Mate strach o sve polovicky?

[djx1]

Kdyz jsem tak cetl pred chvilkou odkaz, co sem dala Conny ve vedlejsim vlakne, vzpomel jsem si na jeden dotaz o kterem uz jsem nekolikrat premyslel.

Mate strach o sve polovicky?

Obcas se nam stava, ze se treba v horach dostanem nekam, kde to neni uplne bezpecne. Staci neco namrzleho a velka dira pod tim. Nebo treba nejaky mirne prelez (bez jisteni). V tu chvili zacinam mit strach a pobiham kolem pritelkyne, jako by to mel byt jeji posledni krok. Vidim, ze ma treba trochu strach, ale zas ji znam moc dobre a tak vim, ze by nedelala neco, co by nezvladla. A vetsinou to dopadne tak, ze si poradi a vse preskace.
Cloveka uz nekolikrat presvedcila, ze je silnejsi, nez si clovek mysli. Jenze ja se nejak toho strachu o ni nemuzu zbavit:-)
Jak je to u vas?

[sx02]

Jsem normalni turista takze se do zlych situaci vubec nedostavam.

Mel jsem strach jenom jednou - loni v Picos mi zacala klouzat po skale i s batohem. Nastesti to nebylo nic dramatickyho, ale faktem je ze kdybych ji nechytl tak jsem ted sam.

A kdyz nad tim premyslim tak me polilo horko jeste letos - na ferratach si odsedacku uvazala na poutko na material... (nosnost 5kg)

Jinak jsme ale (jak fyzicky tak psychicky) dokonale rovnocenni, takze strach rozhodne nemam.

[kvik]

o mojho poloviciaka sa obcas bojim, hlavne pri lezeni v horach. vacsinou ja leziem prva, hlavne v blbych situaciach, a casto hlavne preto ze mam pocit ze mne sa tam urcite nic nestane ale jemu by aj mohlo no ale musim priznat, ze on sice na skalkach lezie lepsie, ale v horach casto aj lahkych cestach nevie ako dalej, mne zase lepsie sedi lezenie v horach, takze mam aj dovod preco sa bat ci nieco zvladne. a viem ze aj on sa chudak boji o mna.

[Tomáš F.]

Dobrá otázka.
Už jsem nad tím přemýšlel ve vlákně o sportu v těhotenství. Tam kdosi připsal, že v tomto období měl větší hrůzu z každé aktivity, která jeho polovička provozovala, než ona sama.
Při čtení mi vytanulo na mysli, jak se mi snad poprvé v životě udělalo doslova fyzicky špatně z výšky. Má těhotná žena poskakovala po skalinách a já jí odtama nemohl dostat.
Odpověď tedy zní: jak kdy. Ale občas děsnej!

A ještě horší je to s dítky. Teprve když jsem ve výšinách viděl ty své, pochopil jsem, proč se mnou táta přestal lézt sotva jsem začal tahat na prvním. Prostě na to neměl nervy. Tak mě šoupnul do oddílu, kterej byl jakousi dětskou sekcí jeho mateřského oddílu horolezeckého. Díky mu za to...
A ještě k těm partnerkám. Teď už je to lepší. Nelezeme spolu. Prostě jsme se dohodli, že máme určitou zodpovědnost, takže v horách spolu nejdem na jednom laně, a obvykle ani ve stejné cestě či oblasti. Kdyby se něco pos...o, tak se někdo musí postarat o děti.

[Tomáš F.]

Totéž téma se právě rozjíždí v již citovaném vlákně

Lidi,lidi.
Takže za prvé: nevím jak kdo, ale já se o svoji polovičku bojím víc než o sebe- doufám, že i obráceně to je stejné

Tak tak... A bojim se nejen o slecny, ktere sou se mnou, ale obcas vseobecne o ostatni lidi v okoli vic nez o sebe... Ale to je do jiste miry dano tim, ze treba za deti v oddile mam zodpovednost...

A Vilíku, tou větší zodpovědností to není. Prostě to je, myslím, úplně normální reakce. I když možná vlastně můžeš mít pravdu. Já si tak trochu uvědomuju, že jsem většinou patříval v různých skupinách k těm trochu zkušenějším, takže jsem si asi tu zodpovědnost podvědomě připouštěl.
Jo, ale v obecné rovině to tak myslím je normální.

[conny]

ja som o strachu rozmyslala uz v tom vlakne o tehotenstve - to je zlozite.

skusim to z opacnej strany: moja mama sa o mna boji doslova hystericky. takze dodnes nevie, ze leziem. netusi, ze na fatre sme spali v tej velkej spalni s vyhladom na vychod slnka
uprimne povedane, nebavi ma to, neklamem jej z pleziru a ovela radsej by som sa s nou podelila o tie zazitky, ked sa v noci zobudim, na spacaku inovatka a nad hlavou hviezd, ze v meste ich tolko clovek nevidi za cely mesiac. lenze to nejde

takze ano bat sa je prirodzene, ale hysteria a panika na mieste nie je. nech sa s tym vysporiada kazdy sam.

[Tomáš F.]

takze ano bat sa je prirodzene, ale hysteria a panika na mieste nie je. nech sa s tym vysporiada kazdy sam.

Jak jsem psal výše. Přesně tohle - strach přímo panickej mě popadlo jednou jedinkrát... Fakt jsem neměl nervy koukat na tu šílenou osobu v šestým či snad sedmým měsíci, kterak po těch skalinách zvesela poskakuje.

Jo, strach (a zvlášť o někoho blízkého, jako např. o své děti) je přirozenej, a člověk se s ním musí vypořádat. Jinak těm dětem může nepřirozeným způsobem zasahovat do života.
Tím myslím třeba i to, že děti potom před rodiči musí tajit některé své aktivity atd.

[djx1]

takze ano bat sa je prirodzene, ale hysteria a panika na mieste nie je. nech sa s tym vysporiada kazdy sam.

Kdyz ono je o tezke. Je tezke tomu porucit. Hysterka nejsem, ale spis to citim uvnitr. Koukas, jak se pere s nastrahou a pritim mas srdce malem v krku:-) Uz nekolikrat se mi stalo, ze jsem treba trosku zmenil trasu. Jednoduse jsem na to nemel nervy. Byli jsme v bezpeci, ale ja uz citil, ze by mohlo byt hur a ze bych zase zazil ten strach o ni.

To co popisujes ty, to znam taky. Ale to jsou rodice. Spousta rodicu to nepochopi. A ani nemusi jit o tezky vystup. Mama drive mela strach, kdyz jsem jel nekam do hor. Stale povidala proc a kam a mam to vubec zapotrebi nekam lezt.... Ale nastesti ted ji deti utekli z hnizda a i ona ma vic casu a zacala chodit po horach (Tatry, Alpy) a je to jine. Uz me vic chape a najdou se chvile, kdy si o horach i pokecame.

[conny]

Kdyz ono je o tezke.

a kto sluboval, ze to bude lahke?

[Tomáš F.]

No, já takhle s delším odstupem svý rodiče obdivuju. Pouštěli mě samotnýho na víkendovky v patnácti.
Je fakt, že věděli že a/mám jejich školu b/ že jsem prošel slušnými oddíly c/ že většinou jedu ven právě s kamarádama z těch oddílů...
Ale také věděli, že jedeme lézt, že s sebou asi budem mít nějakou tu lahvinku, že budem dělat blbosti odpovídající našemu věku.

[Mařena]

Já mám o svou drahou polovičku největší strach, když řídí
Jinak už jsme se na kopečkách párkrát do menší šlamastiky dostali a v tu chvíli nebyl na strach moc čas. A ona naštěstí není panikářka. Akorát mě ty zážitky pak občas buděj ze sna...

[Vilík]

O me maji rodice taky strach. V horach ani ne, protoze nevi, co vsechno tam delam a navic sem odmala chodil s rodicema po Tatrach. Horsi je to na vode. To me od toho mama vzdycky odrazovala a nezapomenu na hlasku, kdyz rikala, ze prsi, takze to nema cenu. To, ze vzdycky po prvnich perejkach sem na tom kajaku stejne durch ji moc nevadilo... Tenhle strach se zlomil, az kdyz oddil nejel na pousteni Virskyho kanalu a tak sem si pujcil lod a vzal tam rodice autem. Byla to sice nestandartni situace a na rece normalne zachranari nejsou, ale to sem ji nerekl a od te doby se neboji...

[mifr]

strach je jedna vec, na druhou stranu - lidi je jak maku a zenskejch taky to neznamena, ze bych o tu svoji chtel prijit
ale spis bych se bal, ze ji nekde prejede auto, nebo ji nekdo prepadne...

[Tomáš F.]

Já mám o svou drahou polovičku největší strach, když řídí

To já tolik ne. I když blbů na silnicích jsou mraky... Tož mám dycky blbej pocit, když někam dál veze děti. Nemám klid dokud nezavolá, že v pořádko dojely.

Ale když sedím vedle ní při řízení, tak jsem v poho. Jezdí totiž dobře. Mám podezření, že o dost líp než já.
Je to totiž tak. Ženský nemaj koule a proto se na silnicích málokdy chovaj jak magoři! A když má osoba "slabšího pohlaví" dost naježděno, řídí obvykle stejně dobře jako chlap se stejnými zkušenostmi, jenže navíc ještě s použitím mozku, takže OPATRNĚ!

Jo, jasně budete mi oponovat, že neuměj zaparkovat (horší prostorová orientace), nerozumí tomu, co auto udělá kdy (slabší chápání - nebo spíš představivost fyziky a mechaniky pohybu těles). Jo, možná budete mít pravdu, ale nelze to a/ generalizovat b/ i kdyby tomu tak bylo, tak ženská to o sobě ví a chová se podle toho! Asi že jí chybí ta zas..ná chlapácká ješitnost, která nám brání přiznat, co všechno neumíme (ta moje, přestože fakt řídí asi líp, mi předává řízení kdykoliv na sněhu, ledíku a tak; prostě se necejtí jistě - obdivuju tuhle vlastnost).

[Skimpy]

Já mám oni strach, když jede autem s někým okom nevím jak řídí. To jsem pak kolikrát dost nervozni.

[conny]

(ta moje, přestože fakt řídí asi líp, mi předává řízení kdykoliv na sněhu, ledíku a tak; prostě se necejtí jistě - obdivuju tuhle vlastnost).

ja to rada zverim, ale musim tomu cloveku verit. lebo su chlapi, s ktorymi sa citim istejsie, ked za volantom sedim ja.

raz som byvaleho kolegu vyhodila spoza volantu na snehu
bol chudak niekde zo zahoria a napriek tomu, ze sme do neho dve baby z horniakov hucali, nech si tam da max dvojku a nesmie zastat, valil sa na trojke a zastal - uprostred krasneho kopecka pokryteho snehom. asi si viete predstavit ako to bolo dalej. potom vysvitlo, ze v zivote na snehu nikam nesiel - jesita, preco to nepovedal skor?

a raz to ex napikoval do zaveja cestou z pezinskej baby (aj s tchynkou ), nezvladol to v zakrute a huh, boli sme meter v zaveji, vyhrabavali nas odtial este dvaja okoloiduci. ani som mu velmi nenadavala, stacilo, co si vypocul od matky

[šíp]

náhodou já parkuju dobře. vždycky parkuju couváním a nedělá mi problémy zaparkovat ani na užším prostoru. naježděno mám 130 tisíc km bez nehody.

[Tomáš F.]

náhodou já parkuju dobře. vždycky parkuju couváním a nedělá mi problémy zaparkovat ani na užším prostoru. naježděno mám 130 tisíc km bez nehody.

No, to je právě ono. 130 tisíc bez nehody. Prostě jezdíš dobře a opatrně navíc
A parkování... Che, dyk píšu, že je to individuální. Taky jsem kludně mohl připsat, že znám pár chlapíků, co tu prostorovou orientaci mají prostě děsivou. A parkovat bez opírání se do těch okolo prostě nezvládnou. Naštěstí s tím výrobci počítají, a obvykle se auta o sebe opřou těma pogomovanejma nárazníkama

[Tomáš F.]

(ta moje, přestože fakt řídí asi líp, mi předává řízení kdykoliv na sněhu, ledíku a tak; prostě se necejtí jistě - obdivuju tuhle vlastnost).

ja to rada zverim, ale musim tomu cloveku verit. lebo su chlapi, s ktorymi sa citim istejsie, ked za volantom sedim ja.

raz som byvaleho kolegu vyhodila spoza volantu na snehu
bol chudak niekde zo zahoria a napriek tomu, ze sme do neho dve baby z horniakov hucali, nech si tam da max dvojku a nesmie zastat, valil sa na trojke a zastal - uprostred krasneho kopecka pokryteho snehom. asi si viete predstavit ako to bolo dalej. potom vysvitlo, ze v zivote na snehu nikam nesiel - jesita, preco to nepovedal skor?

a raz to ex napikoval do zaveja cestou z pezinskej baby (aj s tchynkou ), nezvladol to v zakrute a huh, boli sme meter v zaveji, vyhrabavali nas odtial este dvaja okoloiduci. ani som mu velmi nenadavala, stacilo, co si vypocul od matky

No, přesně. Tady je rozdíl mezi chlapem a ženskou. Chlapovi ješitnost nedá...
A všichni jsme stejní - jen někteří si to snažíme uvědomit. Ale v praxi to stejně nefunguje. Chyby si připouštíme až s odstupem

[jonza]

náhodou já parkuju dobře. nedělá mi problémy zaparkovat ani na užším prostoru

To mi pak ukazes jak zaparkujes na uzsim prostoru nez je auto

Naštěstí s tím výrobci počítají, a obvykle se auta o sebe opřou těma pogomovanejma nárazníkama

Bohuzel na vetsine autech ty gumy nejsou

[Tomáš F.]

Bohuzel na vetsine autech ty gumy nejsou

No, já si vybavil svého bývalého šéfa Tomu nakonec podnik koupil drahého pasáta, kterej to měl Stejně to dokázal obouchat hróóózně. Ale většinou se opíral don oklí svejma nárazníkama, takže alespoň odpadly náklady s poškozením cizích vozů

[tulak]

chtěl jsem poradit - když máte strach o své přítulkyně, tak se s nima ožeňte a je po strachu , ale tady mají někteří strach i o manželky a to už je na pováženou .
když mi bylo 10 tak za mamkou přišel jeden spolupracovník a vyděšeně ji oznámil, že mne viděl jak jezdím na kajaku. mamka se jen zeptala: "a má vestu?" když jí řekl že něco červenomodrého na sobě mám tak prohlásila, že to je v pořádku .....
o 20 let později, jsem byl velký king (11 let závodění na divoké vodě, několikrát sjeté peřeje pod lipnem včetně papírny .... ) blbej novej jez s vejvarem a já to jen tak postrčil a zůstal jsem viset ve vejvaru. předním a zadním závěsem jsem pendloval mezi kozama a snažil se z toho dostat. švagrová a kámoš s manželkou poskakovali vyděšeně po břehu a moje žena? ta pobíhala po břehu taky, ale s foťákem a hledala nejlepší záběr
a když už jsem se tak rozkecal, tak strach o děti klesá druhou mocninou s každým dalším potomkem a abych si to zjednodušil, tak mám unifikovaná dvojčata aby byly náhradní díly

[djx1]

chtěl jsem poradit - když máte strach o své přítulkyně, tak se s nima ožeňte a je po strachu , ale tady mají někteří strach i o manželky a to už je na pováženou .

Ja mam strach se ozenit

[zbuddy]

chtěl jsem poradit - když máte strach o své přítulkyně, tak se s nima ožeňte a je po strachu , ale tady mají někteří strach i o manželky a to už je na pováženou .

Ja mam strach se ozenit

[Tomáš F.]

Ja mam strach se ozenit

A toho se drž!

A ad. Tulák: dobrá životní moudra
Ostatně taky si ty děti dělám radši do foroty. A hlavně je dobrý dělat holčičky, ony mají často ty tendence, že se přestárlého tatíka postarají, od rodiny odskočí, staříkovi nakoupí, vyperou, uklidí... To jsem si dřív neuvědomoval, takže jsem začal chlapečky. No, teď to doháním!

[šíp]

chtěl jsem poradit - když máte strach o své přítulkyně, tak se s nima ožeňte a je po strachu , ale tady mají někteří strach i o manželky a to už je na pováženou .
když mi bylo 10 tak za mamkou přišel jeden spolupracovník a vyděšeně ji oznámil, že mne viděl jak jezdím na kajaku. mamka se jen zeptala: "a má vestu?" když jí řekl že něco červenomodrého na sobě mám tak prohlásila, že to je v pořádku .....
o 20 let později, jsem byl velký king (11 let závodění na divoké vodě, několikrát sjeté peřeje pod lipnem včetně papírny .... ) blbej novej jez s vejvarem a já to jen tak postrčil a zůstal jsem viset ve vejvaru. předním a zadním závěsem jsem pendloval mezi kozama a snažil se z toho dostat. švagrová a kámoš s manželkou poskakovali vyděšeně po břehu a moje žena? ta pobíhala po břehu taky, ale s foťákem a hledala nejlepší záběr :-)a když už jsem se tak rozkecal, tak strach o děti klesá druhou mocninou s každým dalším potomkem a abych si to zjednodušil, tak mám unifikovaná dvojčata aby byly náhradní díly

na tom něco bude-na Islandu, když jsme brodili řeku, tak manžel už byl na břehu, když jsem do vody vlezla já-hodně silný proud, hluboký-rázem jsem měla vodu skoro po pás a proud se mnou začal smýkat-už jsem se viděla jak mě to odnáší. a co udělal můj manžílek? vytáhl foták, udělal pár záběrů /samozřejmě zkoušel různé clony a časy/ a pak teprve vlezl mi na pomoc

[Tomáš F.]

na tom něco bude-na Islandu, když jsme brodili řeku, tak manžel už byl na břehu, když jsem do vody vlezla já-hodně silný proud, hluboký-rázem jsem měla vodu skoro po pás a proud se mnou začal smýkat-už jsem se viděla jak mě to odnáší. a co udělal můj manžílek? vytáhl foták, udělal pár záběrů /samozřejmě zkoušel různé clony a časy/ a pak teprve vlezl mi na pomoc

Ale vem si, jak krásný fotky z toho zážitku máš.
Vono udělat pěknou, dramatickou fotku, to je kumšt a musí se mu něco obětovat

[šíp]

na tom něco bude-na Islandu, když jsme brodili řeku, tak manžel už byl na břehu, když jsem do vody vlezla já-hodně silný proud, hluboký-rázem jsem měla vodu skoro po pás a proud se mnou začal smýkat-už jsem se viděla jak mě to odnáší. a co udělal můj manžílek? vytáhl foták, udělal pár záběrů /samozřejmě zkoušel různé clony a časy/ a pak teprve vlezl mi na pomoc

Ale vem si, jak krásný fotky z toho zážitku máš.
Vono udělat pěknou, dramatickou fotku, to je kumšt a musí se mu něco obětovat

kdyby manžel ještě chvíli otálel, tak by měl možnost udělat ještě lepší fotku-a to jak jsem unášena proudem

[Tomáš F.]

kdyby manžel ještě chvíli otálel, tak by měl možnost udělat ještě lepší fotku-a to jak jsem unášena proudem

A to by teprve byla pěkná fotka!
Jenže se asi bál, že bys mu to vyčítala, takže si nechal utéct příležitost k opravdu dramatickému záběru. JE TO HRDINA! Obětoval se.

a P.S. tím, že je třeba něco obětovat, jsem nutně nemyslel manželku. Ale třeba klid v domácnosti.
Když se takhle s odstupem podívá na tuhle situaci. Uběhl nějaký čas a stejně mu to pořád vyčítáš Takže už klidně mohl jít dál a přinést fotky pořádné drámy. Nevyčítala bys to o mnoho méně

[šíp]

kdyby manžel ještě chvíli otálel, tak by měl možnost udělat ještě lepší fotku-a to jak jsem unášena proudem

A to by teprve byla pěkná fotka!
Jenže se asi bál, že bys mu to vyčítala, takže si nechal utéct příležitost k opravdu dramatickému záběru. JE TO HRDINA! Obětoval se.

a P.S. tím, že je třeba něco obětovat, jsem nutně nemyslel manželku. Ale třeba klid v domácnosti.
Když se takhle s odstupem podívá na tuhle situaci. Uběhl nějaký čas a stejně mu to pořád vyčítáš Takže už klidně mohl jít dál a přinést fotky pořádné drámy. Nevyčítala bys to o mnoho méně

ne ne tak to míněno nebylo. nic mu nevyčítám. naopak si myslím že mohl cvaknout ještě o pár fotek víc