Via Ferrata a klettersteig

[Paw]

Doporučte nějakou hezkou, težkou ferratku. Ted jsem lezl Seewand. Tak něco podobného.

[Honza]

Klettersteig Johann. Auto necháš v Ramsau, nad stanicí lanovky máš mapu celé trasy. Ferrata končí u chaty Dachsteinswarte. Potom dolů po ledovci k horní stanici lanovky. Kousek pod ní začíná ferrata vhodná k sestupu zpět do Ramsau. Vřele doporučuju!

[pripluv]

Nazdarec,
je to tak tejden, co jsem se ptal na podrobnosti ohledně Johanna:

http://outdoorforum.wz.cz/viewtopic.php?t=68

[Vojtos]

Pěkná je taky na Tofana di Rose kousek od Cortiny di Ampezzo.

[aksar]

Feratka na Monte Albano nad mesteckem Mori kousek od Lago di Garda (na vychod od sev. konce) patri k nejtezsim a nejhezcim, ktere jsem absolvoval. Pravda nejsem moc feratkovy nadsenec, ale mam za sebou treba Johanna na Dachsteinu nebo VF degli Alleghesi na Civettu a par lehcich. Vsechny 3 doporucuju.

[Kuba Turek]

Tady je pár průvodců na feráty: http://www.horydoly.cz/vypsat.php?id=73 ... typ=clanky

[Návštěvník]

Doporučte nějakou hezkou, težkou ferratku. Ted jsem lezl Seewand. Tak něco podobného.

Co takhle HTL Steig - kratsi (asi 250 metru vyskovejch) ale tezka (D/E) hodne vzdusna, exponovana, a navic kousek ze Vidni v oblasti Hohe Wand,
blizko od Hohe Wand je pak RAX alpen - a v nich feraty Hans von Haid Steig (D) a Koenigschusswandsteig(E) moc pekny, zvlat Hans von Haid

[Tomáš T.]

Doporučuji Imster Klettersteig (D/E) v Lechtalerských Alpách. Krásná, exponovaná cesta s minimem umělých stupů (celkem asi 4), logicky vedená a v pěkném horském prostředí. Nejpěknější klettersteig v Rakousku, který jsem šel. Ale je to daleko, až za Innsbruckem. Ideální při návratu z Dolomit.

Z těch bližších....
Hohe Wand:
HTL steig (E, někdy psáno D/E) a potom Blutspur (E)
Rax:
Hans von Haid steig (D) a potom Konigshusswand Steig (E)
Totes Gebirge:
Bert-Rinesch-Klettersteig (D)
Dachstein sever:
Seewand Klettersteig (E, někdy psáno D/E) a Postalklamm Klettersteig (D)
Dachstein jih:
Johann (D/E), Klettersteig Skywalk (D/E) a IRG-Klettersteig (D), při špatném počasí je v Ramsau Hias-Klettersteig (D)
Berchtesgaden:
Konigsjodler Klettersteig (D)
Vysoké Taury:
Kristall Klettersteig (E)

Z těch vzdálenějších...
Mieminger Kette:
Seeben-Klettersteig (D/E) a potom Tajakante Klettersteig (D)
Karwendel:
Kaiser Max Klettersteig (E, první část do jeskyně D)

[5o]

podla mojho nazoru je HTL Steig na Hohe Wand omnoho omnoho tazsi ako Hans von Haid Steig a aj Koeninschusswandsteig. HTL je naozaj narocny na fyzicku (v podstate sa ide len vertikalne). Ak by niekto nemal dost, moze naviazat po HTL Steig na Blutspur, co je uz do istej miery len splh na hromozvode...

[Tomáš T.]

Naprostý souhlas s 5o. I já vidím HTL steig jako čisté E a řadím ho k nejtěžším ferratám, co jsem šel. Také v novém Klettersteig Atlasu 2007 je hodnocen ve stupnici KS1-KS6 jako KS6, což znamená extrémně těžké...Johann, Seeben, Imster to je D/E. HTL steig už je jiná kategorie.

[Cezi]

koukám se tu sešlo dost lidí, co už to mají celkem prolezené, tak dotaz, je velkej rozdíl mezi Johannem a Klettersteig Skywalk? malím v obtížnosti. Posledně jsme byli na Johannovi (až na hledání cesty v mlze to šlo), ale nahoře jsme potkali par kluků co vypadali jako profíci a tvářili se, že Skywalk jim dal docela zabrat.

Jinak k Rax alpen. Na Koenigschusswandsteig se těžko hledá nástup, tak to chce někde vyčíst, začátek je nejištěný a lézt nejlépe s malým batohem, jsme se tam postupně tři v jedné průrvě zasekli
A blutspur po HTL Steigu je docela dřina

[tesil]

Johann x Skywalk - porovnat neumím, šel jsem jen ten druhej. skywalk je poměrně krátká cesta, spíš atrakce. jeho hlavní část je ve stylu "silová pasáž - odpočinek - silová pasáž - odpočinek...) srovnat můžu s htl steigem a s navazujícím blútvurstem - jelikož stavitelé htl steigu výrazně šetřili s umělýma stupama, považuju tuto cestu za těžší než skywalk. i vzhledem k dvojnásobnýmu času, kterej je na vylezení htl potřeba.

[5o]

Jinak k Rax alpen. Na Koenigschusswandsteig se těžko hledá nástup, tak to chce někde vyčíst, začátek je nejištěný a lézt nejlépe s malým batohem, jsme se tam postupně tři v jedné průrvě zasekli
A blutspur po HTL Steigu je docela dřina

Na Koenigu v Raxalpen sme boli toto leto. Pristup tam je 2 moznostami. Zdola (tade sme nesli) alebo odbockou z Hans van Haidu (od Ciernej Madony), mapa je tu. Je to nezaisteny traverz, na skale su cervene znacky (sipky, bodky), podla ktorych sa ma postupovat k nastupu na kletter. Podla mna su dost zle viditelne. To miesto oznacene 3- je tak 2,5 metrova trhlina, je tam zlanovaci kruh. Vyuzili sme lano, co sme so sebou niesli. Urcite to nie je nic pre neskusenych!

[Martini]

http://www.horydoly.cz/vypsat.php?id=586 Tohle je myslím dost gut,už jsem to tu zveřejnoval.

[Tomáš T.]

Teď jsem se odtamtud vrátil a z těch těžkých pěkných bych doporučil Daubenhorn klettersteig (oficiálně ED - extrémně těžké, ale podle mě po převodu do rakouské stupnice jen D/E), Klettersteig Jagihorn (D) a Klettersteig Allmenalp (D).
Daubenhorn klettersteig je podle Švýcarů nejpěknější, nejdelší a nejtěžší jejich zajištěná cesta. Délka fixů je 2100 metrů, takže je to opravdu dlouhé. Nástup půl hodiny, lezení 5,5 hodiny. Sestup píšou na 2 hodiny, ale my jsme to sešli o půl hodiny rychleji, a to jsme se nehonili. První část tzv. kleiner klettersteig je především traverz, potom se leze nahoru něco po skále, něco po kolíkách a hodně dlouho po žebřících. Od místa zvaného "Obere Gemsfreiheit" se dá v případě špatného počasí sestoupit do Leukerbadu. Grosse klettersteig dále pokračuje stěnou, většinou po skále, občas kolíky nebo žebříky. Potom se vleze do svislé jeskyně. Zde je asi nejsilovější úsek, který vede po kramlích v převislých stěnách. Mezi stěnami jeskyně se přechází po krátkých nepálských mostech. Tento úsek se dá obejít lehkou variantou přes vodopád a žebřík, nicméně nikdo to neobchází, i vzhledem k tomu, že by byl totálně mokrý Nad jeskyní jsou potom lezecké úseky po skále, občas traverz. Od místa Bivakplatz se občas jde pěšinou, občas krátce leze. Potom následuje traverz a ferrata končí dlouhým, občas převislým žebříkem. Sestup vede po ledovci bez trhlin, potom pěšinkou až do údolí meandrující říčky. Odtud ještě půl hodiny na lanovku.
Klettersteig Jagihorn se leze pouze podél fixů v trojkové a čtyřkové skále. Po zdolání prvního vrcholu se můžete rozhodnout pro lehčí variantu. Sestoupit do sedla a na druhý vrchol vylézt po hraně. Jinak ferrata dále pokračuje stometrovým lanovým mostem pod převis druhého, hlavního vrcholu. Po této zkoušce odvahy a rovnováhy (most se ve výšce 3 000 m.n.m. docela hýbe) následuje dvacetimetrový provazový žebřík, kterým se překonává převis. Žebřík se taky docelá hýbe a je to dost silová záležitost. Potom je třeba udělat překrok na naprosto kolmou skálu. Expozice při lezení po stěně až na hřeben a potom vrchol je fantastická.
Ve stěně se poprvé objevují občas sem tam umělé stupy (bez nich by to bylo čisté E či F). Některé chyty jsou udělány tak, že se vzal kousek původní skály a ten pak přišrouboval, jiné chyty jsou udělány tak, že se prostě vzal chyt z umělé stěny a ten přišrouboval Sestup je náročný a v kamenitém terénu. Tuhle ferratu bych s čistým svědomím osobně ohodnotil D/E.
Klettersteig Allmenalp z větší části vede po umělých stupech, nicméně i tak je to dost zajímavá cesta podél obrovského vodopádu. Po cestě se totiž vyskytují blbinky v podobě nepálského mostu, naprosto šílené žebříkové konstrukce, kterou se překoná obrovský střechovitý převis a skoro u konce ferraty si můžete zvolit variantu buď před lanový a pěkně prověšený lanový most nebo to přejet na druhou stranu tyrolským traverzem. My jsme zvolili lanový most. Z náhorní plošiny se potom dá sejít nebo sjet lanovkou (10CH - 150 Kč). Horní stanice lanovky se neobsluhuje. Vždy v celou, čtvrt nebo o půl si zazvoníte, potom vlezete do lanovky, podle plánku uvnitř provedete požadované činnosti (hlavně zavřít a zajistit dveře) a maník ze spodní stanice si vás přivolá a dole zúčtuje. Do kabinky se vleze 6 lidí.