Nedělní chvilka poezie

[Blaf]

my se vas nebojime ani jedne,
jen co skolime jednu druha z vas lehne,
prosite potom o milost,
A slibujete vernost.
Jen co se ale otocime,
jak nas mucit uz premyslite,
proto je vas treba snehem chladit
a ne rukou po hlave hladit

[Sirah]

Slibuju vernost jen tam, kde mohu slibit
a slibuju, ze od nikoho nenecham si nic libit!
Neskolite ani jednu z nas,
vaseho mece silu znici mraz!

Nas neni treba snehem chladit,
zeny takove je lepsi nezne hladit.
Nepokousejte se zkrotit nas,
protrhne se s chladnou vodou hraz!

[Blaf]

i voda ledova rychle ztepla,
kdyz zena uciti vuni knedla,
knedlik se zelim a veprovym,
Pak zajist kolacem medovym.

To uklidni vsechny spory,
at nam z toho neztvrdnou pory.
Takze ted uz jen veseleji,
Dobrou noc pomalu preji

[teoretic]

To uklidni vsechny spory,
at nam z toho neztvrdnou pory.
...,

Blaf, ty jak vidíš ženu,
rozhodneš se řešit spory.
Přiznej se nám, v červnu, v lednu,
že ti tvrdnou nejen póry?

t.

[Blaf]

ale prosimte Teoreticu,
zkousel uz si nekdy praktiku?
Jake tvrdnuti jineho?
zajel si do koutku lacineho...

[teoretic]

To víš, už je černá noc,
naruší se přísný řád.
Pres den toho bylo moc,
myšlenky maj volný spád

Teď už ale dobrou všem,
zítra mám náročný den.

t.

[mayya]

Nase spojenectvi ji ale vadilo,
Ze sme ji nepribrali ji ranilo,
chtela taky s nama byti,
a Sirah zezadu mydliti

Kdepak Blafí, tak to není,
to bylo jen tvé vlastní snění.
Nestála jsem o váš pakt
nebo Sirah koulovat.

Co je víc než víla, anděl,
kam by svět se bez nás poděl.
Naše jemně silná ženská síla
vykonala mnohá díla.

Jistě smutno bylo by tu,
kdyby svět neměl žádnou ženu.
Stejně tak však i za vás chlapy
jsme mi ženy tuze rády.

Příroda dobře věděla
proč to takhle stvořila.

Nezbývá než hezký den vám přát
musím zas jít pracovat.

[teoretic]

Básnění tu v shonu tomto,
velké újmy utrpělo,
stalo se to možná proto,
že do vlasů si tu vjelo
pár horlivých ÓeFáků -
my nechtěli jsme však válku.
Takže jsme to vyřešili,
férovým to hlasováním,
původ sporu odstranili,
a už se zas máme rádi.

t.

[Sirah]

ja jsem z prace unavena,
zadny rym me nenapada,
notebooky za chvili sbalime
a na hotel vyrazime,
cely den se do postele tesim,
ale zas do noci na OFku visim
ted potize s dopravou,
snad se domu chlapi dostanou

krasny vecer preju vam,
supem na parkoviste utikam!

[teoretic]

Lezu takhle bigwall,
můj parťák mě jistí.
Zařvu na něj: „Povol“,
Ten vůl lano pustí.

Leknu se a padám
lana smyčku kolem krku
„Skončím jako Sadám“,
říkám si v tom augenbliku

Emoce mnou zmítají
Náhle náraz prudký,
Střeva ze mě lítají,
končí život krátký.

V tom jsem se vám probudil,
zpocen jak od chlíva vrata.
Na druhý bok otočil
jsem se a spal natotata

t.

[Peter Gregor]

Poďte s nami na túru,
utrpíte fraktúru.
Skrvavené holene,
ba i voda v kolene
utužia vám náturu.

[mayya]

Bacil hnusnej krk mi žere
já pošlu ho však do pr---e!
V pátek musím zdravá být
bo na Fatru určitě chci jít!!!!!

Naštěstí nejdu tam sama
silnými muži budu obklopena
ač to možná ještě neví
při nejhorším do kopce mě vystrkají,
nahoru mě dovlečou
jo to bude ještě show...

[Sirah]

mayyo, taka slusna cerka z tebe byla,
v sedmihorkach si se vsak pochlapila!
chapu, ze te bacil s--e,
neposilala bych ho vsak do pr--le!

fatru tu vam tuze zavidim,
tusim, vrcholy hor dobu neuvidim,
stve me tahle pobaltska placka,
je to jasne jako facka!

az do nasi zeme prijedu,
tak to s mayyou pekne rozjedu!
na koncert se vypravime,
poradne to rozbalime!
priprav se na poradny narez, cico
aneb heslo nase: "impregnace py-o!

[mayya]

@sirah:

[teoretic]

Hlava bolí jako svině,
jdu se tulit ku peřině.

Dobrou noc všem, co mě znáte,
úspěšný ať týden máte.

t.

[matob]

nake detaily co sme vymyslali na Adamek hutte pri trvale hnusnom pocasi...

Pod Alpami vatra horí, vôkol nej sa šuhaj strojí.
Strojí, strojí, a už stojí, v jasnej goráčovej zbroji.
Na opasku samé striebro, karabín a friendov svetlo.
V ruke Petzla jasný meč, nový cepín Azterex.
Tvár mu chráni mocný štít, Petzl Elios Anthracit.
Koňom sú mu zlaté mačky, Cassin uni cé dvanáctky.
Jeho zbrojnoš, jeho voj, ktorý nosí pána zbroj,
Karrimor je jeho meno, ľahký sťaby suché seno.
Šuhaj svoju cestu hľadá, na Julbá mu opar sadá.
I zapne svoju mocnú zbroj, zvádza s vetrom tvrdý boj.
Jeho dušu vlna hladí, svoj život na Devold vsadí.
Každým krokom sneh sa borí, Meindl, mocné to pohory.
Perie hreje vodcu hruď, veste nedá oddýchnuť.
Šuhaj razom vrchol vidí, Tacul? Mt. Blanc? Jorras? Midi?
Zrazu mu však duní krok, nato padá skalný blok.
Mohol šuhaj, mohol žiť, teraz musí v zemi hniť...


Vstupujeme do steny, cítime sa poctení.
Vyliezame na hrot, rozd*baní na šrot

Na dvoch kruhoch stojí štand, milá zlatá Schreiberwand.

Na dvoch friendoch stojí štand, vy*ebaná Dach Sued Wand

Pod veľkým previsom, hompáľam p****om.

Moč ma už viac neťaží, spolulezca ovlaží.

[Noemi]

Byl na Fatře OF srazík,
překazil ho "lehký" mrazík,
mlha, vichřice plus slota k tomu,
někteří odpískali ho z domu.

Plány byly, sekce taky,
k čemu, když šly černé mraky?
Duch hor se zkrátka přičinil -
- horská služba šípa vrací,
směr Těrchová, nový cíl.
Rum, káva a cukr,
zbytek dne pak vyplnil.

Páteční - ti byli smělí,
před vichřicí náskok měli,
u Milana na chatě,
koukali pak na gatě.
Tuso je úspěšně zničil,
když se před ním stromek tyčil,
aniž mu dal právo volby,
skiaply nemají rády rolby .

Prý to byla skvělá akce,
ač vše neproběhlo hladce,
"srabi" tiše závidí,
příští rok se uvidí,
zda počasí dotřetice,
nechá padat jitrnice,
nebo se už unaví.

"Oefko" však odhodlaně
nemíní nic jen tak vzdát,
některým už vrtal v hlavě
jarní termín mnohokrát.
Nízké Tatry jsou prý místo,
kde se nemůže nic stát ,
přemýšlejte, pikle kujte,
kde se sejít, navrhujte .

[pripluv]

[teoretic]

Jaké věci se to dějí?
Přes půl roku žádný verš.
Že už ani jedna veš
nerýmuje bez závějí?

Když za oknem slunko svítí,
teploty jsou nad dvacet,
duši žádné že se chtíti
nebude už navracet?

Navracet se k poezii -
aspoň veršík třeba jen.
Tak vám zatím aspoň přeji
prozatím já pěkný den.

t.

[mayya]

Že ty jsi kluk všímavý
dávno dobře víme
takže díky tobě teď
vlákno zas oživíme.

Není sice neděle
ale teprv středa
teo ale zavelel
poezie je třeba.

Jen mi to dnes nejde moc
vymlouvám se na nemoc
co mě nutí doma býti
v posteli hnusně hníti.

To by zatím stačit mělo
neb protestuje moje tělo
(hlavně mozek)
že básnit teď už nechce víc
takže šlus a konec, nic.

[kostik63]

Jejda, verše! Rýmy, básně!
Pročetl jsem každý kout,
myslím, že je zapotřebí,
tohle vlákno vytáhnout!

Když tu všichni poezii,
psali plni elánu,
přidám se, snad nedopadnu
jako slon v porcelánu.

Teď mě opustila múza,
....
nemám slov...snad...
...hrůza.

[teoretic]

Jaké věci se to dějí?
Přes půl roku žádný verš.
Že už ani jedna veš
nerýmuje bez závějí?
.....

Zase tři měsíce v háji,
koukám, kdo ve vláknu byl.
V červnu, červenci i máji
ani veršík nepřibyl.

Sám na to už sílu nemám,
ani vůli ani čas.
A proto Vám tu teď spílám:
"Flákáte to, každý z Vás!"

Sice venku svítí slunce -
chápu to, přec jsem vůl.
Zde však ticho po pěšince,
jsem tu sám jak v plotě kůl.

A tak končím tenhle postesk
seda v práci u kopírky.
Než nastane ráno rozbřesk
snad tu budou celé sbírky.

t.

[teoretic]

A teď něco k pousmání (kde čerpám inspiraci, je Vám asi jasné ):

Na dýze jsa s lihem splynut
oslovuji náhle Petru:
"Nemáš času 15 minut,
místa 20 centimetrů?"

Když slyšela číslo "patnáct",
ptala se: "To zvládneš dvakrát?"
Když slyšela číslo "dvacet"
začla Petra smíchy zvracet.



t.

Edit: Ne, nečerpám z vlastních zkušeností nýbrž od Karla Plíhala

[Robur]

přes dva roky už jsem tady
a nestačím valit oči
co je to tu za poklady
až se z toho hlava točí

informace, rady cenné
debaty kol matroše
ale taky verše jemné
co nepatří do koše

rodí se tu skvělé akce
co se vždycky vydaří
nejen požitkářská sekce
na nich pěkně zapaří

ale hlavně je tu sranda
smích života koření
OF to je dobrá banda
tak ať se to nezmění

[mayya]

Milí moji, to je skvělé,
že poezie zas tu kvete
jen houšť a kapky větší
nálada se hnedle zlepší.

I když není neděle
rýmujeme vesele
a to v době pracovní
(snad nebude poslední....)

[Robur]

spolehni se, milá mayyo
teď, když o tom vláknu vím
tak se někdy, semo tamo
zaveršovat pokusím

[mayya]

Výborně Robure
skvělých básníků pověst
zas zpátky dobudem.

Teď však musím pracovat
prezentaci připravit
pak zas můžu rýmovat
s vámi se tu potěšit.

[lara]

taky já se pokusím
přidat své verše "do mlýna",
nějak to tu trochu vázne,
nějak to tady usíná

o verše nesmí býti nouze
a o básníky už vůbec ne,
nebudu však psáti dlouze
ať to tu zas neusne

až napadne mě při neděli,
nějaký žertovný rým,
a nebude-li zcela trapný,
pobavit vás se pokusím

[mifr]

Pro všechno to rýmování,
které slouží k pousmání,
v této chvíli, už ne ranní,
přišlo na mě veršování

Kdysi básní psal jsem více,
po nichž dívkám rudly líce,
za slunce i za měsíce,
když bylo hvězd na tisíce.

To už však jsou dávné časy,
byl jsem mladý, měl jsem vlasy,
nenadával na počasí,
už jsem na to starý, asi...

Teď však cítím novou sílu,
potřebnou k tomuto dílu.
které stavím jako vilu,
bez hrubek a bez omylů.

Už to nejde, jako kdysi,
sedím v práci, kolem spisy.
odpovědi na dopisy,
v nich řešení, kompromisy.

Tohle divné prostředí,
k básnění moc nesedí
a kdo si v něm lebedí,
má povahu medvědí.

My ostatní neleníme,
raději ven vyrazíme.
V horách, v lesích tiše sníme,
s ostatními soucítíme.

Potom v rámci outdoorfóra,
příspěvků přibude hora,
proberem vše zdola, shora,
u stolů Starého dvora.

[Robur]

Dobře mifře, dobře ty!
Přes veškeré trampoty
složils pěknou veršovánku,
co nenutí lidi k spánku.

Jen tak dále, chlapče milý
a už za nějakou chvíli
každý čundrák nebo lezec
bude chtít být veršotepec.

Drsní hoši, dívky lepé
pište básně velkolepé
všichni jako jeden muž
čtyři tři dva jedna už!