.... Ten pan si vse schovaval na duchod, tesil se, ze si konecne uzije...

[conny]

ono to s tím odchodem a návratem enní tak jednoduché.
jasně že je jedno zda pracuju v Brně nebo ve Skandinávii. ale jazykově to již je důležité a ten musím ovládat na 105%.
další věc, ono být obvodák znamená poznat dobře svůj obvod a to pár let trvá. takže kdyř změniš pracoviště,začínáš zase od nuly.

sipko, takto ti to poviem: som si skoro ista, ze ked clovek takuto zmenu spravi (aj keby to hned bol krok nespravnym smerom), tak to nikdy lutovat nebude (uz len preto, ze ma skusenosti, ktore by inak nikdy neziskal a skusil si sam, ze tu odvahu ma). ale ked to nespravi, tak potom v 90 na kolieskovom kresle rozmysla, ze co by bolo keby. a KEBY je hrozne problematicke slovo na tomto svete.

[conny]

A s tim od zacatku. Vzdy, kdyz zmenis praci zacinas vlastne od zacatku. Vzdy si zase musis udelat nejake kontakty, vzdy si musis zase najit zname.... Nechces preci cely zivot pracovat na jednom miste?!!! Zmena je zivot a hlaven moznost ziskat nove zkusenosti.

pod to sa podpisujem.

tiez som si kedysi myslela, ze vsetko musi ist podla planu. potom ma zivot trochu prepleskol a zistila som, ze su veci, ktore neovplyvnis - tak si hovorim, ze je dolezite to, co je teraz. co bude o rok budem riesit o rok a co bude za desat rokov? who knows...
tak robim to, co sa mi zda najlepsie v tejto chvili.

[Vont]

...

je rozdil zacinat v cizine od nuly sam a bez zazemi (vse si zajistovat az v cizine a samotny) nebo mit treba zabezpeceny jazykovy kurz s pracovnim pomerem (v oboru- coz je skvele).. rad bych taky vycestoval do ciziny, nedelam si ale iluze, ze bych tam delal neco v oboru, ale i tak by to byla urcite velka zkusenost.. moc lidi nema moznost delat, co by chtelo, hlavne kvuli te jazykove negramotnosti.. au-pair si ale nedokazu predstavit, ze bych delal

[djx1]

A jeste neco Sipku. Co tak vim z te nasi komunikace, ty jsi v podstate rozhodla. Laka te ta zeme a i ta zkusenost. Jen mas v sobe nejake pochybnosti. Ja je mel taky. Bal jsem se. Bal jsem se te nejistoty, co bude, az pojedu nekam ven. Nachcipnu tam hlady? Najdu praci? Vyjde to? Doma jsem mel jistotu. Bydleni, praci, konicky... Kdyz jsem sel davat vypoved, klepal jsem se jako osika. Ne kvuli tomu, ze bych se treba bal sefa a jeho rekaci. Bal jsem se toho, zda delam dobre. Zda ten krok do te "nejistoty" je ten spravny.
BYL a nelituji. Dnes bych to udelal zase. Jen bych jeste vic bojoval, abych nemusel delat podradne prace. Na to jsem bohuzel prisel az tak nejak ted....musim bojovat dal....

[ij1]

Vždy tvrdím: "Jsi Čech, vždy se snaž aby tvá rodná hrouda byla lepší i díky tvé malinkaté pomoci."
Mám dospívající dcery (19 a 16) kterým říkám studujte co nejvíce a nejlépe, jeďte do světa sbírat zkušenosti, ale potom se vraťte a nabyté zkušenosti a znalosti uplatněte doma.