K tomu co tu zaznělo:
Větší pocení u zdravého člověka nemusí být nutně příznakem horší fyzické kondice, horší trénovanosti, jak tu bylo naznačováno - ale právě naopak.
Jedna věc je, že netrénovanému člověku vyletí tepová frekvence výš nebo dřív než trénovanému. Ale to je o tom, že "nezvládá" stejnou zátěž tak dobře.
Jiná věc ovšem je, že člověk navyklý na častou vyšší fyzickou zátěž se začíná potit dřív a víc než člověk nenavyklý.
Tělo to zkátka zná a připravuje se na to že bude muset chladit.
Když jsem chodil na kickbox, tak jsme za 1 hodinu tréningu vypotili kolem 2 litrů vody (soudě podle toho kolik jsme toho pak byli schopní žíznivě vypít), pak se to muselo několik hodin doplňovat, jenže nestačilo to do sebe jen prostě nalít - u mě byla schopnost absorbce něco pod 0,5 litru za hodinu, takže skutečně v pohodně z hlediska hydratace jsem se cítil tak za 3-4 hodiny doplňování tekutin po tréningu.
Hlavně na tréningu bylo zjevné, že lidé kteří byli dobře trénovaní se začínaly potit dřív a velmi výrazně, ještě před tím než, začali pociťovat únavu. Poznalo se to např. při rozcvičce kdy jeli všichni stejné cviky - z lidí kteří byly natrénovaní, i přes zdánlivě stejnou konstituci do začalo při stejných cvicích lít dřív a víc.
To je moje praktická zkušenost. A teoreticky jsem o tomtéž četl v nějaké knize, jenže v jaké, to si už nepamatuji.
Jinak když jsem pak začal jezdit na kole, braje ho spíš jako zajímavý dopravní prostředek, hlavním problémem a limitem intenzity pro mě po většinu roku dost atypicky bylo přehřátí - z předešlého jsem byl celkem slušně vytrénovaný a neměl jsem problém to udýchat a problém většinou nejdřív nebyl ani v tepové frekvenci, ale prostě kdybych jel tak jak zvládám, tak jsem se děsně přehřál. Velké pocení je prostě podle mě při fyzické aktivitě normální a spíš to vypovídá o dobré kondici. Nepříjemné je pocení samozřejmě z hlediska možné dehydratace a pokud máte oděv tak kvůli hygieně a jeho nasákání v delším časovém horizontu. Kdyby jste cvičily nazí jako řekové, bylo by pocení fajn - nejdřív se čistí póry v kůži a nečistoty na povrchu, ale pak jde z člověka vpodstatě jen čistá voda, jen s nějakou solí (takže pohoda - jako při koupání u moře...).
Obecně s termoregulací bez fyzické aktivity, při určité teplotě v místnosti, zase hraje roli spousta různých věcí. Já mám například štíhlou postavu a nízký krevní tlak. To teoreticky dobře sedí s tou praktickou skutečností, že vůči průměru abnormálně dobře zvládám vyšší teploty a hůř zase nízké. V pokoji s 19-21°C je pro mě diskomfort, na vyšších teplotách ten diskomfort začíná snad na 27-28°C. Samozřejmě záleží na oblečení, ale beru že nejdřív rozumně upravuju oblečení, než teplotu.
V jednom zaměstnání jsme měli zase v kolektivu dělníka, který i v 16°C chodil po dílně v krátké tričku. Docela tím provokoval nadřízené, za kterými chodily v zimě ostatní aby jim přitopil. Museli mu vysvětlit, že ten "otužilec" má ve skutečnosti krevní tlak vysoký jako blázen, diagnózu na pokračování a denně polyká spoustu prášků...
Pokud jde o mě, další individuální věc: na základní vojenskou službě nastupoval v zimě a tam nás běžbě nechávali v přímači stát např. na nástupu v zimě delší dobu (klasika: chvátá se aby se čekalo). Vypadalo to, že jsme si na to celkem zvykly, prostě jsme se to naučily dost ignorovat a neřešit. Člověk by řekl pro budoucnost dobře. Ale pak jsem až v civilu zjistil, že mi to asi nějak divně rozhodilo vnímání chladu - ikdyž jsem celkem zimohřivý, když se nehýbám, teď už vím, že bych se měl přiobléci skutečně mnohem dřív, než ten chlad začnu vnímat, jinak totiž ve chvíli, kdy ten chlad skutečně pocítí, už bude zle.
Potom tu u lidí může být nějaká prostě nepostižitelná individuální odlišnost daná dědičností. Na přednášce na YT bylo o tom, že vědci objevily, že velká část populace má neandrtálský geny - Homo Sapiens Sapiens se svého času křížily s Neandrtálci a výsledkem je, že část populace je výrazně lépe adaptovaná na zimu. Zkoušeli DNA lidí mezi otužilci a zjistily, že některé rozdíly jsou vyloženě podmíněné geneticky. Lidé bez toho genu prostě nemají šanci se na zimu adaptovat stejným způsobem. Byla pak nastolována otázka, zda u nějakého extrémnějšího otužování a výkonů skutečně jde o adekvátní přípravu v přizpůsobování se, nebo spíš o "přirozený" výběr těch jedinců, kteří k tomu prostě mají genetické dispozice.
Viz :
Jan Černý: Přežít dobu ledovou - odkaz neandertálců (PřF UK 21.1.2023)
https://www.youtube.com/watch?v=UTJOxl5HakkJeště bych se indiskrétně zeptal, jestli ta zmíněná přítelkyně s větším pocením třeba náhodou není těhotná, ale bylo zmiňováno, že je to záležitost několika let, tak to asi nebude ono...