Hedvábná stezka Pohora Svět outdooru Svět běhu Tulení pásy Pádler Festival OBZORY Expediční kamera SNOW FILM FEST Klub cestovatelů Praha a Brno

Jisteni prvolezce ze standu (ruzne zeme a pristupy)

Moderátoři: Moderátoři - veteráni, Moderátoři - nová krev

Jisteni prvolezce ze standu (ruzne zeme a pristupy)

Příspěvekod FrantaKrajta » úte pro 4, 2018 23:10

Takovy teoreticky dotaz k jisteni prvolezce naprimo (tj do standu, pres pullodak). Nemecka (Evropska) i Ceska skola doporucuji (vetsinou), s pochopitelnych duvodu. UK a US skoro neznaji, pripadne odmitaji (vetsinou). Lehce mozna zjednodussim, tak sorry. Samozrejme se jedna o vicedelky, ne sportovky. A oprostene od historickych zpusobu lanem pres telo a twk, tehdy se proste na prvnim nepadalo ;)

Udavane vyhody:

Sila padu jde do standu (ten by mel byt stejne postaveny na protitah tak jak tak), neprirazi jisticiho ke skale ci do karabiny (mensi pravd. ztraty kontroly nad jistenim a pusteni prvolezce), v pripade padu faktoru 2 (pod stand) nehrozi ztrata kontroly pretocenim jistice vzhuru nohama nebo prokluz jistici pomuckou (pri padu pod stand nefunguje u kyblu a pod. nefunguje klasicka brzdna poloha lana, protoze je najednou "obracene", jistic by musel pred zalozenim prvniho postupoveho jisteni drzet brzdne lano NAD kyblem, aby fungoval pri padu pod stand).

Pri jisteni pres telo kyblem se stejne vetsinou cvaka dalsi karabina (americka skola) do nejvyssiho z bodu standu kvuli padu ff2 (pod stand) jako prvni "postupove" jisteni (bez toho presmerovani to pres telo nechytite, viz kybl a brzdna poloha pri padu pod stand tj pod kybl). To je namahane kladkovym efektem cca 1.6x (bez treni 2x), kde hrozi vytrzeni jednoho z jisticich bodu (a nasledne i vytrzeni ostatnich po pripadnem sokovem zatizeni zvlast kdyz je stand ze smyce, takhle udajne zarvalo jedno druzstvo nekde na jizni polokouli loni).

Pullodak brzdi na rozdil od stichtovek kyblu a pod. v obou smerech (nahoru i dolu), brzdny efekt je o cca 20-40% vetsi nez kybl (? vetsi urcite, nevim o kolik). HMS by i pri spatnem drzeni (brzdna ruka POD karabinou tj drzeni jak u kyblu) by mel IIRC dosahovat brzdne sily kyblu, pri spravnem (brzdna ruka je nad karabinou, tj pramen brzdneho lana paralelni s lanem k lezci) vetsi (prvni poloha se preferuje spis kvuli navyku na kybl a reflexum, vetsinou stale dostatecna).

dosud v poradku?

Caste protiargumenty v anglosaskem svete:

1. "Jen kdyz je stand bombovy" "ne v nasem lamavem kameni" a pod. Nejsou sily naopak diky absenci kladky na stand pusobici mensi, nez pri jisteni pres telo? Kolik sily skutecne "sebere" vymrsteni normojistice (80kg) metr nahoru (80kg*9.8*1m neni moc, kladka to srovna lehce). To mi prijde cele divne. Leda by se jistic spustil nekolik metru pod stand, kde uz ta sila potrebna k jeho zdvizeni nekolik metru proti gravitaci muze byt vyraznejsi, ale to je hodne specificke (a kdo v anglosaskem svete se spousti k jisteni 3 a vic m pod stand)
2. "Jen kdyz je stand dostatecne zajisteny na protitah nahoru". Druhy nejcastejsi argument. Zase nechapu. To by mel byt tak jak tak, nebot typickem jisteni pres telo a sebezajisteni ke standu rekneme metrem lana pri normojistici neni sila pusobici nahoru o tolik vetsi, nez pri primem jisteni (a HMS na centralnim bodu se stejne kus preklopi nahoru). Normojistic na 1m lana vystreleny nahoru proti gravitaci zbrzdi tak max 784N, ne? To mi (pokud neni zminovane tri metry pod standem, kde by to melo smysl) neprijde jako moc, vzhledem k dalsim vecem. Tah nahoru bude u standu tak jak tak, jakmile lezec zalozi prvni postupove jisteni (pripadne i bez nej, pokud se pouzije presmerovani tahu presem v jednom bodu standu). Po zalozeni prvniho postupoveho bude stejne,pusobit tah nahoru, ktery predtim vadil, a najednou nevadi?
3. "Nenechal bych se jistit nekym jen pres stand, protoze mne nejisti dynamicky" jake dynamicke jisteni je asi mozne, kdyz je jistic stejne ukotveny lanem ci smyci ke standu v delce treba metru? Fakt vytazeni jistice kousek nahoru zbrzdi tolik, nebo to kladka uplne neguje? Spis psychologicky argument, nebo ne?
4. prokluz. Hms ma vetsi prokluz lana (? fakt?) tj bez rukavic vetsi riziko spaleni rukou jistice nez v kyblu. Neprislo mi tak, ale rad necham vzdelanejsim. Spis (mensi brzdna sila v kyblu) jsem si zahral prsty u kyblu ale necham technicky zdar ejsim...

Jeste neco, na co jsem zapomnel? Trochu mozna zjednodusuji, ale jde mi spis o zvyrazneni argumentu proti zvykove anglosaske skoly (v UK nekteri jeste dnes s oblibou jisti druholezce pres navazovaci bod sedaku nebo pres smycku lana v sedaku, asi UK-thing, neco jak Monty Python, caj o pate a brexit) ;)

Nejake vektory a rozklad sil, ktere jsem opomenul? Nejaky rozdil siloveho pusobeni obou zpusobu na postupove jisteni (nekde udavali cca 50% vetsi zatizeni postupoveho pri primem jisteni ze standu, ale to se jednalo o jediny vratny bod myslim)? Uznavam, i podle vsech pokusu (DAV, CAI, ENSO) co se daji dohledat, neni univerzalni zpusob jisteni prvolezce a vzdy zalezi na podminkach (stejne jako kdy je na firnoven svahu lepsi postup navazan s jistenim, solo, simul, nebo sebevrazedne na lane navazane druzstvo bez jisteni, kde na rovine na ledovci ok a nejrychlejsi, ale na svahu s trhlinami ponekud o sajslich protoze pad druheho prvni zachyti jen zazrakem ala Schoenig) , ale slo mi spis o vseobecne argumenty, ktere se objevuji na lezeckych forech v anglosaskem svete jak houby po desti...
FrantaKrajta
účastník
účastník
 
Příspěvky: 291
Registrován: sob říj 1, 2016 16:19

Re: Jisteni prvolezce ze standu (ruzne zeme a pristupy)

Příspěvekod FrantaKrajta » stř pro 5, 2018 0:36

Hlavne mi slo i vysvetleni metodiky (ve spouste pripadu je metodika ponekud podivna, typove svazovani lan na vicedelkove slanovani a spojovani lan, kde je sice celkem jasne, jak slanit, ale metodicky neni moc dobre vysvetlene, jak spojit lana dohromady (EDK ala vudcak, jasne, ale nebezpeci anomalne namahaneho osmickoveho spojovaciho uzlu a podobne, nebo jen takova blbost, ze vudcak na spojeni lan) (kdyz nechcete vazat bezpecnejsi dvojita auticka, ktera jsou super akorat se blbe kontroluji a spis se zaseknou pri stazeni a nerozvazete je po zatizeni), je toho docela dost, co je vysvetlene spatne nebo jen naznakem. Stari pardi prominou, my mladsi to proste chcem vysvetlit bezchybne ;) Proto mozna takove blbezni otazky na jisteni. Kdyz jsi vzpomenu, jak jsem to lustil jako zacatecnik...
FrantaKrajta
účastník
účastník
 
Příspěvky: 291
Registrován: sob říj 1, 2016 16:19

Re: Jisteni prvolezce ze standu (ruzne zeme a pristupy)

Příspěvekod Jesterka6 » stř pro 5, 2018 12:45

no, já nevím, nejsem metodik...ale mám z "chytání pádů" vyzkoušené jištění přes HMS - a k tomu co píšeš-
HMS má MENŠÍ prokluz než kýbl- takže musíš rychle reagovat a to lano tam prakticky nacpat, když toho prvolezce nechceš chytat natvrdo.
Ale zas ti to neprojede a nespálí ruce.
Viděla jsem takhle u štandu chytat ca 40 kilovou holku a udržela 80kg pneumatiku.
Uživatelský avatar
Jesterka6
nováček
nováček
 
Příspěvky: 101
Registrován: pát dub 12, 2013 15:31
Bydliště: Praha

Re: Jisteni prvolezce ze standu (ruzne zeme a pristupy)

Příspěvekod Simi » stř pro 5, 2018 13:26

Ty protiargumenty mi přijdou celkem jasný a to nejen v anglosaském světě. Přijde mi, že si v zásadě odpovídáš sám a zároveň to komplikuješ. ;-)

Jistím-li přímo ze štandu, tak jedině v případě tutovýho štandu. To by měla být samozřejmost. Při zachycení pádu jde (zjednodušeně) 100% síly přímo do štandu. Pokud budu jistit z těla, tak samozřejmě primární ráz jde na jističe a teprve následně snížený ráz na štand. Hluboko pod štand si sednu spíš v případě, že je těsně nad ním těžké místo a chci snížit pádový faktor, riziko kontaktu letce s jističem apod.

Co se týká tahu nahoru, tak je to důležitý řešit primárně v případě vklíněnců, smyce na hrotu apod. Nemám-li takový štand zabezpečený proti tahu nahoru, jištěním přímo z něj mi hrozí jeho likvidace. Proto ty obavy u anglosasů, kde hodně štandů je z vlastního jištění.

A k dynamičnosti jištění. Osobně mi přijde, že jsem spíš schopen líp dynamicky jistit od pasu než ze štandu, nicméně to bude primárně věc cviku. Půlloďák tedy rozhodně větší prokluz nemá a naopak se snadno rychle zasekne s menším rizikem spálení rukou. Jeho nevýhoda s kroucením lana je jasná.
Simi
nadšenec
nadšenec
 
Příspěvky: 1246
Registrován: čtv zář 9, 2004 15:01
Bydliště: Praha

Re: Jisteni prvolezce ze standu (ruzne zeme a pristupy)

Příspěvekod FrantaKrajta » stř pro 5, 2018 16:49

Jesterka6 píše:HMS má MENŠÍ prokluz než kýbl- takže musíš rychle reagovat a to lano tam prakticky nacpat, když toho prvolezce nechceš chytat natvrdo.


jasne, to jsem mel asi mohl napsat jinak :)

Simi píše:Při zachycení pádu jde (zjednodušeně) 100% síly přímo do štandu. Pokud budu jistit z těla, tak samozřejmě primární ráz jde na jističe a teprve následně snížený ráz na štand.

No jo, to se rikava (jako spousta jinych veci, ktere muzou, ale nemusi byt pravda), ale zmeril nekdo, kolik jde primarne na jistice a o kolik je snizeny raz na standu vs primo do standu? Je to opravdu tak? Neni naopak stand zatizen vic, protoze je zatizen i casti hmotnosti jistice (viz treba pripady, kdy vypadla stara skoba pri simultanim slanovani nebo spousteni)? Jinak hlavni pohlcovac energie je preci lano, ne (to bychom mohli jinak lezt na statice :D ), efekt "pohlceni primarniho razu jisticem" muze byt minimalni, naopak se prida vetsi zatizeni, ne?
Ja videl akorat mereni ENSA, kde to bylo napr. pri PF 0.3 s jednim lanem takto:
1.5kN s HMS na standu, 3.8kN na vratnem bodu
1.8kN s HMS na jistici, 4kN na vratnem bodu
0.8kN s Reversem na standu, 2.9kN na vratnem bodu
1.4kN s Reversem na jistici, 3kN na vratnem bodu
a podobne ("Contrary to what we imagined, the forces on the anchor during a fall are lower when the belay system is placed on the anchor than when it is placed directly on the belayer. On the other hand, the forces generated at the point of return are slightly higher (less than 15%)"
To ukazuje neco jineho, nebo ne?

A pokud pouzijes redirekt (jak jinak bys treba s kyblem zachytil pad pod stand, treba pred zalozenim prvniho postupoveho jisteni?) primo ve standu, tak stand preci namahas mnohem vic nez pri jisteni ze standu.

Simi píše:Co se týká tahu nahoru, tak je to důležitý řešit primárně v případě vklíněnců, smyce na hrotu apod. Nemám-li takový štand zabezpečený proti tahu nahoru, jištěním přímo z něj mi hrozí jeho likvidace. Proto ty obavy u anglosasů, kde hodně štandů je z vlastního jištění.

To chapu, ale teoreticky vyzvoneni ci vyvleknuti smyce stejne tak hrozi i pri jisteni pres telo, kdyz to jistice dost zvedne, ne?

Simi píše:A k dynamičnosti jištění. Osobně mi přijde, že jsem spíš schopen líp dynamicky jistit od pasu než ze štandu, nicméně to bude primárně věc cviku. Půlloďák tedy rozhodně větší prokluz nemá a naopak se snadno rychle zasekne s menším rizikem spálení rukou. Jeho nevýhoda s kroucením lana je jasná.

Urcite, s jistenim od pasu je lepsi manipulace, lip se dobira i povoluje, atd.
Ke krouceni lana - nekrouti se hlavne pod zatezi? Tedy pri slanovani pripadne spousteni? Pri lezeni pod zatezi tolik neni. A taky by mel kroutit min, kdyz je ve spravne brzdne poloze (paralelne vychazejici lano z uzlu, coz zase nekde neuci, kvuli sjednoceni zpusobu jisteni s kybly a eliminaci moznych chyb).

Ale dik za odpoved :) Spis si to snazim ujasnit...
FrantaKrajta
účastník
účastník
 
Příspěvky: 291
Registrován: sob říj 1, 2016 16:19

Re: Jisteni prvolezce ze standu (ruzne zeme a pristupy)

Příspěvekod Simi » čtv pro 6, 2018 10:19

FrantaKrajta píše:No jo, to se rikava (jako spousta jinych veci, ktere muzou, ale nemusi byt pravda), ale zmeril nekdo, kolik jde primarne na jistice a o kolik je snizeny raz na standu vs primo do standu? Je to opravdu tak? Neni naopak stand zatizen vic, protoze je zatizen i casti hmotnosti jistice (viz treba pripady, kdy vypadla stara skoba pri simultanim slanovani nebo spousteni)? Jinak hlavni pohlcovac energie je preci lano, ne (to bychom mohli jinak lezt na statice :D ), efekt "pohlceni primarniho razu jisticem" muze byt minimalni, naopak se prida vetsi zatizeni, ne?

Nevím o tom, že by to někdo měřil. A nějak smysluplně se to moc změřit nedá, protože je v týhle rovnici až moc proměnných. Viděl jsem jen od DMM video s konfiguracemi propojavacích smyček na štandu a kdy selhávají.
Případ vypadlý skoby při synchro slaňování nebo spouštění je úplně jiná situace. Tam se bavíme o vratném bodu, který je v tu chvíli přímo zatížen vahou dvou lidí.
Máš pravdu, že se říkává lecos a spousta toho jsou blbosti. Osobně se v tomto případě snažím zapojovat selský rozum. Mám-li tutový štand(2 nýty apod), můžu si vybrat. Protože nebudu řešit, kolik síly do něj půjde. Pokud není štand tutový, vždy radši volím variantu přes tělo. Nastane pak při pádu situace, kdy primárně půjde proti padajícímu moje váha a až následně snížený ráz na štand. Úplně nepotřebuju mít změřeno, jestli pak štand dostane ráz o 10,20,50% nebo kolik nižší. Stačí mi ten fakt, že nižší ráz dostane. Ono pak taky záleží, jak máš štand postavený? Jestli jsi cvaknutý v centrálním oku s rozloženou silou? Jak máš danou propojovací smyci atd.?

FrantaKrajta píše:Ja videl akorat mereni ENSA, kde to bylo napr. pri PF 0.3 s jednim lanem takto:
1.5kN s HMS na standu, 3.8kN na vratnem bodu
1.8kN s HMS na jistici, 4kN na vratnem bodu
0.8kN s Reversem na standu, 2.9kN na vratnem bodu
1.4kN s Reversem na jistici, 3kN na vratnem bodu

Žabožroutsky nevládnu a louskat překlad translatoru se mi nechce. Ale výsledky si vysvětluji celkem jednoduše. Bavíme vlastně o kladce. Na její zavěšení(tady vratný bod) je 100% zatížení, na jednotlivých koncích lana(štand a letec) zjednodušeně 50% (zanedbávám různá tření, prokluz atd). Což vlastně docela pěkně vychází.

FrantaKrajta píše:a podobne ("Contrary to what we imagined, the forces on the anchor during a fall are lower when the belay system is placed on the anchor than when it is placed directly on the belayer. On the other hand, the forces generated at the point of return are slightly higher (less than 15%)"
To ukazuje neco jineho, nebo ne?

Tomu nerozumím proč. Bylo by potřeba vidět, jak to všechno bylo na měření nakonfigurováno? Zdroj je taky ENSA?

FrantaKrajta píše:
Simi píše:Co se týká tahu nahoru, tak je to důležitý řešit primárně v případě vklíněnců, smyce na hrotu apod. Nemám-li takový štand zabezpečený proti tahu nahoru, jištěním přímo z něj mi hrozí jeho likvidace. Proto ty obavy u anglosasů, kde hodně štandů je z vlastního jištění.

To chapu, ale teoreticky vyzvoneni ci vyvleknuti smyce stejne tak hrozi i pri jisteni pres telo, kdyz to jistice dost zvedne, ne?

Jo, zvedne. Musíš na to myslet taky. I když samozřejmě sednutí hlouběji pod štand to může eliminovat.
Simi
nadšenec
nadšenec
 
Příspěvky: 1246
Registrován: čtv zář 9, 2004 15:01
Bydliště: Praha

Re: Jisteni prvolezce ze standu (ruzne zeme a pristupy)

Příspěvekod FrantaKrajta » čtv pro 6, 2018 23:22

Simi píše:je-li tutový štand(2 nýty apod), můžu si vybrat. Protože nebudu řešit, kolik síly do něj půjde. Pokud není štand tutový, vždy radši volím variantu přes tělo. Nastane pak při pádu situace, kdy primárně půjde proti padajícímu moje váha a až následně snížený ráz na štand. Úplně nepotřebuju mít změřeno, jestli pak štand dostane ráz o 10,20,50% nebo kolik nižší. Stačí mi ten fakt, že nižší ráz dostane. Ono pak taky záleží, jak máš štand postavený? Jestli jsi cvaknutý v centrálním oku s rozloženou silou? Jak máš danou propojovací smyci atd.?

Si asi uplne nerozumime. Jde prave o to, ze oproti jisteni ze standu je pri jisteni pres telo sila pusobici na stand paradoxne vetsi. Trochu proti selskemu rozumu, ale ta citovana cisla to ukazuji. I treba Lienerth a dalsi to zminuji. Jestli kvuli “kladkovemu” efektu, nebo cim to nevim, proto se ptam...A proto prave Frantici i jini doporucuji naopak, kdyz neni stand bombovy nebo hrozi velky pad, jistit ze standu nez pres telo.
FrantaKrajta
účastník
účastník
 
Příspěvky: 291
Registrován: sob říj 1, 2016 16:19

Re: Jisteni prvolezce ze standu (ruzne zeme a pristupy)

Příspěvekod FrantaKrajta » čtv pro 6, 2018 23:39

jo, a ta citace v anglictine je taky z Enso zpravy (prelozena, neumim dostatecne francouzsky). Taky nerozumim proc (jsem laik, a i kdyz matematicke simulace systemu jistic-lano-jisteni-lezec existuji, jsou dooost slozite). Ale neco podobneho zminuji i Italove ve zprave okolo 2000 i par ceskych zdroju (Lienerth). Proto mne to zaujalo...Ale dokazal bych si laicky predstavit, proc to tak muze byt, stand je zatizen treba “kladkovym” efektem navic jisicem?
FrantaKrajta
účastník
účastník
 
Příspěvky: 291
Registrován: sob říj 1, 2016 16:19

Re: Jisteni prvolezce ze standu (ruzne zeme a pristupy)

Příspěvekod Aldo » pát pro 7, 2018 9:44

Jedno OT - jestli můžu poprosit, tak pokud se rozhodnete psát dlouhé statě, pište háčky a čárky. To se prostě nedá číst.

Teď k věci. Nejsem žádný teoretik, ale spíše praktik :) Myslím si, že jištění prvolezce při vícedélce z těla je nanejvýš nebezpečné. Ne z důvodu destrukce štandu ( to snad v 90% případů jde pořešit bezpečně ), ale z důvodu fatálního pádu prvolezce a následného jeho zranění.
Vůbec si nedovedu představit, že mi visí nad hlavou prvolezec v limbu a já ho mám na těle, jsem vytažený na max. mé odsedky a jen koukám dolů na štand, který mám asi o 25 cm dále než je má natažená ruka. A to si ještě nejsem úplně jistý, jestli bych po takové šlupce udržel jednou rukou lano pod kýblem, aby mi prvolezec neujel někde dolů.
Navíc se mi ježí chlupy při představě, že jistím prvolezce na těle a od něj přiletí šutr přímo na mou hlavu a on je stažený spolu se mnou jak padám do hlubin. No nemusí to být hlubina, stačí těch pár desítek centimetrů, co mám odsedku ke štandu. To je potom taková série zábavných momentů. Já cuknu bo mám šutrna hlavě, on vycukne a padá páč jsem ho strhnul - on strhává mě páč já ležím a on padá atd atd ... :toimonster:
Podle mě od těla jen v opravdu krajním případě, kdy lezu ve sračkách a ten štand je úplně zbytečný páč by neudržel ani závan od motýlích křídel.
Takže dle mě, řešit nějaké kiloňutny je opravdu úplně OUT.
Nicméně někdo to může vidět jinak.
Péřové spacáky a oblečení do krutých podmínek. Jídlo do přírody. PROHORY.cz
Internetová půjčovna outdoorového vybavení PŮJČOVNA.PROHORY.cz
Horolezecké a skialpové kurzy. Lezecké pobytové zájezdy. HOROškola - HORSKESPORTY.cz
Uživatelský avatar
Aldo
inventář fóra
inventář fóra
 
Příspěvky: 2276
Registrován: ned čer 24, 2007 18:59
Bydliště: Kousek od Beskyd

Re: Jisteni prvolezce ze standu (ruzne zeme a pristupy)

Příspěvekod Simi » pát pro 7, 2018 21:56

@FrantaKrajta:
Pochopil jsem, že tvůj zdroj zmiňuje vyšší zátěž štandu při jištění přes tělo, ale logicky si to nedokážu vysvětlit a tedy stále uvažuju ve smyslu klasicky vyučované metodiky.
Přiznám se, že jsem nikde neviděl ani nenašel zdroje Zobana, kde by řešil nižší zatížení štandu při jištění přímo z něj. On má metodiku samozřejmě zmáklou, ale pravděpodobně ji hodně ladí ke své profesi (vůdce).

@Aldo: Ty fakt jistíš ze štandů z vlastního jištění přímo jistítkem ze štandu? Osobně jsem to neviděl u nikoho ze svého širšího okolí ani u žádného z mých horských spolulezců.
Tebou popisovaný případ "jsem vytažený na max. mé odsedky a jen koukám dolů na štand, který mám asi o 25 cm dále než je má natažená ruka" mi jako průser nepřijde, pokud nemám nějak hodně zásadně těžšího spolulezce. Kousek se spustím a dosáhnu. Vždyť je to stejná situace jako chycení pádu na zemi, kdy vyletím do vzduchu. Jakmile začnu povolovat, sjedu na zem nejdřív já a visatec se v zásadě moc dolů nehne.

Každopádně tahle debata je hodně akademická. :-) Nemáme pořádné zdroje a jedeme tu nad pár doměnkami... Zatím nemám důvod dál se nedržet metodiky, co mě učili nebo jsem se naučil. Skvělý štand - jistítko kde chceš, horší štand - jedině přes tělo. Pár pádů jsem v horách chytil a vše fungovalo, jak má.
Simi
nadšenec
nadšenec
 
Příspěvky: 1246
Registrován: čtv zář 9, 2004 15:01
Bydliště: Praha

Re: Jisteni prvolezce ze standu (ruzne zeme a pristupy)

Příspěvekod FrantaKrajta » pát pro 7, 2018 22:24

@Aldo, sorry, pisu vetsinou na mobilu, kde nevidim (protoze OF nema zadny mbile friendly mod) na displeji ani celou vetu pohromade. Jinak nez odsedku asi lepsi pouzit lano. Jinak samozrejme nebezpeci narazeni na skalu a pod. je zminovane, a zvlast pri vetsim rozdilu vah pochopitelne. Utect se da i z jisteni pres telo, jen to je pak slozitejsi, to jo.

@Simi, zminuje (vetsi zatizeni standu pri jisteni pres telo) treba i Lienerth z CAHV, trochu nejasn i Italove z CAI. Moznost je, ze vsichni mluvi o situaci nejhorsi, tj zachyceni padu bez postupoveho (nebo po jeho vytrzeni), tj pad ood stand, kde celkem logicky opravdu pusobi kladkovy efekt a je tedy vetsi zatizeni standu pri jisteni pres telo (cca o 60%). Zde muze mit jisteni ze standu vyhodu, kdyz j stand spatny.

Jedna zajimava drobnost, kterou zminuje CAI (Italve) ve zprave UIAA, kde merili nkey okolo roku 2000 sily na stand a jisteni v case. Jisteni pres telo ma nekolik fazi, setrvacnou, silovou atd,. ktere se postupne projevuji. A v te setrvacne fazi (inertial) prave udajne pusobi vetsi sily. Nemam ted u sebe ty zdroje, tak to pisu jen z pameti, pozdeji doplnim.
FrantaKrajta
účastník
účastník
 
Příspěvky: 291
Registrován: sob říj 1, 2016 16:19


Zpět na Horolezectví