Jedlo na turach

[mike]

... ovšem podložit svoje teorie odkazem na jakýsi rádobyvědecký výplod na Vitalii? ... Ale že se na to chytíš zrovna ty bych nečekala

Uznavam, ze Vitalia ma k duveryhodnosti daleko, ale je to aspon nejaky zdroj. Franta nedolozil zadny a pak se ukazalo, ze si to spletl s necim jinym. Normalne bych dal neco lepsiho, ale nedarilo se mi nic takoveho najit, takze jsem udelal tenhle vykop a cekal, ze Franta sve tvrzeni nejak podlozi. Nakonec, doklada ten, co neco tvrdi, ne?

A nemám po přečtení hlad jako v případě sobb, když přemýšlela, že asi přeci jenom budou muset doplňovat zásoby, když jí vychází asi 125 g jídla na 2 osoby a den

Zas ber v uvahu, ze sipcin manzel vazi asi jako sobb i s partnerem dohromady A ze i batoh, ktery tahne, vazi tolik, jako jejich dva dohromady.

[mike]

Za takový maso bych si musel říct pálku, jakou málokdo zaplatí. Cca 300kč/kg jsou holý náklady na suroviny a to jen díky tomu, že udim většinou 25-30kg masa naráz. Jinak by to bylo ještě dražší.
Plus tý práce a času.... Takhle poctivě to na kšeft dělat nejde...

Ale jo, jde a zaplati. Ceny zacinaji okolo 500 Kc za kilo. V zahranici to byva casteji, Rakousko a hlavne Italie, je to skvele a drahe. I u nas uz jsou prvni vlastovky, pred casem jsem mel neco z tohodle. Italske chuti to nedosahuje, ale spatne to taky neni (k dostani v Bille za trochu vyssi ceny, nez na tom webu).

Zaujalo mě, že tu zmiňujete tvrdý sýr a bůček. To se vám v teple nezkazí?

Uz ti to napsali, nezkazi. Akorat to musi byt kvalitni vec, ne eidam z Alberta. Musi tam byt malo vody a hodne tuku plus sul, ktera konzervuje. Takovy uherak Pick (jen progrca ne ceske padelky) klidne vydrzi i kdyz je 40 stupnu. Sice se trochu poti (tuk), ale to neni na skodu. Syry musi byt vyzrale (12 a vic mesicu) a pak jsou docela slane. Coz na delsi akci nevadi, naopak. Obcas vozim hodne slane pecorino, ktere mi doma prijde moc, ale po par dnech venku je akorat, telo potrebuje nahradit ztracenou sul a tohle je dobry zpusob.

[mike]

Zase to Tvoje svojske chapani zmyslu prislovce

TVL, nedokazes ani tuhle vetu napsat cesky a mne budes neco vykladat o sveraznem (to je cesky) chapani smyslu? Zas je to naopak, akorat neumim rozeznat, jestli je to tim, ze neumis cesky nebo ze tak priserne prehanis. Nejspis je to oboji dohromady.

Zkus premyslet trochu "cestinarstky" a ne "matematicky" (tam ma toto oznaceni ponekud jiny vyznam jak v bezne hovorove cestine, vypada, ze Ty beres tento vyznam za smerodatny).

Ale houby. Slova jako nesrovnatelne maji v cestine celkem jasny vyznam a ze ho nechapes a pouzivas je spatne je ciste tvuj problem. Slovo radove ma vyznam uplne jasny, je to minimalne o rad (tj. 10x) vic. Tady neni prostor k okecavani, znamena to posun desetinne carky. Proste a jednoduse, nauc se cesky, uz jsi tu dost dlouho, a pouzivej slova v jejich spravnem vyznamu, jinak se nedomluvime.

A kdyz do toho jeste zapojis svuj ciste tabulkovo-pragmaticke vypocty a vykasles se na nejdulezitejsi veci . Promin, ale skutecny zivot opravdu nefunguje podle tabulek.

Na vypoctech se da nejlip ukazat, ze je neco nesmysl. V hromade blabolu, ktere s oblibou produkujes, se to ztrati, ale kdyz se z nich vytahne podstata a prevede na cisla, tak je nadherne videt, jak velky nesmysl to byl.

Ja ani v nejmensim netusim, o kolik mam vetsi efektivitu vyuziti energie na horach, ale rozhodne je nekde jinde nez v praci a beznem zivote.

Nekde jinde muze byt tech 30 - 50 %, co jsem psal. Ale ne 3000 nebo dokonce 10000 %. Kdybys mel efektivitu vyuziti energie na horach radove tj. aspon 10x vyssi, tak by to znamenalo, ze jednak doma mas maximalne 10 %, coz by bylo hodne spatne a jednak bys musel snist denne obrovskou hromadu (kila) jidla, aby ses vubec udrzel nazivu. Bazalni metabolismus.

Pridej k tomu mozny rozdil v ucinnosti traveni nas dvou a zacni pekne pocitat odznovu

Proc nas dvou? Porovnaval jsem ciste tebe v kanclu a na horach. Z toho, co jsi sam napsal. Proste jsi napsal nesmysl a misto, abys to pripustil nebo aspon mlcel, tak akorat mlzis a okecavas.

[mike]

Jenom takovy orientacni vypocet. Bazalni metabolismus rekneme 2000 kcal (u normalne staveneho chlapa), bezne jidlo doma rekneme prumer 300 kcal na 100 g. To dava asi 650 g jidla na den pri 100 % ucinnosti. Pri 10 % ucinnosti by to znamenalo snist 6.5 kila jidla denne.

Takze sice nevim, jaka je opravdova ucinnost, ale vim, ze nemuze byt vetsi, nez 100 % a z toho plyne, ze radovy rozdil v ucinnosti doma a na horach je totalni blbost. Ona je to samozrejme evidentni blbost i bez vypoctu.

BTW, v horach mam rekneme 500 g jidla prumerne 400 kcal na 100 g, coz pri vysoke ucinnosti traveni pokryje bazalni metabolismus. Ale uz ne pohyb, proto hubnu.

[Taurus]

Ten Eidam za Alberta jsem zmínil z legrace kvůli té soli. Jinak ho už nekupuju.
Ty hodně tvrdé sýry, to je dobrý nápad. O těch dalších zrajících jsem si myslel, že se v teple zkazí.. Uheráky, lovečáky, atd vím že vydrží. Ale psali tu o bůčku, uzeným, atd a to jsem nevěděl.
Minulý rok jsem se díval na obsah soli toho, co jím a vycházelo mi to, že doporučenou denní dávku 3g (nevím přesně) soli z toho dostanu.

[mike]

Doporucena davka je na normalni fungovani. Venku muzes mit potrebu podstatne vetsi. Vzpominam si, jak jsem mel jednou v Alpach fakt vedro (27 stupnu v 1300 m jeste vecer), to jsem za den vypil klidne 8 litru vody a vecer v hospode vyzral solnicku. Proste jsem mel na tu sul strasnou chut. Telo si rekne, nemusis to resit. Jen to chce mit nejakou sul s sebou a nebat se vic solit, kdyz na to budes mit chut. Poznas to tak, ze ti jidlo bude pripadat neslane a kdyz ho dosolis, tak ti bude vic chutnat. Do dehydrovanych jidel na zacatku nepridavam nic a po tydnu klidne pul lzicky soli.

[šíp]

sip
zaujal me syr, kdyz mas pocit, ze chybi sul. mas nejaky konkretni slany nebo proste beznej tvrdej syr v pohode doda dostatek soli?

Sýr a salám vždy kupuju až na místě, takže vycházím z toho, co je v nabídce obchodu. Někdy to třeba může být sázka do loterie, kdy třeba loni v Grónsku jsme jim veškeré uzeniny vykoupili, a když jsme po třech týdnech ze stejného letiště odlétali, stále neměli doplněný.

Zaujalo mě, že tu zmiňujete tvrdý sýr a bůček. To se vám v teple nezkazí?
To máte na tůrách takovou potřebu soli? Chápu, že člověk se potí, ale málokdy mám chuť na sůl. Občas lehce něco přisolím.

Nezkazí. Když se podíváš na naše treky, tak uvidíš, že zas až teplo, abychom se museli nějak více obávat o trvanlivost potravin, nemíváme. Naše oblíbené destinace jsou totiž subarktické oblasti, a tam když už jsme zažili teplo, tak jen krátkodobě, a to maximálně 20°C, spíše se pohybujeme při teplotách pod 10°C, a to je skoro jako v ledničce v létě.
Co se týká spotřeby soli, tak normálně solím rozhodně méně, než běžná populace. Na delších trecích ale mívám od druhého týdne výrazně zvýšenou touhu po soli. Bavím se samozřejmě o trecích delších než 7 dnů, a to bez možnosti doplnění průběžně zásob, což považuji za důležité. Na kole, kdy jsme putovali natěžko, a pohybovali se občas v civilizaci, kde si člověk něco dokoupil, se to projevilo až třetí týden, tedy o něco později, než při pěších výletech.

tvrdej syr vydrzi v pohode 3 dny mam zkusenost a treba slanina z mangalice v pohode tyden, uchovavam v lednici jinak - v lete myslim. V zime sipkce vydrzi asi veky. Mozna i uzeny maso kvaltni by vydrzelo protoze je ususeny a prosoleny a nema se na nem uz co zkazit. nejaky kvalitni uzeny si musim sehnat na tu sumavu.

Nemáme s výdrží problém, třeba loni v Grónsku, kdy jsme se 14 dnů pohybovali mimo civilizaci, nám sýr vydržel po celou dobu treku, a nejevil žádné známky zkažení, plísně či čehokoliv jiného. Měli jsme nějaký no name, který jsme sehnali v Kangerlussuaqu.

Zas ber v uvahu, ze sipcin manzel vazi asi jako sobb i s partnerem dohromady A ze i batoh, ktery tahne, vazi tolik, jako jejich dva dohromady.

To je sice pravda, ale podle mě to takový vliv v tomto případě nemá, díky větší tukové zásobě má Luboš větší rezervu, a třeba na treku v druhé půlce má obecně menší potřebu jídla, než na začátku, což já mám naopak.
Každopádně loni v Grónsku jsme nesli 16 kg jídla, a trek jsme po 14 dnech dokončili s pár hrstí oříšků. Je ale pravda, že dva dny před příchodem do civilizace, kdy jsem věděla, že se tam dokážeme v brzké době dostat, povolila jsem jíst ad libitum, nikoliv přídělovým systémem.

... vecer v hospode vyzral solnicku. Proste jsem mel na tu sul strasnou chut. Telo si rekne, nemusis to resit. Jen to chce mit nejakou sul s sebou a nebat se vic solit, kdyz na to budes mit chut. Poznas to tak, ze ti jidlo bude pripadat neslane a kdyz ho dosolis, tak ti bude vic chutnat. Do dehydrovanych jidel na zacatku nepridavam nic a po tydnu klidne pul lzicky soli.

Já to mám jinak, dostávám z nedostatku soli strašně bolestivé křeče do svalů nohou, nereagující na horčík, a navíc mívám obecně strašnou chuť na sůl, kterou vnímám v puse, kdy mívám pocity, že bych mohla sůl lízat. No a jak začnu mít sny, že stojím v obchodě u slaných rohlíků a slastně z nich sůl lížu, tak je už skoro pozdě

[mike]

Já to mám jinak...

Prijde mi, ze to mas dost podobne Az na ty krece, tam to nenecham dojit, protoze telu tu sul dodam. Ale kdybych nemel, tak to bude stejne, uz se mi to stalo. Proto mj. s sebou sul beru a navic obvykle byva i na bivakach.

To je sice pravda, ale podle mě to takový vliv v tomto případě nemá, díky větší tukové zásobě má Luboš větší rezervu

Co bazalni metabolismus? Ten se pocita z vahy. Procento tuku ho nejspis ovlivni, ale stejne musi mit Lubos i vetsi svaly, aby se unesl, takze klidova spotreba vetsi bude.

BTW, hubne pri tom? A jak rychle asi?

[šíp]

Hubneme oba, a to úplně stejně. Na takovém treku, jako vykonáváme, tedy subarktická oblast, pozdní léto až podzim, přes den teploty 0-10°C v noci pod nulou, batohy 28-35 kg, doba trvání 10-14 dnů, činí úbytek hmotnosti 2 kila za týden.

[mike]

Takovy batoh bych po prvnim dni hodil do propasti a sel domu

Zeptal bych se na zatez, ale vas zpusob je uplne jiny, to se tezko porovnava... snad jen cas. Kolik hodin denne se asi tak pohybujete?

[šíp]

V tomto případě souhlasím s Michalem, který se zastával Kajky, že se v ní dá nosit 30kg+ zátěž. Opravdu záleží na nosném systému batohu.
Není to až tak zlé, jak to vypadá, když i já dokážu unést skoro 30 kilo. Loni v Grónsku jsem na začátku treku vláčela 29 kg a dalo se to. Trek byl i kopcovitý, nějaké to převýšení se překonávalo, takže nešlo o chůzi pouze po rovině.
Co se týká doby chůze, tak uznávám, že máme jiný režim než většinová populace, a umíme si vychutnat i pobyt na tábořišti, takže ani vzdáleně se neblížíme výkonům ostatních turistů. Loni v Grónsku jsme ale potřebovali zdolat 165 kilometrů během doby, na kterou jsme byli schopni unést zásoby, takže jsme ráno vstávali dříve proti svému zvyku, a večer šlapali déle. Odhadem jsme denně trávili na trase 8-10 hodin, ovšem v průběhu treku fotíme, a to za použití zrcadlovky a často i stativu, což jsou obrovští žrouti času.

[Taurus]

Takovy batoh bych po prvnim dni hodil do propasti a sel domu

[Etheric]

Mám vyzkoušeno, že v létě vydrží:

Do druhýho dne: měkký salámy, doma upečený maso, řízek, domácí paštika, libovolný sýr, běžný "uzený" z obchodu, vpodstatě cokoliv, kde neni majonéza nebo obdobná surovina podléhající extra rychlý zkáze.

Prodlouženej víkend: vejce natvrdo, cammembert /ne nízkotučnej/, škvarky, méně kvalitní salámy /ty vakuově balený štangle/, kvalitní uzený,..

Týden: kvalitní salámy /nebalený v igelitu/, fuet, longaniza, chorizo a podobný uzeniny, syrový vejce potřený minerálním olejem /vydrží až rok/, kvalitní tvrdý sýry, jamon a podobně, tavený sýr Bambino,...

Déle jak týden jsem nikdy zásoby nenesl, ale většina z toho v posledním odstavci určitě zvládne týdny dva, i více..

Toť jen tak pro inspiraci několik potravin, co mě právě napadlo

[apuka]

A kam bys to třetí kynutí zařadil?

Spravna priprava ciste kvaskoveho chleba (tj. bez pridaneho drozdi) je principialne hodne podobne priprave samotneho kvasku, jen bez pridavani dalsi mouky a vody:
- udelas testo s kvaskem
1.-krat nechas poradne vykynout
- prohnetes
2.-krat nechas poradne vykynout
- prohnetes a das testo do osatky nebo formy (samozitny chleb, ten moc nedrzi tvar)
3.-krat nechas poradne vykynout
- peces

Kdyz to same testo nechas vykynout jednou nebo dvakrat, ma uplne jinou chut nez kdyz trikrat - neprobehnou/nedobehnou prislusne chemicke procesy a stepeni.
Nejlip to bylo videt, kdyz jsem jednou upekl ciste zitny chleb (pouzita vyhradne jen celozrnna zitna mouka mleta z celeho zrna) na jeden kurz, kde byla manzelka s kamoskami. Maloktera z nich (a manzelka uz vubec) byla ochotna kdy si dat zitny chleb, ne to jeste samozitny (jen zitna mouka, voda a sul; kvasek je taky jen z toho), co v obchode dostat. Po mem chlebu se jen zaprasilo - a vsechny holky se divily, ze to byl ciste zitny, pry to melo uplne jinou chut a vubec nebyl tak kysly. To jen kvuli poradnemu trojitemu vykvaseni

Mimochodem, z toho zes nechala testo kynout vzdy jen "desitky minut" mi prijde, ze bud bylo testo v prilis vysoke teplote (coz testu neprospiva) nebo si jej nenechala plne vykynout. Mne u ciste celozrnne zitne mouky trva jedno kynuti 3-5 hod podle teploty, ale i pri pouziti obycejne chlebove nedokyne drive nez za 2,5 hod. Pravda, zalezi na mnostvi pouziteho kvasku - nekdo dava klidne 40% kvasku do testa, to potom kyne o neco rychleji.

[apuka]

Miku, uz si ze seba fakt nedelej takoveho vola ale najdi si cestinare, ktery Ti vysvetli obecne souvislosti pri pouzivani techto prislovcu a jeste v zavislosti na pouzitem kontextu, tj. co srovnavas - a ne, neni to specificka vlastnost cestiny, ale kazdeho jazyka, ktery znam . To slovo "svojsky" je tam schvalne, protoze cesky ekvivalent neexistuje - jeho vyznam totiz zdaleka neni jenom "sverazny", ale i osobity, (svuj) vlastni, originalni, zvlastni, divny, svevolny, ... (viz i s priklady napr. zde) - a u/na Tebe plati skoro vsechny tyto vyznamy najednou .

Znova se budu citovat, co u Tebe, bohuzel, musim delat furt

Precti si, co jsem napsal cele a nevytrhavej z toho jen jednu vetu nebo pul vety. Protoze ten kontext a souvislosti jsou docela dulezite.

Ale jen pro Tebe, protoze dokazes zit jenom s cisly, zkusim nejak odhadnout a aproximovat, at muzes pocitat:
"jim pulku az tretinu toho, co doma (kaloricky asi ctvrtinu az petimu)" - Ano, ve vztahu k jidlu i jedenapulnasobek je uz mnohem vice a u kalorickeho prijmu uz i dvojnasobek je nesrovnatelne vice
"Tabulkovy kaloricky vydej je tak 7-9-krat vetsi nez sedic v praci."

Zkus nezapomenout na moje jina slova, ze tabulkovy vydej ani v nejmensim neodpovida skutecnemu vydeji a (s)potrebe kalorii a taky to, ze na horach mam lepsi pomer skutecneho energetickeho prijmu a vydaje, ze tam jim veci, ktere maji (jsem psal, ze na rozdil od Tveho jidla, ale do znacne miry i od jidla v praci) znatelne (rekl bych nesrovnatelne ) vyssi procento skutecne vyuzitelne energie (tj. nepotrebujem 50-70% obsazene energie na samotne zpracovani dane potraviny, ale jen napr. 10-30%), jinymi slovy ze stejne tabulkove kaloricke hodnoty zustane organizmu k vyuzit nasobek kalorii.

Jeste stale Ti vychazi vypocet skutecnych hodnot tak nesmyslne?

[mike]

najdi si cestinare, ktery Ti vysvetli obecne souvislosti pri pouzivani techto prislovcu

Bud tak hodny a zarid se podle vlastni rady. Mozna by ses mohl zapsat na lekce cestiny pro cizince, prospelo by ti to.

ale kazdeho jazyka, ktery znam

Ty znas nejaky jazyk? A proc ho teda nepouzivas?

u kalorickeho prijmu uz i dvojnasobek je nesrovnatelne vice

Ne, to je nesmysl. Dvojnasobek je snadno srovnatelny a nemuze tedy byt nesrovnatelny. Nesrovnatelna je treba velikost cloveka s velikosti planety. Nemusi to byt az tak extremni, ale radovy rozdil tam je. Kdyz reknu, ze na horach jim dvakrat tolik, co ma pritelkyne (coz tak nejak bylo), tak to ani nahodou neznamena, ze jim nesrovnatelne vic a nikoho se smyslem pro proporce by to ani nenapadlo rict.

znatelne (rekl bych nesrovnatelne )

Tady je to pekne videt. Znatelne ma uplne jiny vyznam, nez nesrovnatelne. Rict, ze jis znatelne vic je pri cislech, ktera jsi psal, naprosto v poradku. Mnohem vic uz moc ne, ale nesrovnatelne vic je proste uplne spatne.

"jim pulku az tretinu toho, co doma (kaloricky asi ctvrtinu az petimu)" - "Tabulkovy kaloricky vydej je tak 7-9-krat vetsi nez sedic v praci."

Takze rekneme u kalorii faktor 4 a u vydeje neznamy, ale aspon 2 - 3. Opet mame o rad vyssi ucinnost tj. opet naprosty nesmysl. Kdyby to s kaloriema bylo takhle, tak budes doma tloustnout a tloustnout, az by se ti nakonec trelo bricho o stehna. Oh wait...

ze tabulkovy vydej ani v nejmensim neodpovida skutecnemu vydeji a (s)potrebe kalorii .... vyssi procento skutecne vyuzitelne energie ... jinymi slovy ze stejne tabulkove kaloricke hodnoty zustane organizmu k vyuzit nasobek kalorii.

To mas nejak overene nebo sis to vycucal z prstu? Ze se ptam, co? Realne nemas ani paru o tom, jaka je ucinnost a jake jsou skutecne energeticke vydaje. Ty tabulky jsou sice jen orientacni, ale aspon nejak podlozene a kdyz uz nic, tak se daji pouzit aspon jako pomer energetickeho vydaje jednotlivych cinnost. Klidne tam muze byt chyba v desitkach procent, ale ty ji mas radovou.

Jeste stale Ti vychazi vypocet skutecnych hodnot tak nesmyslne?

Opet cestina. Skutecne a vymyslene maji uplne opacne vyznamy A ano, porad mi vychazi, ze pises uplne nesmysly.

No a co se kontextu tyce, vytahuju z tvych prispevku to podstatne, na cem se da ukazat, ze je to nesmysl. Nicim nepodlozene blaboly typu Zkus nezapomenout na moje jina slova, ze tabulkovy vydej ani v nejmensim neodpovida skutecnemu vydeji ignoruju, protoze nemaji zadny vyznam. To sis proste vymyslel a tim, ze to budes dokola opakovat z toho fakta neudelas.

[mike]

V tomto případě souhlasím s Michalem, který se zastával Kajky, že se v ní dá nosit 30kg+ zátěž. Opravdu záleží na nosném systému batohu.

Tohle myslim nikdo nikdy nezpochybnoval, slo o zpusob, jakym to prezentoval. Tuhle hrobku bych uz ale radej neotviral

Není to až tak zlé, jak to vypadá, když i já dokážu unést skoro 30 kilo. Loni v Grónsku jsem na začátku treku vláčela 29 kg a dalo se to. Trek byl i kopcovitý, nějaké to převýšení se překonávalo, takže nešlo o chůzi pouze po rovině.

Ono je prevyseni a prevyseni. 30 kilo se nest da i do kopce, kdyz je stoupani mirne, ale cim je vetsi, tim je to horsi. Kdysi davno, kdyz jsem jel do Alp poprve natezko, jsem vytahnul asi 20 kilovy batoh na Grimming, uplne zespoda az na tu bilou bouli vpravo, primo po tech svazich, co jsou na fotce. Bylo to peklo, na hrane fyzicky i technicky, od te doby jsem nikdy takovou blbost neudelal. 30 kilo bych tam ale proste nevytahnul, bud bych chcipnul nebo bych nekde sletel.

Druha vec je, ze takova zatez cloveka proste ubiji, porad to citis, zadna radost z pohybu... proste nic pro mne. Cimz rozhodne nechci rict, ze neco delate spatne, vyhovuje vam to, fajn pro vas

[Mawenzi]

mika a apuku sem uz ani necetla posledni prispevky, jen prolitla. vazne kluci?

Sip
taky solim hodne malo, chut na sul moc nemam a nedostatek soli zjistim az kdyz mam prave fakt krece v lytkach, sou ztvrdly a horcik nepomaha...

takze se na to snazim myslet a solit vic nez normalne, coz znamena porad ale nic moc, ale uz aspon mam stavy ztvrdlych lytek malo a kdyz, hned vim ze solit a ne ze sem si pred par lety myslela ze to chce asi vic pohybu ci rozmasirovat a 3 nebo 4 mesice me fakt provazely desny krece... takze na to taky musim dost myslet prubezne, ale fajn vedet ze ty tvrdy syry proste sou slanejsi, ja vlastne moc obsah soli nezkoumam.

[Olchor]

Zamlada jsem jídlo na vandru taky dost řešil, ale časem jsem dospěl ke kombinaci salám a špek. Koupím kvalitní Vysočinu, nebo dobrou klobásu, nechám ji tak 14 dní školit na půdě ( pozor, je potřeba sundat všechny nálepky, jinak pod nimi plesniví). Trochu se sníží váha a vydrží pak i 14 dní v batohu. Špek tenčí plátky ještě pořádně prosolím a zabalím do pevného papíru. Taky vydrží 14 dní bez problémů. Přílohy( rýže, těstoviny) pak většinou dokupuji na místě. Držím se zásady pana Nevrlého, že jídlo na cestě by nemělo být moc dobré, protože dobré jídlo svádí k tomu, že sežereš víc, než musíš.

[Mawenzi]

ja treba dobry jidlo potrebuju, protoze to "obyc" pak nejsu ochotna vubec jist...

coz je proste blby, kdyz pri zatezi je nechutenstvi... a mam to tak celkem bezne.

[Etheric]

Souhlasím s Mawe. Zažil jsem situaci, kdy mi zbyla už jen vločková kaše a...nedokázal jsem to pozřít a radši byl bez snídaně...
Taky když mi něco nejede v běžným životě, na vandru mi to nejede tuplem. Cpát do sebe násilím něco, z čeho se ti skoro zvedá kufr, jen abys tělu dodal živiny, je dost naprd. Jídlo je taky zážitek. Plus faktor, že máš náročnej den, blbý počasí, seš hotovej fyzicky i psychicky a na co se můžeš těšit, co ti zvedne náladu? Ano, vynikající jídlo je správná odpověď
Do přírody si chodim odpočinout, relaxovat a užít takovou tu přirozenost.. Nejen pozitivní, ale i negativní spirála taky funguje - jídlo, do kterýho se musíš nutit, nechutenství, únava, zkažená nálada a už to jede....
Upřímně - chceš sedět na kopci uprostřed lesů před stanem, koukat na tu scenérii, užívat si západu slunce a přitom do sebe futrovat nějakej blaf? Já teda ani omylem

[Mawenzi]

etheric
jak pises, u toho zapadu slunce na vyhrate louce to jdeste jde, ale presne situace chcije, ses hotovej, je hnusne, vsechno te sere, mozna i promrzlej... tak to nejaky dobry jidlo proste dost pomuze.

tos napsal hezky.

[GreyMouse]

Kdyz to same testo nechas vykynout jednou nebo dvakrat, ma uplne jinou chut nez kdyz trikrat - neprobehnou/nedobehnou prislusne chemicke procesy a stepeni.

A porovnával jsi to nebo to máš jen vyčtené? Já bych řekla, že jde pouze o jedno kynutí (mikroorganismy, které ho zajišťují mají pořád co žrát, zatímco při vedení kvásku se dokrmují, aby nechcíply), chuť bude záviset spíš na čase (stupni prokvašení) než na tom jestli jsi těsto zamíchal jednou nebo dvakrát. Zamíchání (prohnětení) zajistí, že těsto neuteče z mísy nebo ošatky. Bubliny se částečně rozbijí, těsto klesne a zhutní se. Pokud by se nechalo růst celou dobu bez promíchání, bubliny budou velké, chlebová hmota bude špatně držet tvar a po vyklopení na pečicí plech se rozteče a z bochníku se může stát spíš velká chlebová placka.

Nejlip to bylo videt, kdyz jsem jednou upekl ciste zitny chleb (pouzita vyhradne jen celozrnna zitna mouka mleta z celeho zrna) na jeden kurz, kde byla manzelka s kamoskami. Maloktera z nich (a manzelka uz vubec) byla ochotna kdy si dat zitny chleb, ne to jeste samozitny (jen zitna mouka, voda a sul; kvasek je taky jen z toho), co v obchode dostat. Po mem chlebu se jen zaprasilo - a vsechny holky se divily, ze to byl ciste zitny, pry to melo uplne jinou chut a vubec nebyl tak kysly. To jen kvuli poradnemu trojitemu vykvaseni

Nejlíp vidět?
Pokud tím chceš říct, že tebou upečený chléb manželce a jejím kamarádkám chutnal, ač v obchodě žitný nekupují (významem si nejsem jistá; to tvoje souvětí působí jako by ses učil češtinu z literatuty 19. století a té zrovna neholduju ), tak to ještě přeci nedokazuje, že druhé zamíchání těsta během kynutí má tak výrazný vliv na chuť . To bys jim musel dát naslepo ochutnat dva chleby vyrobené stejně jen s tím rozdílem, že jednou těsto bys zamíchal během kynutí jednou a jedno dvakrát

Mimochodem, z toho zes nechala testo kynout vzdy jen "desitky minut" mi prijde, ze bud bylo testo v prilis vysoke teplote (coz testu neprospiva) nebo si jej nenechala plne vykynout. Mne u ciste celozrnne zitne mouky trva jedno kynuti 3-5 hod podle teploty, ale i pri pouziti obycejne chlebove nedokyne drive nez za 2,5 hod. Pravda, zalezi na mnostvi pouziteho kvasku - nekdo dava klidne 40% kvasku do testa, to potom kyne o neco rychleji.

Oprava. Nechtěla jsem napsat několik hodin, když už si to moc nepamatuju, ale přesnější by opravdu bylo desítky až stovky minut. Teplota nebyla vysoká, nýbrž běžná pokojová (tj. cca 20° - 25°, v letních vedrech i víc); klimatizaci bychom si kvůli kynutí těsta určitě nepořizovali . Ani bych si kvůli pečení chleba nebrala dovolenou, abych mohla s těstem každých 3 - 5 hodin něco dělat . Postup jsem měla odladěný na situaci, že přijdu odpoledne z práce, zadělám těsto (s 30 % mouky ve formě kvásku) a než jdu spát, tahám upečený bochník z trouby. A žádná nadměrná kyselost z něj cítit nebyla, to by si naši pubertální smradi nenechali pro sebe

[Mawenzi]

chleba ala moskva miluju od decka. nicmene ja bych to testo asi neumichala s tema.myma.rukama:(

[GreyMouse]

No, ono si s tou celiakií stejně asi musiš nechat zajít chuť, ne?

I když mám pocit, že jsem četla něco v tom smyslu, že řádně překvašená mouka některým celiakům nevadí. Možná kdyby se žitný kvásek nechal tak dlouho, až by ty potvory sežraly všechen lepek (tj. po nakynutí by zase klesnul) a pak se smíchal s bezlepkovou moukou a kvasnicema a upekl jako jiný bezlepkový... ale fakt nevím, nepotřebovala jsem to, tak jsem to nijak nestudovala a je to možná blbost

[Mawenzi]

tak zitnej asi uplne ne, musela bych treba pohankovej upect, ale spis nechapu jak nekdo muze nemilovat "moskvu"
jinak zito je hodne malo lepkovy, je mozny, ze nejakej malej pomer ve smesi by mi nemusel moc vadit, ale zas testuj to, ze...

[mike]

Držím se zásady pana Nevrlého, že jídlo na cestě by nemělo být moc dobré, protože dobré jídlo svádí k tomu, že sežereš víc, než musíš.

Taky to mam presne naopak. Beru si co nejlepsi jidlo, protoze je za odmenu. Idealne nejake lokalni, protoze jsem zjistil, ze z nejakych duvodu chutna v horach lip. Treba v Grand Paradisu se uz predem tesim na kombinaci Mocetta, Fontina a mistni chleba. V horach je fantasticka, nektere ganstronomicke zazitky si pamatuju jeste po mnoha letech. Zvlastni je, ze kdyz si to privezu do Prahy, jakoze to vozim vzdycky, tak je to sice dobre, ale nijak zvlast extra. No a kdyz Fontinu (syr) koupim u nas, za nekolikanasobek italske ceny (je to ta spravna dovezena), tak jsem vzdycky zklaman, uz to zkouset nebudu.

S tim, ze bych zasoby predcasne sezral nemam problem. Jidlo mam rozpocitane na denni porce plus mensi rezervu a vic proste nesnim. Kupodivu to funguje, mozek se prepne do jineho rezimu a nemam hlad ani potrebu snist vic, i kdyz je to fakt dobre. Asi proto, ze kdybych to udelal, tak bud budu muset predcasne skoncit a zkazim si vylet nebo to nepujde a bez jidla chcipnu. Naopak, obcas, kdyz pocasi drzi, si trasu o den az dva prodlouzim a uz se mi stalo, ze jsem jidlo dojel uplne na doraz. Zvlastni je, ze sebekazni zrovna obdaren nejsem a doma bych se neudrzel, ale venku to proste jde samo.

[Taurus]

Já si na treku také dopřeji něco, co mi chutná, protože to pomáhá udržovat relativní duševní pohodu a mám se na co těšit.

[šíp]

Mám to podobně jako Olchor, a zároveň jako Mike.
Nebavím se samozřejmě o několikadenních trecích, ale o výletech 10-14 dnů, kdy není možnost si doplnit potraviny po cestě. Tohle mi přijde důležité, protože objem jídla na 14 dnů vypadá jinak, než na týden, a samozřejmě jsou více nevyzpytatelné okolnosti, kdy je potřeba být zásoben více pro případ jakéhokoliv problému /nepřízeň počasí, zdravotní indispozice.../, zároveň ale aby člověk nevláčel zbytečně navíc další zátěž. Byť jsme oba disciplinovaní, protože si plně uvědomujeme situaci, takže nejíme nad povolený rámec, je potřeba si uvědomit, že se to někdy hůře odhaduje. Třeba loňské Grónsko bylo fyzicky asi o třetinu náročnější, než naše treky předchozí, takže jsme měli i větší spotřebu jídla, hlavně ale do toho vstupuje příliš mnoho faktorů, které člověk na začátku nemá šanci ovlivnit a předvídat. Jednoznačně nejlépe se manipuluje s večeřemi, tedy expediční stravou, kdy je to jasné již předem - jeden pytlík je jedno jídlo. Vždy jsme to ale dělali tak, abychom si ty nejtěžší, tedy nejkaloričtější, nebo alespoň na zaplácání žaludku nejvhodnější, jídla šetřili na těžké úseky, a podobně jsme činili s našimi nejoblíbenějšími příchutěmi, kdy jsme tento pokrm měli určený "za odměnu", což nám psychicky v průběhu treku hodně pomáhalo. Ony totiž ty naše treky jsou především o hlavě. Když už jsem to tedy nakousla... Mike psal, že kdyby si předčasně sežral zásoby, tak mu končí výlet, protože by musel předčasně trek ukončit. Kdybychom totéž provedli my na naší výpravě, tedy že bychom si snědli jídlo dříve, než doputujeme do civilizace, neměli bychom možnost úniku. Na trase není signál, osada je na začátku a pak na konci, a když se něco posere, tak si to stejně člověk musí odšlapat, což se mi třeba stalo 2017 ve Finsku, kdy se mi přesně v půlce 13 denního treku objevil zánět v kořenech 3 zubů. Přivolat pomoc nebylo jak, tehdy jsme ještě neměli satelitní komunikátor, takže mi nezbylo než zatnout zbývající zuby, nadopovat se léky proti bolesti, a holt si to došlapat. Píši to zde kvůli tomu, že naše motivace dodržet přidělené dávky jídla je obrovská, a vždy si průběžně stav zásob kontrolujeme. V tomto tedy souhlas s Mikem.
S Olchorem souhlasím kvůli tomu, že abychom si fakt v případě krize nesnědli všechny zásoby, máme s sebou něco, co je dostatečně kalorické, zaplácá to žaludek, ale vyloženě na tom neujíždíme, ale zároveň k tomu necítíme odpor. Pro nás to jsou ořechy v kombinaci s kandovaným ovocem, a takto nám vždy zůstane i ke konci něco, co konzumujeme opravdu jen za účelem nasycení a dodání energie. Nikdy bych si ale na takový výlet nevzala něco, co mi bytostně nechutná.
Co se týká redukce přísunu jídla, když člověk zjistí, že musí příjem omezit. Osvědčilo se nám v případě nouze vynechat večeři, protože lze jít spát hladový, ale již nelze nesnídat, to bych opadla. Jsem zvyklá snídat denně i doma v pracovním procesu, takže jsem na snídani závislá. Dále pomáhá si jednu expediční stravu rozdělit napůl a narvat do ní více vody, takže se oklame žaludek, v případě salámů a sýrů tyto nakrájet na co nejmenší kostičky, protože takto jich člověk nesní tolik, jelikož rychle nehltá.
Sůl si na trek vozíme vždy, a k tomu i pepř. Dost často nám prosté opepření večeře výrazně zlepšilo gurmánský zážitek.
Nejhorší ale bývá návrat do civilizace, alespoň pro nás. Čím delší trek, na němž konzumujeme "suchou" stravu, tím horší adaptace naší trávicí soustavy na běžné jídlo. Nevím, zda jsem jediní, kdo tímto takto trpí, nebo se to projevilo i u někoho dalšího, ale jednak se hned v civilizaci brutálně přežereme, což oba víme, že nemáme konat, přesto se nedokážeme ovládnout, jednak pak trvá několik dnů, než se žaludek a střeva proberou k činnosti.

[mike]

Jednoznačně nejlépe se manipuluje s večeřemi, tedy expediční stravou, kdy je to jasné již předem - jeden pytlík je jedno jídlo. Vždy jsme to ale dělali tak, abychom si ty nejtěžší, tedy nejkaloričtější, nebo alespoň na zaplácání žaludku nejvhodnější, jídla šetřili na těžké úseky, a podobně jsme činili s našimi nejoblíbenějšími příchutěmi, kdy jsme tento pokrm měli určený "za odměnu", což nám psychicky v průběhu treku hodně pomáhalo.

Presne tak to mam taky. Po lehcim dni neco min kalorickeho, po tezkem ty nejvic a ty, co mi nejvic chutnaji. Idealni je, kdyz jsou kalorie napsane velkym pismem vepredu na baleni, to se pak snadno rozhoduje

Mike psal, že kdyby si předčasně sežral zásoby, tak mu končí výlet, protože by musel předčasně trek ukončit. Kdybychom totéž provedli my na naší výpravě, tedy že bychom si snědli jídlo dříve, než doputujeme do civilizace, neměli bychom možnost úniku.

Jen jsem to naznacil, ale obcas to mam taky tak. I v Alpach je to nekdy do civilizace 3 dny. Na podzim v horach, chaty zavrene, signal neni, moznost doplneni zasob taky ne. No a jit 3 dny bez jidla relativne narocnym terenem by bylo celkem o hubu.

Nevím, zda jsem jediní, kdo tímto takto trpí, nebo se to projevilo i u někoho dalšího, ale jednak se hned v civilizaci brutálně přežereme, což oba víme, že nemáme konat, přesto se nedokážeme ovládnout, jednak pak trvá několik dnů, než se žaludek a střeva proberou k činnosti.

To ja se taky obvykle brutalne prezeru a preziram jeste nekolik dalsich dni (at zije jojo efekt ). S travenim problem nemivam, az na jeden rok, kdyz jsem chytnul nejakou nemocnicni strevni infekci, ktera se mne drzela hodne dlouho a prave tohle pak nedopadlo dobre.