OUTDOOR FÓRUM

Prosím o radu (jako technik vzdělávaný ještě za komančů znám akorát socialistickou politickou ekonomii ve druháku na vyšce): ten můj puberták (15) projevil zájem se sebevzdělat v oblasti ekonomie (principy fungování svobodného trhu, kapitálové trhy atd.) a já mu nedokážu poradit.... sehnal si cosyk od jakéhosyk naturalizovaného japonského emeričana "Chudý táta, bohatý táta", ale to i já technik poznám, že ta "moudra" v tom obsažená nejsou aplikovatelná na naše středoevropské poloměry.... myslím teda jako papírovou literaturu (knihu), ne web.... kuju

Pro začátek třeba http://knihy.abz.cz/prodej/dramata-a-fr ... ta-kohouta ?

kuju převelice

to je otazka jestli chce ucebnici, nebo povidani. a povidani je spousta akorat je to vsechno na urovni Bohaty tata chudy tata. to je stejne jako se psychologii - samozvanych manzelskych poradcu je mrte (pocinaje Marsem a Venusi a proc zlobive holky dostahnou co chteji konce), ale skutecna veda je od toho na hony daleko.

skus si nekde na netu stahnout Samuelsona (vyjuklo to na mne hned na ulozto a sam posud jestli je to na nej uz hodne odborne. je to ale ucebnice (ale rozhodne to jde cist) a ne kazatelska "ekonomicka" moudra. je to leta klasika a s nejakymi zakladnimi matematickymi znalostmi to snad pujde cist i tak mlademu klukovi.

dík, zkusím na to juknout

Perfektní je na tohle učebnice Aplikovaná ekonomie, kterou vydala nadace Junior Achievement (http://e-ekonomie.jacr.cz/) Tomáše Bati; je přímo určená pro středoškoláky.
Zkus se jim na ten kontakt ozvat, jestli se dá ještě nějak sehnat, přes normální knihkupectví to asi nebude, ale mohli by pomoct.
Jeden výtisk mám z doby, kdy jsem jim s tím programem pomáhal, nechal bych okopírovat, ale nejsme úplně sousedi...

Pokud nemá vůbec žádné základy a chtěl by trochu školometské nudy pak doporučuji - Libri: malá encyklopedie moderní ekonomie, protože tam je absolutní základ.

Pokud by chtěl trochu liberálního moru - pak třeba "Ekonomie v jedné lekci" (je i v PDF na netu) ale to už bych doporučoval něco malého znát.

Chudýho tátu do koše - je to hrozná pytlovina, která se dá shrnout asi do dvou vět. :-/

Já tužka - Leonard E. Reand - běžně k sehnání po netu, je to jen krátký článek, přesto ale hodně úderný.

Economic Naturalist - Robert H. Frank - bohužel asi jen v angličtině, do začátku ale opravdu dobré (řeší mnoho problémů všedních dnů z pohledu ekonomie, proč mají drive-in bankomaty(populární v US) tlačítka s popisky brailovým písmem?).

Můžu sehnat relativně velký balík článků a zamyšlení, dá se to vytisknout. Úrovní jsou sice pro první ročník ekonomky, obsahují ale tyto základy.

AD Aplik, to s těmi drive-in bankomaty kde jsou tlačítka s popisky brailovým písmem by mě zajímalo. Nepředpokládám totiž, že nevidomý bude řídit auto???

Právě to je zarážející, to snad nečeká nikdo:)

Odpověď je schovaná ve výnosech z rozsahu. Výrobci se prostě nevyplatí vyrábět "pár" bankomatů, aby je použil na speciální místa, třeba drive-in. Jednoduše nastaví linku na výrobu toho co uspokojí nejvíce požadavků a ty hrne ve velkém. Nevyrábí jeden zelenej, druhej kulatej, třetí gumovej. Imho, v některých státech US je vyhláška na použití Braillova písma na bankomatech, výrobce co by si nastavil svou linku na "bezbraillovské" by tak zbytečně omezil svůj trh.

Další z Naturalistu, snad si je pamatuji dobře. Proč si americké nevěsty svatební šaty obvykle kupují,, když by je mohly mít z půjčovny a za svůj život je použijí jen jednou a proč si američtí ženichové svatební oblek půjčují, když jej mohou využít na více různých příležitostí? Proč jsou hnědá vajíčka dražší než bílá? Proč může vedle sebe existovat firma co platí za odběr krve (resp. plasmy) a nemocnice, co krev přijímá jako bezplatný dar? Proč se prodávají lístky do divadla v podvečer představení za zlomek ceny původní, dokonce za cenu pod náklady(proč jsou otevřené noční pokladny divadel, prodávající na představení co začne za hodinu či dvě)

Frank v této knize hravou formou zamyšlení nad problémy ukazuje základní zákonitosti mikroekonomie, ač jsou to zamyšlení nad US problémy, nebývá problém je aplikovat do našich podmínek.

To teda není z téhle knížky, ale mnohé jistě zarazilo: Proč jsou často zaměnitelné obchody přímo vedle sebe (dva pekaři v ulici, několik supermarketů na stejném kruháči, ale i Hudáč a Rockpoint)?

Tak s těmi bankomaty to je snad jasné, to mě taky hned napadlo, že vyrábějí jeden typ bankomatu nebo ovládacího panelu a jenom ho umístí do drive-in a jindy do marketu - s větší serií se snižují náklady na výrobu. Sem v tom čekal něco složitějšího, nějakou konspirační teorii.

S těmi šaty to ti vysvětlím, vzhledem k tomu, že mám po svatbě. Někdo prostě nesnese mít na sobě něco co měl před tím někdo jiný a zvlášť jde-li o tak "významný" den jako je svatba. Tohle je především psychologický faktor a mezi určitými lidmi je IN mít ušité šaty. Pro některé ženy jsou jejich svatební šaty ve skříni něco jako fetiš. U chlapů to funguje trochu jinak. Co se týká obleku na svatbu u nás je stále ještě zvykem, že se na svatbu pořizuje klasický oblek aby ho muž využil i později pro jiné příležitosti. V USA ale i jinde v západních zemích má ženich obvykle svatební frak - tak ten na jinou situaci moc nevyužiješ.

... a když už se všechny svatební šaty do skříně nevejdou, pochopí, že už má to důležitý z života za sebou

Vachon píše:To teda není z téhle knížky, ale mnohé jistě zarazilo: Proč jsou často zaměnitelné obchody přímo vedle sebe (dva pekaři v ulici, několik supermarketů na stejném kruháči, ale i Hudáč a Rockpoint)?

Je to normální i v cizině.

Imo: Pokud jdu něco vybírat, tak se podívám i vedle když je to blízko. Zatímco pokud by jedna firma byla někde mimo hlavní roj, tak bych se za ní musel cíleně vypravit. A to už chce buď sinlou značku nebo silnou (konkrétní) motivaci k nákupu.
Ze stejného důvodu majdeš skoro ve všech Shopping centrech skoro pořád to samý. Nemůžou si dovolit tam nebýt (alesúpoň v těch významných centrech)

AD sx02
Já to vidím stejně i pro mne jako zákazníka je výhodnější když v jednom místě mám více možností. Řekl bych, že třeba u potravin bude ta situace trošku jiná než u oblečení a pod.

mě přišla dobře čitelná a díky příkladům srozumitelná i klasická česká Ekonomie od Holmana

je to sice učebnice pro první ročníky VŠ, ale matematika je tam asi tak z prvního stupně základky. Jenom mě na všech ekonomických učebnicích stabilně sere, že pro nezávislou proměnnou používají v grafech svislou osu a pro funkci té proměnné vodorovnou osu. Přičítám to tomu, že ekonomie se vyvinula z filozofie a filozofové byli vždycky divný

Sákra, to abych pro ni skočil do knihovny a našel nějaký zajímavější špeky, když se to tu tak ujalo.

Dr4k3 píše:Jenom mě na všech ekonomických učebnicích stabilně sere, že pro nezávislou proměnnou používají v grafech svislou osu a pro funkci té proměnné vodorovnou osu. Přičítám to tomu, že ekonomie se vyvinula z filozofie a filozofové byli vždycky divný

To jako fakt? Takovy graf jsem snad jeste nevidel. Z filosofie se vyvinuly v podstate vsechny vedy, tim to nebude, divni jsou nejspis ekonomove, co pisou ucebnice

Pokud vím, tak s touto formou zobrazení nabídkové a poptávkové křivky přišel Marshall (v podstatě ho lze považovat za otce současné mikroekonomické pedagogiky), a ten byl kupodivu původním vzděláním matematik, i když se pak také hodně pouštěl do filosofie a teologie. Ale pletlo se mi to mnoho let.

koukám že Vachon už reagoval, ale nechce se mi to mazat, když jsem se s tím psal tak dlouho...

mike píše:To jako fakt? Takovy graf jsem snad jeste nevidel.

Typický příklad je cenová elasticita poptávky a příslušný PQ diagram. Cenová elasticita poptávky je změna poptávaného množství v reakci na změnu ceny, leč v diagramu je osa P (Price) svislá a osa Q (Quantity) vodorovná . Může za to jistý pan Alfred Marshall, který s tím přišel jako první.

Ono je to teda formálně celkem jedno a jde spíš o to, jak to člověk chápe a ve které oblasti se pohybuje. V retailu si výrobce určuje cenu a zákazníci reagují poptávaným množstvím. A třeba na komoditních burzách je výchozí to poptávané nebo nabízené množství a podle toho reaguje cena. Ale stejně mě to sere.

mike píše:Z filosofie se vyvinuly v podstate vsechny vedy

jenže ekonomie se z filozofie vyvinula teprve nedávno, cca 150 let, za tu krátkou dobu ještě není pořádně usazená a o jejím statutu vědy se pořád vedou polemiky.

Tady je ten úplný historický důvod, stručně, starší ekonomové (Walras) považovali cenu za nezávislou proměnnou, což se v pozdějších teoriích změnilo, ale uzance ( v tomto jediném případě, u ceny) zůstala zachována.

"The analysis of the competitive market that we use today stems from Leon Walras, in whose theory quantity was the dependent variable. Graphical analysis in economics, however, was popularized by Alfred Marshall, in whose theory price was the dependent variable. Economists continue to use Walras' theory and Marshall's graphical representation and thus draw the diagram with the independent and dependent variables reversed — to the everlasting confusion of readers trained in other disciplines. In virtually every other graph in economics the axes are labeled conventionally, with the dependent variable on the vertical axis."

áááh, díky, konečně vím důvod a hlavně mám jistotu, že chyba není někde v mojí hlavě

mimochodem, matematika má podobný, leč hlouběji zakořeněný problém - v zájmu elegance by bylo vhodné nahradit pí příbuznou konstantou tau, která je dvakrát větší, aby se nemuselo všude psát 2π, stačilo by psát jednoduše τ; a plocha kruhu by byla ½τr², kde ta polovina zase konzistentně vypadává z odpovídajícího integrálu ∫τrdr;

este mu prihraj zakony profesora parkinsona.

Ekonomika dobra a zla?
http://www.inflow.cz/ekonomie-dobra-zla
Ale nečítala som.

Sedláček je čtivý, ale o ekonomii toho moc neřekne.

@Drake, Vachon: diky za osvetu, panove.

Dr4k3 píše:mimochodem, matematika má podobný, leč hlouběji zakořeněný problém - v zájmu elegance by bylo vhodné nahradit pí příbuznou konstantou tau, která je dvakrát větší, aby se nemuselo všude psát 2π, stačilo by psát jednoduše τ; a plocha kruhu by byla ½τr², kde ta polovina zase konzistentně vypadává z odpovídajícího integrálu ∫τrdr;

S timhle bych nesouhlasil, pi puvodne urcovalo pomer mezi obvodem kruhu a jeho prumerem. Navic pokud si matne vzpominam, tak ve spouste vztahu ve fyzice vystupuje jen pi a tau bys musel pulit (priklady nechtej, pamet uz je derava ).

to je neuvěřitelné, kam se dycky tady ten pokec zvrhne.... začal sem ekonomickou literatůrou a skončili sme u pí...

pavproch píše:to je neuvěřitelné, kam se dycky tady ten pokec zvrhne.... začal sem ekonomickou literatůrou a skončili sme u pí...

Outdoorforum??

Znám jen opravdu velmi málo patnáctiletých co by si se Sedláčkem věděli rady. Na to pozor, tato kniha by ho mohla svou obtížností od ekonomie zase svižně odehnat.

mike píše:pi puvodne urcovalo pomer mezi obvodem kruhu a jeho prumerem

ano, a tam je ten základní omyl. Matematicky a fyzikálně je průměr úplně na hovno, pracuje se s poloměrem; sama kružnice je definovaná pomocí poloměru. Pi znamená půlkruh, k čemu ti je půlkruh?

více tady:
http://www.youtube.com/watch?v=H69YH5Tn ... age#t=712s